Jan Urban: Tři generace násilí a nenávisti ve jménu Alláha
Stará zkušenost praví, že na Blízkém východě není nikdy nic tak, jak to na první pohled vypadá. Po desítky let všechno překrývá obraz neřešitelného krvavého izraelsko-palestinského konfliktu, který všechny ostatní dnes už jenom unavuje. Výjimkou je Írán, který jím, jako dálkovým ovládáním, kontroluje a ovlivňuje svoje arabské partnery.
Arabské režimy a elity Palestince slovně podporují, což se jim hodí pro domácí politiku, ale ve skutečnosti jimi opovrhují. Nemají přece stát, nelze s nimi obchodovat, jsou rozhádaní k šílenství a jejich jedinou politikou je být obětí a požadovat stále víc peněz, které rozkradou.
A když se před lety Kuwait Fund for Arab Development pokusil vystavět malou palestinskou univerzitu, soustředěnou na špičkovou světovou úroveň v informačních technologiích, která by v budoucnosti mohla rozjíždět inovativní firmy s mezinárodním dosahem a stát se základem pro export, zasáhl Hamás. Svatá válka nepotřebuje podnikatelský úspěch, když masové strádání vynáší víc.
Kultura nenávistného bolestínství
A pak je tu náboženství. Hamás je sunnitský, ale podporován šíitským Íránem. Aby to nebylo na škodu, má i civilní křídlo, a to zase sunnitské spojence, především Turecko a Katar.
Nejbližší spojenec Hamásu je ovšem libanonský a opět šíitský Hizballáh. Spojuje je jen svaté přesvědčení, že Izrael musí zmizet z mapy Blízkého východu.
S příchodem Hamásu k moci se zrcadlově radikalizovala i populistická izraelská politická scéna, představovaná dnes několikanásobným premiérem Benjaminem Netanjahu a celou extremistickou pravicí.
Palestinci jsou rozštěpení do řady frakcí, jejichž programy se točí výhradně kolem konfliktu s Izraelem. Od roku 2007 a bratrovražedného konfliktu ovládá Gazu mezinárodně neuznaný teroristický Hamás, kdežto Západní břeh Jordánu mezinárodně uznávaná Palestinská samospráva, slavná snad jen svojí zkorumpovaností, neschopností a téměř totální ztrátou podpory obyvatelstva.
Tu řeší jednoduše tím, že přestala vypisovat jakékoliv volby. Mezinárodní společenství se dívá raději stranou, protože jakékoli další volby by okamžitě vyhrál Hamás, který už dávno mobilizuje mladé kádry v „uprchlických táborech“ na Západním břehu.
Ve skutečnosti jde o přeplněná malá města, živená už ve třetí generaci zvláštní agenturou OSN UNRWA. Hamás v nich vytváří a cvičí sítě malých teroristických týmů a skladů zbraní. Nutí tím izraelskou armádu k nepopulárním riskantním zásahům uvnitř hustě obydlených míst.
Sedmdesát let prakticky neexistující ekonomické aktivity a neschopnost vygenerovat alespoň jednotnou a respektovanou politickou reprezentaci daly vzniknout pasívní kultuře nenávistného bolestínství a slepé sebeviktimizace Palestinců.
Generace za generací prožívá neustále se obnovující trauma neschopnosti vlastní společnosti najít sebejednodušší pozitivní program a překonat totální závislost na zahraniční pomoci. Mladí a vzdělanější Palestinci proto, pokud jen trochu mohou, stále častěji odcházejí hledat osobní kariéru a mírový život do emigrace.
S příchodem Hamásu k moci se zrcadlově radikalizovala i populistická izraelská politická scéna, představovaná dnes několikanásobným premiérem Benjaminem Netanjahu a celou extremistickou pravicí. Extrémy obou stran se pak od té chvíle jen navzájem legitimizovaly a válku vítaly jako potvrzení svých pozic.
S cílem zničit Hamás
Palestinský problém je dnes už všem vlastně na obtíž. Arabské režimy se snaží o normalizaci vztahů s Izraelem, od kterého si slibují rozvoj obchodu a přístup ke špičkovým technologiím.
