REPORTÁŽ. Vloni v září bylo v Ostravě otevřeno „zastupitelství“ Doněcké lidové republiky. V jeho čele stojí „honorární konzulka“ Nela Lisková. Obyčejný člověk nebo novinář z mainstreamových médií se na konzulát jen tak nedostane. My jsme tu možnost dostali. 

„Dobrý večer, omlouvám se, ale musím ještě ráno na soud, budu v kanceláři v 11  hodin,“ přichází chvíli před půlnocí textová zpráva od Nely Liskové. Jízdenky do Ostravy už máme s kolegou Tomášem koupené několik dní, tak si prostě chvilku počkáme.

Alespoň bude čas si prohlédnout místo, kde problematické Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky sídlí.

Takzvaná Doněcká lidová republika, rádoby státní útvar vyhlášený povstalci na východě Ukrajiny, z mezinárodněprávního hlediska neexistuje.

Neuznala ho jediná členská země OSN a vážně nejde brát ani uznání Jižní Osetií. Přesto 1. září 2016 bylo v Ostravě otevřeno „zastupitelství“ Doněcké lidové republiky (DNR). V jeho čele stojí „honorární konzulka“ Nela Lisková.

Černá, šedá, bílá a Zeman

„Doufám, že nejste z nějakého sluníčkářského webu. Toho je teď všude plno,“ ujišťuje se Lisková a vysvětluje, že žijeme v době, kdy se dětem vnucuje představa, že „pro kluky je lepší chodit s klukama, protože s holkama je to složité“.

Potkáváme se před částečně zrekonstruovanou budovou ve čtvrti Ostrava-Jih.

Potkáváme se před částečně zrekonstruovanou budovou ve čtvrti Ostrava-Jih. Adresu v obchodním rejstříku dohledat nelze, údaje odkazují ke zcela odlišnému objektu.

Sídlí zde obchod s potravinami, herna, holičství a mimo jiné také firma Optima. Lisková se omlouvá za posunutí schůzky a vede nás dovnitř právě skrze prostory Optimy.

Interiéry firmy jsou moderní, na chvilku jsme posazeni na pohodlnou koženou sedačku. Majitel firmy, Oldřich Lahoda, se s Liskovou vítá a dává jí klíče. Vracíme se zpět před budovu a vcházíme bočním vchodem.

Prostory samotného Zastupitelského centra se skládají z jedné malé kanceláře a konferenční místnosti s kuchyňkou. Střídají se zde šedá, černá a bílá barva, vše působí studeně a nevyužívaně.

V kanceláři stojí dva stoly a pár skříní s šuplíky. Na jednom stole je o stěnu opřen portrét prezidenta Miloše Zemana (mimochodem – mluvčí Hradu Jiří Ovčáček se o otevření konzulátu vyjádřil do médií v tom smyslu, že jde o „jakousi soukromou aktivitu na úrovni otevření obchodu s obuví“), na druhém pak dva certifikáty a nějaké propagační materiály o Doněcku v azbuce.

Další texty týkající se honorárního konzulátu neuznané Doněcké lidové republiky
a rozhovor s Nelou Liskovou přineseme tento čtvrtek a pátek

Na stěně visí mapy Doněcka a České republiky, v rozích stojí vlajky. „Jak vidíte, máme tady skvělé prostory. Dokonce zde můžeme pořádat konference,“ odkazuje se Lisková ke konferenční místnosti. Na otázku, zda pořádají hodně konferencí, však odpovídá záporně: „Zatím ne.“

Česko, Itálie, Řecko, Finsko

Liskovou v její funkci v létě 2016 potvrdilo doněcké ministerstvo zahraničních věcí. Otevření zastupitelského centra okomentovala tehdy pro ruský propagandistický web Sputnik úřadující ministryně zahraničních věcí Doněcké lidové republiky Natálie Nikonorovová:

„Je obtížné docenit význam otevření prvního našeho zastupitelského centra v Evropě. Je to společenská organizace, která bude plnit zastupitelské funkce, a také napomůže navázat partnerské vztahy mezi Doněckou lidovou republikou a Českou republikou. Rovněž umožní rozvoj mezinárodních informačních, kulturních a ekonomických vztahů naší mladé republiky.“

