Jan Urban: Ozbrojený jedinec, bez potřeby obrany společenství, je jen zbytečný trubec
KOMENTÁŘ. Nepřekvapivě pestrá diskuze pod obecným textem „Chceš vlastnit zbraň? Tak se připrav sloužit vlasti“ měla, jako vždy, několik úrovní. Určitě by si však zasloužila pokračování.
Autor se touto problematikou zabývá dlouhodobě. Až do současné chvíle, kdy se ohrožení státu stalo předvídatelnou variantou vývoje, se k ní vzhledem k nepoučitelnosti a nízké kulturnosti české politiky i žurnalistiky raději nevyjadřoval.
Má dlouholeté zkušenosti z válečných konfliktů devadesátých a nultých let ve Střední Americe, na Balkáně a na Blízkém východě. Stejně tak má dlouholetou osobní zkušenost s odmítáním zodpovědnosti a zbabělostí namachrovaných vejtahů tváří v tvář osobnímu nepohodlí nebo, nedejbože, nebezpečí.
Zkušenost číslo jedna: Netrénovaný a namyšlený jedinec se zbraní bez dostatečného výcviku mimo střelnici a, především, bez psychické podpory profesionální struktury, rozkazů a zařazení v týmu, je v krizové situaci z devadesáti procent mrtvý.
Související články
Jan Urban: Chceš vlastnit zbraň? Tak se připrav sloužit vlasti
Pouhá zkušenost ze střelnice neváží ve skutečné přestřelce vůbec nic.
Zkušenost číslo dvě: znalost střelby a zbraní, byť jen z civilní střelnice, je velmi dobrý základ právě k využití pro potřeby armády.
Bránit stát je povinnost
Bylo by otázkou pro psychologa, proč tolik diskutujících si dovolilo spojovat text či motivaci autora s tragickou prosincovou střelbou na Filozofické fakultě v Praze. V článku o ní totiž nebyla ani jedna zmínka.
Stejně jako tam nebyl ani náznak toho, že by autor navrhoval zrušení soukromého vlastnictví zbraní. Problém je v něčem zásadně jiném – v bezzásluhovém pojetí soukromého vlastnictví smrtících zbraní bez odpovídajícího výcviku a využití v systému obrany země. To je, oč tu běží.
Každý občan má zákonnou povinnost podílet se na obraně státu. Na příslušný zákon č.222/1999 Sb. si ovšem vzpomnělo jen minimum diskutujících. Vědí o něm ti ostatní vůbec?
Kolik z desítek tisíc „střelců“ odpovídajícího věku dobrovolně využívá možností na základě zákona číslo 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování a zákona 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze?
Kolik z nich je v aktivních zálohách AČR? Chápat soukromé vlastnictví střelných zbraní, natož jejich „sběratelství“, jako čistou zábavu bez sebemenších závazků je z hlediska potřeb obrany země vlastně neslušné.
Autor, jak z textu původního článku při nevzrušeném přečtení jasně patrno, je zastáncem znovuzavedení strukturované, ale povinné vojenské (společenské) služby a vytvoření systému armádou řízené Teritoriální obrany, jejíž výcvik a využití by musely být logicky plně hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany.
Povinná vojenská služba v současných podmínkách může a logicky musí zahrnovat i segment služby beze zbraně.
Nevratná řešení
Jde o jedinou věc. Hledat a nalézat nejrůznější činnosti, které budou propojovat společenství pocitem sounáležitosti a spoluzodpovědnosti. Soukromé ozbrojování může pro určitou část společnosti tomuto účelu posloužit.
Je k tomu však nutné vést nekončící diskuzi o smyslu, nebo, chcete-li, o hodnotách takového společenství. Rozhodnutí vedoucí k použití zbraní představují v určitých případech legitimní, ale vždy nevratná řešení jedné krizové situace.
Až příliš časté jsou však opačné případy, kdy jsou zbraně, nebo i jenom hrozba jejich použití, zneužity k dosažení nehumánních a někdy až genocidních cílů. Pro potřebnou diskuzi uvnitř tak často nestatečného společenství je proto o to důležitější spojovat motiv vlastnictví zbraně s prostou lidskou zodpovědností za celek.
Rozvinuté evropské společnosti, vyrostlé v minulých dvou stoletích z dobrých důvodů na principech ústavnosti a právního státu, vnímají od počátku parlamentní demokracii jako vyvažování zájmů a iniciativ jednotlivců i skupin.
Osobní ozbrojování je oproti tomuto ideálu konstruováno kolem představy absolutní svobody izolovaného jedince jako základního stavebního materiálu společenství.
Takový jednotlivec se nutně soustřeďuje na možnost jednotlivého život ohrožujícího konfliktu a jeho násilného odvrácení. Nezabývá se dlouhodobou perspektivou, ani preferencemi nebo potřebami celku.
Svoboda beze zbraně
Příklady osobností, jako byli Přemysl Pitter nebo Nicholas Winton anebo v současnosti činnost jedné z nejoceňovanějších evropských humanitárních organizací Člověk v tísni, nabízejí zcela jinou, ale minimálně stejně důležitou možnost.
Dlouhodobou neozbrojenou lidskou statečnost, zachraňující v kritických situacích stovky a tisíce životů. Spojuje je ne zábava či obava, ale jednoduchý pocit spoluzodpovědnosti za životy jiných.
Autor viděl určitě víc obětí střelby než všichni diskutující dohromady. To není vytahování. Když jste u odkrývání masových hrobů desítek, v jednom případě více než sto padesáti zastřelených, nebo když vidíte umírat lidi zasažené střelbou na ulicích, tak se prostě díváte na zbraně trochu jinak.
Autor k nim získal odpor. A co se týče strachu a svobody – byl svobodný a bez strachu už v komunistickém vězení, v konfliktech s StB, ve válkách – jenom k tomu žádnou zbraň nepotřeboval.
