Vyšetřování tzv. finančního skandálu století se podle německých médií blíží ke konci. Mnichovský soud by měl vynést do konce roku rozsudek ve věci bývalých manažerů firmy Wirecard obviněných z podvodů, které vedly ke krachu společnosti. Rozsudek si vyslechne bývalý generální ředitel Markus Braun, který je již téměř pět ve vazbě. Bývalý provozní ředitel firmy a ruský špion Jan Maršálek zmizel v létě 2020 a média jej loni vypátrala v Rusku.

Společnost Wirecard začínala v 90. letech jako zpracovatel plateb pro online hazardní hry a pornografické transakce. Sídlila v městečku Aschheim u východního okraje Mnichova. V roce 2002 přišel do vedení firmy rodilý Rakušan Markus Braun, jehož média popisují jako ambiciózního manažera, který sám sebe viděl coby vizionáře typu Steva Jobse.

Jan Maršálek, rovněž Rakušan, ovšem s českými kořeny, přišel do firmy Wirecard už v roce 2000. Tehdy mu bylo 20 let, neměl dokončená studia, ale dobře programoval a rozuměl novým síťovým technologiím, především WAP systémům. Po příchodu Brauna se stal brzy jeho pravou rukou a v únoru 2010 byl povýšen na provozního ředitele.

Z firmy Wirecard se záhy stal „burzovní zázrak“, začala zprostředkovávat platby i pro potravinové řetězce či letiště a její akcie letěly vzhůru. V roce 2018 dosáhly vrcholu a hodnota společnosti byla údajně 24 miliard eur.

Wirecard mohl díky akvizici XCOM Bank AG v roce 2007 také vydávat kreditní a debetní karty na základě licenčních smluv se společnostmi Visa a Mastercard. Firma pronikla i na čínský či ruský trh.

Dveře do Ruska jí otevřel Florian Stermann, prezident Rakousko-ruské společnosti přátelství. S jeho pomocí začala Wirecard v roce 2011 vyjednávat s ruskou telekomunikační společností Megafon. Wirecard byla najata, aby poskytovala předplacené kreditní karty pro uživatele mobilních telefonů, ale projekt selhal. Společnost však dostala druhou šanci a to zakázkou na zpracovávání transakcí pro moskevské metro.

Úzké vazby na německé politiky

Varovné signály vůči transakcím a účetnictví firmy Wirecard se objevily již v roce 2008, když šéf německého sdružení akcionářů poukázal na nesrovnalosti v rozvaze společnosti.

Pochyby a otázky ohledně obchodních operací nebo účetnictví společnosti se objevovaly průběžně, Wirecard je ale vyvracela různými audity. Kritice se později také agresivně bránila, v roce 2019 si údajně dokonce najala bývalého šéfa libyjské zahraniční rozvědky Ramiho El Obeidiho, aby prováděl tajné operace proti novinářům a veřejným prodejcům akcií.

V červnu 2020 auditoři oznámili, že v účetnictví společnosti Wirecard chybí hotovost ve výši 1,9 miliardy eur. Podnik následně zkolaboval a začalo rozplétání jednoho z největších účetních skandálů v Evropě.

V září 2020 německý parlament oznámil, že zorganizuje vyšetřování s cílem prošetřit důvody, proč vláda nedokázala zabránit rozsáhlým podvodům. Deník Financial Times a síť Whistleblower Network však poukázaly na úzké vazby mezi německými politiky a institucemi včetně Deutsche Bank či Federálním úřadem pro finanční dohled BaFin a společností Wirecard.

V květnu 2021 veřejně prohlásil singapurský právník Pav Gill, hlavní právní poradce společnosti Wirecard v Singapuru, že byl whistleblowerem, který poskytl deníku Financial Times dokumenty odhalující podvody.

Společnost Wirecard byla nakonec prodána po částech v rámci konkurzního řízení.