Reakce českého ministerstva zahraničních věcí na vznik centra však byla přinejmenším odměřená: „Samozvaná Doněcká lidová republika nemůže mít v ČR žádnou diplomatickou misi ani konzulární úřad, protože tato entita není státem, ČR ji za stát neuznává a nemá s ní tak navázány diplomatické styky.“

Od září se počet „konzulátů“ v Evropě navýšil na čtyři. Pobočka se otevřela v italském Turínu a letos od března má Doněcká republika zastoupení i v Řecku, kde se „konzulem“ stal Andreas Zafiris, člen ultralevicové Syrizi. Zatím poslední konzulát byl registrován ve Finsku.

Stěhování a rejstříkové adresy

V kanceláři stojí dva stoly a pár skříní s šuplíky. Na jednom stole je o stěnu opřen portrét prezidenta Miloše Zemana.

Podle obchodního rejstříku byl první oficiální adresou Zastupitelského centra v Česku omšelý domek v ostravské čtvrti Michálkovice. Nemovitost patří podnikateli Petru Viktorýnovi, který byl také jedním ze tří zakládajících členů spolku.

Kromě Viktorýna a Liskové se ve spolku angažuje ještě majitel autoškoly Radim Hrubeš. Jak v loni zjistil týdeník Euro, Viktorýn v polovině září své členství u Liskové zrušil.

Z původně charitativní organizace se podle něj stávala firma, která má Liskové financovat její cesty na východ Ukrajiny. Viktorýna později nahradila dvacetiletá Bára Schneiderová.

Zastupitelské centrum sice mělo rejstříkovou adresu u Viktorýna, fyzicky se však kancelář nacházela v centru Ostravy na ulici Sokolské v budově, která patří společnosti Mari Trade.

Několik novinářů se pokoušelo na konzulát zajít, ovšem nikdy na místě nikoho nezastihli. Před časem se Zastupitelské centrum bylo nuceno opět přestěhovat – do míst, které jsme nyní mohli navštívit.

Podle Liskové byli majitelé původní budovy pod tlakem a bylo jim vyhrožováno, že napomáhají terorismu.

Majitel firmy Mari Trade, Jiří Pastor o celé věci příliš mluvit nechce. K údajnému tlaku na jeho firmu se odmítá vyjádřit. „Promiňte, ale to odmítám komentovat,“ říká do telefonu.

Z neúspěšné političky honorární konzulkou

Kdo je vlastně „honorární konzulka“ Nela Lisková? Politicky se začala angažovat v ČSSD, odkud vystoupila po té, co podle vlastních slov zjistila, že ve straně nemá šanci nic změnit.

PSALI JSME:  Samozvaný doněcký konzulát musí pryč.
Soud vyhověl Zaorálkovi a zahájil řízení o zrušení proruského spolku

„Necelý půlrok jsem byla členkou ČSSD. Když jsem však zjistila, jak funguje mafiánská klika poslance Adama Rykaly a jeho rodiny, shledala jsem toto jako ztrátu času, protože každý, kdo chce systematicky pracovat a má schopnosti, je v ČSSD shledán jako nebezpečný,“ říká dnes Lisková.

Chvíli jednala o spolupráci s SPD Tomia Okamury. V roce 2014 neúspěšně kandidovala na primátorku Ostravy a starostku Ostravy Jihu za politické uskupení Lev 21 bývalého předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka. Ve volbách získala pouze 460 hlasů.

Na bilboardech se tehdy objevovala po boku Oldřicha Lahody, majitele firmy Optima, v jejichž prostorách se Zastupitelské centrum nyní nachází. Spolu s Lahodovým synem Filipem a několika dalšími, převážně bývalými, členy ostravské ČSSD ještě před samotnými volbami iniciovala snahu o zrušení sociální demokracie.

V lednu 2016 spolu s válečným veteránem Markem Obrtelem a etnografem Františkem Krejčou založila Lisková Národní domobranu.

Tato polovojenská jednotka bránící zemi před imigranty se snaží vzbudit dojem masovosti, na jejich webových stránkách lze například nalézt mapu s vlaječkami „domobran“ po celé České republice.

