Jan Urban: Zneužívání moci a instinkty elit jsou všude stejné. V USA i v Česku
KOMENTÁŘ. Americký hochštapler Jeffrey Epstein po sobě zanechal hodně výbušné dědictví. Zveřejnění zatím poslední části jeho zjevně nezamýšleného „archivu“ obsahovalo tři miliony stran dokumentů, dva tisíce videí a sto osmdesát fotografií. Stále více sílí podezření, že za zástěrkou sexu, prostituce, zneužívání dětí či obchodu s lidmi po mnoho let fungovala rozsáhlá operace ruských zpravodajských služeb, která probíhala možná už od začátku devadesátých let.
A stále více se zdá, že hybatelem této operace nakonec nebyl sám Epstein, ale že velkou roli hrála i jeho přítelkyně Ghislaine Maxwellová. Zhruba dalších šest milionů stran dokumentace přitom ještě není zpracováno.
Veřejnost už nikdy nebude mít jistotu, že pokud tomu tak bylo, tak se o skutečných rozměrech a dopadech skandálu, zasahujícího do nejvyšších politických pater v řadě zemí, pravdu nedozví. Proč?
Třeba proto, že otec Ghislaine Maxwellové, tiskový magnát Robert Maxwell, byl až do své podezřelé smrti v listopadu 1991 po dlouhá desetiletí spolupracovníkem hned několika rozvědek. Nejméně rok před svojí smrtí měl být, společně právě s Jeffrey Epsteinem, klíčovým kanálem pro ilegální převod a legalizaci desítek miliard dolarů bývalé KGB v offshorových společnostech po celém světě. Celý západní svět proto v této chvíli našlapuje výjimečně opatrně.
„Aféra Epstein“ a „Epstein Papers“ by neměly skončit v krátkodobých mediálních vlnách rozhořčení nad jinak jistě odsouzeníhodnými případy organizovaného sexuálního násilí, obchodu s bílým masem, zneužívání nezletilých a prostituce.
Už jenom proto, že hned několik lidí, kteří v minulých letech byli blízkými spolupracovníky Donalda Trumpa, jako byl třeba jeho mediální stratég Steve Bannon či dnešní ministr obchodu Howard Lutnick, Elon Musk či Bill Gates, nemluvě o bývalých prezidentech Clintonovi a Obamovi, se v poslední várce zveřejněných dokumentů objevují ve zpravodajsky zajímavých souvislostech.
Ten, kdo se v nich naopak vyskytuje až podezřele málo, je dnešní prezident Donald Trump, který, jak známo, kdysi Epsteina označoval za svého „nejlepšího přítele“. Připomeňme jen, že celoživotně užvaněný Trump byl československou rozvědkou sledován od svatby s českou lyžařkou Zelníčkovou v roce 1977 a jako potencionálně důležitý „objekt zájmu“ byl v polovině osmdesátých let předán sovětské KGB.
Od jeho první návštěvy v Moskvě v roce 1987 sloužily jeho kontakty v sovětském Rusku několikrát k získávání vysokých úvěrů a půjček. A každý podobný mluvka je pro zpravodajské služby zlatým dolem.
Padlý princ
Zatím v Británii policie prohledala dva domy Petera Mandelsona, donedávna jednoho z nejvlivnějších britských politiků, několikanásobného ministra labouristických vlád a nakonec i velvyslance ve Spojených státech.
Král Karel III. po zveřejnění důkazů o spojení s Epsteinem přikázal zbavit svého mladšího bratra prince Andrewa všech titulů a vystěhovat ho ze všech majetků koruny.
Polská vláda začala oficiálně vyšetřovat podezření na účast ruských zpravodajců a svých občanů v celé aféře. Ke stejnému kroku sáhly i Lotyšsko, Litva, Norsko a Francie. Slovensko údajně po vynucené rezignaci zahraničně politického poradce premiéra Fica Miroslava Lajčáka jedná podobně.
