Vláda Andreje Babiše vyhlásila tento rok „válku korupčnímu jednání“. Součástí takzvaného Akčního plánu boje s korupcí má být i chystaná novela zákona o lobbingu, která počítá se zavedením veřejného registru lobbistů. HlídacíPes.org se rozhodl zjistit, do jaké míry je už nyní možné získat informace o tom, kdo konkrétní úředníky či ministry navštěvuje.

Ukázalo se, že k takové informaci se veřejně dostat nelze. Důvody, které pro to české úřady uvádějí, jsou velmi různorodé, místy až absurdní.

HlídacíPes.org v následujících několika článcích seriálu „Co s lobbisty?“ rozebere, proč nemá stávající návrh novely zákona o lobbingu příliš šancí vnést do celé problematiky více světla.

Pravidla neexistují

V průběhu roku 2018 a 2019 jsme oslovili celkem 38 institucí, které jsou pro lobbisty na státní úrovni zajímavé.

Patří mezi ně Úřad vlády, Poslanecká sněmovna, Senát, Kancelář prezidenta republiky, všechna ministerstva, krajské úřady, ale také například Vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství, Státní zemědělský intervenční fond, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebo Lesy ČR.

Požadovali jsme od nich výpis návštěv z návštěvních knih od září 2017 do září 2018 s uvedením jména návštěvy a navštívené osoby. Podobná data úřady běžně vedou v elektronické podobě.

Jednoduchý požadavek se ale změnil v několikaměsíční anabázi dopisování si s právními odděleními daných úřadů.

Výsledkem je především zjištění, že úřady nemají žádnou povinnost záznamy o návštěvách pořizovat a i když to na recepcích běžně dělají, nabízejí širokou škálu důvodů, proč tyto informace ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím nedat z ruky.

Dohledat, kdo za jakým úředníkem a za jakým účelem dochází, je v současné době zcela nemožné.

Návštěvy u prezidenta

Mezi úřady, které „návštěvní knihu“ vůbec nevedou, patří například Kancelář prezidenta republiky a část krajských úřadů.

„Kancelář prezidenta republiky návštěvní knihu nevede. Předmět požadované informace se tedy působnosti Kanceláře prezidenta republiky netýká,“ popsal v odůvodnění odložení žádosti o informace ředitel Odboru legislativy a práva Hradu Václav Pelikán.

Zjistit, kdo navštívil prezidenta ČR nebo jeho nejbližší spolupracovníky, tedy oficiální cestou nelze.

Důvodem je podle Pražského hradu to, že Kancelář prezidenta republiky se nachází v objektu Pražského hradu, jehož ochrana spadá pod příslušný útvar Policie ČR.

HlídacíPes.org oslovil Obvodní ředitelství Policie pro Prahu 1 s dotazem, zda eviduje osoby, které do objektu Pražského hradu přicházejí a je-li možné získat přehled o takových návštěvách.

„K vámi uvedenému dotazu sděluji, že OŘP Praha I nedisponuje požadovanými informacemi. V dané věci je zapotřebí se obrátit na Policejní prezidium České republiky,” odepsal ředitel policie Prahy 1 Aleš Benedikt. Dotaz dle zákona 106 na Policejní prezidium v této věci HlídacíPes.org připravuje.

Návštěvní knihu údajně nevede ani Zlínský kraj nebo Jihomoravský kraj. Středočeský kraj na výzvy k zaslání informací ani nereagoval.

Jiný kraj, jiný mrav

Všechny kraje mají na svých internetových stránkách zveřejněné informace o veřejných zakázkách. O případném lobbingu se ale novináři, natož běžní občané stejně nedozvědí ani v případě, že tzv. návštěvní knihy existují.

Důvody se kraj od kraje liší. Například v Jihočeském a Moravskoslezském kraji informace o návštěvách uchovávají pouze týden. Po uplynutí sedmidenní lhůty je podle odpovědi pro HlídacíPes.org mažou ze systému.

Dohledat návštěvy konkrétního úředníka například za celý rok zpětně je tedy opět nemožné.

Nejčastějším důvodem, který oslovené úřady udávaly při zamítnutí žádosti o vydání informací, je rozpor s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR.

Šalamounsky žádost redakce vyřešil například Magistrát hlavního města Prahy. Seznam návštěv za rok 2018 zaslal, ale se začerněnými jmény návštěvníků. Bylo tedy možné dozvědět se jméno navštíveného úředníka či politika, datum a čas návštěvy, nikoliv však už kdo za ním byl.

Informace poskytnutá Magistrátem hl. m. Prahy

Smlouvy s nedostatky

I z takto „osekané“ informace se dá vyčíst alespoň to, že například hned v lednu 2018 byl nejnavštěvovanější osobou na pražském magistrátu ředitel investičního odboru Karel Prajer. V porovnání s ostatními úředníky měl až pětinásobný počet návštěv.

Jestli za tímto vysoce postaveným úředníkem docházel například někdo z firmy Obermeyer Helica, se kterou Magistrát hl. Města Prahy uzavřel v průběhu roku 2017 a v první polovině roku 2018 několik smluv, které web Hlídač státu označuje jako smlouvy s vážnými nedostatky, se ale nedozvíme.

Potenciální návštěvy lobbistů dohledat nelze, protože i oni mají podle magistrátu právo na ochranu osobních údajů.

Pokud by novináři a veřejnost měli možnost sledovat to, jaké návštěvy z řad lobbistů úředníci a politici přijímají, přispělo by to k veřejné kontrole. Navrhovaná novela zákona o lobbingu s podobnou úpravou sice počítá, ve svém důsledku může jít ale jen o nefunkční řešení, jehož smysl zůstane jen na papíře.

Proč v reálu pravděpodobně nebude fungovat, vysvětlíme v dalších textech seriálu „Co s lobbisty“.