Kde je státní zástupce Šaroch, kdo chce zavést potravinový socík a drby Roberta Šlachty
PSÍ UŠI. Jsme zase o týden starší, o týden blíž k jistotě neodvratné smrti. A taky o týden rozvolněnější, co se týče ústupu koronaviru. Ale postrašili nás slušně, že? Nyní tedy zpět k podstatným věcem: dotace pro Agrofert, šetření střetu zájmů předsedy vlády, Čapí hnízdo a fiktivní reklama, kolosální schodky rozpočtu. A kde je vlastně státní zástupce Šaroch?
- Co je české, to je hezké, řekli si poslanci několika sněmovních stran pod vedením Agrohnutí a rozhodli se zavést potravinový socík. Povinné kvóty pro podíl českých potravin by začaly na 55 procentech a do roku 2027 by měly postupně vzrůst až na 85 procent. Poslanci tak vyšli vstříc zájmům velkých českých zemědělských a potravinářských producentů, kteří – mrk mrk – tak nějak náhodou sedí ve vládě.
„Pokud si věci vyrábím sama, zavřené hranice mě neohrozí.“
(spoluautorka návrhu, poslankyně ANO Margita Balaštíková, iRozhlas.cz, 22. května)
Oceňujeme, jak nám paní poslankyně už zase zavírá hranice, které se po neústavním zašpérování ještě ani nestačily pořádně otevřít. Každá regulace tohoto typu odkazuje k socialismu, který – jak dobře víme – v posledku vždy vede k bídě a hladu. Ale fajn, dejme lidu, co žádá. Koneckonců kvóty by se nakonec mohly týkat i domácí spotřební politiky, 85 procent poslušných poslaneckých ovcí by bylo domácích, zbytek dovoz ze Slovenska a Japonska.
Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.
Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.
- Když jsme u socialismu a regulací, hezký příklad dává cena, za kterou jsou kvůli nařízení ministerstva zdravotnictví laboratoře nuceny provádět testy na koronavirus pro samoplátce. Ministerstvo maximální cenu stanovilo na 1674 korun – jak myslíte, že to dopadlo?
Je to pořád dokola, regulace vždy vede ke snaze ji obejít. Jeden z nedávných ministerských předsedů, kterého nebudeme jmenovat, aby se nepřišlo na to, že to byl „slušňák“ Bohuslav Sobotka, takovému stylu říkal „ojebat stát“. Zcela výjimečně souhlasíme.
- Skutečnou hvězdou posledních dní je bývalý (v tomto pořadí) kombajnér, detektiv drogové centrály, ředitel ÚOOZ a pátrací náměstek Celní správy a budoucí neúspěšný politik Robert Šlachta. Napsal knihu vzpomínek, s jejíž propagací mu tradičně, stejně jako dříve s jeho poblouzněnými kriminalistickými konstrukty, pomáhají mainstreamová média. Je v tom pevná logika, neboť se novináři mainstreamu dělí na dvě zhruba stejně početné skupiny. Ty, kteří Šlachtovi uvěřili tehdy a nyní jsou k jeho osobě vázáni jistou formou stockholmského syndrdomu, a na ty, kteří mu věří dodnes. V knize Třicet let pod přísahou (!) Šlachta otevřeně ventiluje věci, ke kterým se dostal pod přísahou, například drby o tom, kterak Jana Nagyová inkasovala peníze za schůzky podnikatelů s premiérem Nečasem. Že se takové informace nejen nepodařilo prokázat před soudem, ale ani se o to hrdinní policajti nikdy nepokusili?
„Nedalo se to použít. Sdělil nám to při vytěžení jeden informátor, že takhle to chodí a že on ty peníze musí dát taky.“
(Robert Šlachta v rozhovoru pro Týdeník Echo, 20. května)
Jsou věci, které stojí za to připomínat zas a znova. Operativní policejní informace jsou v zásadě dvojího druhu. Jde o drby „z prostředí“, které se teprve „zprocesněním“ mohou stát důkazem. V praxi to vypadá tak, že je policista zapíše do spisu a pak se je snaží ověřit. Pokud se to podaří, může s nimi za státním zástupcem a případně k soudu. Speciálním případem jsou pak odposlechy, u nichž platí, že slouží výhradně pro účely trestního řízení a jediný oprávněný k jejich výkladu je soud. Naopak nikde v trestním řádu se nedočteme, že by odposlechy, natož pak operativní drby sloužily k tomu, aby je odvržení ředitelé plácali v novinách. Fakt, že nikde v trestním řádu nic takového nestojí, má pak jeden půvabný vedlejší efekt. Ve slušném státě za vynášení takových informací hrozí samozřejmě a zcela po právu vězení. Tak uvidíme, zda si na Šlachtu někdo dovolí vyšlápnout.