Vynikající analýzu dopadů celé kauzy nejen na střední Evropu pak přednesl jeden z nejlepších středoevropských expertů na otázky mezinárodní bezpečnosti Victor Breiner z Bratislavy.
„Aféra Epstein“ a „Epstein Papers“ by proto určitě neměly skončit v krátkodobých mediálních vlnách rozhořčení nad jinak jistě odsouzeníhodnými případy organizovaného sexuálního násilí, obchodu s bílým masem, zneužívání nezletilých a prostituce.
Už jen proto, že celá aféra je výstižnou ilustrací hluboké a dosud neskončené krize transatlantické civilizace, které jsme si navykli říkat Západ. Její počátek lze umístit do chvíle spektakulárního „vítězství“ a konce studené války s komunistickou sovětskou říší.
Zdánlivě nehybná jednoduchost studené války ale nepřipravila mocenské elity a společnosti Západu na zcela nové vztahy, paralelnost a provázanost krizí a nenaučila je pružnosti, variantnímu přístupu a strategiím.
Kdo si dnes ještě vzpomene na vizionářskou přednášku George Sorose z roku 1988, kterou přednesl v Berlíně? Jeho publikum tehdy nesouhlasně bouřilo, když řekl, že je nejvyšší čas představit nový Marshallův plán pro postkomunistické země, protože jejich autoritářské režimy se během několika měsíců zhroutí.
České politické strany změny nechávají v klidu. Oligarchie jako politický systém jim plně vyhovuje, protože dokáže krýt a plnit požadavky osobní spotřeby několika stovek zúčastněných.
Západ měl podle něj představit tvůrčí aktivní politiku, jež by přinesla model otevřených společností, které by ve všem převyšovaly uzavřené společnosti minulosti.
Především však politika Spojených států zůstala v zajetí ideologických představ o nadřazenosti a nedotknutelnosti. Naprosto chybná pak byla hysterická reakce na teroristický útok Al Kajdy na New York a Washington v roce 2001, kdy přes varování řady především arabských politiků (například jordánský korunní princ Hassan bin-Tálil) vyhlásila vláda USA globální „válku proti terorismu“ a prosadila neúspěšné, desítky let trvající invaze do Iráku a Afghánistánu.
Teroristické útoky 11. září 2001 navíc spustily největší sebevražedné omezování svobod a práv v historii demokracie. Namísto skutečně globální jednoty zpravodajských operací a selektivních útoků letectva a jednotek zvláštních sil za scénou nastoupil cirkus.
Pohled na dnešní sebevražedné bláznění světových „demokracií“ nabízí odpudivou představu, že Usáma bin Ládin svůj střet s velkým Satanem vyhrál jenom tím, že porazil demokracii jejím vlastním strachem.
Donald Trump je toho posledním důkazem, když dokázal nahradit jednoho mocného nepřítele z dob studené války strašákem osamělých „skvělých Spojených států“, obklíčených zbytkem nepřátelského světa.
Demokracie nestačí reagovat
Od roku 1989 se navíc světová ekonomika skokově proměnila způsobem srovnatelným jen s průmyslovou revolucí. Parlamentní demokracie jako sytém hodnot diskuse a nezávislých médií nestačí reagovat.
Demokracie a parlamentarismus totiž byly a stále ještě jsou postaveny na pravidlech, vyžadujících sebeomezení a víru v jejich obecnou platnost pro každého. Totalitní režimy stejně jako současné populistické projekty ale ze všeho nejvíc nenávidí proměnlivou diskusi, ve které je soupeření o moc limitováno nejen zákony, ale i nepsanými hodnotami a návody, jako jsou kulturnost a slušnost, reflektovanými právě diskusí v nezávislých sdělovacích prostředcích.
Právě proto jsou nezávislá média dobývána a krocena novou elitou moci a peněz. Máme-li rádi terminologickou přesnost, měli bychom znovu začít rozlišovat plutokracii, pro kterou jsou zdrojem moci jen peníze, a oligarchii, jejíž politická moc a vliv pocházejí z více zdrojů.
