Také rok 2021 ovlivní pandemie nemoci covid-19, s postupujícím očkováním světové populace se dá ale očekávat pozvolný návrat k běžnému životu i restart ekonomik jednotlivých států. Letos však nepůjde jen o koronavirus. HlídacíPes.org přináší redakční přehled světových událostí, které se v začínajícím roce vyplatí sledovat.

20. ledna bude oficiálně jmenován novým americkým prezidentem Joe Biden. Zkušený politik, který v Bílém domě osm let působil jako viceprezident Baracka Obamy, už po Vánocích nastínil, čemu se chce zkraje svého mandátu intenzivně věnovat. „Od covidu a ekonomiky, po klimatické změny a rasovou rovnoprávnost – náš národ čelí čtyřem krizím najednou. Takže od ledna nesmíme ztratit jediný den. Já a můj tým tvrdě pracujeme, abychom byli připraveni k činům hned od prvního dne v úřadě,“ napsal koncem roku Biden na Twitteru.

Ekonomiku přitom nepřebírá ve špatném stavu. V důsledku koronaviru sice na jaře přibrzdila, ve třetím čtvtletí ale podle amerického ministerstva obchodu činil růst HDP rekordních 33,4 %. Růst analytici předpokládají i v následujících třech letech, ročně o 1,9%.

USA a nové rasové nepokoje

O tom, nakolik bude Bidenova administrativa úspěšná v prosazování své agendy, se ale bude rozhodovat ještě před inaugurací. Už 5. ledna proběhne ve státě Georgia druhé kolo senátních voleb. Pokud se demokratům podaří získat obě volná křesla, dělili by si demokraté a republikáni Senát přesně půl na půl, přičemž rozhodující hlas by měla Bidenova viceprezidentka Kamala Harrisová.

Když ale demokraté v Georgii nezvítězí, budou republikánští senátoři oproti demokratickým v mírné převaze, což by Bidenovu týmu mohlo překážet při prosazování zásadních změn. Demokraté zatím převažují ve Sněmovně reprezentantů, kde mají 233 křesel oproti 195 republikánským.

Další výzva pro Bidenův tým přijde v březnu. Nepůjde o nic méně citlivého než o otázku rasové rovnoprávnosti, která Američany dlouhodobě rozděluje.

8. března má začít soud se čtyřmi bývalými policejními důstojníky, kteří v květnu 2020 udusili 46letého Afroameričana George Floyda. Jeho násilná smrt rozpoutala vlnu rasových nepokojů v mnoha amerických městech a dá se očekávat, že ostře sledované soudní přelíčení, které by mělo být přenášené online, může vyvolat nové nepokoje.

Čína a pátrání po vzniku covidu

Zajímavé bude sledovat také Bidenův postup vůči Číně. Odcházející prezident Donald Trump vnímal Peking jako nebezpečného soupeře a zavedl řadu obchodních i bezpečnostních restrikcí. Britský think-tank Centre for Economics and Business Research (CEBR) vydal koncem roku 2020 studii, ze které vyplývá, že Čína do roku 2028 vystřídá Spojené státy na pozici největší světové ekonomiky.

Podle analytiků k tomu dojde o pět let dříve, než se předpokládalo, paradoxně díky covidu. Čína dostala virus pod kontrolu jako první a nemusí už zavádět tvrdá opatření. Zatímco pandemie stále ničí ekonomiky jiných států, čínské hospodářství už roste.

Nic na tom nezmění ani nadcházející mise, kterou organizuje Světová zdravotnická organizace. Ta do Číny v lednu vysílá tým vědců, kteří mají zkoumat, kde, kdy a jak začala pandemie nemoci covid-19. Skupina epidemiologů, virologů a výzkumníků v oblasti zdraví zvířat zahájí pátrání ve městě Wu-chan, kde byla v roce 2019 poprvé identifikována infekce koronavirem SARS-CoV-2. Skupina by měla zveřejnit výsledky svého pátrání koncem příštího roku.