Svoboda je stav ducha a vlastnictví zbraní ji samo o sobě nezajistí. Ozbrojený jedinec, nenavázaný na potřeby obrany společenství, je, nezlobte se, z tohoto pohledu jenom zbytečný trubec.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
76 komentářů
Ozbrojený jedinec který klade odpor nepříteli,když jeho vlastní armády již není a státu jakbysmet je argumentem národa pro jeho státnost.
Přesněji : národ si tvoří stát a ten si tvoří armádu. Zanikne armáda,zanikne stát,ale národ zůstává.Z toho vyplývá,že Čech je občanem státu který je pomíjivý,ale Čechem zůstává i poté,co jeho armáda a stát přestaly existovat.
Proto je každý Čech buňkou českého národa a ozbrojený Čech jeho nadějí.
Ozbrojený jedinec bez jakékoli návaznosti na systém obrany státu, je jak osamocený vlk a ten vždy spíš nadělá škody než užitek. Nevidím jakýkoli přínos při obraně státu, účastí pobíhajících zmatenců se zbraněmi. Zmatenců, protože neví co mají stejně dělat, jen někoho zastřelit. A tímhle se obrana státu jistě nezaručí.
jsou tu dvě různé věci :
1)Ozbrojenec podléhající velení je voják armády ,tedy voják státu.
2)Ozbrojený jedinec bez návaznosti na kohokoli je buňkou odboje coby obrany národa .
Tím chci říct,že to není trubec a další urážky které pan Urban používá ve své nevědomosti.
Já zase nevidim jedinej důvod tenhle stát bránit. Ani nikoho jinýho, kromě svojí rodiny. Tenhle ubohej stát nemá žádný páky jak někoho donutit k obraně státu a hlavně – ta naše parodie na armádu neubrání ani jednu vesnici dýl než hodinu…
hm,a jak chcete bránit rodinu proti Rusku nebo Číně ?
Jsme tím,co jsme zdědili a co jsme s tím sami udělali.Takže nebojujete za nějakého gaunera co se lhaním a ukradenými penězi vyšinul na post kam nepatří,ale bojujete za všechny předchozí a budoucí generace -tedy za svůj národ ! Dokud má ten národ stát a armádu,bojujete puškou jako voják a až je mít nebude,bojujete jedem a bombou jako Čech.Nebo se snad chcete učit čínsky ?
je jedno proti komu budeš rodinu chránit a jestli se to povede nebo ne důležitá je snaha, vždycky se můžeš někam přesunout a bránit se chvíli tam a pak zase na jiný místo kde zase zabiješ pár nepřátel a ochráníš rodinu, a takhle opakovat dokud to bude vycházet, jiný způsob není, radši budu bojovat podle své nejlepší úvahy a svých dovedností než poslouchat špatný rozkazy a přemáhat se kvůli nim, rozkazy který mě dovedou na smrt. Chránit sebe můžu i mečem a nožem s poza rohu, zbraň si vezmu až od rusa XD
To, že jsme zrušili všeobecnou vojenskou službu, je asi chybou, ale tak rozhodl společenský tlak. Spojovat právo vlastnit zbraň s nějakou „brannou“ povinností je ale nesmysl. Střelci si svou zálibu platí ze svého, kupují zbraně, munici, financují provoz střelnic. Přitom nemají problém dodržovat bezpečnost a disciplínu. Určitě mnoho z nich je ochotných pro vlast něco udělat, na druhou stranu bych však čekal od státu výraznější podíl na financování střeleckých aktivit.
Ano naprostý souhlas.To by musel i řidič byt ve službě státu.A také další koníčky je to nysmysl spojovat zbraň a službu státu.Potom i pisatel článků by měl odvádět speciální daň státu.
Český stát ještě neexistoval a Čechoslováci už bojovali a umírali na frontách po celém světě za svůj Národ.
A to je fakt, Pražské povstání by beze zbraní bylo masakrem Čechů.
Pokud by někdo neměl zbraň doma získání další by bez ní byla jen sebevražda.
Raději budu doufat že chlapy nebudou muset použít doma schovanej kvér k obraně rodiny a svojí země a né že holé ruce nám zbydou jen „16.03.1939–1945“
Jen pro upřesnění já sám zbraň nevlastním, branou povinnost jsem splnil!!
Zatím nevlastním.
Se zbraní ruce bych bránil jen svou rodinu a svůj dům
A co takhle zamyslet se proč mnoho lidí vůbec neuvažuje že by tuhle zemi bránila? Ryba smrdí od hlavy a psát hanopisy na lidi co chtějí mít možnost se bránit mě přijde nefér.
Souhlas. Je treba si najit obetniho beranka, mas ZP tak mazej rovnou a my ostatni muzem sedet doma, brblat a kritizovat a cekat az jak se to vyvrbi 😉
Autor si plete lidi s mravenci nebo včelami.
Je to přesně naopak.
Ozbrojená společnost je slušná společnost a KAŽDÝ by se měl být schopný dle svých možností postarat nejdřív o sebe, pak rodinu, blízké, komunitu a až nakonec o stát, který se z těchto součástí skládá.
PS:a protože je nutné být expertem, aby člověk mohl mít názor, podotknu, že jsem válečný veterán, dlouholetý člen AZ a vlastník ZP.
Bere mě děs jak to autor ( a jak je i běžně zaužívané ze století monarchií) prohodil. Jedinec je základ a nikdo nestojí nad ním, jedinec je tím kdo vytváří stát a následně armádu
Nemyslím si, že člověk nutně musí být expertem aby mohl mít názor. Zastávam naopak postoj, že (s lehkou nadsázkou) člověk nemusí být zedník, aby viděl, že zeď stojí nakřivo.
