Jan Urban: Proč Češi potřebují mýty víc než pravdu. A nejvíc ty o vůdcích
KOMENTÁŘ. V příštích osmnácti měsících projde Česká republika čtyřikrát rituálem demokratických voleb. Vedle voleb do Evropského parlamentu se budou obsazovat místa v krajských zastupitelstvech, třetině Senátu a v příštím roce i v Poslanecké sněmovně. Pokud věříme na zázraky, můžeme připustit i jakkoliv nepravděpodobnou možnost, že zvolená většina našich zástupců bude pracovat, nebude si nadávat, nakrucovat se v médiích, obstruovat a tajtrlíkovat na TikToku, bude se řídit především dlouhodobým zájmem státu a nebude krást. Ale spíše to dopadne podle slavného Černomyrdinova axiomu: „Chtěli jsme to nejlepší, ale dopadlo to jako vždycky“.
Většiny atomizovaných společenství prakticky všech rozvinutých zemí ve strachu o svůj blahobyt zhlouply natolik, že namísto aktivní spoluúčasti a spoluzodpovědnosti za demokracii volají po vůdcích.
V čase, kdy společenská paměť je umrtvována záplavou údajně aktuálních informací, znejistělé publikum o to snadněji naslouchá nereálným slibům a polarizujícím strašákům. Jsou jistě společenství, která jsou ještě natolik kulturní, že přes všechen informační chaos a rostoucí polarizaci dokážou naslouchat různým názorům bez nepřátelství.
Ty pak nepotřebují vymýšlet mýty o vlastní dokonalosti, nevině a výjimečnosti. České společenství to ještě nikdy nedokázalo. Mýty dodnes potřebuje víc než pravdu. A nejvíc ze všeho pak mýty o vůdcích.
Pravda o vlastní minulosti
Vypočítavá neupřímnost příštích volebních kampaní bude okořeněna dvěma výročími zásadních historických přelomů. Už letos v listopadu uplyne 35 let od krachu komunistického režimu. A v květnu příštího roku to bude už 80 let od skončení druhé světové války.
Obě události budou v českém pojetí tradičně oslavovány bez ohledu na historická fakta jen jako příležitost k sebepochvalnému vytržení a opakování nabiflovaných klišé o skvělých vůdcích a hrdinství lidu, vždy a v každé situaci připravenému postavit se zlu a nespravedlnosti.
Ponechme pro tentokrát mýtus „listopadové revoluce“ stranou a vraťme se k němu podrobněji někdy příště. Starší mýtus „osvobození“ a „národní revoluce“ z května 1945, obnovený po roce 1989, byl vnucen všem dodnes žijícím generacím, společně s grandiózním doprovodným zakrýváním skutečnosti.
Ani změna režimu po listopadu 1989 nedokázala zatím přesvědčit české společenství, aby dospěle chtělo a potřebovalo pravdu o vlastní minulosti.
A tak se donekonečna opakují nesmysly o poválečném „návratu demokracie“ a mlčí o zločinech a diktátorském jednání samozvaného exilového prezidenta Edvarda Beneše, mlčení, slepotě a spoluúčasti vlády Národní fronty, složené ze čtyř povolených politických stran, stejně jako o tupé pomstychtivosti a nadšení „národa“.
Uveďme jen několik málo příkladů otevřeně nedemokratického, protiústavního a diktátorského postupu Edvarda Beneše a poválečné vládnoucí elity. Sovětská armáda se na československém území – kromě násilí proti civilnímu obyvatelstvu – dopouštěla systematického odvážení zařízení průmyslových podniků a, především, násilného odvlékání československých občanů do Sovětského svazu.
Související články
Arogance sovětských osvoboditelů. Na únosy občanů do SSSR neumělo Československo reagovat
Nejnižší oficiálně přiznaný počet dosahuje čtrnácti tisíc unesených. Informovaný odhad hovoří nejméně o dvojnásobku.
Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky SMĚRŠ zatýkaly o odvlékaly československé občany na Podkarpatské Ukrajině a na Slovensku okamžitě po přechodu fronty na československé území. Vláda ani prezident nikdy nereagovaly. V Praze začalo zatýkání už devátého května.
Vláda se poprvé rozhodla zdvořile požádat o vysvětlení až v říjnu. Komunisty ovládaná ministerstva vnitra a obrany jakémukoliv obtěžování sovětské strany navíc aktivně bránila.
