Až padesát korun za jednu A4, 250 korun za prázdné CD, nebo osm set korun za hodinu vyhledávání si účtují české úřady. Pro srovnání – v komerčním kopírovacím centru vám černobílou kopii stránky A4 udělají za 2, 50 koruny, CD se běžně kupuje za osm korun. Úřady přitom na poskytování informací nesmí vydělávat.

Za poskytnutí informacích na některých tuzemských úřadech zaplatí občané nesmyslné sumy. Ukázal to průzkum Občanského sdružení přátelé Račetic a okolí. Aktivisté prověřili informační ceníky 6580 úřadů – obecních i krajských, které mají povinnost sazebník úhrad za poskytování informací zveřejnit na svém webu.

Z tohoto počtu zveřejňuje sazebník pouze 1658 subjektů.  A to přesto, že podle Infozákona musí úřady povinnost sazebník zveřejnit. Pokud ho nemají, vystavují se riziku ztráty práva na úhradu za poskytnuté informace.

Žebříčky „nejdražších úřadů“:

A4 jednostranná čb kopie

Technický nosič dat (CD)

Hodinová sazba práce při mimořádně

rozsáhlém vyhledávání informace

Podrobné informace o výši poplatků za poskytnuté informace naleznete na www.infozazlato.cz.

Jiří Knitl, manažer Fondu Otakara Motejla, který průzkum podpořil, doufá, že srovnání sazebníků povede ke změně přístupu: “Data mají největší hodnotu ve chvíli, kdy je můžeme porovnat mezi sebou. Výzkum odhalil, že někde by si za poskytnutí několika A4 chtěli nejspíš rovnou pořídit novou tiskárnu. Snad se společně podaří jejich přístup změnit.”

I Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti považuje přístup subjektů za nepřijatelný: “Na poradnu Otevřené společnosti Otevrete.cz se často obracejí občané, po kterých úřad požadoval nepřiměřenou úhradu. Přemrštěné částky v sazebnících fakticky znemožňují realizaci práva občanů na informace. Za ideální považujeme, když subjekty zveřejní sazebník, ale informace dle možností a do určitého rozsahu poskytují bezplatně.”