Jan Urban: Zbabělci, pouliční demagogové a političtí kšeftaři mezi námi
Česko má konečně nového prezidenta. Během pár dní poznáme, jestli se jinak nezměnilo nic, anebo zda dosavadní líný politický establishment začne konečně přemýšlet. Připomínka „návratu hodnotové politiky“ v nástupní řeči Petra Pavla musela totiž většinu politiků parlamentních stran vyděsit.
Minulé hradní osazenstvo pošlapávalo Ústavu, často na hranici velezrady, kradlo a zneužívalo úřad. Až na čestné výjimky všichni, kterým Ústava přikazuje kontrolovat výkon prezidentských pravomocí, tedy především senátoři a poslanci, celou dobu jen zavírali oči a mlčeli.
Ani jedna z parlamentních politických stran se neodvážila bouchnout do stolu a otevřeně se hradnímu kriminálnímu souručenství při obraně ústavního pořádku postavit. Vládní strany mlčely a představitelé ANO a SPD Miloše Zemana podporovali až do hořkého konce.
Miloš Zeman vědomě společnost mnoho let polarizoval, okrádal ji o jistoty, společné hodnoty a důvěru v právo. Zbabělost české politiky mu v tom pomáhala.
Česká kultura mlčení
S koncem jeho mandátu dosud němí a slepí vládní politici zázračně prohlédli a pro padlého pseudomocnáře pak už měli jen silná slova odsudků a mravního rozhořčení.
Předsedovi STAN a ministru vnitra Vítu Rakušanovi trvalo celých šedesát hodin, než se po skončení funkčního období starého prezidenta odvážil oznámit, že „okolí prezidenta bylo strukturálním, v mnoha ohledech možná bezpečnostním problémem“.
Příliš pozdě, aby to bylo důvěryhodné a pomohlo nápravě věcí. Naprostá většina představitelů všech parlamentních stran je za „zemanovštinu“ spoluzodpovědná.
Miloš Zeman vědomě společnost mnoho let polarizoval, okrádal ji o jistoty, společné hodnoty a důvěru v právo. Zbabělost české politiky mu v tom pomáhala.
Ve chvíli nové ruské agresívní expanze, proměňující na mnoho let světovou politickou i ekonomickou rovnováhu, v české společnosti v důsledku „zemanovštiny“ převládla krize důvěry v instituce státu, v demokratickou politiku a právní stát.
Petr Pavel (a jeho tým) na sebe vzal obrovskou zodpovědnost. Pokud se pokusí narušit zavedené pořádky české stranické pseudopolitiky a její kulturu mlčení, bude muset tvrdě prosadit vlastní pravidla, tedy onu „politiku hodnotovou“, na kterou mezitím strany zapomněly.
Ta je ovšem v přímém rozporu s tradičním kšeftařením místní „politiky“, stejně jako s nespoluprací mezi vládní koalicí a opozicí. Stejně tak bude při zvažování každého kroku muset vycházet z poznání, že značná část společenství přestala v důsledku „zemanovštiny“ na politiku reagovat racionálně, a přijímá informace a rozhodnutí jen na základě emocí.
Bude si zkrátka muset napsat a prosadit vlastní pravidla. Určitě by mu to pomohlo nacházet v politických stranách a parlamentních komorách tiché i otevřené spojence, jak se říká „napříč politickým spektrem“.
Absolutní spravedlnost neexistuje
První státnická zkouška, tedy rozhodnutí zda podepsat či nepodepsat kontroverzní zákon o valorizaci důchodů, je pastí. Pokud prezident přijme zdánlivou nevyhnutelnost rozhodování mezi dvěma mezními variantami, prohraje důvěru, kterou do něj velká část veřejnosti vkládá.
A jsme u důležitosti těch už zmíněných emocí v současné politice. Podepsat zákon v jeho dnešní podobě znamená v rovině emocí „okrádat milióny důchodců“. Nepodepsat zase „poškodit státní rozpočet a okrádat naše děti“.