Dobré vztahy s Izraelem jsou navíc jedinou schůdnou cestou k dobrým vztahům se Spojenými státy. A jak řekl už v roce 1977 tehdejší egyptský prezident Anwar Sadat, na Blízkém východě USA drží v ruce 99 % všech karet.
Proto jsou dnes arabské nepříliš demokratické režimy ochotné zavírat oči prakticky nad čímkoliv, co Izrael koná.
Posledním příkladem je otevřeně nezákonná a násilná kampaň radikálních židovských osadníků na Západním břehu Jordánu, vyhánějících v posledních měsících tradiční beduínské pastevecké rodiny z jejich pastvin jednoduše tím, že na ně vyhánějí vlastní větší stáda. Ozbrojení osadníci pak zastrašují pastevce na cestách a jejich rodiny přímo ve vesnicích.
Izraelská armáda i policie Palestinské samosprávy předstírají, že nic nevidí. Stádo, které se nemůže pást a nemá přístup k vodě, musí odejít jinam, nebo se prodá. A lidé raději odejdou do města.
Podle izraelských lidskoprávních organizací jde jen v posledních týdnech o desítky, možná až stovky beduínských pasteveckých rodin, které se už těžko někdy vrátí. Za poslední rok bylo podle těchto organizací židovskými osadníky tímto způsobem obsazeno nejméně sto deset čtverečních kilometrů pastvin.
Šílený a nelidský útok Hamásu 7. října odstartoval regionální krizi, jejíž konec dnes nikdo nedokáže předvídat. Tři rozhodující aktéry – Izrael, Egypt a Spojené státy – spojuje snaha zničit, nebo alespoň zásadně oslabit radikální teroristické skupiny v čele s Hamásem.
Dokud někdo nepřijde s mírovým řešením už sto let neřešitelného problému, které by uspokojilo všechny strany konfliktu, a dovolilo hledat pozitivní a pro všechny výhodnou vizi budoucnosti, budeme dál vídat jen výbuchy násilí a nespravedlnosti.
Nejvyšším zájmem Egypta, podporovaného všemi arabskými státy, je nepřipustit za žádnou cenu odchod statisíců Palestinců z pásma Gazy. Právě proto tak tvrdošíjně omezuje průjezd humanitárních dodávek přes jediný použitelný vstupní přechod Rafáh ze svého území.
Dodnes v rozporu s mezinárodními smlouvami blokuje odchod z Gazy pro tisíce cizinců a Palestinců s dvojím občanstvím.
Výbuchy násilí a nespravedlnosti
Myšlenka přesídlení většiny palestinského obyvatelstva pod egyptskou správu na Sinajský poloostrov je přitom diskutována už hodně přes padesát let. Egyptská vláda se logicky brání, i když má přísliby přesunu velké části fondů OSN, utrácených po generace na „řešení humanitárních potřeb“ a podporu Palestinské samosprávy.
Znamenalo by to ovšem převzít zodpovědnost za likvidaci mocenské struktury Hamásu, a to by bylo nemyslitelné bez použití násilí. Hamás sám se navíc otevřeně vztahuje k zakázanému egyptskému Muslimskému bratrstvu.
A žádná arabská vláda se nechce dostat do pozice Jordánska, které v roce 1970 muselo s použitím tankových jednotek a letectva rozmetat pokus palestinských radikálů o státní převrat.
Současná válka na Blízkém východě je a zůstane asymetrická, protože Hamás a Hizballáh žádná arabská vláda otevřeně nepodpoří. Jen znovu posílí vojenskou přítomnost USA v regionu, stejně jako na chvíli ještě hlasité propalestinské protesty ve světě.
Dokud však někdo nepřijde s mírovým řešením už sto let neřešitelného problému, které by uspokojilo všechny strany konfliktu, a dovolilo hledat pozitivní a pro všechny výhodnou vizi budoucnosti, budeme dál vídat jen výbuchy násilí a nespravedlnosti.
Kdo v historii dokázal zapomenout a prominout tři generace trvající vzájemné násilí? Vítejte na Blízkém východě, kde není nikdy nic tak, jak to na první pohled vypadá.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Do vztahů USA se zeměmi Blízkého východu promluví i Trumpův rodinný byznys
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
26 komentářů
Jsou Židi národ ? Jsou! Takže mají právo na vlastní stát.A ten stát si musí zbraněmi zjednat respekt .Tak se tvoří hranice.
