UVNITŘ ROZHOVOR. Kreativita některých notorických odpíračů informací má mnoho podob. A třeba ústecký magistrát se pouští do hodně odvážných teorií. Ve sporu s opozicí čerstvě například tvrdí, že si Nejvyšší správní soud přisvojuje pravomoc vykladače zákona, která mu nepřísluší. Nebo že jsou jeho závazné judikáty „přeceňované“. „Nedáme, i kdyby trakaře padaly,“ komentuje tvrdohlavost některých úřadů spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.

Ústecký magistrát úporně tají, kolik dva roky po sobě zaplatil za mediální poradenství. Informace opakovaně odmítl poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ignoroval přitom stanovisko nadřízeného krajského úřadu, za cár papíru považuje právník města i judikát Nejvyššího správního soudu.

Ústecká radnice uzavřela dva roky po sobě dohodu o provedení práce. První v listopadu 2015 a ještě do konce roku takto proplatila svému mediálnímu poradci 200 hodin. Mimo to si v listopadu 2015 radnice zaplatila další mediální poradenství u firmy, která vydává v krajském městě měsíčník Žít Ústí. Zaplatila za něj skoro 30 tisíc korun.

Loni využila maximální počet hodin, které může na DPP proplatit, tedy 300. Město přitom má svoje tiskové oddělení. Na kolik v krajském městě přijde, je ale prakticky nemožné zjistit.

Počkejte, my se zeptáme

Podle poradce pro otevřenost veřejné správy Oldřicha Kužílka je na poskytnutí tohoto typu informací jednoznačně veřejný zájem. „Jde o informace o vynakládání veřejných prostředků, v tomto případě navíc o velmi důležité a citlivé věci, jako je mediální poradenství a konzultace. Tyto typy smluv často zakrývají jiné činnosti nebo i klientelistické vazby,“ říká Kužílek.

Opozice se pustila do zjišťování, jak je to s dvojkolejností tiskového oddělení a externích poradců. „Zajímá mě, kolik město platí za PR služby. Zvlášť pokud ve stejné době platilo PR ještě firmě, a navíc má svoje tiskové oddělení,“ říká místopředseda opozičního hnutí Vaše Ústí Martin Konečný.

Neuspěl. Magistrát se v rozhodnutí o odepření informací opírá o zákon na ochranu osobních údajů. Osoby, které za poradenství platil, se zeptal, jestli se zveřejněním souhlasí. Ta to odmítla.

„Odpověď dané osoby je pro povinný subjekt závazná, přičemž je zřejmé, že poskytnutím požadovaných informací by výrazným způsobem zasáhl do osobního života předmětné osoby,“ píše v rozhodnutí šéf právního oddělení Miloš Studenovský.

Judikát NSS? Podle magistrátu přeceňovaný

Ústecký magistrát si udělal trhací kalendář i z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který jednoznačně řekl, že úřady mají takové informace poskytovat. Podle šéfa právního oddělení je přeceňovaný a on se s ním jednoduše neztotožňuje. „Nadto je povinný subjekt toho názoru, že NSS si přisvojil pravomoc, která mu primárně nepřísluší, když se jal role obecného vykladače zákona,“ píše právník magistrátu.

Martin Konečný se proto obrátil na nadřízený krajský úřad. A ten rozhodl jednoznačně – rozhodnutí magistrátu zrušil a vrátil k novému projednání. Zároveň na magistrát apeluje, aby onen „přeceňovaný“ judikát NSS respektoval.

Reakce magistrátu? Ctrl-C Ctrl-V

Prostě nedáme. Navíc se magistrát ve svém opakovaném rozhodnutí neobtěžoval ani na své argumentaci cokoli změnit, jen okopíroval své původní stanovisko. Věc tedy bude nejspíš muset rozhodnout přeceňovaný soud, který se stylizuje do role vykladače zákona.

„Dám si ještě jedno kolo odvolání ke krajskému úřadu. Samozřejmě nečekám, že magistrát změní názor a informace poskytne. Dalším krokem proto bude pochopitelně správní žaloba,“ říká opoziční politik.