Porušil všechny sliby a dohody
Edvard Beneš s podporou všech politických stran na sovětskou „žádost“ porušil všechny sliby a dohody z doby války a znemožnil účast představitelů domácího odboje na vládě. Do úplného zapomnění zmizelo povědomí o věznění jeho politických odpůrců a existenci sudetoněmeckého protinacistického odboje a jeho partyzánských skupin.
Beneš prosadil alibistické prodloužení takzvané „branné pohotovosti státu“ až do 31. prosince 1945, aby bylo možné zakrýt čistky v armádě a její použití při násilném vyhánění německého obyvatelstva. A tak většině české společnosti ani nevadí, že při něm zahynulo nebo bylo zavražděno nejméně dvacet tisíc lidí. A tak by se dalo pokračovat.
Doba se ale přece jenom pomalu mění. Studenti Gymnázia Jana Keplera v Praze koncem února vyzvali prezidenta Petra Pavla, aby se společně s německým prezidentem 3. června zúčastnili symbolického aktu česko-německého smíření, který studenti připravují společně s kolegy z lounského gymnázia Václava Hlavatého.Předcházet mu bude jejich společný pochod z Postoloprt do Žatce, který má připomenout masovou vraždu zřejmě až tří tisíc německých civilistů, provedenou jednotkou československé armády a Obranného zpravodajství. Na odpověď dodnes čekají.
Prezident by měl jít s nimi. Mohli a měli by ho doprovodit i zástupci parlamentních stran, církví a Armády České republiky. „Politici“ nejspíš budou mít strach ze ztráty hlasů lidí, neschopných usmíření a budou mlčet. Zbabělost je také „politika“.
Pražský arcibiskup Dominik Duka se před devíti lety s odvoláním na objížďky na silnicích vymluvil z účasti na pietním připomenutí další masové vraždy německých civilistů na Švédských šancích u Přerova.
Česká armáda se ještě nikdy ani slůvkem za poválečné zločiny svých důstojníků, vojáků i nejvyššího velení neomluvila. Osmdesát let je až příliš dlouhá doba na zjevení pravdy a usmíření s vlastními pochybeními i zločiny.
Do třetího června scházejí necelé dva měsíce. Do osmdesátého výročí ukončení války necelý rok. Prezident a arcibiskup pražský by měli naslouchat studentům a jejich svědomí – a jít příkladem. Alternativou je jen nedůstojné pokračování zbabělého mlčení – a pohrdání mladých.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
Smutné, leč pravdivé. Studenti mne potěšili. Často sleduji pořad Focus Václava Moravce, jehož se studenti aktivně zúčastňují, a při poslechu jejich názorů a dotazů věřím, že právě díky nim, se u nás situace(politická kultura, mezilidské vztahy, morálka)zlepší. Jako starý člověk se toho asi nedožiji, ale ta naděje mne těší.
Mýty i lži o Havlovi jsou taky nefér vydávány za pravdu. Ještě tito … prosťátci mají tu odvahu o tom mluvit i ve školkách
O čem to tady píšete? Pouze osobní dojmologie, nebo existují také nějaké věrohodné důkazy?
Urban opět namísto odpovědného kritického posuzování komplikované historie mluví spíše jako emocionálně vzrušený německý pamětník „nešťastné války“ a jejích důsledků, který zamlčuje řadu podstatných faktů a okolností a dělá z prezidenta osvoboditele E. Beneše diktátora a zločince. Nikoli vedle oslav osvobození, ale namísto nich navrhuje Urban rozsáhlé kajícné akce Čechů vůči německým obětem války a poválečného násilí, jakkoli je nutné některé poválečné excesy odsoudit. Urban ale popírá realitu, když nepravdivě tvrdí, že prý -„Starší mýtus „osvobození“ a „národní revoluce“ z května 1945, obnovený po roce 1989, byl vnucen všem dodnes žijícím generacím.- Podle Urbana tedy je porážka nacistického Německa a osvobození Československa z nacistické okupace jen „vnucený“ mýtus? Spoléhá snad Urban na to, že nevzdělaným a neznalým současníkům lze namluvit cokoli? Oslavy osvobození roku 1945 i v letech následujících většina Čechů, Moravanů a Slezanů slavila přece upřímně a stejně tak po osvobození většinově upřímně se dožadovali lepší republiky, než byla ta, která přecházela nacistické okupaci a která osudně selhávala vůči svým sociálně slabým a trpěla neuvěřitelnou korupcí a klientelismem a sobeckostí majetkových a mocenských elit.
