Plány Evropské unie výrazně snížit emise skleníkových plynů v následujících desetiletích se nepodaří bez transformace dopravy. Každý Evropan totiž může třídit odpad, jíst lokální potraviny nebo se i jinými způsoby chovat zodpovědně, jedna letní cesta letadlem na dovolenou však může jeho celoroční snažení snížit osobní uhlíkovou stopu v podstatě „vymazat“.

Uvnitř unijních institucí se pomalu rýsuje reforma tzv. jednotného evropského nebe, která má pomoct zefektivnit leteckou dopravu, a snížit tak emise. Například Francie na jaře letošního roku rozhodla o pozastavení určitých typů vnitrostátních letů, které je možné nahradit cestováním vlakem.

Další možností je lety co nejvíce zefektivnit. Evropská komise proto vloni na podzim navrhla změnu regulačního rámce pro tzv. jednotné evropské nebe, a to s cílem modernizovat uspořádání evropského vzdušného prostoru a vytvořit udržitelnější a účinnější letové trasy. Podle Komise to pomůže snížit emise z letecké dopravy až o 10 % .

Miliardová zpoždění

„Letadla někdy létají křížem krážem mezi různými bloky vzdušného prostoru, čímž narůstají zpoždění i spotřeba paliva. Účinný systém uspořádání letového provozu znamená přímější trasy a nižší spotřebu energie, což povede ke snížení emisí a k nižším nákladům pro letecké společnosti,“ uvedla v září eurokomisařka pro dopravu Adina Văleanová.

Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Jen zpoždění v roce 2019 stála pode ní Evropskou unii šest miliard eur a vytvořila 11,6 milionu tun CO2 navíc. Zbytečné emise oxidu uhličitého podle Văleanové vznikají kvůli tomu, že piloti musí létat v přetíženém vzdušném prostoru, místo aby sledovali přímou dráhu letu, nebo že letecké společnosti volí delší trasy, aby se vyhnuly oblastem s vyššími poplatky.

Spolu s jednotným evropským nebem se mají rozšířit také pravomoci Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA).

Nelétat podle státních hranic

K plánům Komise se nyní vyjádřil také Evropský parlament, respektive jeho výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN).

Europoslanci z výboru například žádají, aby se snížila fragmentace řízení evropského letového provozu a optimalizovaly se letové trasy, díky čemuž budou lety co nejpřímější. Po Komisi zároveň chtějí, aby zavedla výkonnostní cíle pro letové navigační služby, které by se týkaly kapacity, efektivity nákladů či snížení dopadů na životní prostředí. Stejně tak v zájmu zvýšení konkurence na evropském trhu navrhují, aby se ve členských zemích vybíraly řídící orgány letového provozu ve veřejných tendrech.

Rumunský europoslanec a zpravodaj návrhu na proměnu jednotného evropského nebe Marian-Jean Marinescu (EPP) poznamenal, že současná evropská architektura vzdušného prostoru je postavena podle státních hranic.

„Tento letecký nacionalismus znamená delší lety, častější zpoždění, dodatečné náklady pro cestující, vyšší emise a větší znečištění. Se skutečně jednotným evropským nebem a jednotným evropským systémem řízení letového provozu bychom vytvořili novou architekturu vzdušného prostoru, která nebude založena na hranicích, ale na efektivitě,“ shrnul Marinescu.

Neochota států k ústupkům by mohla celou reformu potopit. Myslí si to generální ředitel Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) Willie Walsh.

Konečná vidí „zeleného trojského koně“

„Evropská komise se snaží prosadit výhody jednotného evropského nebe od počátku tisíciletí. Nečinnost států však znamenala, že žádný z cílů nebyl splněn. Nová legislativa navržená Komisí je jediným způsobem, jak vynutit reformu a pokrok, které jsou zoufale nutné. Neústupnost a sobectví klíčových států EU a jejich poskytovatelů letových navigačních služeb nicméně může znamenat konec nejnovějšího úsilí Komise,“ varoval v dubnu Walsh.

Ne všichni ve výboru však s plánovaným směřováním souhlasí. Europoslankyně a členka TRAN Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL) označila návrhy Komise za „zeleného trojského koně“, kterým se evropská exekutiva snaží „protlačit snižování nákladů, další liberalizaci a fragmentaci evropského systému řízení letového provozu“.

„Aby byla letecká přeprava schopna snížit spotřebu o cca 10 %, musela by všechna letadla využívat ty nejkratší letové trasy, což je však kvůli hustotě letového provozu absolutně nemožné. Možná v době pandemie, kdy provoz klesl skoro na nulu,“ upozornila Konečná a dodala, že i kdyby to hustota letového provozu dovolovala, letadla „rovně“ létat zkrátka nemohou, a to už jen z toho důvodu, že existuje mnoho míst včetně vojenských letových prostorů, kterými je létat zakázáno.

„V návrhu je rovněž uvedeno snížení nákladů, které se v první řadě dotkne lidských zdrojů a snižování počtu letištních zaměstnanců, což bude mít za příčinu, že se nebude mít kdo postarat o velký počet přistávajících letadel,“ doplnila Konečná.

Členové výboru TRAN však podpořili společnou pozici k návrhům okolo jednotného evropského nebe poměrně jednoznačně, Kateřina Konečná byla se svou levicovou frakcí v menšině.