Na druhou stranu v dnešní době má přístup ke spoustě informací opravdu každý (jak s těmito informacemi nakládat a hlavně jak si je vykládat je samozřejmě na jinou kapitolu) a tak každý, kdo má do zadku díru je „expert“ ná právě aktuální problematiku diskutovanou na sociálních sítích.
Důvod žádosti o vydání průkazu zbraně má znění „ochrana zdraví a majetku“ Nic o službě vlasti tam není. Ale pokud legalizujete prodej automatických zbraní na podmínku služby vlasti tak to každej jen uvítá 😀
A výbušnin 😉
To je ono ! Ten kdo má,nebo umí zhotovit látku státu nebezpečnou ,tomu musí být zabráněno aby ji měl nebo mohl mít !
K tomu je třeba učinit nepřístupnými všechny zdroje takových věcí a informací o nich.
Ty věci které již byly zveřejněny začernit nebo vymazat a jejich autory stíhat za navádění.Osoby které je četly monitorovat.
Látky k takové výrobě potřebné zneutralizovat a hořlaviny smísit s vodou.
Jako argument pro argument dobré, ale jako propagandistický axiom na prd. Všechny ty mravokárné kecy o povinnostech nikde nepsaných, ale možná tušených…hůře… vysněných. Drahý autore, nesouhlasím s Vámi, snad jen v jediném řádku Vašeho názorového psaní. Společenská smlouva je akt, kterým v byrokratické hyperbole je řečeno, k čemu se vlastně abstraktní entita zvaná stát či společnost zavazuje vůči jedincem přepuštěným osobním právům. Třeba na obranu, že… a samozřejmě co se za to požaduje na oplátku. Jedním z aspektů je uvalení branné povinnosti, a potud můj souhlas s Vaším textem. Nicméně, není řečeno nikde, natož ve speciálním zákoně ke zbraním, že by zbrojní průkaz kategorie E, který je vydávaný pro účely ochrany svého života a zdraví či svého majetku byl podmíněn obranou vlasti. To je jiný materiál, jiná právní norma a úplně jiný morální rozměr. Zabijí lidé, kteří k tomu teprve používají různé nástroje.
Zbytečný trubec a hlupák je autor těchto článku.
Tak sis uprdl ty nezbytečný anonymní trubče. Přeji ti jednoho neanomyního Burjata do ložnice a ono tě to přejde
Vaší poznámkou chcete naznačit že drtivá většina občanů v USA jsou trubci?
Amen, více není co dodat.
Naprosto přesné a správné hodnocení. Neexistuje jeden jediný důvod, proč bych měl bojovat a nechat se zabít pro nějaký stát. A pan Urban , nebo jak se ten člověk jmenuje , mi může tak akorát ….
Naprosto přesné
Autor je k smíchu. Jen zelený mozek bez špetky soudnosti.
§ 52
Příprava občanů k obraně státu
(1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis16) nestanoví jinak.
Nějaké filozofování nad tím, jestli a kdyby bylo něco jinak, je zbytné. Zákon je holt zákon a mokré sny některých pacifistů zůstanou naštěstí jejich vroucným přáním.
O tom, že jsme jako stát ztratili obranyschopnost, bych vedl diskusi. Tehdejší záklaďáci jsou jen Kanonenfutter, za rok až dva služby vystříleli v průměru tak jeden zásobník ze statické pozice a neumí ani odstranit závadu, natož se nějak krýt, pracovat ve skupině.
Někteří hobíci, a to autor výplodku výše zcela opomíná, se učí tyhle dovednosti mimo Aktivní zálohy a za své. Bez náhrady mzdy a jiných výdobytků.
Svoboda beze zbraně je fajn, nicméně historie ukazuje, že absence zbraní je podhoubím pro různé konflikty, masakry, genocidy. Stačí vzpomenout Rwandu.
Koukám, že pan Urban je kvalitní kolektivista a totalitář. Jinak nechápu jeho neutuchající předsudečnou nenávist k majitelům zbraní. Možná by místo vypisování se z problému hoplofobie na internetu měl vyhledat odbornou pomoc. Nevidím důvod, proč by se měl ZP a vlastnictví zbraně nějak podmiňovat dalšími podmínkami, jako je hypotetická služba vlasti. To poněkud zavání totalitářstvím.
Si vis pacem, parabellum. A válka je opravdu věc kolektivní. Odpor ke zbraním je věc osobní. Nicméně připadá mi to jako lidé dávající na odiv, že nemohou zabít nic živého a pak si jdou koupit kilo vepřového. Takové drobné pokrytectví. Řezničinu ať vykonají ti druzí, já mám ruce čisté. Ale to k lidem patří.
Obrana vlasti je povinnost všech bez ohledu na to, zda teď zbraň legálně vlastní či nikoliv. Očekáváni má tedy širší rámec a zahrnuje veškeré obyvatelstvo, muže i ženy, kteří mají brannou povinnost.
Souhlasím s Vašim pojetím odpovědi. Nahlížet na vlastnictví zbraní střelných, bodných , jiných , nebo např, řidičského oprávnění se dá z mnoha úhlů. Myšlenkově jsem připraven bránit rodinu, bezbranné, vlast. Otázkou je jak a taky jak by to vypadalo v krizové situaci. (Např. umím plavat, abych se neutopil v bazénu, ale skočit pod splav a pokusit se někoho vytáhnout na břeh je věc jiná).