První je krásným popisem stavu v USA, zatímco český případ je výrazně oligarchický. Instinkty a zneužívání moci úzké nekontrolovatelné elity jsou však všude stejné. Opravdu není rozdíl mezi barbarským zničením vlivu amerického The Washington Post politicky ovlivněným rozhodnutím jeho majitele miliardáře Jeffa Bezose a „nezávislou“ poslušností kdysi disidentských Lidových novin či televize Prima ve vlastnictví českých „oligarchů“.
České politické strany všechny tyto změny nechávají v klidu. Oligarchie jako politický systém jim plně vyhovuje, protože dokáže krýt a plnit požadavky osobní spotřeby několika stovek zúčastněných. Pokud by člověk hledal cokoliv, co je spojuje, určitě by narazil na latinské rčení „post nos deluvium“, česky „po nás potopa“.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jak soustružník z Chrudimi vybudoval miliardovou firmu a věnoval ji synovi
Aleš Rozehnal: Jak je to s tím demokratickým deficitem Evropské unie
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
17 komentářů
Oligarchie je vyšší stupeň kapitalismu. Kdo platí, ten poroučí. Kdo má peníze, ten velí a řídí. Kdo má majetek, má popularitu a vliv, kdo má média ovlivňuje myšlení lidí
a hlavně prosazuje své cíle a plány.
Takže nic mimořádného se neděje. V každém státě operují tajné služby jiných států. Čím vlivnější stát, tím vide se o něj tajné služby zajímají, to je normální. V ČR byli vypovězeni ruští diplomaté, kteří byli okamžitě nahrazeni agenty CIA, MI6. S těmi se BIS kamarádí tak tady rejdí ve velkém.
Všichni to vědí a mlčí. Stát se dostal do rukou vlivových skupin a je jimi řízen. Do toho se míchá Brusel, takže máme v EU pěkný zmatek. A tím se daří zakrývat skutečné vazby, skutečné informace a média to občanům náležitě vysvětlí.
Typický příklad: majitel Seznamu dostává ročně z Hradu údajně 6 000 000Kč. Za ty peníze dělá PR prezidentovi každý den. A to se vyplatí. Jak Prezidentovi, tak Lukačoviči.
p.s. 11.9.2001 to byl majstrštyk. Dodnes mají z toho USA šimrání v podbřišku.
Typický příklad fantasmagorie soudruhu. Je-li podle tebe oligarchie vyšším stupněm kapitalismu, pak z toho vyplývá, že nejvyšším stupněm kapitalismu je komoušská totalita.
Jestli bych dovolil, když se nad tím zamyslíme. Oligarchie byla nedílnou součástí demokracie už v antickém Řecku.
A dala by se formulovat asi takto „do nejvyšších funkcí v městském státu se mohli dostat (obvykle) jen příslušníci těch nejvyšších, a nejbohatších rodů (které třeba i nejvíc podnikaly), protože byl oprávněný předpoklad, že stejnou míru schopností, jakou mají pro svůj privátní byznys, použijí i pro správu věcí veřejných.
Tehdy, to mělo smysl. Právě díky tomu, že ty tehdejší městské, demokratické státy, byly poměrně malé a slabé – prakticky každá chybička v řízení státu se jim mohla vymstít. Takže ani tehdejší oligarcha, nebyl takový blázen, aby /až příliš/ okrádal stát, když tím v případě většího nebezpečí , ale ohrožoval i svůj dům, svůj majetek, svojí svobodu, svou rodinu, svůj život. Žel, tehdy – „na poslední chvíli“ žádná letadla do neutrální emigrace, nelétala.
Spíše mohl počítat s tím, že se na to, v rámci tehdejší přímé demokracie, příjde dřív, a takový ostrakismos „střepinový soud“ , taky nebyla žádná sranda. Oproti tomu dnešní soudy i s politiky, co se vlečou 5-10 i více let, je selanka.
