Mimo naše původní rodiny a partnerské vztahy se problém s narcisty často objevuje také v dalším prostředí, kde trávíme značnou část svého dne i života – v práci. Někdy se lze narcismu vyhnout a zvládnout ho. V pracovním prostředí je to však velice náročné.

Pracovat s narcistickým kolegou může být vyčerpávající a frustrující. Je důležité mít realistická očekávání, nastavit si přiměřené limity a ovládat vlastní emoce. Bez ohledu na situaci však nemusíte trpět jejich zneužívání.

Každý z nás se již jistě setkal s nějakým náročným spolupracovníkem a většina lidí se čas od času chová soutěživě nebo podrážděně.

Text je ukázkou z knihy Roberta Tomšika V zajetí narcismu (vydalo nakladatelství Grada, 2025).

Nejnovější výzkumy ukazují, že až 20 % běžné populace vykazuje výrazné narcistické sklony. Kniha popisuje, jak tito lidé ničí partnerské, rodinné i pracovní vztahy – a jak se z takového toxického prostředí vymanit.

Ukázky zveřejňujeme se souhlasem vydavatele i autora.

Jenže právě na pracovišti může být narcismus obzvláště toxický. Narcističtí spolupracovníci mohou do pracovní dynamiky vnést nové výzvy, takže je užitečné dokázat rozpoznat některé jejich rysy.

Srazit ostatní k zemi

Narcisté, které potkáte v práci, často touží po vedoucích pozicích. Narcistický šéf může vůči ostatním zaměstnancům vystupovat jako bezcitný, přehnaně náročný a neuctivý. Zatímco u některých lidí se tyto tendence mohou občas projevit, zejména v situacích, kdy jsou pod velkým tlakem a čelí soutěživosti, patologický narcista má tendenci se takto chovat neustále, i když je pracovní prostředí relativně klidné a přívětivé.

Narcisté mají sklony chovat se na pracovišti pasivně agresivně, což může zahrnovat pomlouvání, sarkasmus, nepřátelské žertování (často doprovázené komentářem, že „je to jenom legrace“), pracovní a sociální vyloučení, pokrytectví, prokrastinaci, záměrné zapomínání, popírání osobní odpovědnosti, hraní si na oběť a záměrnou slabost s cílem vzbudit sympatie a přízeň.

Účelem těchto pasivně agresivních projevů je pozdvihnout sebe a srazit k zemi ostatní. Přítomny mohou být i mnohé další taktiky. Příklady jednání narcistů na pracovišti:

Často podkopávají nebo bagatelizují úspěch kohokoli jiného, přestože jim nedělá problém připisovat si zásluhy, když se věci daří. Jen zřídkakdy převezmou odpovědnost, když se vyskytnou problémy, místo toho mají tendenci obviňovat ostatní, lhát o tom, co se stalo, nebo popírat závažnost problému.

Mohou pomlouvat nebo šířit klepy o ostatních, zejména když žárlí nebo se cítí ohroženi. Mají sklony být velmi citliví na kritiku a cokoli, co by mohlo ohrozit jejich ego, což může vyústit v extrémní defenzivnost nebo hněv.

Dokážou se ale prezentovat jako mimořádně okouzlující a přátelští lidé. Mezi některými kolegy mohou být i oblíbení, hlavně proto, že často umějí udělat dobrý první dojem – a to vás může mást.

Jsou extrémně žárliví, a přestože se mohou jevit jako neuvěřitelně arogantní, často se cítí úplně prázdní a nejistí. Mají tendenci projevovat žárlivost i při sebemenším náznaku štěstí někoho jiného. Pro vás je nejlepší nesdílet s nimi nic, co by u nich mohlo takovéto pocity vyvolat.

Nic jim není dost dobré. Bez ohledu na to, jak se snažíte, může narcistického kolegu váš výkon rozčilovat nebo zlobit.

Tyto a jiné malichernosti můžete od narcistů na pracovišti očekávat třeba i denně. A i pokud se možná zrovna teď z jejich strany nic aktivně neděje, narcisté určitě vědomě i nevědomě pracují na strategii, jak vám znepříjemnit život a zkomplikovat práci.

Strategie je nebojovat

Máte-li rozumného šéfa nebo vedení, můžete zkusit požádat o přesun do jiné kanceláře či na jiné oddělení. Zásadní problém vzniká, když je narcista zrovna vaším šéfem. Tuto bitvu nevyhrajete.

Můžete být jeho oblíbencem, ale jen tehdy, pokud hrajete jeho špinavou hru, někdy se však ani to nevyplatí. Tlak ze strany šéfa nebo vedení organizace či firmy může být několikanásobně silnější než problémy s kolegy.

Pokud očekávání svého narcistického šéfa nenaplníte, začnete si všímat jeho špatné nálady, nadměrné podrážděnosti, neklidu a možná i výlevů zlosti na jeho podřízené.

Narcističtí šéfové mají tendenci myslet černo-bíle – všechno, nebo nic –, takže si snadno mohou myslet, že pokud s nimi nesouhlasíte, jednoduše jdete proti nim. Jelikož jsou narcisté velice nejistí, každé takovéto chování vnímají jako hrozbu.

Mohou začít vytvářet podskupiny, izolovat a šikanovat určité zaměstnance, dokonce je donutit věřit věcem, které nejsou pravda. Kromě toho mohou těmto zaměstnancům i navýšit pracovní náplň a donutit je podat výpověď. Zaměstnanci, s nimiž se po nějakou dobu zachází tímto způsobem, mohou začít pochybovat o své práci, úspěších a schopnostech.

Tyto pochybnosti a nejistota se mohou stupňovat, začnou podkopávat a narušovat schopnost soustředění, produktivitu a nakonec i sebeúctu. Mít za šéfa narcistu je vždy negativní, neboť narcisté používají psychologické strategie, aby si zajistili pracovní pozici a získali obdiv na pracovišti.

Když je s někým takto zacházeno dostatečně dlouho, může to u něj vést k velké nespokojenosti a k pocitu vyhoření. Proto je důležité pozorovat své pracovní prostředí a lidi v něm a včas podniknout kroky k zachování vlastního zdraví.

Jak tedy s narcismem na pracovišti bojovat? Nejlepší strategií je nebojovat. Může se vám zdát, že pro každý problém s narcistou navrhuji stejné řešení (odchod, útěk, ukončení komunikace, bariéry, hranice), ale je to skutečně to nejúčinnější a nejméně bolestivé východisko. Přinejmenším hovoříme-li o pracovní sféře, i když každá zásadní životní změna je svým způsobem náročná.

Psychologové i v tomto případě radí, jak zacházet s narcistickým šéfem: stanovte si společná pravidla, často mu lichoťte, vše si dokumentujte, diverzifikujte své pracovní zkušenosti, nakloňte si jiné lídry v týmu… to vše jsou dobrá doporučení.

Ale v práci bychom měli především pracovat. Zamýšlet se nad každým možným slovem nebo činem je v podstatě „práce navíc“. Někteří lidé na to nemají kapacitu a spíše to má na ně opačný efekt – zatěžuje to jejich psychiku a organismus jako celek.

To si však musíte promyslet vy sami. Prostředí, ve kterém se bojíte chovat přirozeně, není prostředí pro vás, a odchod je tedy tím nejlepším řešením. Znalosti vám umožňují zachovat si zdravou rovnováhu. Je velmi nepravděpodobné, že se narcista změní, a váš šéf se taky nemusí změnit, takže vaše blaho závisí na vás a vašem rozhodnutí.