Poklonit se pohrobkům Hitlera, sklonit hlavu až k zemi a prosit o odpuštění za cca 360 000 mrtvých díky nacistickému Německu.. Nikdy, to hrdý národ a hrdý čech nikdy neudělá!!!
Němci nám nikdy nezaplatili válečné reparace a nikdy nevrátili nakradený majetek, nikdy se nevyrovnali s pozůstalými. Dodnes nás mají na nízkou rasu a jen nízká rasa se omlouvá tyranům. Můj děd a jeho bratr zahynuli jako totálně nasazení, poškodilo to celou rodinu. A to se mám omlouvat?
Hrdý Čech by to asi napsal po pravdě.
Československo se vzdalo Sudet předem, dobrovolně, bez boje, bez jediného výstřelu, nebojovalo s nacisty, jako jediný stát v Evropě a E. Beneš uletěl 10. den do GB a USA…. „Čechoslováci“ obětovali 270 000 Židů-spoluobčanů, kteří zemřeli v koncentračních táborech. Na „ostatní Čechoslováky“ tedy zbývá už jenom 90 000 obětí z těch údajných 360 000… Ještě než 15.března 1939 dorazil Adolf Hitler „do Prahy“, stihli „stateční Čechoslováci“ od 1.října 1938, tedy za 5 a půl měsíce, vyházet židovské spolubčany ze státní správy z lékařských a právnických komor. Po příchodu Wehrmachtu, předala československá armáda kompletní výzbroj a výstroj do poslední tkaničky od bot, spořádaně do německých rukou, aniž by se pokusila minimálně zbraně zničit. Celých 6 let pracoval Protektorát pro blaho německé říše jako hodinky. Protektorát byl tak klidným místem, že i říšský protektor jezdil bez ochranky v otevřeném autě, což si žádný německý „protektor“ ve zbytku okupované Evropy nikdy nedovolil. „Čechoslováci bojovali“ až po válce, když za ně vybojovali vítězství jiní vojáci. Po válce oblékli „revoluční pásky RG“ a vydali se vraždit, loupit a rabovat, pod ochranou sovětských primitivů, protože spojenci s takovým postupem nikdy nesouhlasili.
Následoval Boží trest 🙂, 44 let prolhaného komunistického chudobince a hlupákova, které u slabších jedinců vydrželo minimálně do roku 2024… 👎😅
Zase snůška nesmyslů:
Heydrich sice jezdil v otevřeném voze, ale dojel na to. Židy do koncentráků nevozili Češi, ale rodilí zločinci – Němci. Předání výstroje a výzbroje a výstroje Němcům nám nařizovala Mnichovská smlouva, kterou sepsali Francouzi a Britové. Francouze pak v rámci „blitzkriegu“ převálcovaly bývalé československé tanky a můžeme jen litovat, že českými bombami nebylo coventrizováno daleko více britských měst. Za „zásluhy“ v Mnichově by si to Britové jednoznačně zasloužili.
Československo mělo armádní sbory jak na východní tak i na západní frontě a Čechoslováci bojovali i proti Rommelovi v Africe.
… Československo nebylo po válce zařazeno mezi země těžce poškozené válku. Dalších válečných reparací se Československo dobrovolně zřeklo, protože by muselo naopak zaplatit reparace vyhnaným německým občanům za jejich ukradený majetek…
Lež. Majetek jim mělo reparovat Německo a odečíst si to z toho, co nám dluží. Od nás dostali potvrzení o tom, co jim bylo zabaveno. Pokud nic nedostali, okradlo je Německo a ne my.
Zlo plodí zase jen zlo. Vůbec si neuvědomujete, že mezí vyhnanými Němci byli i slušní lidi kteří Hitlera nenáviděli.
Ukrývali Čechy před gestapem, oproti některým Českým kolaborantům kteří naše lidi udávali.
Zastupitelská demokracie je více-méně jak líhní „vůdců“, tak i prostorem, v němž se uplatňují. Čím více prvků přímé demokracie je v politickém uspořádání, tím menší je riziko, že se některý z nich stane „Vůdcem“ nebo „Diktátorem“.
Ovšem, jsou to „demokratické“ (v reálu fašistoidní“) strany, které institut referenda našim občanům upírají.