Zaujalo mě, že Rusko má kompromitující materiály na amerického prezidenta Trumpa, včetně sexuálního videa z moskevského hotelu. Tvrdí to bývalý úředník KGB a šéf kazašské rozvědky Alnur Mussajev. I Kazachstán se prý pokusil dokumenty využít jako páku vůči americké administrativě. Pak ovšem nemůže být divné, jak nesmyslně se Trump chová.
Když ono je rozdíl kompromitující materiál a materiál použitelný pro vydírání politiků na světové úrovni.
Kompromitují materiály zachycující styk dotyčného s najatými prostitutkami, si mohla KGB zkoušet leda tak na nějaká béčka z řad západních vyšších úředníků, nebo akademiků. Ale vysocí politici věděli, že to co je může zničit, není zveřejnění samotného „aktu“, ale to že by pak prasklo, že kvůli tomu vydíráni začali pracovat pro Rusy.
Takže – a z toho důvodu , různých záběrů a domněnek a narážek, je plný bulvár a plný internééét. Od toho tam mají svobodu tisku.
Ale těch případů kdyby „jenom kvůli styku prezidenta s prostitutkou“, ho chtěli jako prezidenta vyšetřovat a soudit, těch opravdu mnoho není… Ono spíš naopak, ty které pak projednávaly soudy, jsou až ty, kdy se to prezident pokoušel zakamuflovat, uplatit a zahrabat pod koberec…
Jsem rád, že autor zmiňuje základní bod zvratu. Ten nastal po teroristickém útoku 11. září 2001. Už tehdy bylo nenávratně pošlapáno mezinárodní právo. Američanům jakoby chyběl nepřítel, tak si ho vytvořili. Nikoho dodnes neudivuje, že důkaz o teroristech našli v prachu výškových budov. Byl tam objeven pas jednoho z aktérů. To byl přece jasný důkaz o pachateli. K boji proti terorismu se přihlásila i Moskva. Všem vyhovoval nárůst cen nafty (ze 43 na 146 USD za barel). Rusům to umožnilo prosperitu, upevnění mocenské pozice Putina, naplnění finančního fondu pro vedení války a novou injekci pro masivní zbrojení. Celý západní svět se tvářil, že je vše OK a dokonce NATO chránilo americké vojáky v Afganistánu podle článku 5, i když ten platí jen pro Evropu a Ameriku. Výsledek podlézání je dnes patrný v ohavných projevech prezidenta Trumpa.
Opět výborně napsané.👍
Hned po přečtení mě napadlo: „Český smrádeček, ale teplíčko.“
Za socialismu jsem měl jenom pocit, ale s příchodem svobody jsem si zcela jistý. Velké většině Čecháčkům i přes neustálé platonické žvanění o svobodě a demokracii, vyhovuje totalita. Když vůdce a jeho nohsledi vedou stádo, které nemusí přemýšlet, nebo dokonce vykonávat nějakou občanskou aktivitu. Českému stádečku si stačí platonicky zanadávat na poměry a potají hodit volební hlas nějakému aktivnímu exkomoušovi, bývalému vekslákovi, podvodníkům s dotacema a mají v klidu vystaráno. Obraz ČR v zahraničí a rostoucí dluhy Čecháčky nezajímají.
Západ má starost, očistit se od dalšího svinstva. Čecháčkové v klidu hňípou, odsouzené i souzené svinstvo sedí přímo ve vládě a většině to nevadí.🙈
Pokud tím míníte tu závist, že české politiky na takové mejdany světové smetánky vůbec nezvou, tak asi máte pravdu.
Znalec české duše Doucha a jeho opětovně mentální výpotky. Realita je sice zcela jiná, podle tech vašich vyladu by tu uz dnes muselo být v lepším případě Moldavsko, v horším Somálsku, ale to vam přece ve vašich ukřivděných oikofobních fantasmagoriích nemůže vadit.
