Jan Urban: Uprchlická krize v Česku je ozvěnou časů minulých diktatur

Napsal/a Jan Urban 30. září 2015
FacebookXPocketE-mail

Evropská unie má půl miliardy obyvatel. Milion obětí války, který by v ní hledal ochranu, tedy představuje dvě desetiny procenta z tohoto počtu. Populistická hysterie není na místě.

Podle údajů německých úřadů 30 až 40 % osob ze současné imigrační vlny, navíc nesplňuje předpoklady pro udělení statutu uprchlíka a budou zřejmě postupem času deportovány zpět. Jedná se především o občany z balkánských zemí, Pákistánu a Bangladéše.


CO SE V TEXTU DOČTETE

  • Domnělý „národní zájem“ se projevuje hysterickým jazykem sebeobrany národního obrození z dávno mrtvého 19. století.
  • Kdo se postaví po bok nepředvídatelné a sobecké České republiky v případě jejího ohrožení?
  • Příchod mnoha set tisíc převážně mladých a adaptabilních lidí představuje kromě všech rizik pro Evropu i obrovskou šanci.
  • Je to vůbec česká politika schopná pochopit a především vysvětlit svým voličům?
  • Národní stát je pro zvládání velkých krizí nepraktický.
  • Aktivní česká účast na řešení evropské krize měla – a od počátku také mohla – přinášet vlastní návrhy a nespoléhat lepší pozici na úkor jiných.

Trenky jako Mene tekel

Ještě předtím, než evropská uprchlická krize stačila zasáhnout alespoň zlomkem svého rozsahu český stát, údajně humanistický fundament českého společenského konsensu popraskal k nepoznání.

Velká část politické a mediální debaty podzimu roku 2015 rozezněla v celé šíři českého stranického spektra ozvěnou časů minulých diktatur – sborově, nacionálně socialisticky a totalitně. Je to svým zvráceným způsobem logické.

Teprve v krizích zjevuje se skutečnost. Slova, schopná v klidném období posledních 25 let vytvářet falešné obrazy pevné sebevědomé státotvornosti a kulturnosti, najednou nestačí.

Vylhaný obraz polistopadové „české politiky“ údajně standardních politických stran, programů a vůdců se bortí – a česká společnost i její politika se zjevují ve své skutečné podobě.

Symbol rudých trenek nad Pražským hradem se potom logicky zjevil právě v této chvíli jako biblické Mene tekel.

A kdo pomůže nám?

Domnělý „národní zájem“ je v současnosti definován rázným, hlasitým a hysterickým jazykem sebeobrany národního obrození „nesamozřejmého národa“ (Kundera) z dávno mrtvého 19. století.

Probíhající domácí spor o českou účast na evropském řešení této krize je navíc z hlediska skutečných zájmů nedokončené české modernizace sebezraňující, protože postrádá, jako už tolikrát v minulosti, hledisko budoucnosti.

Snaha pro veřejnost neviditelného ministerstva zahraničí nestačí. Kdo nemluví, není slyšet. Toto je evropská krize nevídané hloubky a daleko sahajících důsledků. Budeme snad u jejího řešení chybět? A proč?

Moderní demokratickou českou národní a státní identitu nelze konstruovat a představit si jinak než v rámci mírové evropské integrace.

Pokud to uznáváme, pak jsou jenom stěží pochopitelné verbální útoky oficiální Prahy a poučování všech, kdo v konečném součtu nesou největší tíži exodu.

Důvěra v Českou republiku jako předvídatelného partnera euroatlantického spojenectví trpí už řadu let těžko pochopitelnou „prezidentskou“ podporou autoritářského režimu v Rusku i jeho spojenců.

Nelehké polské rozhodnutí podpořit v klíčovém hlasování o krizi Evropskou unii proti zbytečnému středoevropskému odporu bylo správné a zodpovědné – a mělo by české zahraniční politice znít jako osudové varování.

Kdo se postaví po bok za všech okolností nepředvídatelné a sobecké České republiky v případě jejího ohrožení?

Konec penzijníjho systému

Příchod mnoha set tisíc převážně mladých a adaptabilních lidí představuje kromě všech rizik pro Evropu i obrovskou šanci.

Je vůbec česká politika schopná to pochopit a především vysvětlit to svým voličům, které až doposud vychovávala na dávno přežitých narodnických mýtech etnického národního státu?