To je povinnost jen ve vlkhej snech zelenejch mozků. Co na tomhle státu chcete bránit? Naše politiky? Úředníky? Justiční mafii? Ani náhodou…
Souhlasím, stát co se nestará o vlastní občany, stát co okrádá vlastní občany a stát co šikanuje vlastní občany, viz. kovid, atd… . Takový stát si nezaslouží úctu mou. Dost na tom, že misto daní platíme státu vypálený za to, že tu vůbec žijeme….
jednoznacny souhlas
Další nájemný žoldák, co okupoval pouze cizí státy, tak jak Hitler za 2 světové. Na rozkaz a zájmy cizích mocností terorizoval obyvatelstvo jiného státu!!!! Služba státu se zbraní měla smysl dokud byl v ČR vše našich lidí. Jít nasazovat život za zájmy korporací, cizích vojenských mocností, které nás okupují pod vlaječkou spolupráce muže opravdu jen tupec!!!! Tak ať tento zbytečný trubec žoldák, nebo trubec novinář radši drží hubu. Prodejných pracovnic vykřičeného domu západu z řad rádoby novinářů a žoldáku tu máme víc než dost!!!
Pane Michale, napadá mě reminiscence z dob (naštěstí) minulých: Článek budil reakce, článek byl proto jaký? Reakční. Kromě toho jste ve Vašich čtyřech řádcích kromě nesouhlasu nevyjádřil nic. Ale i tak děkujeme.
Nemám rád SEZNAM. Je to bulvár maskovaný za polobulvár. Ale dnes jím proběhlo mnoho fotografié Izraelců a Izraelek na nákupech či v kavárnách, co si na nákup či rande hodili na rameno útočnou pušku.
A ptám se Vás, pane Tomasi: Brání cizí korporaci? Nosí ty pušky prodejná děvčata z vykřičených domů?
Dovolím si Vám napovědět: Stateční mladí lidé s touhou bránit svou zem a odhodláním pro ni zemřít.
Trubec to nechápe a po trubčím způsobu jen bzučí. Jako Vy.
Nepochybuji o tom, že pan Urban ví, o čem se vyjadřuje. My starší máme zkušenost: Slavná ČSLA se s podobnou myšlenkou moc nepárala a mladé studující muže pod líbivou záminkou zkrácení vojenské služby – rozuměj: loupeže z civilního života – připravila ke službě vlasti v převážně komickém zařízení zvaném Vojenská katedra. Důstojenství důstojníků bylo ve většině případů zcela zanedbatelné, skutečná profesionalita se mohla skrýt pod nakrátko ostříhanými nehty. Vojenskou profesionalitu nahrazovaly frašky. Jednou z nich byl útok studentů na Česko – Rakouské hranice, neb šišlající podplukovník si zmýlil světové strany. Drobných denních obveselení i trapností bylo přemnoho.
Chci věřit, že současné aktivní zálohy jsou vedeny ve zcela jiném duchu, že skutečná odbornost velitelů, snad okořeněná trochou tolerance a přátelské kolegiality vůči zodpovědným mužům připravujícím se na možnost reálného ohrožení naší země k něčemu bude. Ale rozhodně nevěřím, že by aktivní zálohy mohly několika týdenním výletem do vojenského života udělat z civila použitelného bojovníka.
Nicméně, jedno společné ty určitě přípravy mají. Nejlépe se hodí výrok ze známého filmu: …abys věděl, do čeho jdeš… Ale, není to trochu málo?
Je mi líto. Ozbrojený jedinec je v podstatě garancí demokracie, proto pro zbraňové restrikce horují především ti, co se nás snaží vrátit zpět do totality.
Jestliže někdo zbraně sbírá, tak představa, jak je bude používat k „obraně vlasti“ je na úrovni představy, že filatelista bude povinen frankovat své dopisy třeba modrým Mauriciem.
Obrana (případně útok) potřebují +- sjednocené zbraně s co nejjednotnějšími požadavky na munici. Ideální je třeba ke standardní pistoli ještě samopal na stejné náboje (jako je např. čs Škorpion) a mnoho dalšího. Varováním budiž Ukrajina, která má z důvodu darů na podporu zbraně „každej pes jiná ves“ a má s tím neskutečné logistické problémy (a může se to i spolupodílet na neúspěšnosti jejího pokusu o ofenzívu).
Pochopitelně, s tím souvisí i výcvik se zbraní. Pán na titulním obrázku bude třeba perfektní s tou zbraní, co drží v ruce. Bude ale s to střílet alespoň průměrně ze samopalu nebo moderní vojenské pušky?
A k tomu výcviku budu trochu zlý: On víc než výcvik nakonec v poli zapracuje darwinský výběr a živí zůstanou ti, kteří jím projdou. Nejrůznější memoárová literatura to popisuje dost jasně. Proto také byli veteráni, „prošlí ohněm“, vždy velice ceněni oproti čerstvě vycvičeným nováčkům. V podstatě už od dob armády Římské republiky.
A jak pan autor bude řešit třeba majitele historických zbraní? Mají členové jejich klubů vytáhnout do pole v uniformách z dob napoleonských válek a s příslušnými zbraněmi z přelomu 18. a 19. století?
vzhledem k tomu, že předchozí článek vyzněl (nevím jak byl míněn) jako velmi útočný a v současné době i populistický, nedivím se že budil ohlas. s tím dnešním, který shrnuje legitimní autorovy důvody, navrhuje řešení a podporuje diskuzi se nedá srovnat.a že s autorem úplně nesouhlasím? o tom by diskuze měla být.
Majitel peněz který je používá pro svojí potřebu a ne pro potřeby státu je také trubec?
Přesně tak si to představují. Kup si za svoje a ještě se angažuj za stát.
To je nesmysl asi jako: „Chceš vlastnit motyku, tak se připrav na povinnost obdělávání pozemků státu ! „
Autor je prezentován, jako by to byl odborník na danou oblast neřkuli bezpečnostní expert. Má vystudovanou FF, působí jako novinář, byl jako zpravodaj ve válečných oblastech a přítomen u odkrývání masových hrobů – to z něj ale nedělá experta na bezpečnostní problematiku ani na ochranu měkkých cílů. Vše uvedené v článku je jen jeho subjektivní dojmologie bez jakékoliv argumentace nebo doložení svých tvrzení.