Nejhledanější zločinec zakotvil v Rusku

Soud s bývalými manažery Wirecard začal v Mnichově 8. prosince 2022. Již loni v září nařídil bývalým členům představenstva Wirecardu včetně Jana Maršálka a Markuse Brauna zaplatit 140 milionů eur jako náhradu škody plus úroky.

Státní zástupci obviňují bývalého generálního ředitele Brauna z vykonstruování fiktivních transakcí s třetími stranami. Zároveň tvrdí, že klíčovou postavou spiknutí je Jan Maršálek, který měl řídit stínovou operaci, která odčerpávala peníze ze společnosti Wirecard.

Markus Braun je nyní spolu s dalšími osobami souzen na základě obvinění, která zahrnují podvody spojené s gangem, tato obvinění ale odmítá.

Jan Maršálek těsně před zahájením trestního stíhání zmizel a několik let byl jedním ze světově nejhledanějších zločinců. Letos v září zveřejnil tým reportérů z DER SPIEGEL, německé veřejnoprávní stanice ZDF, rakouského deníku Der Standard a ruské investigativní platformy The Insider rozsáhlé reportáže o Janu Maršálkovi, kterého novináři odhalili v Moskvě a strávili více než rok jeho sledováním.

Jak již loni informoval Der Spiegel, Maršálek byl údajně také naverbován GRU jako ruský špion, a to již v červnu 2014.

V Rusku se v posledních letech měl zapojovat i do operací na Ukrajině, v minulosti se měl podílet například na financování ruských vojenských operací v Sýrii.

Pojištění nehradí úmyslné trestné činy

Není jasné, kdy přesně soudní proces s manažery Wirecard skončí. Soud však podle německých médií jasně uvedl, že rozsudek bude vynesen do konce letošního roku. Dokazování ovšem dosud nebylo dokončeno a termíny závěrečných řečí a vynesení rozsudku dosud nebyly stanoveny.

Braunovi hrozí podle dřívějších zpráv 15 let vězení. Jana Maršálka se zřejmě nepodaří pohnat k zodpovědnosti, pokud jej Rusko nevydá.

Škoda na věřitelích byla již dříve vyčíslena na 3,1 miliardy eur. I po vynesení rozsudku ale není jisté, kolik peněz může insolvenční správce nakonec pro věřitele vymáhat. Ačkoli manažeři ručí svým soukromým majetkem, je velmi pochybné, že tento majetek bude stačit k pokrytí jejich dluhů, napsal server Global Litigation News.

Společnost Wirecard si pro představenstvo a členy dozorčí rady sjednala také pojištění odpovědnosti manažerů, které mohlo pokrýt požadovanou částku. Toto pojištění však nehradí úmyslné trestné činy manažerů, podotýká Global Litigation News.

V Singapuru odsoudili prostředníka a „bílé koně“

Soud kvůli kauze Wirecard probíhal poslední dva roky také v Singapuru. Na konci září tam byli dva muži shledáni vinnými z falšování dokumentů pro vrcholové manažery společnosti Wirecard, které měly oklamat auditory a přesvědčit je, že Wirecard má uloženo více peněz, než tomu bylo ve skutečnosti.

Jedná se o 50letého Brita Jamese Henry O’Sullivana a 61letého občana Singapuru Shana Rajaratnama. Oba muži budou podle deníku Financial Times odsouzeni 20. listopadu.

Už v roce 2014 byl v Singapuru odsouzen také Shanův bratr Thilagaratnam Rajaratnam. Ten souhlasil, že bude ředitelem firmy s názvem Strategic Corporate Investments za 500 singapurských dolarů měsíčně, aniž by zasahoval do jejích obchodů, uvedl The Straits Times.

Brit O’Sullivan měl podle státních zástupců v Singapuru hrát roli prostředníka a seznámit Jana Maršálka se Singapurci. Maršálek měl Shana Rajaratnama požádat, aby působil jako „escrow agent“ mezi firmou Wirecard a O’Sullivanovými společnostmi. Escrow (úschova) je základní službou na kapitálových trzích, která podporuje transakce, jako jsou fúze a akvizice.