Aktivita domobrany se však – soudě podle webových stránek a výstupů na sociálních sítích – nyní omezuje na propagaci článků Nely Liskové z nejrůznějších dezinformačních webů či vystoupení Obrtela a Krejči v alternativních médiích typu Svobodného vysílače.

Poslední viditelnější akce se týkala sběru zimního oblečení pro ultranacionalistické domobrance v Bulharsku.

Právě jako na představitelku Národní domobrany se loni v březnu na Liskovou obrátilo ministerstvo zahraničních věcí Doněcké lidové republiky. Kdo přesně z ministerstva kontakt inicioval a jak spojení proběhlo, však Lisková odmítá přiblížit.

„To je snad jedno ne? Prostě mě kontaktovali. Probíhala řada jednání. Každý měsíc,“ říká Lisková. Na webových stránkách ministerstva lze dohledat několik tiskových zpráv o těchto schůzkách, které ukazují, že Lisková jednala přímo s ministryní zahraničí Nikonorovou. Nechybí ani zmínky o úspěšném otevření Zastupitelského centra ze září loňského roku.

Lisková se aktivně vymezuje vůči tomu, že by byla teroristkou, jak ji označují oponenti a některá média. Na Donbas prý jezdí pomáhat hlavně starým lidem a dětem. Ještě před samotným založením zastupitelského centra však padlo její jméno v rozhovoru s Čechem bojujícím na Donbase.

„Ano, jsem rád, že se česká politika o to zajímá. Konkrétně strana SPD Tomia Okamury, konkrétně paní Nela Lisková,“ odpověděl v roce 2015 Pavel Botka řečený Kavkaz na otázku reportéra o tom, zda Čechy na Donbase podporuje nějaká politická strana nebo hnutí. „Máme přislíbenou humanitární pomoc. Léky pro naši jednotku. Jsme za to strašně rádi,“ uvedl tehdy Botka.

Dnes si Lisková na jednání s Botkem nevzpomíná. „Já jsem se bavila se spoustou lidí,“ mlží.

Zatykač z Ukrajiny?

Na Liskovou měl být za její aktivity na Donbase údajně vydán ukrajinskou vládou zatykač. „Já to mám z neoficiálních zdrojů. Když jsem se zkoušela blíže informovat, nebylo mi z jejich strany vyhověno. To může mít několik důvodů. Ten zatykač může skutečně existovat, jelikož na Ukrajině běžely v televizi spoty se mnou a s označením, že jsem teroristka,“ tvrdí Lisková.

Zatykač však spíše neexistuje. „Co se týká zatykače na paní Liskovou, v současné době náš zastupitelský úřad nedisponuje žádnými informacemi, které by existenci zatykače potvrdily. O vydání zatykače, dle našich zdrojů, psala pouze alternativní ukrajinská média,“ říká mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

„K dané věci můžeme uvést, že neevidujeme žádost o vydání vámi jmenované osoby,“ potvrzuje i Jakub Říman z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti.

„Poslední informace mám takové, že Policie České republiky žádnou mezinárodní spolupráci v této věci nezaznamenala,“ informuje tisková mluvčí policie Ivana Nguyenová.

Zda se o aktivity Zastupitelského centra zajímá ostravská policie, zjistit nejde. „Informace v předmětné věci zveřejnit nelze,“ odmítá se k případnému vyšetřování Zastupitelského centra vyjádřit mluvčí ostravské policie Gabriela Holčáková.

Chodící propaganda

O soukromém životě Nely Liskové se toho příliš neví. Je vdaná, má jednu dceru a pracuje jako obchodní zástupkyně pro karvinskou vendingovou firmu.

Cesty na Donbas si prý platí sama. Při našem rozhovoru hovoří o ukrajinské vládě jako o „Porošenkově fašistickém režimu“. Ukrajinský konflikt popisuje jako „klasický akt ze strany Spojených států, respektive NATO“.

NATO je podle Liskové zločinecká organizace, která z ekonomických zájmů vyvolává konflikty po celém světě. Hlavním nepřítelem samotné Liskové je pak europoslanec Jaromír Štětina, který je znám svým kladným vztahem k oficiální ukrajinské vládě.

Naopak jako své spojence z řad politiků uvádí Lisková Zdeňka Ondráčka, poslance za KSČM, který se také jako jediný český politik zúčastnil slavnostního otevření Zastupitelského centra.

