Americký prezident Donald Trump. Foto: Profimedia

Je správné demokracii ve jménu dobra vymáhat, i když lid chce něco jiného?

Napsal/a Tomáš František Přibyl 12. září 2025
FacebookXPocketE-mail

ESEJ. Dosud byla demokracie na Západě chtěná. V současném boji s levicovým a pravicovým populismem by se však nově mělo řešit to, zda může být i povinná. Demokracie je považována svými příznivci za nejvyšší možné politické dobro. Mnoho lidí si to ale přestává myslet. A demokracie se tím dostává nejen do potíží, ale i do obrovského pokušení.

Demokracie dnes nestojí před zánikem, jaký ji potkal na prakticky celém Západě ve dvacátých a třicátých letech. Před vypuknutím druhé světové války existovala jako politický systém v podstatě už jen ve Spojených státech, Velké Británii a Francii.

Dnes stále ještě platí, že Západ je formálně demokratický – celý, nová diktatura na něm ještě nevyrostla, i když v USA se o to část politiků pokouší. Pocit ohrožení svobody je však mezi prodemokratickými silami velký.

Demokraticky zvolení autokraté

Není to jen děsivá zkušenost třicátých let minulého století, která obavy demokratů ospravedlňuje.

V čele dnešního Maďarska, Slovenska a Spojených států stojí politici, které je možné označit za autokraty. Potíže přinejmenším s populismem má či mělo Polsko, Itálie i Rakousko, Nizozemsko, nově se mluví o Rumunsku.

Silné pravicově populistické strany, které se však zatím nedostaly do vlády, má i Německo a Francie. U nás v Česku mají před parlamentními volbami populistické strany v průzkumech většinu už delší dobu. Prodemokratické strany jsou zde u moci jen proto, že populisté byli v posledních volbách roztříštění.

Rozhodně však platí, že dnešní prodemokratické síly se snaží hledat ve třicátých letech poučení v tom, že demokracie se tehdy populistům a tyranům vlastně příliš nebránily.

Seznam prostředků použitých na Západě v posledních deseti patnácti letech k obraně demokracie je poměrně dlouhý.

Demokratická strana v USA chtěla na Donalda Trumpa v jeho prvním prezidentském období podat dvakrát ústavní žalobu. Nepodařilo se to jen proto, že republikáni raději chránili svého vůdce než ústavu.

A to i navzdory tomu, jak Trump přispěl k útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Zvláštní výbor amerického Kongresu ho označil na hlavního iniciátora pokusu o puč a některé americké státy kvůli tomu řešily, zda nezakázat jeho účast v posledních prezidentských volbách.

Své při obraně demokracie předvedla i Evropská unie. Od silných politických vyjádření a moralizování až po varování před odejmutím dotací a omezení čerpání z unijních fondů. Zkušenost s tím má Rakousko, Polsko i Maďarsko.

Kde je diskuse o tom, zda je demokracie povinná? Nemůže se obrana svobody nakonec také změnit v jakýsi pseudodemokratický populismus?

Česká vláda se alespoň pokusila o boj s dezinformacemi, které jsou do značné míry právě antidemokratickou propagandou. Vznikl kupříkladu post vládního koordinátora strategické komunikace v čele s mnohdy rozporuplně vnímaným Otakarem Foltýnem.

Svébytnou kapitolou jsou dezinformace na sociálních sítích. Zatím největším zásahem – s argumentem ochrany demokracie – bylo v době covidu zrušení účtu Donalda Trumpa na Twitteru v roce 2021.

Nástrojem je i označování politických stran za extremistické, což může vést až k jejich zákazu. Volání po tom už se objevilo v případě Alternativy pro Německo nebo v Česku v případě Okamurovy SPD.

Chybí diskuse, kam až lze zajít

Ústavní pokusy o odvolání, možné zákazy kandidatury, rušení profilů na sítích, vstupování vlády do mediálního prostředí, omezování přístupu k dotacím, snahy některé strany zcela zakázat… Nejde o malý kalibr a není toho málo.