Arabi jsou na tom stejně-ať bojují a po nějaké době vznikne rovnovážný stav zvaný mír.My do toho patříme jak ? Nijak,nemůžeme suplovat jedny ani druhé a tudíž se do toho nepleťme !
Náboženství Judaismus je snad lepším ? V žádném případě … O Vatikánské sektě nemluvě
Judaismus považuje za lidi pouze Židy,my ostatní jsme pro ně zvířata.Viz Talmud.
Islám káže,že nevěřícím má se uříznout hlava,ale co jsme vám honzo udělali my katolíci,to tedy vskutku netuším .
To jako vážně?
Buď ignoruje te některé fakta a nebo neznáte historii.
Ještě teď po Evropě poletuje popel z upálených „čarodějnic“.
Kolika nacistům pomohla církev utéct ….
To že to tady církev nefunguje jako islám je jen díky tomu , že se musela církev reformovat a hlavně ji dostavili od moci.
Prostě si Vládci nechtěli nechat kecat do vládnutí.
Jinak někteří kněží zneužívají děti a církev to kryje – to vám připadá normální?
naprosto ! Nejedná se přece o akce celé organizace,ale o skutky jednotlivců v rozporu s jejich sliby církvi.
A ti náckové? Šlo přece o lidi v nouzi,tam je pomoc na místě.
A čarodějnice ? Travičky,co byste s nimi chtěl dělat ?
Naprostá většina „čarodějnic“ byly zcela nevinné osoby, které měly jen tu smůlu, že se inkvizitor potřeboval zmocnit jejich majetku. Se kterým se pak podělil s církví.
„Lovci čarodějnic“ byli v podstatě loupežní vrahové.
Mě by zajímalo, kdy už Čechy přestane ta propagandistická jednostranná masiroa bavit. To ještě nikoho nezařadili, kolik je u nás denně vyprodukováno proizraelsle propagandy úplně všude a celá desetiletí? Myslím,že už je jenom otázka času, kdy s tím lidé přestanou mít trpělivost. Média neustále říkají lidem, co si mají myslet. Najednou je tady každý expert na Blízký Východ, každý Žid je moudrým komentátorem a nikoho ani nezarazí, že v demokratické svobodné zemi zaznívá neustálý informační tok jenom u jedné strany. Zatímco v Británii, Španělsku, Irsku, Australii proboha velmi ostra debata v médiích, takže verejnost se dozvídá mnohé věci, které neznala, tak u nás běží celou dobu jenom monolog. To si snad politici a média myslí,že tady nikdo neumí anglicky nebo jiné jazyky a neumí si na internetu pustit i jiné názory, výklady, expertízy odborníků z oblasti mezinarodniho práva, politiky dějin, velmi kritických izraelcům a Židů v Americe i Británii velmi kritizujících Izraelský fašismus typu James Schneider židovský novinář v Británii, Mike Peled spisovatel a syn izraelskeho generála Peleda, Illan Pape židovský historik na univerzitách v Anglii, Gideon Levi slavný izraelský novinář deníku Haaretz českého původu, Noam Chomsky světoznámý historik, politolog, intelektuál, lingvista, Avi Shlaim izraelský historik? A to ani nezmiňuji jména palestinských, arabských, indických novinářů a odborníků…
četl jsi to vůbec? v tom článku se řeší, co tam teď dělají židi pastevcům. ten článek není jednostranný. každopádně strana, která se nechce domluvit a pořád se jen snaží bojovat je v tomto konfliktu jasná……
Nejkomičtější je stav, kdy nálepkami „propaganda“, „jednostrannost“,“vnucování názorů“ apod. šermují všechny názorové skupiny, tjst. fanoušci Sparty, Slavie, Baníku i ostatních.
Tady furt lidi mají guláš v tom, co je vyváženost a objektivita. Takže polopaticky po milion páté…Objektivita není to, že po remíze do studia posadíte trenéry týmů, aby si oba načechrali peří, jak moc dobře utkání zvládli…Objektivita znamená, když napíšu, že Sparta byla lepší a uvedu důkazy o dvojnásobném počtu střel na branku, rohů, držení míče, času stráveného v nebezpečných prostorech, počtu tutovek, herním projevu atd. To neznamená, že dané médium straní Spartě, nebo že by nemělo rádo Slavii, ale protože je objektivní fakt, že Sparta byla lepší a body spíš ztratila, byť utkání skončilo 1:1.