- Oblíbený obrázek na závěr. Koronavirus připravil mnohé o živobytí, některé z nás o zbytek iluzí. Nejvyšší čas pro nové příležitosti – třeba formou rekvalifikačního kursu.
Klidnou mysl.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Den zdivočelé řepky, obloha bez chemtrails a soutěž o tři plata Lexaurinu
Česko, pro Babiše všecko, éra sousedovy mrtvé kozy a jak vypadáme z vesmíru
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
1) Zajimalo by me, jestli takove zakony (o potravinove sobestacnosti) maji i v civilizovanych zemich. Kazdopadne uz se moc tesim, az jedine potraviny v supermarketu budou – Babisuv toustak (Penam), Babisovo maslo (Tatra), Babisuv salam (Krahulik/Kmotr/Kostelecke uzeniny). A kdyz uz nebude co zrat, muzem prejit na repku. Obsahuje mnoho nenasycenych omega-mastnych kyselin. 2) Docela bych si tipnul, ze informator, ktery Slachtou celou dobu manipuloval, byl tvurce ceskeho Palerma – Babis.
Zapomněl jste na výrobky rodinné firmy ministra Tomana, syna kandidáta ÚV KSČ, ministra zemědělství a místopředsedy vlády ČSSR, nositele Řádu práce ČSSR, iniciátora tohoto návrhu…
P.S. Ještě, že do nejbližšího polského supermarketu to mám 15 km! Nemůžu se dočkat, až Poláci otevřou hranice – a to jsem tam doposud potraviny skutečně nekupoval…
Svádět vše na „Babiše“ je velice jednoduché až bezduché. Tady po roce 1989 vyhlásili „živé kapacity“, že je nutno „omezit“ státní vlastnictví ve prospěch soukromého – tyto kapacity byli tehdy Václav Klaus a (světe div se) také Daniel Kroupa… A tržní fundamentalisté pod vedením Tomáše Ježka a agilního juniora Romana Češky začali připravovat (nedokonalý) zákonný přechod státního majetku (zrovna nedávno 8.5.2020 se Roman Češka chlubil na ČRo plus, že v roce 1989 tady bylo 98% státního majetku -to ale nebyla vůbec pravda – byl také družstevní majetek a nyní, že je už víc jak 80% v privátních rukou). A Andrej Babiše se do republiky vrátil až někdy v dubnu 1991 a začal obchodovat s fosfáty, které předtím jako zástupce PZO „řešil“ pracovně v cizině. A postupně pak začal k této komoditě „nabírat“ další podniky nejdříve v „agrochemii“ – ale zásadně zde tady v republice( ČSFR), neutíkal nikam do ciziny jako další superpodnikatelé… Uvádět tedy stále, že „to je Babišovo“ je právě s tím výše uvedeným „odstátněním“, trochu naivní, ale na mnohé to zabírá…
Svádět vše na „Babiše“ je pro vás velice jednoduché až bezduché, ale pravdivé …..
Běžte si vypláchnout ústa….to co provádí fízl Babiš a jeho kumpačka nyní je totálně za jakoukoliv hranou toho, co jste vyjmenoval.
Ta potravinová soběstačnost má svůj význam.Zatím nás porazil neviditelný vírus.Co bychm dělali kdyby byl válečný konflikt?To bychom pošli hladem.
To jsem se zasmál, děkuji. „Elektronické zaslání výsledku e+mailem 844 Kč. A pak ať tady někdo mluví něco o komunistech. Tohle je tvrdý kapitalismus,
I když tedy dost dobře nechápu k čemu by jim to elektronické zaslání e-mailem bylo. Na hranicích (a jinde to snad potřeba není) budou stejně potřebovat vytištěný originál…
Sice bydlím u Kralup nad Vltavou, takže do Německa, Rakouska a Polska to nemám úplně nejblíže, ale jestli si Toman s Burešem myslí, že mě donutí kupovat a žrát ty jejich české jedovaté blafy, tak to jsou na omylu. V současnosti 95% potravin které kupuji jsou z ciziny a tak tomu zůstane i za cenu toho, že holt 2x měsíčně sednu do auta a zajedu si holt 130km do Německa a Polska nakoupit potraviny. Nikdy se nestane to, že bych si koupil Kostelecký uherák místo maďarského Picku, klobásu Kmotr místo čabajky Gyulai, hnusný toustový chleba z Penamu místo kvalitního rakouského Ölz, nebo třeba vodové máslo Tatra za 60,- místo chutnějšího polského za 20,-. Nemluvě o tom, že i bez toho absurdního zákona asi do toho Polska začnu jezdit už nyní, neboť tam jsou poloviční ceny. Projedu sice tam a zpátky 400,-, jenže na nákupu za 3 tisíce další tři tisíce ušetřím…