ČR od nepaměti těží z blízkosti vyspělých civilizovaných zemí, hlavně průmyslového Německa, odkud přebralo většinu technologií a které bylo donedávna tahounem průmyslové Evropy.
Vliv Německa trochu zeslábl a hned se v ČR objevily východní tendence rusáckého stylu života. K Moldavsku nemají Čecháčci mentalitou zas tak daleko. Už velmi dlouho nevidím, že by se v nějaké vládě ČR objevili chytří, pragmatičtí lidé s čistým štítem, přirození lídři, tahouni a vizionáři, kteří by ČR posunuli kupředu. Podprůměr, obraz většiny obyvatel, vládne ČR a podle toho vypadá i stagnace a rychle rostoucí státní dluh. Inu Čecháčci a Slované.
Kdyby Švýcaři žili na území ČR, tak bychom tady měli Švýcarsko a naopak. 🙂
Brouk Pytlík Urban opět zasahuje. Za každým bukem číhá jeden rusky agent, Soros chce zachránit svět, demokracie neni opravdu demokratická a oligarchie vysava Česko. Sám se však tesi na Šťávovy miliardy, co z nas všech chce vysát. Pane Urbane, nejste nic víc nez pokrytecky zmetek.
Prozatím to vypadá, že ty se těšíš na prostor mezi půlkami puťky vyskoče, soudruhu.
Koukám vy taky budete ten z tech jednodušších, co umí přemýšlet jen binárně – Losnu nebo Mažňáka.
Obávám se jednoduchý soudruhu, že ty přemýšlíš jen v kategoriích „dnes to bude burešova řiť nebo řiť puťky vyskoče?“.
„Demokracie a parlamentarismus totiž byly a stále ještě jsou postaveny na pravidlech, vyžadujících sebeomezení a víru v jejich obecnou platnost pro každého. Totalitní režimy stejně jako současné populistické projekty ale ze všeho nejvíc nenávidí proměnlivou diskusi, ve které je soupeření o moc limitováno nejen zákony, ale i nepsanými hodnotami a návody, jako jsou kulturnost a slušnost, reflektovanými právě diskusí v nezávislých sdělovacích prostředcích.“
Obávám se, že Rubikon již byl překročen. Na ony „nepsané hodnoty“ včetně kulturnosti a slušnosti se u nás útočí již léta – a s úspěchem, útočníkům z nejvyšších politických pater to vyhrává volby. Demokracie se před očima slepých mění v diktaturu bezcharakterních.
Tvrzení, že 11. září přineslo nějaký zvrat v oblasti směřování západních demokracií je evidentní nesmysl. Vždyť i v samotném článku je jasně uvedeno, že rusáci se připravovali k pokusům o masivní korupci západních politiků už od začátku od začátku 90. let. Tak jaká změna? Přičemž i toto samotné tvrzení je vzhledem k skutečnosti extrémně neúplné a krotké. Russovětsko a následně rusácko se snažilo korumpovat západ KONTINUÁLNĚ celá desetiletí. Stačí si vzpomenout na politiku détente praktikované ve Francii od 60. a v Německu od 70. let. Půlka politické reprezentace SRN byla nějakým způsobem zkorumpovaná Stasi a KGB, a to včetně zelených což se nakonec projevilo sebevražedným německým odstoupením od jaderných technologií. Celá tahle rusácká korupce západu (včetně USA) začala russovětskem začala fakticky už ve 30. letech. Viz roosveltova politika lezení stalinovi do pozadí. Tato etapa rusácké korupce vyvrcholila ukradením jaderných technologií russovětskem. USA udělala po 11. září jedinou chybu, a to tu, že soustředila většinu síly CIA a FBI na boj s arabským terorismem. NE, že by to nebylo třeba, jenže rusácku tím nechala volné ruce k tomu, aby svou rakovinu prostřednictvím fsb a gru rozšiřovala po světě.
No jediný Čecháček kterého jsem poznal je nějaký Doucha, oikofobni pomatenec.