Robert Hébras (na snímku z roku 2013) byl poslední ze šesti lidí, kteří přežili nacistický masakr ve francouzské obci Oradour v červnu 1944. Foto: Profimedia

Léčba přátelstvím. Studenti vyzvali prezidenta Pavla ke gestu vůči Němcům

Napsal/a Petr Zemánek 31. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Studenti pražského Gymnázia Jana Keplera přinesli letos na konci února do Kanceláře prezidenta republiky dopis. Navrhují v něm prezidentu Petru Pavlovi, aby učinil krok k historickému smíření Čechů a Němců. Ideální příležitost podle nich nabízí třetí ročník studentského připomínkového pochodu Postoloprty–Žatec. Hlavní inspiraci našli ve Francii.

Francie a Německo, dva rivalské a později nepřátelské státy, s obrovskými oběťmi v době první a druhé světové války, využili jednoduchou cestu k překonání „historického soupeření“: tak jako my máme Lidice vyhlazené Němci, Francie má své Oradour-sur-Glane.

A právě to se stalo symbolem vzájemného smíření. Společné smíření Čechů a Němců se však stále odsouvá.

Starý muž mezi troskami

Masakr v Oradour-sur-Glane se stal přesně dva roky po Lidicích, 10. června 1944. Tehdy 1. prapor SS pluku Der Führer velený Sturmbannführerem Adolfem Diekmannem shromáždil místní obyvatele pod záminkou potrestání francouzského odboje.

Muže stříleli do nohou ve stodolách a pak je zaživa upálili. Ženy a děti byly nahnány do tamního kostela, který byl zapálen. Kdo se pokusil zachránit, byl postřílen z pečlivě rozmístěných kulometných hnízd.

Bestialita celé akce zasáhla i samotné vedení SS, a tak byl velitel zásahu pohnán před vojenský tribunál. Řádění esesáků v kostele přežila jen jedna žena a jeden chlapec. Přežili ještě ti, kteří se včas dokázali skrýt a ti, kdo byli v tu dobu mimo domov. Mezi nimi i pozdější obyvatelka Jihlavy, která ještě nedávno žila: Amálie Kvitová.

Po válce Francouzi nevystavěli nový Oradour, ale ponechali ho v troskách jako válečný a protiválečný skanzen. Proto se zde mohlo 4. září 2013 odehrát ojedinělé smíření obou států k překonání „historického nepřátelství“.

V ruinách kostela se setkali prezidenti obou zemí Joachim Gauck a Francois Holland. Prošli kostelem až k oltářní menze, tam se zastavili a počkali až k nim dojde starý pán. Tím byl Robert Hebras, onen chlapec, který kdysi přežil nacistické vraždění.

Všichni tři se pak před menzou drželi za ruce. Prezident Gauck dával najevo, jak je dojatý. Společně pak vyšli z kostela a přátelsky spolu hovořili. Německý prezident pak poděkoval všem, kteří projevili vůli k usmíření.

Na vzpomínkovém pochodu

O přátelství politiků ochotných přinést gesta smíření svědčí již předchozí dvě setkání obou představitelů Francie a Německa na nejvyšších postech. Už v letech 1961 a 1962 se setkávali, před podpisem Elysejské smlouvy, Charles de Gaulle a Konrad Adenauer, v remešské a cášské katedrále. Navázali mezi sebou neobvyklé politické a lidské přátelství.

Zákopové boje u Verdunu během 1. světové války zase připomnělo a „pročistilo“ setkání Francoise Mitteranda a Helmutha Kohla na místě samém v roce 1984.

O to zajímavější je, že za celou poválečnou historii (zejména pak v posledních 35 letech) se českým (československým) a německým politikům nepodařilo najít podobnou oboustrannou vzájemnost. Vždy šlo pouze jednostranné většinou osobní vyjádření lítosti nad tím, co se kdysi stalo.

Právě proto studenti z pražského Gymnázia Jana Keplera (kde autor tohoto textu působí jako pedagog) společně se studenty lounského gymnázia Václava Hlavatého pořádají 3. června letos již třetí ročník připomínkového studentského pochodu Postoloprty–Žatec. Poprvé to má být za účasti české i německé veřejnosti. Proto se rozhodli poslat prezidentovi ČR Petru Pavlovi dopis s návrhem symbolického česko-německého smíření.

Navrhují v něm možnost oboustranného smíření na české půdě za účasti prezidentů obou zemí, a to dvěma symbolickými pietními akty během jednoho dne. Na reakci zatím čekají.


Autor tohoto textu je kastelánem hradů Točník a Žebrák a učitelem na pražském Gymnáziu Jana Keplera


DOKUMENT: Dopis studentů prezidentu Pavlovi

Vážený a milý pane prezidente,

dovolujeme si Vám napsat jako studenti a učitel pražského Gymnázia Jana Keplera a pokusit se tímto dopisem iniciovat oficiální státnické smíření mezi Čechy a Němci.

Rozhodli jsme se Vám napsat poté, co jsme zhlédli symbolické setkání francouzského prezidenta Francoise Hollanda a německého prezidenta Joachima Gaucka, které se konalo 4. září 2013 v troskách francouzského městečka Oradour-sur-Glane. Toto městečko bylo vypáleno a likvidováno jednotkami SS 10. 6. 1944, tedy přesně dva roky po našich Lidicích. Francouzi ponechali Oradour-sur-Glane v troskách jako připomínku masakru civilního obyvatelstva, a tak se mohli prezidenti obou zemí setkat před oltářní menzou v rozbitém kostele. Prezidenti se drželi za ruce a mezi sebe přijali Roberta Hebrase, který jako chlapec přežil vyvražďování.

Navázali tak na podobná symbolická setkání k překonání „historického nepřátelství“ mezi oběma národy a zeměmi, která se konala 22. září 1984 za účasti prezidenta Francoise Mitterranda a spolkového kancléře Helmutha Kohla na bojišti u Verdunu a projednávání Elyssejské smlouvy mezi prezidentem Charlesem de Gaullem a kancléřem Konradem Adenauerem v Remeši v létě 1962.

Ke společnému symbolickému setkání předních představitelů České republiky a Německa k zakončení „historického nepřátelství“ dosud nedošlo. Vždy šlo pouze o jednostrannou omluvu či gesto.

Dovolujeme si Vám navrhnout možnost oboustranného smíření na české půdě za účasti prezidentů obou zemí, a to dvěma symbolickými pietními akty během jednoho dne.

V červnu si totiž připomínáme nejen vyvraždění a vypálení Lidic (10. 6. 1942), nýbrž také největší poválečné vyvražďování českých Němců na jednom místě v Postoloprtech a Žatci (3. 6. 1945). V druhém případě je dnes známo již více než 1600 obětí a mají je na svědomí převážně vojáci Československé armády (Svobodovy) pod přímým vedením KGB. Vaše účast, jako vojáka, na smíření by tak vedla k očistě jména československých vojáků a armády.

3. června t. r. se uskuteční 3. ročník připomínkového studentského pochodu z Postoloprt do Žatce, který organizují studenti pražského Gymnázia Jana Keplera a lounského Gymnázia Václava Hlavatého. Tento rok se poprvé účastní i česká a německá veřejnost.

Domníváme se, jako studenti, že současný svět potřebuje gesta vzájemnosti, tolerance a společného bytí evropských států a národů.

V Praze na Břevnově 21. 2. 2024

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)