Nevím kde byli zalezlí podobní kritici, když česká média referovala o protestech proti Netanjahu a jeho politice…Všichni přece víme (z českých médií), že politika Izraele vůči Palestincům nebyla a není úplně čistá a obě strany si v dlouhdobém konfliktu mnohokrát stoupli na kuří oka. Nikdo v českých médiích nikdy nepsal, že Izrael je bez viny…Ale když se holt něko vožere, sedne za volant a způsobí tragickou nehodu, pak je to tak zásadní čin, že přehluší i to, že dotyčný minulý týden zachránil dvě koťátka. Objektivně a vyváženě se referuje, že dotyčný je hovado co zničil osudy mnoha lidí a zaslouží si zahučet na pár let v chládku. Až se vrátí z kriminálu, pak objektivně napíšeme, že se dotyčný zpátky zapojil do společnosti a navázal na svoje bohulibé aktivity, když začal sázet mladé stromky na Šumavě…
Erec Israel je mi vzorkem toho, co se děje tady, teď, v mém nitru. Na ulici i kdekoli jinde vidím radost z genocidy. Podporuji Israel. Odmítám zblblost povyšující národ a víru nad svědomí. Globální občanská válka se nezastaví nikde. Cajzli možó brat dráhu do hromadnéch hrobů aji přes Pohořelice. Držím!
Hromadné hroby v Pohořelicích jsou od brňáků z pochodu smrti v r.45,to s pražáky nemá nic společného
Hromadný hrob v Pohořelicích patrně obsahuje těla zajatých spojeneckých letců, kteří byli v zajateckém táboře v Pohořelicích a před příchodem fronty je Němci povraždili. Za tzv. „pochodu smrti“ nikdo nezemřel. Zprávy o úmrtích jsou jen nacistické lži.
Ostatně proto také sudeťáci a jejich pomahači brání tomu, aby byl onen hrob otevřen a jeho obsah vyšetřen.
Wikipedie o tom uvádí :
Pamětníci udávají, že docházelo k úmrtím z důvodu „vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem a krutému zacházení ze strany dozorců“.
Obětem brněnského pochodu smrti je věnován památník nedaleko Pohořelic v místě hromadného hrobu s nápisem: „Po ukončení II. světové války v roce 1945 přišlo o svůj život mnoho německy mluvících obyvatel z Brna a okolí. Je zde pohřbeno 890 obětí. Vzpomínáme.“
Jejich soukmenovci je hodili do baráků, kde byli ti letci, a tam byl skvrnitý tyfus. S tím ale neměli brněnští organizátoři nic společného. Zastřeleni byli snad nějací gestapáci a další, co se snažili propašovat zbraň, a ti spíš jsou zakopaní někde u Brna.
Trasa je nějakých 30 km, tedy 8 hodin chůze.
Hrozilo také lynčování v Brně; mezi těmi Němci byli i východní osadníci, které sověti zabíjeli v podstatě na potkání (všechny, i děti). A byli tam i další osoby s černým svědomím, které mohly dopadnout zle (a oprávněně).
A dokud se ten hrob neotevře, tak je jeho obsah jen věštěním z kříšťálové koule. Ta moje říká, že jsou tam ti letci.
Současnost je konflikt na Ukrajině obsazení Nahorniho Karabachu a Izrael napadený z Gazy. Ten první zamrzava a Zelenskemu brzy skončí mandát. Arménie nikoho nezajímá, a tak je na poradu dne teror z Gazy.je to farizejstvi, enklava, pevnost, nebo koncentrační tábor, trvající již více jak 75 let. To, že se tam objevíl Biden, Sunak, Macron a kancléř Scholz, který musel zalehnout na letišti. Nyni tam dorazí premiér Fiala a rakouský kancléř Nehammer. Jedno je jisté setkávají se s předsedou vlády Netanjahem, který je již limitovan ve funkci a bude obetnim berankem a možná i souzenym. Takový izraelský Miloševič, nenávist je strašná, zvlášť když je přímém přenosu. Opět je to světová většina, proti rádoby kvalifikované menšině, opět chybí naše neutralita, která, je zodpovedna a záda potrestání teroru a válečných zločinu.
