Z jednotek případů onemocnění v letech 2015 a 2016 narostl vloni i letos počet nakažených spalničkami v Česku více než dvacetinásobně. Experti varují před epidemií a šíření spalniček přičítají i rozmachu konspiračních teorií spojených s očkováním.

Česká republika má zatím štěstí. Navzdory tomu, že počet odpůrců očkování mezi lidmi roste, na spalničky v posledních letech zatím nikdo nezemřel. Případů onemocnění ale výrazně přibylo.

Jak na dotaz HlídacíPes.org potvrdil Státní zdravotní ústav, k 7. prosinci 2018 bylo v ČR zaznamenáno celkem 189 případů onemocnění spalničkami.

Vloni to bylo 146 případů. O rok dříve přitom jen sedm případů a v roce 2015 devět.

„Jedním z hlavních faktorů, který tuto situaci ovlivňuje, je negativní postoj populace k očkování a zejména k očkování proti spalničkám, který je zásadně ovlivněn antivakcinačními kampaněmi,“ říká lékařka Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Témata spojená s odporem proti očkování jsou populární zejména na nejrůznějších konspiračních webech.

Proč média mlčí?!

Například na českém Facebooku je aktivní stránka Stop očkování dětí – plná fotografií uplakaných dětí a odkazů na texty typu „lékaři, kteří ve vakcínách našli rakovinné enzymy, byli všichni zavražděni“.

Jak upozornil ve své analýze publicista Tomáš Urban, pětinu nejsdílenějších textů k tématu očkování obsazují v posledních dvou letech články z konspiračních webů a anonymních stránek, které bez ověření přebírají texty z podobně zaměřených zahraničních zdrojů.

Mezi první desítkou se objevuje například dvakrát recyklovaný článek AC24.cz s titulkem „Proč média mlčí? Švédsko kvůli ‚závažným zdravotním obavám‘ zakazuje povinné očkování“.

„Jde o překlad manipulativního textu, který musela díky masovému rozšíření oficiálně vyvracet švédská vládní zdravotní agentura Folkhalsomyndigheten,“ podotýká Urban.

I kvůli podobným textům se jak v Česku, tak i po celé Evropě začaly spalničky znovu rozšiřovat. V Praze letos překročily epidemickou hranici. Konkrétně šlo jen do letošního října o 94 nemocných, 31 dětí a 63 dospělých.

„Celkem 22 dětí proti spalničkám očkováno nebylo. Z toho šest dětí nedosáhlo věku třinácti měsíců potřebného k očkování a u 16 dětí rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli,“ komentovala výskyt spalniček tisková zpráva Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Fakt, že většina nemocných jsou dospělí, má jednoduché vysvětlení: část z nich byla v minulosti očkována jen jednou dávkou (nikoli předepsanými dvěma) a hned 51 z nich očkováno nebylo vůbec.

Pravidelné očkování proti spalničkám v Československu začalo až v roce 1969. Od roku 1995 se očkuje kombinovanou vakcínou Trivivac proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám ve dvou dávkách, mezi 13 – 18 měsícem věku dítěte a druhá mezi pátým a šestým rokem.

Kdo má pravdu?

Věrohodnost každé falešné zprávy či konspirační teorie roste spolu s tím, když obsahuje část pravdy.

I například odborný web Vakciny.net připouští, že jsou možné silné alergické reakce na některou ze složek vakcíny, vyskytují se poměrně často i nežádoucí účinky jako je teplota až horečka, vzácně až velmi vzácně i neurologické komplikace.

To však podle expertů není důvod očkování plošně odmítat. To, že rodiče nenechají očkovat své děti, se totiž v důsledku týká celé populace. Pro dosažení takzvané kolektivní imunity je podle odborníků nutné, aby „minimální proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám byla 95 %“.

„V situaci, kdy dochází k poklesu proočkovanosti, dochází k nárůstu vnímavých osob a vznikají vhodné podmínky pro šíření viru spalniček v populaci,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová.

„Je tady řada skupin, která tvrdí, že očkování by mělo být dobrovolné, což té situaci nesvědčí. Doporučená proočkovanost je dnes devadesát pět procent,“ říká i předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Nemoc, na niž se umírá

Spalničky nejsou žádné banální dětské onemocnění. Jsou vysoce nakažlivé, šíří se snadno vzduchem i dotykem. Zpočátku připomínají nachlazení s rýmou, kašlem a zvýšenou teplotou, postupně s vysokou horečkou.

Spalničkový virus způsobuje řadu komplikací, z nichž některé mohou být i smrtelné – mezi nejvýznamnější patří zápal plic, laryngitida a encefalitida. U dospělých je průběh nemoci mnohem vážnější než u dětí. Přibližně jeden člověk z tisíce nakažených v důsledku onemocnění zemře.

„V populaci, kde dochází k nekontrolované cirkulaci spalničkového viru, může dojít k závažným průběhům s fatálními následky, jak je v letošním roce hlášeno z mnoha evropských států. Obecně „neočkování“ znamená krok zpět, nárůst nemocnosti, hospitalizací, komplikací a bohužel i úmrtí ,“ říká Fabiánová.

V letech 2016 – 2017 zemřelo v EU na komplikace spojené se spalničkami 49 dětí a dospělých.

„Vzhledem k faktu, že bezpečná, účinná a efektivní vakcína je plně dosažitelná, je 49 úmrtí za poslední dva roky něco tragického a neakceptovatelného,“ komentovala to Andrea Ammonová, ředitelka Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí.

Nárůst onemocnění v Evropě ale dále pokračuje. Do letošního 5. října hlásilo Rumunsko 5 088 případů a 33 úmrtí, Francie 2 702 nemocných a tři úmrtí, Řecko 2 289 případů a dva zemřelé, Itálie 2 248 případů, kdy spalničky nepřežilo šest lidí. Srbsko mělo k říjnu 2018 celkem 5 741 případů a 15 úmrtí. Podle evropské zprávy jde o výrazný nárůst výskytu spalniček.

V ještě vyšších dimenzích je rozmach nemoci na Ukrajině, kde bylo letos evidováno zatím 31 tisíc nemocných a 14 zemřelých. „Právě z Ukrajiny máme v ČR hlášeno nejvíce importovaných onemocnění,“ říká Kateřina Fabiánová.

Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je ISECO.cz

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!