Rozhodující v takových situacích je pro skutečnou politiku emoce, zvaná „pocit spravedlnosti“. Prezidentovi by stačilo, kdyby ve zbývajícím čase přiměl vládu i opozici k závazku urychleně a společně přijmout opatření k ozdravění veřejných financí a pomoci nejslabším skupinám.
Na prvním místě mezi nimi by pak měl být návrat k úrovni zmražení platů politiků a justice. Nevalorizovat důchody, ale vlastní nadprůměrné platy ano, je všechno, jen ne spravedlivé. Prezident by tím převzal iniciativu, vyhnul se nastražené pasti a donutil stranické šéfy hrát podle nových pravidel.
O nic menšího než o zmíněný „pocit spravedlnosti“ totiž nejde. Všichni pochopí a smíří se s tím, že absolutní spravedlnost neexistuje a existovat nemůže. Jde jen o pocit, že všichni patříme ke společenství a státu, který se za všech okolností snaží být spravedlivý.
Žádné společenství s pocitem spravedlnosti by pak už nedovolilo bláznům a demagogům tvrdit, že „nastal čas vzít osud země pevně do našich rukou“ nebo že „nastal čas vzít si naši zemi zpět“.
Je to opět jen emoce, ale zároveň i závazek, který polistopadová česká politika nikdy nepochopila. Proto ta nedostatečná vyrovnání s minulostí, proto letitá neúcta k obětem komunismu i k menšinám, proto politika bez hodnot.
Lidé zkoušení a zkušení, vojáci, hasiči, záchranáři či lékaři, to chápou. Právě proto mají zásadu, že nikoho neopustí a nenechají za sebou. Už jen proto by se měl prezident vyhnout pasti příliš jednoduchého a vždy nespravedlivého rozhodnutí.
Proti bláznům a demagogům
O bývalém prezidentovi velmi brzy nebude vědět nikdo nic. Byl zbytečný. Naše schopnost žít pro přítomnost a budoucnost je konečně důležitější.
Přes třicet let se naši prezidenti nějakým způsobem vztahovali k minulosti a listopadu 89. Václav Havel s legitimitou svého životního příběhu a další dva jako nepovedení přepisovači dějin a loutky ruského diktátora.
Mezitím však vyrostla nová generace, otočená k budoucnosti. Hledá si k tomu hodnoty a vzory. Krize důvěry zatím trvá a podle sociologů nejméně dvacet procent voličů směřuje k podpoře zmatených, ale líbivě radikálních protivládních a protisystémových demonstrací a kraválů. Jejich propojení s mladou generací by už představovalo pro stabilitu a demokracii velké riziko.
Hledáme naději a víru ve společnou přesgenerační strategii. Aby pouliční demagogové už nemohli na demonstracích tvrdit, že „příčinou všech potíží je mravní bída politiků v této zemi“ – což v současnosti není zas tak vzdálené od pravdy, samozřejmě, pokud z uvažování předem vyloučíme takové drobnosti jako inflaci nebo válku.
Žádné společenství s pocitem spravedlnosti by pak už nedovolilo bláznům a demagogům tvrdit, že „nastal čas vzít osud země pevně do našich rukou“ nebo že „nastal čas vzít si naši zemi zpět“.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Ano toto vše je smutná pravda.Řadu let jsem věděl co je hradní sebranka zač.Celou tu smutnou dobu jsem nedokázal pochopit,proč se všichni politici tak báli do toho hradního kanálu dloubat.Báli se starého impotentního politika a jeho party.Člověk s nevymytým mozkem toto nechápal!!!!!Další smutná kapitola našich dějin.