Při pohledu zpět do meziválečného období to mohou prodemokratičtí voliči snadno chápat i schvalovat. A (pro)demokratičtí politici si mohou myslet, že dělají něco extrémně záslužného. K tomu je však potřeba vyslovit jedno velké ale.

Může si demokracie vystavovat bianco šek na obranu sebe sama? Každý stát vždy trochu vynucuje sám sebe a svou vnitřní jednotu. Ale kde je diskuse o tom, zda je demokracie povinná? Nemůže se obrana svobody nakonec také změnit v jakýsi pseudodemokratický populismus?

Demokracie jako uspořádání věcí politických vznikala dobrovolně ze shody většiny. Nestojí proto jen na pouhém politickém konsensu, ale na respektu. Jde o zřízení, které má umožnit svobodné nalézání nejmorálnějších a nejlepších řešení věcí veřejných. Zdůrazněme – svobodné.

I demokracie má mít své hranice. Pokud je prodemokratické síly překročí, zabijí demokracii stejně spolehlivě jako populisté, autokrati a tyrani.

Mohou tedy vůbec prodemokratické síly za svobodu bojovat? A třeba i s použitím násilí? Obecně její zastánci věří, že v případě, kdy chce demokracii praktikovat většina nějaké společnosti toužící se vymanit z tyranie, jsou demokratické revoluce dovoleny a dokonce žádoucí.

Složitější je to však ve chvíli, kdy je demokracie u moci a má se bránit proti antisystémovým stranám, které jsou v menšině.

Marginální populisty může ještě přehlížet, ale proti silnějším by měla prostředky vážit a zároveň se prosadit, protože je stále vůlí většiny.

Boj ano. Ale i proti většině?

Co však s paradoxní situací, která nastává u nás? Prodemokratické strany jsou u moci, ale většina národa už podle průzkumů, zdá se, o dnešní liberální demokracii vlastně moc nestojí.

Lze i tak demokracii vymáhat? Teoreticky ano, když se opřeme o ústavní větu, která říká, že „změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu je zakázána“.

A další otázka: je v USA, na Slovensku a v Maďarsku, tedy v zemích, kde antisystémové strany mají nyní převahu a jsou i u moci, dovoleno sahat k prodemokratickým revolucím? Současní lídři těchto zemích sice demokrati moc nejsou, ale demokraticky a svobodně zvoleni byli.

Je to velká spousta otázek, o kterých se na Západě prakticky vůbec nemluví. Ale jen tak tvrdit, že ve jménu dobra je vše dovoleno, taky nejde. V praktické rovině je demokracie přeci jen stále ještě o respektu a diskusi, a v ní by se měla umět prosadit a udržet u moci.

Jinak samotné demokracii hrozí, že se zvrhne k větší či menší tyranii. Případně začne demokracie ztrácet svou vlastní legitimitu, když například demokratická vláda, která se ve své zemi ocitne v menšině, začne bránit svému pádu jen proto, aby k moci nepřišli populisté, a ohne přitom některé hodnoty a zásady.

I demokracie má mít své hranice. Pokud je prodemokratické síly překročí, zabijí demokracii stejně spolehlivě jako populisté, autokrati a tyrani.

Jakkoli bezvýchodně to může znít, nechtěná demokracie by měla vědět, v jakou chvíli už má padnout a odejít. Ač je považována svými příznivci za nejvyšší možné politické dobro, nikdy by neměla být absolutně povinná.

Tím by zradila sama sebe, ale především by pak přestala být ideou a stala by se ideologií. Se vší špínou a fanatismem, který ke každé ideologii patří.


Autor je novinář, mimo jiné pracoval, psal a fotil pro Český rozhlas, Českou televizi – Toulavou kameru, TV Prima, Deník a řadu časopisů. V současnosti vede vlastní internetový deník v Pošumaví v Prachaticích

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)