Bible, Manifest, Můj boj, Korán, Demokracie … z 90% jedno jest. Vždy jde jen o jedno pol. moc= peníze. Přitom stačí vyměnit ideologické vůdce a ovládnout sliby, populistickými lžemi řvoucí menšinu
Komentář. 👍
Obyvatelé bývalého Československa ani dnešní ČR nemají rádi pravdu, pokud ji vůbec znají, nebo jsou schopni rozlišit. Proto se Československo rozpadlo a proto ani ČR stejně jako bývalé Československo nestoupá, ale vytrvale klesá.
*
Ve volbách už nevítězí ideály a vize, ale „budete se mít bez práce dobře za cizí peníze, hlavně moc nemyslete a po ničem nepátrejte…“
*
Zákon 292/2004 Sb., platný od 14.05.2004.
Tento zákon stanoví, že se Edvard Beneš zasloužil o stát. Samozřejmě tam chybí označení totalitní-vraždící-zlodějský-proruský. Zákon navrhli poslanci: Jitka Gruntová (KSČM), Radko Martínek (ČSSD) a Karel Šplíchal (ČSSD). Větší lež a pošpinění pravdy asi poslanci v novodobé historii ČR ještě neodhlasovali.🤮
Jen nesoudný a nepoctivý člověk by popíral, že E. Beneš se zasloužil o Československý stát. A kádrovat ty, kdo ho oceňují, je podle mne hloupé a nepoctivé.
Napapouškované to máte dobře, jenom vám chybí praktické důkazy a argumenty pro vaši i komunisty šířenou dojmologii.🙄😂
*
S jedním souhlasím. E.Beneš se zasloužil o zločinecký, komunistický stát 1945-1989. Jeho mimoparlamentní, diktátorské dekrety „legalizovaly“ nejen ztrátu občanství a majetku 120 000 Čechoslováků na Podkarpatské Rusi, ale všechno vraždění, rabování a zlodějny mrzké lůzy na území poválečné ČSR.🤮
*
E.Beneš vlastně „jenom“ chtěl, aby se zapomnělo, že zradil jako prezident ČSR, když 5.října 1938 po Mnichovu abdikoval, rychle si vyměnil v Národní bance české milióny za britské libry a 22.října 1938 uletěl s manželkou do Velké Británie a později do USA.👎
E.Beneš nechal nepohodlné svědky, své odepůrce a kritiky po válce uvěznit a popravit.
Emil Hácha byl proti E.Benešovi čestný muž a opravdový chlap.
Krádež Podkarpatské Ukrajiny, stejně jako krádež území Polska se upekly na Jaltě a my jsme na to neměli sebemenší vliv. Viníkem je Roosevelt, který „strýčkovi Joeovi“ vylizoval konečník. A toleroval i sověrtsjké špiony, bez nichž by SSSR přišel k jaderné bombě mnohem později, pokud vůbec.
Za Benešem vybrané peníze se financovalo naše vojsko v západních zemích. Beneš platil každé sestřelené letadlo, každý galon propáleného benzínu a s trochou nadsázky každý ztracený knoflík od uniforma našich letců.
Hácha byl zcela jednoznačně slušný člověk a na roli presidenta protektorátu se dost nehodil. Navíc se jeho fyzické a,psychické zdraví, i vlivem hororózních zážitků, stále více zhoršovalo, až byl nakonec (zhruba od Heydrichiády) jen troska s minimální duševní aktivitou. Proto se taky dožil konce války.
Prezident Beneš se zasloužil o stát!
Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat!
Pan Urban má sice v mnohém historicky pravdu. Už tedy ne v tom, že by se za to naši státníci zástupci nikdy neomluvili a nepřiznali historickou zodpovědnost, i to se mnohokrát stalo. A co je na tom zvláštního, ti z nich kteři měli předtím důvěru a respekt národa, je neztratili ani touto oficiální omluvou. Tož i ti dnešní politici si to klidně zkusit. můžou.
V čem je jediný problém, jestli od nich pan Urban, notabene studentíci nechtějí příliš mnoho. 20 kilometrový vysilující pochod z Postoloprt do Žatce, to už by naše současné politické elity asi nezvládly.
A jestli – jak navrhováno, by to měla být double akce, čili pak se ještě ihned přesunout do Lidic, a tam se zúčastnit další několikahodinové tryzny? To je snad za stranickej trest
Stále se setkávám s tím, že se nerozlišuje mezi fakty a názory. A lze šířit v demokratické společnosti evidentně lživou propagandu nepřátelské teroristické země? A to pod záminkou plurality názorů?