Any religious faith that makes its faithful worship a child
rapist while bending over is a gutter religion.
Vašku,piš česky !
Vážení čtenáři,
omlouvám se za překlep v datu rozstříleného palestinského pokus o svržení jordánského krále a vytvoření palestinského státu na území Jordánska. Mimořádně zajímavá a v politice naprosté většině arabských vlád potlačovaná záležitost. Stalo se to v září 1970, a ne v roce 1973, jak jsem nechtěně napsal.
Nenávist muslimů k Židům se táhne od časů Mohameda.
Omyl. Prorok Mohamed v koránu jasně definoval křesťany a Židy jako „lid písma“, aby je odlišil od bezvěrců a pohanů. Proto nikde pod arabskou a hlavně tureckou nadvládou Židé nemuseli žít v ghetech a spolu s křesťany mohli zastávat i místa ve státní službě – po určitou hranici. Daně pro sultána vybíraly samotné jednotlivé církve, které zároveň vedly matriky a registry majetku. Velmi praktické a nekonfliktní uspořádání – prakticky až do dvacátého století.
Mohamed se původně chtěl stát dalším židovským prorokem, když byl odmítnut, „udělal se pro sebe“. Mohamed také v podstatě vybil Židy v Arábii.
K tomu „lidu knihy“:
Islám dělí lidi na tři kategorie
– privilegované muslimy, kteří mají vládnout
– zotročené „lidi knihy“, kteří mají to vládnutí financovat (ve státech se smíšenou populací muslimové neplatí daně a stát je financován z daní „nevěřících psů“ – tak tomu bylo i v Al Andalus, dokud Španělé neprovedli reconquistu.
– a zbytek, který má být buď vybit nebo donucen ke konverzi na islám.
Určitá analogie s nacismem, dělícím lidi na „árijce“, „tolerovatelné neárijce“ a „netolerovatelné neárijce“ se přímo vnucuje.
Nacismus v Plan OST vytvořeném Heydrichem na základě antropologického průzkumu dělí lidi podle rasy a názorů,přičemž ke zdi by mohli jít lidé dobré rasy a špatných názorů.U žádné z dalších skupin se o tom neuvažovalo,ani u osob špatné rasy a špatných názorů.
A co holokaust? Ten byl ryze na rasovém základě. Dtto vybití Cikánů.
Pěkný článek s jednoduchým shrnutím složitého problému. Je jasné, že lide, kteří jsou již mnoho let vychováváni v nenávisti a bez dalších perspektiv, mají jen jednu možnost, pokud nechtějí odejít.
A zde je i řešení problému. Ta mírová perspektiva se jim musí „dodat“. Protože ji od malička neznají, tak ani neví, co mají chtít a jak žít. Bohužel se to některým hodí. Kde jinde hledat nadšené sebevražedné bojovníky. Vždyť to co se stalo 7.10. by normální člověk nebyl schopen dělat. Na to někdo musí vynaložit hodně práce a energie, aby pokřivil podstatu člověka a udělal z něj monstrum. Většinou se to stává právě ve válkách, kdy boje zbaví vojáky lidskosti.
A proto asi jedná možnost, jak celou oblast uklidnit, je vytvořit novou mírovou Palestinu pro Palestince. Ale ta může vzniknout až po vykořenění Hamásu a dalších radikálních směrů, pro které je jediným smyslem boj.
Bude to nelehký úkol a nikdo jiný, než Izrael ho nebude schopen provést. Ale bude potřebovat podporu a souhru s celým světem. Pokud je tedy zájem světa, by se situace dostala do klidu a ten se stal novým „normálem“. Protože za ty roky bojů je tam „normální“ stav nyní.
Izrael (a nej jen on) nemůže žít celou dobu vedle sousedů, kteří mají jediný smysl existence a ten je jeho zničení. Nikdy to nikde nefungovalo a vždy to skončilo jediným způsobem. Tito sousedé již vedle sebe nejsou. Většinou se jeden ztratil v propadlišti dějin.
