Koncem června se po rušném týdnu v Hongkongu, kde statisíce lidí protestovaly proti přijetí extradičního zákona a zúžení občanských svobod, protestovalo proti sílícímu čínskému tlaku také na Tchaj-wanu. V hlavním městě Tchaj-peji se předposlední červnovou neděli sešly tisíce lidí, aby vyjádřily svůj protest proti čínským „rudým...

Je to rovných deset let od chvíle, kdy čínský režim v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny krvavě potlačil rozsáhlé nepokoje. Výsledkem byly stovky obětí. Podobně jako masakr na Náměstí nebeského klidu v Pekingu o dvacet let dříve vedlo k upevnění komunistické diktatury, i...

Čínský exilový umělec známý pouze pod pseudonymem Badiucao v posledních letech provokoval (nejen) Peking svými karikaturami, satirickými kresbami a uměleckými performancemi. Teď se Badiucao po letech vystupování v masce rozhodl odhalit svou totožnost.

Česká justice podporuje vydání osmi Tchajwanců do Čínské lidové republiky na základě čínského zatykače. Čína přitom uplatňuje trest smrti a porušuje lidská práva. Pokud by byli Tchajwanci stíhaní za podvody do ČLR skutečně vydáni, jednalo by se z českého pohledu také o důležitý precedens v postoji...

Mezi obyvateli Hongkongu panují oprávněné obavy, že pokud projde extradiční zákon, bude možné poprvé v historii kohokoli vydat k soudu do Číny, třeba i na základě politických rozhodnutí nebo obvinění z politických důvodů. Na sociálních sítích i v médiích se objevila četná svědectví o brutalitě, s jakou hongkongská policie...

Americká sinoložka Andréa Wordenová strávila rok 1989 v Číně s tamními studenty. V rozhovoru pro server Sinopsis popisuje, jak tehdy Číňané mimo hlavní město vnímali události v Pekingu, demonstrace a následný masakr na náměstí Nebeského klidu, ale i to, jak se ČLR za posledních 30 let změnila.

Koncem května byla v Plzni slavnostně otevřena výstava Hedvábí, čaj, porcelán, s podtitulem Interkulturní výměna na Hedvábné stezce. Oficiálně měla představit kulturu provincie Če-ťiang, která je již dvanáct let partnerskou provincií Plzeňského kraje. Expozice nebyla ale zjevně určena pro veřejnost. Smysl akce byl jiný…

Sü Jou-jü (1947) je čínský filozof a veřejně činný intelektuál. Aktivně se podílel na zlomových událostech čínských dějin 20. století. Za Kulturní revoluce byl členem Rudých gard. Účastnil se demonstrací na náměstí Tchien-an-men, jejichž 30. výročí si právě připomínáme. Sám opustil náměstí těsně před masakrem.