Ono těch důvodů proč to tak nedělat, je celá řada.
Už ten první, že pistole, kterou si pořizuje většina lidí pro svou obranu je specifická tím, že je použitelná – jen pro tu osobní obranu. A jiného způsobu boje/obrany ti lidé (zvlášť ženy) nejsou schopny.
Tudíž – sice nic proti tomu aby – k té pistoli dostali nějaký lepší výcvik, jak to do útočníka včas „napálit“.
(nebo se ho napřed pokusit tou zbraní zastrašit? otázka pro právníka.)
Ovšem z hlediska obrany státu je tato schopnost bezcenná.
Pokud stát tyto lidi nuceně pošle na výcvik armádě, tak ta je bude učit co potřebuje pro případ obrany státu armáda.
Pořadový výcvik na buzerplace, plížení se(jako) pod palbou (zadek dolů, dámy),
střelba z pušky, boj muže proti muži (přesněji i třeba slabá žena proti tomu borci z armády), útokem vpřed na nepřítele na bodáky. K tomu trochu atmosféry nepřátelské palby .
No, nečekal bych větš´í zájem. Hádal bych, že většina to vzdá hned přinese si nějaké potvrzení) a ten zbytek se velice rychle zhroutí..
Pokud už se někdy cítí být hrdinou a obráncem národa, ten se přece do profi-armády může přihlásit sám..
Údajně Hitler nařídil odzbrojit a popřípadě popravit držitele zbraní, myslivce zejména. Žádný odpor ozbrojených civilistů nenastal. Podrobily se bez vyjímky. Jednalo se o zbabělce co se zbraní neubránily ani svou zemi a bohužel ani svou rodinu a jen potupně pracovali pro Hitlera v jeho továrnách. Neozbrojení češi často nezletilí lidé utekli do zahraničí po stovkách. Vstoupily do ozbrojených sil a získali mnoho nejvyšších ocenění, které může občan jiného státu získat službou v cizí armádě. Po návratu do své země čelili perzekucím za službu v jiné armádě. Pan Urban má pravdu. Ti co machrují se zbraněmi na své spoluobčany, dost často pro obranu vlasti ani své rodiny ani rodin neudělali vůbec nic. Naopak spousty neozbrojených nezletilích občanů získalo nejvyšší vyznamenání a to dost často až spoustu let po smrti. Zbraně neznamenají svoboda a statečnost. Autor má plnou pravdu, plný souhlas.
Ano, máte pravdu. Ale je to trochu jiná situace. Stát rezignoval na obranu pod tíhou dobových skutečností. . Ale schválně, z čeho myslíte, že byl vyzbrojen odboj?
Je třeba pořád někde válčit, vždyť vždy jde jen o peníze. Bohatnou jen zbrojařské mafie se zkorumpovanými „politiky“. Máte o těchto mafiích málo článků ? Na provládních webech nic moc, ale jinde …
Ozbrojená společnost je kvalitou sama o sobě. Stát, který ví, že jeho občané nemají kompaktní a výkonné zbraně, si může dělat, co chce. K ovládnutí celého města pak stačí minimum ozbrojených vojáků či policistů. Sama o sobě to není špatná představa. Ale jen do chvíle, než vyhraje volby někdo, kdo nerespektuje základní lidská práva a svobody (a třeba nabyl majetek tím, že systematicky odkupuje rozjeté firmy lidí, kteří by je nikdy neprodali, kdyby jim je někdo současně nezakleknul…). Další problém jednoduché argumentace článku je, že i když většina držitelů zbrojního průkazu samozřejmě není zdatná v přestřelkách, glorifikace schopností naší armády a policejních sborů také není na místě. Ne každý z nich s takovou situací reálně počítá a je na ni připraven, i když má ve složce odškrtnuté všechny střelby a počty nábojů. Jen málo vojáků trénuje v takové míře, aby výsledek střetu nebyl dílem náhody. Především ale obrana země nemůže ležet na bedrech 28 000 profesionálních vojáků a 4 000 AZ. Jednoduše je jich málo. Možná je schopných držitelů zbrojních průkazů jen 5 %. Ale i tak je to okolo 15 000 lidí… Má nás trápit, že zbraně mají i další lidé, co je aktuálně nevyužívají (k intenzivnímu tréninku)? Trápí nás snad, že polovina lidí nepotřebuje ŘP a automobil a levněji by je vyšlo taxi? Netrápí… Přitom je to docela potentní zbraň, takový dvoutunový automobil, nemyslíte? Nevím, jaké funkce plní automobil pro ty, kteří s ním jezdí jednou týdně nakoupit 50km, aby ušetřili, ale stejně tak nevím, jaké funkce plní zbraň pro mnoho lidí, kteří si dají tu práci a získají zbrojní průkaz. Pokud má někdo strach dnes po ČR chodit neozbrojen a spoléhat na naše raritní policejní hlídky a lhostejné spoluobčany, že mu pomohou proti galerce, psychopatům, feťákům, neuvázaným psům – nemám mu to za zlé.
Tou společnosti myslíte Pekarovou,Fialu a zbytek těch košťat ve vládě ? Radši se vzdám občanství než bojovat za ně 🤮 jediný co v tomto zkorumpovaným prohnilým státě stojí za obranu je rodina.
K těm lidem, co nic moc nedokáží osamocení:
https://zbrojnice.com/2022/12/24/analyza-zasahu-54-ozbrojenych-civilistu-proti-aktivnim-vrahum/
Spíš mám pocit, že sám autor si hraje na „jediného schopného“.