I Ondráček pravidelně jezdí na Donbas a patří mezi aktivní šiřitele proruské propagandy. Jako druhého podporovatele Lisková uvádí senátora Jaroslava Doubravu z hnutí Severočeši.cz.

Ten se pro změnu nechal před časem nachytat na hoax o tom, kterak chce Evropská unie zakázat písmeno „ř“.

Když Lisková při našem rozhovoru zmiňuje, že v České republice je sto tisíc imigrantů a „vláda nám úmyslně uvádí zcela jiná čísla“, opírá se o údajné informace přímo od politiků. Jejich jména uvádět nechce. Údajně jde ale o politiky „napříč politickým spektrem“.

Lisková publikuje své názory v řadě „alternativních médií“ například na webu Rukojmi.cz. Mimo jiné dala rozhovor například doněckému propagandistickému kanálu Oplot TV.

Rozhovor obsahuje obvyklé „evergreeny“ ruské propagandy: konflikt na Donbase je označován za „občanskou válku“, odpůrci otevření „konzulátu“ jsou obviňováni z toho, že jsou organizátory protestů placeni za vystupování proti prezidentovi Miloši Zemanovi a tak dále.

Lisková bývá také hostem pořadů českého rádia Svobodný vysílač, který je rájem pro ultranacionalistickou scénu i nejrůznější konspirační teoretiky.

Léky a deky? Ne, kontakty

Co je vlastně posláním „honorární konzulky“? Obecně Lisková hovoří o pomoci lidem na východě Ukrajiny. O přímou humanitární pomoc se však nejedná.

„Ne, takhle to nefunguje. Zprostředkovávám kontakty potenciálních sponzorů, kteří mají zájem  pomáhat obyvatelstvu v oblastech postižených válkou na východě Ukrajiny,“ vysvětluje Lisková.

„Propojuji sponzory s lidmi na Donbase, kteří mají akreditaci na humanitární činnost. Já ji nemám, a proto toto provazovat nemohu,“ doplňuje. Údajně má tato spolupráce za sebou i konkrétní výsledky.

„Pomohli jsme opravit sportovní zařízení pro děti,“ tvrdí Lisková. Co vlastně má z vedení zastupitelského centra? „Rozhodně ne peníze. Já si všechny aktivity financuji sama,“ trvá na své verzi. Na východ Ukrajiny prý jezdí každý měsíc. Nejprve letecky do Rostova a pak autem na Donbas.

Politické tahanice o konec konzulátu

„Dnes mi byl soudem doručen dokument na návrh likvidace Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky,“ vysvětluje Lisková svou ranní návštěvu soudu.

Soud tak na druhý pokus vyhověl ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi, který zákaz požadoval už vloni na podzim. Soud si ale tehdy vyžádal doplnění informací.

„Předsedkyni spolku bylo doručeno usnesení o zahájení řízení,“ potvrdila později redakci mluvčí krajského soudu v Ostravě Lucie Olšarová. Lisková předala návrh svému advokátovi. Podle ní jde o Zaorálkovu aktivitu, za kterou ovšem stojí europoslanec Štětina.

„Ministr zahraničních věcí argumentoval, že založení tohoto spolku je v rozporu s mezinárodním právem, na které odkazuje Ústava ČR zejména se závazkem ČR respektovat územní celistvost jiných států,“ říká Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí.

Vadí též neoprávněné použití titulu „honorární konzulka“, které je podle ministerstva obcházením zákona ve vztahu k Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

Ministerstvo už vloni na podzim vyzvalo Liskovou, aby svůj spolek přejmenovala. „Nevidím důvod, proč mě k tomu ministerstvo zahraničních věcí vyzývá. Veškerá dokumentace, která se předkládala při zakládání spolku Zastupitelského centra Doněcké lidové republiky, byla legitimní a byla v pořádku. Soud tam neshledal žádné pochybení,“ ohradila se tehdy Lisková a název zrušit odmítla.

Podle mluvčí ostravského krajského soudu nelze rozhodnutí soudu ani vývoj ve věci v tuto chvíli předjímat. Kolik času tedy samozvanému konzulátu zbývá, nevíme. Je možné, že v případě zrušení bude opět založeno – jen pod jiným jménem.