„Petr Pavel (a jeho tým) na sebe vzal obrovskou zodpovědnost. Pokud se pokusí narušit zavedené pořádky české stranické pseudopolitiky a její kulturu mlčení, bude muset tvrdě prosadit vlastní pravidla, tedy onu „politiku hodnotovou“, na kterou mezitím strany zapomněly“
Proboha, už zase. Páně Urbanovo čekání na Spasitele je nesmrtelné. Kdyby byl prezident Pavel k něčemu takému ochotný a byl toho schopen, nikdy by nebyl za prezidenta instalován.
Jinými slovy, widlák je smutný, že nebyl „instalován“ bureš.
Perfektne napsano. Jako vzdy. Dekuji, pane Urbane.
Samozřejmě, na obrázku zase vidím prezidenta Zemana a Babiše. Urban zase kydá špínu. Ale to, že nový krásný, demokratický, slušný, proevropský, proamerický a já nevím jaký ještě prezident pavel je lhář, to Urban nanapíše. Ano, ještě nebyl ve funkci potvrzen a už Petr Pavel všem bezostyšně lhal. Historik Blažek po něm chce omluvu za to, že Pavel lhal o svém působení jako agent vojenské rozvědky, což ihned po inauguraci dal na web Hradu, ve svém životopise. Blažka několikrát napadl, že říká o něm lži. A nakonec lhář je ten čistý, neposkvrněný, slušný, inteligentní předseda ZO KSČ, agent Pávek.
Tak krátce po svém zvolení nelhal ani Zeman. Máme dalšího usvědčeného lháře na Hradě. Tak co, Urbane, kdy o tom napíšeš? Nebo jako bývalý komunista budeš se svým soudruhem držet basu?
Těm, kdo stávkovali chybí odvaha. Ať se učí od francouzů. Dokud nebudou na Václaváku a v Pařížské ulici hořet auta a výlohy obchodů, dokud nebude zraněno spoustu policistů, dokud nebudou létat dlažební kostky, nic se nezmění. Demonstrovat se musí umět.
Pane Urbane, palec nahoru a hluboká poklona – jasné, velmi tvrdé a pravdivé posouzení situace….
Urban by měl napsat NEMÁM RÁD ZEMANA ! Bylo by to poctivější.
Rád bych věděl, v čem konkrétně Zeman pošlapával ústavu až na hranici velezrady a zneužíval úřad.
Ohýbání zákonů a zneužití legislativní nouze sledujeme právě teď.
Pod pláštíkem boje proti dezinformacím nastupuje oficiální cenzura, když autocenzura a prosazování toho jediného správného názoru, se nám tu zahnízdila už před časem.
Honimír by měl napsat nemá rád fakta. Bylo by to poctivější. Právě teď sledujeme pokus o zabránění značným hospodářským škodám hrozícím státu přesně v souladu s § 99 jednacího řádu sněmovny. Fantasmagorie na téma cenzura zřejmě honimírovi brání pochopit význam ústavou zakotveného slovního spojení „bez zbytečného odkladu“. Jinými slovy půl roku JE jedním z čučkařových PORUŠENÍ Ústavy.
Nechat firmy v nejistotě co bude s cenami energií , nechat tak nesmyslné ceny energií propsat do cen úplně všeho a způsobit tak zbytečný nárůst inflace na dvojnásobek, nebylo zabránění značným hospodářským škodám. To se jen srandavláda pokoušela problém vysedět!
O tom, že inflace (i zásluhou nekompetentností vlády tlučhubů) bude vysoká a že se tedy budou muset navyšovat důchody (valorizace kvůli inflaci měla chránit ty nejslabší právě před dopady takovéhoto nekompetentního vládního rozhodování) bylo srandavládě známo už v době, kdy se konečně rozhoupala, sice blbě, ale aspoň něco s energiemi dělat.
To že teď ohýbá zákony a zneužívá stavu legislativní nouze je fakt, se kterým můžete nesouhlasit, můžete proti němu protestovat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat!
Smutné je, že okradení starých a nemocných je nazýváno zabránění škodám!