Bude nutné „přeorat“ celé pásmo a totálně demilitarizovat. Vybudovat zabezpečené oblasti, kde se na troskách staré Palestiny a za pomoci Izraele, Palestinců a zbytku světa, vybuduje nová Palestina. Prosperující se zemědělstvím, školstvím a průmyslem. Jen tato nová Palestina může mít svůj stát. Jen Palestina bez teroristů. S lidmi, kteří chtějí normálně žít.
Když se celý Západ holedbá, jak je multikulti a není problém soužití různých národů a náboženství. Proč se nesnaží to vybudovat tam, kde to vře?
To, z čeho je mi opravdu fyzicky zle, je současnost. Teroristickému zločinu Hamásu ze 7. října už nelze zabránit. Už se stal.
Ale už déle než dva týdny probíhá masivní bombardování pásma Gazy. S blokováním přísunu základních životních potřeb. Utrpení obyčejných lidí při těchto útocích již mnoho násobně převýšilo utrpení jiných obyčejných lidí způsobené výše zmíněným teroristickým útokem. A stále to pokračuje a Izraelská vláda vyhrožuje, že to bude pokračovat ještě dva až tři měsíce.
Izraelská vláda odmítá jakoukoliv kritiku na svou adresu jako antisemitismus. Izraelská vláda odmítá jakékoliv upozornění na souvislost mezi strašnou brutalitou teroristického útoku a podmínkami, kterým jsou lidé v pásmu Gazy po řadu desetiletí vystaveni. Tvrdí, že jsou to projevy antisemitismu a zlehčování zločinů Hamásu. Vůbec si neuvědomuje, že tuto „logiku“ lze „otočit“ proti Izraelcům. Přesně podle její „logiky“ by někdo dnes mohl tvrdit, že nikdo nemá morální právo dávat do souvislosti masivní zločiny proti lidskosti, které izraelská vláda páchá od 10. října na území pásma Gazy s teroristickým útokem Hamásu. Že by to bylo zlehčování utrpení obyvatel Gazy.
Věřím tomu, že kontext je vždy důležitý a že tím nejdůležitějším je ukončení násilí na obou stranách konfliktu.
Myslím si, že tím, co Izrael v pásmu Gazy několik týdnů dělá, ohrožuje morální právo na svou existenci. Jestliže budu i přesto podporovat zachování Izraele jako státu, nebude to proto, že bych zůstal „jeho přítelem“. Bude to jen a jen proto, že zničení Izraele by vedlo k ještě mnohem většímu a tragičtějšímu utrpení, než jaké dnes prožívají lidé v pásmu Gazy. Udělejme prosím vše myslitelné pro to, abychom zastavili kolotoč násilí, dokud ještě není zcela pozdě.
To Oldřich Vašíček a Bob Rudolf:
Mírové soužití nemuslimů s muslimy prostě není reálně možné. Kdyby byli muslimové ochotni s Židy mírově spolužít, neexistovaly by žádné enklávy typu Gazy.
Takové soužití neexistovalo ani nikdy v historii; jakmile islámská populace překročí určité procento v populaci státu, začne si vynucovat politická a ekonomická privilegia. A mají to explicitně přikázáno svými „svatými texty“.
Nepodařilo se to ani ve Španělsku, v němž bylo po reconquistě nabídnuto muslimům a Židům spolužití s křesťany na bázi rovnoprávnosti. Nabídka vedla jen k tomu, že muslimové za pomoci Židů začali připravovat povstání, které mělo otevřít středomořské přístavy flotile z islámského severoafrického pobřeží (proto byli následně muslimové a Židé ze Španělska vyhnáni).
Je docela zajímavé, že ta plánovaná akce měla v podstatě podobný scénář jako uskutečněné a vítězné tažení falangistů proti republice v minulém století. Včetně klíčového útoku údolím řeky Ebro. Nepodařilo se mi zjistit, zda se falangisté inspirovali vojenskou historií, nebo zda se v terénu Španělska prostě nic lepšího vymyslet nedá.
Nicméně mírové soužití muslimů a nemuslimů nefunguje ani v Indii, ani v Indonésii ani v Barmě, ani v řadě afrických zemí, ani kdekoli jinde. Pouze autoritativnost režimu poněkud zvyšuje onu prahovou koncentraci muslimů (viz Rusko).