Konec Merkelové a rebelující Skotsko

Dvě důležité země Evropské unie – Německo a Nizozemsko – čekají v roce 2021 parlamentní volby a analytici předpokládájí, že v nich půjde o budoucnost celé sedmadvacítky. V obou zemích totiž aktuálně posilují euroskeptické strany.

Pokud německá kancléřka Angela Merkelová nezmění své rozhodnutí znovu do úřadu nekandidovat, konec jejího funkčního období bude mít dopad i na zbytek Evropy, kde bude vyzrálá politická osobnost jejího formátu chybět.

Pokračovat budou i další vyjednávání s Velkou Británií. Ačkoliv se na Štědrý den povedlo po mnoha úskalích dojednat podobu pobrexitové dohody mezi Londýnem a Evropskou unií, až její naplňování v začínajícím roce ukáže, jak je funkční a udržitelná jako základ pro obchodní spolupráci.

Spojené království také čelí čím dál většímu tlaku ze strany Skotů (kteří převážně hlasovali proti brexitu), aby vyhlásilo nové referendum o skotské nezávislosti. Ve Skotsku se budou v květnu konat parlamentní volby a průzkumy předpokládají posílení Skotské národní strany, která má už teď v parlamentu většinu. SNP požaduje odtržení Skotska od Spojeného království.

Blízký východ a troje volby

Rok 2021 bude významný také pro vývoj na Blízkém východě. V Izraeli a v Iráku se chystají předčasné parlamentní volby, v Íránu se bude volit nový prezident.  Zajímavý bude také vývoj v Sýrii, kde se zúčastněné strany snaží zbavit radikálních hráčů v zájmu urovnání konfliktu. V Idlíbu se to týká nejradikálnějších islamistů, v Rodžavě se zas začíná vyjednávat, co dál s Kurdskou stranou pracujících (PKK).

Novou dynamiku do vztahů na Blízkém východě letos vnese i rodící se obnovení vztahů mezi arabskými zeměmi a Izraelem.

Ten díky podpoře Spojených států navázal na podzim 2020 diplomatické a obchodní styky se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem. Diplomaté tajně vyjednávají také se Saúdskou Arábií. Tzv. Abrahámovy dohody o spolupráci mají kromě možných ekonomických výhod i bezpečnostní aspekt. Zmiňovaným zemím umožní postupovat proti společnému nepříteli, kterým je Írán. Nakolik začnou Abrahámovy dohody fungovat v praxi, se reálně projeví v roce 2021.

V březnu se v Izraeli budou konat předčasné volby – již čtvrté za dva roky – ve kterých budou soupeřit současný premiér Benjamin Netanjahu a stoupající politická hvězda Gideon Saar. Ten opustil Netanjahuovu stranu Likud a založil si vlastní Stranu nové naděje. 54letý pravicový politik podporuje židovské osadníky na Západním břehu, nepodporuje přistěhovalectví ani vznik palestinského státu, přesto má příznivce i od některých levicově smýšlejících Izraelců.

Irák a padající cena ropy

K předčasným volbám půjdou začátkem června také Iráčané, kteří budou volit zástupce parlamentu. Ten posléze zvolí také nového prezidenta.

Vítěz minulých voleb Abdel Abdul-Mahdí rezignoval na post premiéra na podzim 2019, kdy bylo při protestech proti zkorumpovanosti vlády zabito téměř 600 lidí. Dočasným předsedou vlády se stal bývalý ředitel irácké Národní zpravodajské služby Mustafa al-Kadhímí, který navrhnul uspíšit volby o rok, z června 2022 na červen 2021.

Irák se potýká nejen s ekonomickými problémy kvůli propadu cen ropy, na které stojí 60 % irácké ekonomiky. V zemi panují dlouhodobé nesváry mezi šííty a sunnity i Araby a Kurdy.

Kurdská otázka, konkrétně otázka základen Kurdské strany pracujících (PKK) v autonomní kurdské oblasti na severovýchodě Iráku, bude v začínajícím roce tématem také ve vztazích Iráku s okolními zeměmi. Především pak s Tureckem, které dlouhodobě tlačí na vyhnání PKK z oblasti. Irák potřebuje, aby Turecko pomohlo zmírnit jeho ekonomické problémy a vyvažovalo Írán.