Tahle tlupa prostě mluví pravdu jenom když se splete!
Tak jsem si prošel Ústavu od čl. 54 až po čl.66 týkajících se prezidenta a nikde jsem tam nenašel formulaci „bez zbytečného odkladu“.
Asi máte bujnou fantazii.
Termíny stanovuje zákon, který ale NENÍ součástí Ústavy.
Zemanovo PORUŠOVÁNÍ Ústavy, je jen VAŠÍ fantasmagorií !
Pak kdo je tu Čučkař.
Přesně řečeno!
Velmi výstižně, souhlasím s názorem, že politici celou dobu nezasáhli proti praktikám, které se na hradě dely. Nový prezident má pretezky úkol.
Příčina všech problémů v této zemi je mravní bída politiků této země. S tímto rčením lze souhlasit,ale jen do té míry ,kdy si musíme dát odpověď ,kdo nehřešil ať hodí kámen. Exprezident M. Zeman využil situace s restartem ČSSD,který provedl prof,Horák.Odstavil jej od válu a začal svou agresivní útočně zahalenou sociálně demokratickou politiku a uspěl.Od poslance až po předsedu vlády ČR ,před tím byl předsedou parlamentu. Vyrostlo několik následovníků v ČSSD,proto odešel do Nového Veselí, kde se připravoval k véítěznému návratu. Ten se měl odehrát při presidentské volbě v r.2003,prohrál a odešel zadním vchodem do svého Vysočinského exilu,který trval dlouhých 10 let.To stačilo,aby se ČSSD vyprázdnila, personálně i ideologicky.M.Zeman si dovedl dešifrovat přímou volbu prezidenta, když byla ústavně schválena a intenzivně se ni připravoval.Uspěl .byl zvolen přímou volbou prezidentem,nepotřeboval již ČSSD ,stačila mu malá stranička,Měl silný mandát a to začal využívat v mnoha sporným aktech s ústavou , proti politickým stranám ,vládě atd.Dokázal obhájit mandát v druhé prezidentské volbě, porazil akademika a politikou několika azimutů začal kormidlovat zahraniční politiku ČR. Procházelo mu to ,menšinává vláda A,Babiše ustupovala.Návštěvy ČLR ,Ruska, tuto politiku bralo několik milionú Čechů,ale měl i důraznou opozici v pravicových stranách.Nakonec M. Zemana podrazilo jeho zdraví a nastal sešup do suterénu,Nezabránil ani účelové změně volebního zákona ,kterou potvrdil ÚS vedený předsedou P. Rychetským ,kterého jmenoval.Ten zákon dál plat,í stejně jako přímá volba prezidenta.Nedávno proběhlé prezidentské volby,byly jen tečkou za desetiletou érou prezidentství M.Zemana.Vydržel až do konce s hořkostí,nelze označit jeho funkční období za vyloženě špatné,mohlo být jen lepší. Vývoj světa dospěl k Ukrajinskému konfliktu s Ruskem a začal turbulentní vývoj.V Č R máme nového prezidenta P,Pavla bývalého generála ,který začíná kavalírskýmí cestami po sousedních zemích ,výsledky cest jsou neodhadnutelné. ČR se nachází v ekonomické a politické krizi, blizko konfliktu na Ukrajině,který pokračuje,USA májí problémy se zadlužením v ČÍně a krachujícími bankami. Situace to je velmi turbulentní, nejsou vidět lepší časy v krátké době. Budoucnost je nejistá,jak řikají latiníci.
Obávám se, že pan Urban je osobitý kazatel, nikoli však politik. Má představu o cíli, ale jak se k němu dostat jinak než rigidně a postihy zřejmě neví. Pamatuji si velmi dobře ještě i éru stalinismu u nás. Pan Urban to neví, ale připomíná mi toho komisaře z posměšné básničky, kterou jsme znali už v gymnasiu: Kdo je tu pánem, kdo to tu velí!? Já, rudý komisař rozkročen v zelí.