Je zajímavé, jakou nenávistí jsou prosyceni někteří lidé k E. Benešovi, který v mých očích zvládl Mnichovskou dohodu geniálně. Dokonce dosáhl toho, že samovolně došlo k okamžitému trestu, když zbraně naší armády začaly obsazovat zrádnou Francii. Nakonec se ukázalo, že naše země prošly válkou s nejmenšími zrátami, ač jsme byli uprostřed zničené střední Evropy. Věřící by snad řekl, že v tom byla ruka Boží.
Autor pracuje s ohranou metodou. Vynechá pravou příčinu neštěstí, které přinesl nacismus a pláče nad tisíci aniž vzpomene umučené milony. Už ve škole měl náš řídící jednoduchou metodu. Trestem postihl toho, „kdo začal“. Mezi těmi, co zabíjeli Němce po válce byli jistě i defektní lidé, ale není pochyb, že mezi nimi byli i lidé, kteří přišli ve válce o své blízké, často umučené. Za takových okolností dochází i k tomu, co je nazýváno mstou.
Novodobá procesí nemohou na popsané skutečnosti nic změnit. Němci v naprosté většině Hitlera podporovali a přišel trest.
Napsal jste to dobře, trestat toho, kdo si začal. Bohužel jste nezačal na začátku.
1/ Začalo to uměle vytvořeným státem Československo (1918).
2/ Německá menšina, více jak 3 milióny Němců, nikdy nechtěla žít v jakémsi „Československu“, kde jim šéfoval TGM vymyšlený a vylhaný „národ československý“, který neexistoval.
3/ 4.března 1919 vyjela „slavná československá armáda“ do Sudet a postřílela minimálně 54 bezbranných Němců, kteří se zúčastnili demonstrací za svá práva na sebeurčení.
4/ „Čechoslováci“ považovali v novém, uměle vytvořeném státě ostatní národnostní menšiny za občany II. kategorie, proto se také ty menšiny více obracely na domovské země.
5/ Dalším pěkným příkladem Čecháčkovského křiváctví je povolební „přepočet“ hlasů (1935), kdy vítěz voleb v Československu, Sudetoněmecká strana, dostala v parlamentu méně křesel, než v pořadí druhá strana agrártníků. To by si ani dnes (2024), nenechala líbit žádná více jak 3 mil. menšina na světě…
6/ E.Beneš byl zbabělec, lhář, zloděj a vrah. Dokonce neváhal okrást ani své přátele, například Jiřího Poppera, když jeho bubenečský zámeček bez souhlasu majitele daroval Sovětskému svazu (dnes ambasáda RF) i když věděl, že se chce Jiří Popper do poválečné ČSR vrátit. Všechny státy za své budovy-ambasády v Praze zaplatily, pouze Rusáci to nikdy od časů E.Beneše dodnes neudělali. 🤮👎
Doucha Doucha , Voni jsou ouplně marnej. Z nich ta nenávist ke všemu českému stříká tak, že kritiku, co by mohla být k zamyšlení, sráží v pravý opak tak, že nad tím jen člověk mávne rukou a věnuje se se něčemu přínosnějšímu. Nekrystlíkujte!
V české a moravské části Československa odpovídala hranice historickým hranicím království a markrabství. Na Slovensku odpovídala severní hranice historické hranici Uher. o jižní hranici se válčilo. Tam ovšem nebyli Němci, ale Maďaři.
Němci dál zůstali na území českého státu, pouze ne jako privilegované etnikum, ale etnikum s právy a povinnostmi stejnými jako ostatní etnika, což je neustále štvalo.
Němci měli v ČSR menšinová práva, o jakých si menšiny v současném Německu mohou leda nechat zdát. Němec nemusel česky klápnout hubou od mateřské školy po vysokou, s jedinou výjimkou: Pokud chtěl pracovat ve státní službě, musel zvládnout základy češtiny asi tak na úrovni dnešních našich zahraničních studentů ze zemí 3. světa. Zejména na Slovanských územích je to pikantní, protože Slované jsou tam původní (co historie sahá), zatímco Němci tam jen nalezli jako parazité.
Pokud byla možnost německý hitlerovský odpad odstavit, bylo dobré, že se využila. V řadě současných států EU by hitlerčíci dopadli hůř a patrně by se ani nemohli voleb účastnit.