„Autor viděl určitě víc obětí střelby než všichni diskutující dohromady.“
Milý autore, určitě víte (i my, čtenáři, víme) jen to, že takovýmto výrokem a celou dikcí tohoto a předchozího článku, se pasujete nad ostatní, pozbyl jste elementární respekt k, z vašho pohledu, „pouhým hloupým čtenářům“, pozbyl jste sebereflexi, kdy nepoznáte vyznění článku a KONTEXT ve kterém ho vydáváte a který jste napsal.
Pane Urbane, nevím kde jste vzal tolik sebevědomí, ale když tedy porovnám sebe, co jsem viděl já, s vámi, co jste viděl vy… Byl jsem v roce 2012-2013-2014 v Iráku. Nevím jestli vás mám poučit co se v těchto letech v Iráku dělo (být po vašem, a s vaším měřítkem, řeknu – dostudujte si to – tedy uboze a povýšeně). Byl jsem léta v Pákistánu v oblasti Peshawaru a také třeba v Angole.
Co z toho chci vyvodit? Že já, díky mým zkušenostem, jsem nabyl spíše pokoru a respekt k ostatním lidem (to je moje permanentní nastavení ke všem, dokud se svým imbecilním chováním nediskreditují). A lidé, které znám, s podobonými zkušenostmi mají to stejné. Vy jste se dopracoval k povýšenosti, aroganci a pýše. (podle toho, jak píšete články, jaké mají vyznění a kontexty). A ta poslední vlastnost bude stát u vaše konce.
Gratuluji!
(k ostatním diskutabilním věcem se již vyjadřovat nebudu, nemá to cenu. Ano můžeme si tu začít hrát na hlupáčky, jak to zkoušíte v úvodu, že si čtenáři přiřadili váš předchozí článek k masakru… atd. To ale děláte hlupáčka ze sebe sám a dobrovolně).
Pan Urban je demagog, který uvádí logické argumenty do nelogických souvislostí. Je pravdou, evropské společnosti založené na principech ústavnosti a právního státu, vnímají od počátku parlamentní demokracii jako vyvažování zájmů a iniciativ jednotlivců i skupin. Není ovšem možné tímto argumentovat, jde-li o základní lidské právo, kterým je právo na život. Nikdo, ani stát není legitimní ochranu života jedince zpochybnit nebo jí dokopnce bránit. Osobní ozbrojování je konstruováno nikoli kolem „absolutní svobody jedince“, ale na ochranu tzv. absolutních základních hodnot, kterými jsou život a zdraví právě jedince (kvalifikace ÚS). Jednotlivec při ohrožení jeho života nemá jinou možnost, než se orientovat právě na tento konflikt, ohrožující jeho život. Zákon o nutné obraně uznává absolutní význam života a zdraví
jedince a za přesně stanovených podmínek legitimizuje jeho násilné odvrácení. Když je ohrožen život jedince, není možné od něj očekávat, že se bude zabývat „dlouhodobou perspektivou či potřebami celku“. V tomto smyslu vykazuje p Urban indoktrinaci marx-leninismem, kde život jedince neměl ve srovnání se „zájmem společnosti“ žádnou cenu. Pan Urban ingoruje fakt, že svoboda beze zbraně končí ve chvíli, kdy na člověka někdo zaútočí a on nemá, čím by se bránil. Právo na osobní zbraň je výrazem důvěry a respektu, které zákonodárce (stát) vůči občanovi chová. Pokud upře občanovi právo vlastnit zbraň, upírá mu současně právo na účinnou obranu jeho života a zdraví. Jen hlupák si může myslet, že se za takových podmínek bude občan s takovým státem identifikovat a bude ochoten jej v případě ohrožení bránit. Přesto si myslím, že by ozbrojení jedinci měli mít vůči státu a ochraně spoluobčanů větší odpovědnost, např. stanovenou povinnost bezbranné lidi svou zbraní v případě napadení bránit. Fanatičtí střelci jsou velmi vzácní a z toho je zřejmé, že největší nebezpečí dnes představují progresivističtí (neomarxističtí) fanatici typu p. Urbana.
…autor má poněkud hokej v pojmech vnější (armáda) a vnitřní (policie) bezpečnost…držitelé zbrojního průkazu a k němu dostupných zbraní tímto suplují (ne)práci policie nikoli armády…
Jako dospělý bezúhonný občan považuji držení zbraně za jedno ze svých základních práv. Nemorální je už jen to, že za každou zbraň, kterou vlastním, jsem musel státu zaplatit poplatek.
Se státem a jeho případnou obranou věc nijak nesouvisí, autor jen zaměňuje dojmy s pojmy.
Je třeba dočíst do konce. A na pomyslnou váhu položit celý článek na jednu stranu a samotnou poslední větu na stranu druhou. Pokud se ona poslední věta stane protiváhou článku, je : „Text super, jako základ pro polemiku vynikající.“
Rád bych autorovi připomněl, že při první migrační vlně se spousta lidí nabízela ke spolupráci při ochraně hranic a byli politiky odmítnuti a dehonestováni jako potenciální teroristé. Proč by se tedy najednou měli občané snažita dokonce být vydíráni tím, že právo na vlastnictví zbraně bude bráno jako benefit?
Od Ukrajinců jsem se naučil tuto zásadu : „Proč mám bojovat za stát, který nebojuje za mě ?“
Do zbraně jsem investoval abych mohl bránit sebe a svou rodinu. Každý, kdo splní příslušné požadavky může učinit totéž. Nebo naivně spoléhat na stát, který umí ochránit jen vládnoucí smetánku.
Bránit stát je povinnost? A kde je povinnost státu bránit občana? I k dopravní nehodě přijede Policie VŽDY jako poslední. A to má nejrychlejší auto. Možná jsem trubec, ale Jan Urban je GUMA!