PSALI JSME: Odpírači informací? Evergreenem je drzost kanceláře Hradu, říká Oldřich Kužílek

Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek ovšem upozorňuje, že v takovýchto případech už hrozí, že soudy vysloví i povinnost uhradit škodu a náklady řízení, které bude muset zaplatit rebelující úředník. „Bohužel ho často jeho vedení chrání a nepožaduje uhradit způsobenou škodu. Pak je ovšem odpovědné vedení a dojde-li na lámání chleba, bude to muset zaplatit ze svého,“ říká Kužílek v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

• Jak běžné je, že se úřady takto brání? Je ten ústecký něčím výjimečný?

Tento způsob nezákonného odepírání informací je poměrně častý. Více úřadů, a konkrétně jak ústecký magistrát, tak také krajský úřad Ústeckého kraje, odepírají především informace o platech, odměnách a v tomto případě o smluvním plnění za zakázku. Jsou zcela tvrdohlavé, nerespektují nadřízený orgán ani rozsudky soudů. Klidně poté, kdy jim nadřízený úřad zruší jejich chybné rozhodnutí a jasně vyjádří, že se informace mají poskytnout, vydají zcela totožné, okopírované rozhodnutí. Vůbec se nezabývají argumentací, prostě říkají: „Nedáme, i kdyby trakaře padaly“.

• Patří tento typ informace k tomu, na co má veřejnost právo?

Samozřejmě, jde o informace o vynakládání veřejných prostředků, v tomto případě navíc o velmi důležité a citlivé věci, jako je mediální poradenství a konzultace. Tyto typy smluv často zakrývají jiné činnosti nebo i klientelistické vazby. Pokud jsou pravdivé, pak představují to, kolik dáváme z veřejných peněz na přesvědčování sama sebe o tom, že určité vedení radnice či kraje dělá svoji práci dobře. Tedy kolik si platíme na vlastní názorovou masáž, či dokonce výplach mozku. Takže veřejný zájem na transparentnosti těchto finančních toků je velmi silný.

• Ať to zazní jasně: je názor Nejvyššího správního soudu zavazující?

Samozřejmě, že v tomto případě je. Pouze někteří rebelující úředníci si schválně špatně vykládají to, že u nás neplatí precedenční právní systém. Ale jakmile je určitá věc skutkově shodná, judikatura je stabilizovaná a sjednocená jako v tomto případě, pak nerespektovat názor nadřízeného orgánu nebo soudu je dramaticky vážným porušením povinností úředníka. Vede to k prohraným sporům, velkým nákladům a také, jak se už několikrát stalo, k povinnosti odškodnit žadatele, kterému se neoprávněně obstrukčně odepíraly informace, a to třeba i ve výši desítek tisíc korun. Tyto náklady by pak měl samozřejmě hradit rebelující úředník. Bohužel ho často jeho vedení chrání a nepožaduje uhradit způsobenou škodu. Pak je ovšem odpovědné vedení a dojde-li na lámání chleba, bude to muset zaplatit ze svého.

• Jak v obecné rovině NSS pravidla nastavil a sjednotil?

NSS nastavil transparenci při nakládání s veřejnými prostředky velmi přísně a široce. U platů a odměn se údaje poskytují prakticky vždy, pouze vyjma profesí pomocné a servisní povahy. Ale jakmile má pracovník nějaké podřízené, už se na něj transparence vztahuje. Plat řidiče se tedy neposkytne, ale plat šéfa autoprovozu už ano. Dopadá to i na všechny poradce, experty, kteří se svou činností podílejí na plnění úkolu úřadu či instituce. A i pod touto hranicí mohou nastat výjimečné případy, kdy třeba i u řidiče nebo paní z kantýny bude doložitelné podezření ze zneužití peněz – například výplaty za nic, mimořádných odměn bez důvodu apod.

Naopak i u těch výše postavených se připouští případ, kdy žadatel chce získáním informací dotčeného pouze pronásledovat, například ho trestat za to, že mu při úředním rozhodování nevyhověl. V takových výjimkách je pak možné žádost odmítnout pro zneužití práva.

• Jak často se s podobnými případy setkáváte?

Podobných případů zodpovídáme v naší poradně hodně. Pokud si úřad není jistý, zda informaci může poskytnout, anebo žadatel má dojem, že mu informaci odpírají neoprávněně, může v poradně vložit dotaz a rychle dostane odpověď.

Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.