Stačí malý příklad. Německo už dnes s pomocí „importu“ uprchlíků narovnalo demografickou nerovnováhu mezi ekonomicky aktivními skupinami obyvatel a rychle rostoucím procentem penzistů.

Je už jen na politickém umu tamních stran, vlád, zemí a měst, aby v příštích mnoha desetiletích dokázaly s co nejmenšími ostatními náklady udržet stávající model sociálního státu.

V izolující se České republice se bez příchodu nových mladých pracovních sil ze světa penzijní systém, a s ním i sociální stát, do dvaceti let zhroutí.

Nepraktický národní stát

Nelze říkat, že jsme pro Evropu, ale zároveň odmítat vpouštět oběti války na naše území. Nelze tvrdit, že jde o německý či švédský problém, za který si jiné země mohou samy, a se kterým proto nemáme nic společného, ale ve stejnou chvíli se uraženě domáhat prostředků z evropských fondů, napjatých kvůli exodu k prasknutí.

Národní stát je pro krizi takových rozměrů, jemně řečeno, nepraktický. Právě nepřítomnost jiných než národních rozhodovacích mechanismů zabránila Evropě včas rozpoznat varovné symptomy a společnou koordinací zabránit samotnému vzniku uprchlické vlny.

Nekoordinovaná a slabá odpověď na otevření libyjské cesty pro uprchlíky z Afriky, stejně jako nedostatečně razantní reakce na neadekvátní spolupráci vstupních zemí schengenského prostoru, zvláště Řecka a Itálie – to všechno jde na vrub sobeckých a alibistických postupů národních vlád.

Žádná z nich nechtěla počátkem roku reagovat na varování Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky (UNHCR), že docházejí prostředky na provoz uprchlických táborů v zemích sousedících se Sýrií.

Peníze došly a podpora uprchlických rodin se skokově snížila na čtvrtinu. Odchod do Evropy se pro statisíce lidí stal jediným řešením.

Nacionalismus české politiky

Česká politická scéna je z takové konfrontace se skutečným světem otřesena. Nacionální socialismus výroků ministra vnitra či prezidenta republiky se nijak neliší od postojů domněle pravicové ODS – a nijak se nedistancuje od zatím jenom po parlamentu bažících extremistech.

Rezignace na podstatu sociálně demokratického či konzervativního světonázoru v této krizi opět prokazuje, že česká politika nikdy neměla, a v žádném ohledu nemá, hluboké ideové zakotvení.

Snad nikde na světě navíc neexistuje takový rozdíl mezi hlubokou angažovaností a detailní znalostí situace mezi pracovníky českých nevládních organizací, starajících se o statisíce Syřanů v regionu a rozpačitostí jednání vlády.

Jenom společnost Člověk v tísni zajišťuje v Sýrii dodávky humanitární pomoci pro sto osmdesát tisíc Syřanů. Češi v regionu pracují i ve vedení norských i dánských humanitárních organizací.

Je frustrující, když znalosti a vystupování ředitele nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka jsou na řádově vyšší úrovni, než cokoliv, co předvádí zástupci vlády.

Aktivní česká účast na řešení evropské krize by měla – a od počátku také mohla – přinášet vlastní návrhy a nespoléhat na to, že vyčkáváním a nepřebíráním spoluzodpovědnosti možná získá čas na o něco lepší vyjednávací pozici na úkor jiných.

Nikdo nebránil České republice, aby dala počátkem roku 2015 třeba dvaceti tisícům vybraných Syřanů možnost studovat na českých vysokých školách.

Sýrie bude po válce potřebovat statisíce odborníků, kteří by pomohli v mírové rekonstrukci země. O co výhodnější by dnes byla mezinárodní pozice České republiky…

Uprchlíci podle Matouše

V evangeliu svatého Matouše poslední soud vrcholí ve chvíli, kdy se nejvyšší soudce obrací „k těm po levici“, lidem nespravedlivým.

Vyslovený ortel by v čase evropské uprchlické krize měl pro českou diskuzi sloužit jako osudové varování.

„Neboť měl jsem hlad, a nedali jste mi najíst. Měl jsem žízeň a nedali jste mi napít, byl jsem na cestě, neujali jste se mě. Byl jsem nahý, a neoblékli jste mě. Byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.“

Souzení se bránili: „Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?“

Odpověď? „Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.“ Nejvyšší soudce proto bez váhání zatratil nespravedlivé „do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly“ (Mt 31-46).

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)