Myslím, že autor, jak pan Urban o sobě píše ve třetí osobě (snad z pocitu, že pokud by psal o sobě v první osobě) nedodal by textu nádech nezaujatosti a jakéhosi nadhledu je hoplofobní jedinec a měl by vyhledat odbornou pomoc ačkoliv nejsem přesvědčen, že by byla dobrovolná a hlavně úspěšná. Je jako alkoholik, kterému jeho alkoholismus nevadí a dokonce se mu líbí a nehodlá na věci nic měnit neb z jeho pohledu je vše v pořádku. Jak ke své závislosti přišli je irelevantní. Oba. Děsím se toho, až se autor jednoho krásného rána probudí s myšlenkou, že takový Lebensborn (a nemám na mysli – Der Lebensborn – Pramen života, film režiséra Milana Cieslaraz roku 2000) bylo v podstatě smysluplné a pragmatické využití, užití, zneužití (jak je libo) žen v zájmu celé společnosti. Také je možné, že autor je mentální masochista a negativní reakce na svá stanoviska si užívá.
Překvapilo mě, že samozřejmý apel pana Urbana k vlastníkům zbrojních průkazů a zbraní vyvolal negativní reakce. Zvláště obhájci tzv. tradičních hodnot by měli horovat za povinnou vojenskou službu, neboť to bylo velmi tradiční. Tradiční bylo válčit každých pět až sedm let a slavně pak na poli cti padnout při obraně trůnu a oltáře. A zpravidla pak zvítězila ta strana konfliktu, která měla v nejvyšším velení méně hlupáků. Bať, bať … řečeno se Švejkem: „Každej nemůže bejt chytrej, pane obrlajtnant. Ti hloupí musejí dělat výjimku. Poněvadž kdyby byl každej chytrej, tak by bylo na světě tolik rozumu, že by z toho byl každej druhej člověk úplně blbej.“ Zdá se, že na tato prorocká Švejkova slova již došlo – na světě je díky přemíře informací a povšechné digitalizaci tolik rozumu, že je z toho dobrá polovina lidstva úplně blbá. Je to ta polovina, která nedokáže rozlišit pravdu od lži a skutečnou informaci od pseudoinformace. Vybere si pak k věření to, co je pro ni pohodlnější, bez ohledu na pozdější možné následky. Nač a zač bojovat? I v Íránu či v Severní Koreji se dá také žít a pacifisté jsou tam vítáni. Pokud vzývají Vůdce. Ostatně – není na světě lepší a kontrastnější příklad nevýhodnosti života ve lži a výhodnosti života ve svobodné společnosti, než je existence a odlišný vývoj rozdělené Koreje. Bývalý militaristický agresor a její okupant – císařské Japonsko – je teď demokratickou zemí s velmi přísnými antimilitaristickými zákony. Mimochodem – kdosi se tady zmínil o tom, že ozbrojená společnost je zdvořilá společnost. Právě japonský příklad naznačuje, že to bude trochu jinak. Říká se, že pověstná japonská zdvořilost pramení z toho, že velká většina tradiční japonské společnosti byla zcela bezbranná vůči velmi úzké privilegované menšině tzv. samurajů (samuraj = sluha). Cítil-li se příslušný samuraj uražen, nebo shledal-li, že se někdo dopustil veřejné neslušnosti/neposlušnosti, byl tento privilegovaný sloužící oprávněn takového hříšníka okamžitě a na místě popravit. Což se stávalo, a bylo to hodně krvavé. Představme si nyní tu hromadu hlav, která by ležela na našich návsích a náměstích po každém „pátečním flámu“.
Nezdvořilostí by výrazně ubylo.
Neboť zdvořilost je síla, a nezdvořilost je slabostí 🙂
A jak to mají se zbraněmi v Japonsku? Dle statistiky z roku 2014 zemřelo v důsledku střelných poranění v Japonsku 6 lidí. V USA to bylo 33.599 lidí. Japonsko má 126 miliónů obyvatel. USA má 332 miliónů. Samozřejmě – Japonsko je jiná kultura. Je to země bojových sportů a značně krvavé historie. Nemyslím si, že by Češi, proslulí svou „holubičí povahou“, měli následovat drakonickou japonskou zbrojní legislativu. Přece jen jsme se těch zločinů proti míru v dějinách nedopustili tolik, jako „pacifističtí“ Japonci.
Dle článku a omílání diskuzí autorem si dovolím tvrdit, že autor je těžký narcista co nesnese špetku kritiky, když píše nesmysly.
Líbí se mi ze tady autor se ohani svobodou, ale zároveň by všem chtěl nakazovat proč si mají kupovat zbraň a co si mají myslet.
Takže každý biatlonista by se v pokrivenem svět pana autora měl vydat s malorazkou do kopců a tam radit jako bílá smrt v nekonečných vojenských cvičeních.
Úplně nejhorší je sběratel zbrani ten pokriveny trubec co si kupuje zbraně pro zábavu …. Žádný takový, co na tom že mas 130 let staryho kropataschka a tobě táhne na 70 proste bagancata a jestli netrefis gong na 300m tak si nula.
Jako utrpěl jsem porad “mate slovo” o zbraních kde se hystericky vykrikovalo něco v duchu ar15 je satan od lidi co ještě před dvěma měsíci to slovo ani neznali. Avšak tento článek my zvedl madle podobně.
Byl to klid, když jsme si žili v našem malém rybníčku s fajn zákony a nikdo do nás nevandroval od pomatenců, co by nejraději zakázali i vzduchovky až po ultra tropper tacticale, co by svěřili zbraň jen ex kontraktorovi, co viděl jeden až dva masový hroby
Co je potom jedinec, který se odmítá nejen ozbrojit ale přímo spoléhá na to, že ho vždycky někdo zachrání? Chápu, že můžete mít ke zbraním odpor, ale i beze zbraně můžete zbraní padnout. To vás ty masové hroby mohly naučit.