Zároveň ale Irák dává Turkům jasně najevo, že útoky, které turecká armáda provádí proti Kurdům na jeho území, jsou nepřijatelné.

Íránský soumrak reforem

Vývoj v Sýrii bude i nadále ovlivňovat také Írán, který se 18. června chystá na změnu prezidenta. Současná hlava státu Hassan Rúhání ve volbách už kandidovat znovu nemůže, a tak se spekuluje o jeho nástupci. Rúhání, který patřil k umírněnému politickému křídlu, v minulých volbách slíbil zmírnění ekonomické krize a politických represí.

Jenže v obou případech došlo k pravému opaku, což hraje do karet zastáncům konzervativních islámských kruhů. Je také otázkou, zda takzvaní reformní kandidáti vůbec ve volbách dostanou šanci. Při parlamentních volbách, které se konaly v únoru 2020, byli reformisté hromadně diskvalifikováni a následující protesty v ulicích tvrdě potlačeny.

Pokud tedy zvítězí konzervativní kandidát, sníží se ještě více možnost obnovení jaderných dohod s USA, o kterých chtěla vyjednávat nová Bidenova administrativa i případné zklidnění značně napjatých vztahů s Izraelem.

Afrika a její války

K volebním urnám se příští rok chystají také Etiopané. O rok odložené parlamentní volby se budou konat uprostřed značných nepokojů. Na severu země zuří už několik týdnů kruté boje mezi etiopskou armádou a povstalci z Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF). Její členové, kteří patří k šestiprocentní národnostní menšině, se dříve výrazně podíleli na vedení země. Po nástupu premiéra Abiye Ahmeda se to ale změnilo. TPLF opustila koaliční vládu a v provincii Tigraj uspořádala loni v září vlastní protestní volby.

Premiér Ahmed, držitel loňské Nobelovy ceny míru, kterou získal za politické reformy, vyslal do Tigraje armádu. Střety mezi ní a místními polovojenskými milicemi si vyžádaly už několik set životů a způsobily útěk více než 95 tisíc lidí. Mnoho z nich se přesunulo do sousedního Súdánu.

Právě Súdán bude v roce 2021 důležitým koutem Afriky. Nejen kvůli hromadícím se uprchlíkům z Etiopie, ale také kvůli snaze přechodného premiéra Abdalla Hamdoka dostat zemi zpět na mezinárodní politickou scénu. I díky příslibu, že Spojené státy vyjmou Súdán ze seznamu sponzorů terorismu, navázal v roce 2020 Súdán diplomatické vztahy s Izraelem. 44milionová země s 16 % nezaměstnaností by tak mohla po letech dosáhnout na mezinárodní finanční pomoc.

Súdán se také společně s USA snaží zprostředkovat rozhovory mezi Egyptem a Etiopií, které vedou vleklý a výbušný spor o přehradu, kterou Etiopané staví na Nilu. Jedna z největších přehradních nádrží v Africe ale vadí Egyptu, který se obává, že přijde o zásoby vody. Spor mezi oběma zeměmi může přerůst i v ozbrojený konflikt, čehož se obává právě americká diplomacie.

Na Mars a proti Alzheimerovi

Rok 2021 má přinést také významný posun v dobývání vesmíru. A to především pro Čínu. V únoru by měla na Marsu přistát vůbec první čínská sonda, která tam bude v rámci mise nazvané Tianwen-1 hledat vodu a známky života. Na rudou planetu své sondy vyslaly také Spojené státy a Spojené arabské emiráty.

Na vědeckém poli se očekává ještě jedna událost, která by mohla pomoct zlepšit kvalitu života lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Americké regulační orgány by měly tento rok rozhodnout, jestli na trh pustí lék, který by podle jeho výrobců uměl zpomalit rozvinutí nemoci u pacientů.

Léky, které jsou k léčbě Alzheimera v současnosti dostupné, zmírňují zatím pouze kognitivní příznaky, jako je ztráta paměti, nikoliv ale progresi nemoci.

Nový lék nazvaný Aducanumab od společnosti Biogen má ale podle dosavadních studií protichůdné výsledky.