Tolik zcela přátelsky.
Když ono, bohužel, už ten požadavek uvedený v článku je nereálný
„Prezidentovi by stačilo, kdyby ve zbývajícím čase přiměl vládu i opozici k závazku urychleně a společně přijmout opatření k ozdravění veřejných financí a pomoci nejslabším skupinám.“
Jak je zřejmé, prezident už nyní žádný „zbývající čas“ nemá – buď urychleně podepíše a nebo nepodepíše. A až později už bude zbytečné, k něčemu takovému vyzývat, ani vládní koalice o žádné? společně hledané řešeni mít už zájem potom nebude, když bude předpokládat, , že jí určitě zase příště prezident “ v časové tisni „podepíše co si odhlasovala..
A že o tom mluvíme, pokud novináři sledují současná mediální prohlášení různých vládních činitelů, ono těch vládou navržených reforem a reformiček bude tolik, že je ani pan prezident nebude mít dost času všechny sledovat, sotva bude stačit podepisovat, co mu bude nosit Fiala každou chvíli k podpisu..Natož se pak starat o nějaké politické šíbry a kšeftaře. Přece nebude jako Zeman, aby si to s nimi vyřizoval vulgaritami přes média..:)))))
Vážený pane,
vím,že byla doba,kdy ještě někdo věřil ve správnost cinkání klíčema,jako K.Kryl,můj vrstevník,to vyjádřil přesně,byla nastolena demokratura a věřím,že jednou budou odhaleny plány na zničení Československa a i lidi,kteří coby slouhové toto rozbití uskutečnili.Dnes již většina národa chápe,že pokud bychom si vycinkali opět pražské jaro,tak jsme mnohem dál.
Obávám se, že Pražské jaro by skončilo velmi rychle režimem podobným tomuhle. Takto jsem tu měli nějakých 15 let demokracii.
Dobře napsáno, doufám že to pan prezident vidí stejně.
Hodně dobrý článek.
Jestli si dovolím s odkazem na právě zveřejněnou informaci „..Prezident Petr Pavel ve středu odpoledne oznámil, že se rozhodl podepsat novelu zákona o penzích. Řekl ale, že je nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud .
Tak to by snad měli i ti co od prezidenta Pavla očekávali změnu stávajícího špatného stavu, že ta naděje byla naprosto lichá.
Není možné, aby i sám prezident vedl /řidil, moderoval?/ jakousi hodnotovou politiku, za situace kdy ani jemu samotnému není zřejmé (a nemá tu jistotu) zda jsou jednotlivé navrhované kroky ústavní čili nic – ale měl by o tom pokaždé ad hoc a ex post rozhodovat Ústavní soud, popřípadě (v případě těch menších šíbrů) soudní soustava vůbec ..
jinak řečeno, ta situace se nezmění do té doby, než (a pokud vůbec) se někdy změní právní řád. Aby komukoliv, občanovi i politikovi předem garantoval, a dával odpověď na otázku zda je nějaký návrh, či úkon právní, ústavní -nebo ne – a tento výklad už se nezmění, ať už ho bude projednávat jakýkoliv státní orgán ale rovněž i jakýkoliv soud, včetně Ústavního.
Ostatně – i vzhledem k prezidentu Zemanovi – připomeňme že jeho oponenti často označovali některé jeho akty či prohlášení za protiústavní, což ale mělo čistě mediální ústavním soudem negarantovaný význam (Možná ano, možná ne).
Ale aby kvůli každém tomu jeho konkrétnímu případu podávali proti němu ústavní žalobu, to ani ti senátoři neudělali. Vlastně vůbec nikdy…asi to bylo moc práce…
Bylo by zajímavé vědět, zda se inspiroval Chytrou horákyní nebo Královnou Koloběžkou. 🙂