Zbrojní průkaz vlastní i polovina politiků, byl o tom nedávno taky nějaký článek. Tak hlavně aby šla sloužit ta polovina politiků když si ten stát rozkradli tak ať si ho také brání. Já tuhle rozkradenou republiku bránit nebudu, i když zbrojní průkaz i zbraň mám. Je to práce vojáků, ti josu za to placení.
„Svoboda je stav ducha a vlastnictví zbraní ji samo o sobě nezajistí.“ Ano, ale je to část mozaiky, co je dovoleno a co ne. Myslím, že většina si je vědoma toho, že vést proti nepříteli jednočlennou odbojovou skupinu je absurdní. Bojovat beze zbraně slovem a pomáhat utlačovaným a ohroženým prací a činností (často bez nároků na odměnu, jen proto, že je to správné) je záslužné. Tito lidé mají můj bezmezný obdiv. Lecjaký pacifista má větší „kule“ než ozbrojenec? To je jasné, toho jsme v minulosti byli svědkem.
Než „bezzásluhové“ pojetí vlastnictví zbraně vidím problém v požadavcích na bezzásluhovost všeho. Nárok na štěstí je dnes automatický a legitimní požadavek. Osobní odpovědnost jednotlivců se vytrácí. Osobní odpovědnost nerovná se automaticky egoismus, jak to vyzní polemiky autora. Každý může přispět na osobní a lokální úrovni a dohromady se tyto střípky skládají mozaiku společnosti.
Společnost je ovšem v tenzi a v některých věcech nejen, že se neshodne, ale není ochotna ani diskuse. To je problém dnešní doby, ne ozbrojený jednice obecně.
Představa, že jednotlivec je nedůvěryhodný a nesvéprávný, ale v případě potřeby se bez bázně a hany postaví na obranu společenství je, dle mého názoru, mylná.
Ale co mi přijde nejhorší, je být obětí nebo svědkem čirého zla a nepokusit se… Nemít možnost.
Spojovat svobodu jedince vlastnit zbraň s obranou nějakého státu je holý nesmysl a absurdní vydírání. Ten stát musí v první řadě stát za tu osobní oběť.
Osobní zbraň slouží k osobní ochraně a ochraně soukromého majetku. Ne k obraně politických zájmů. Na to si daňoví poplatníci platí armádu.
Samozřejmě záleží na postoji každého jedince.
Stačí se podívat na historii uměle vytvořeného Československa a roky 1938, 1939 a 1968. Zbabělí politici raději nic neřešili a utekli, armáda se vzdala do poslední tkaničky od bot. Bohatí a elita vzali nohy na ramena… Stejné by to bylo i dnes. Kdo by jako měl bojovat, nějaká „domobrana“??
Československo byl stát založený na lži a po zásluze se rozpadl. Pomalu zaniká i ČR, hlavně proto, že většině obyvatel je nějaký stát ukradený, pokud nefunguje zadarmo jako dojná kráva.
Kdo by chtěl položit život za lháře a lenochy, kteří svůj stát sami nikdy nebránili?
Při každé příležitosti říkám mladým, ne aby vás někdy napadlo jít bojovat za zdejší lháře a lenochy, zhruba polovinu národa. Dnes se nestydí žít na dluh svých dětí a vnoučat, hlavně, že se mají sami dobře. Na 10 let si zvolili proruského prezidenta Zemana. Nevadí jim ani politici, kteří chodili každý ruský svátek, žmoulat oddaně čepici na dvůr ruské ambasády a dodnes vyzívají k míru, aniž by šli sami demonstrovat před ambasádu ruských agresorů a okupantů.
Pokud byste přežili, mohlo by se vám po návratu lehce stát, že skončíte v nemilosti většiny a pokud vás nepopraví, tak vás alespoň pomluví a okradou. Historie zdejšho území hovoří jasně.
Existuje samozřejmě chvíle, kdy může být člověk se zbraní svému okolí užitečný. Když Je jeho země napadena a kolaboranti vylezou na boží světlo.
Autor je neskutečný vejtaha a demagog …
Autor je mentálně zaseknutý někde mezi starým Římem a Marií Terezií nebo Pruským vojenským režimem. Ve všech ostatních civilizačních okruzích je armáda oddělena od civilní vrstvy obyvatel.
Panu zelenomozkovi nedochází jednoduchá věc, ty zbraně máme pro svoji zábavu jako koníček, také to máme na svoji ochranu, protože o tom že nás ochrání stát si myslíme své a v neposlední řadě je to i ochrana před státem do jehož čela by se dostali nedemokratičtí zmetci, s myšlením jako má pan autor. Pokud bychom chtěli do Armády tak se tam přihlásíme, pokud bychom chtěli se nechat buzerovat od gumídků v těch novodobých svazarmech, tak se tam také jistě přihlásíme. Nutit někoho vstupovat do organizací kontrolovaných státem na základě vlastnictví něčeho, je znakem nastupujícího diktátorského státu.
Otázka je, jestli stát stojí za to bránit:
Bojovali byste s radostí v roce 1940 ve Wehrmachtu? V roce 1968 v sovětské komunistické sovětské armádě? Stát a společnost MUSÍ vyznávat hodnoty, které stojí za to bránit.
Z křesťanského hlediska je to jednoduché – lidský život je věčný, ale stát je dočasný, tudíž člověk je důležitější než stát.
Chápu názor autora z pohledu jeho osobní zkušenosti, nicméně se mi poněkud příčí jeho způsob škatulkování…
Míchá trošku hrušky a jablka – z jiného úhlu pohledu se totiž jedná i o právo na soukromé vlastnictví (čehokoliv – s podmínkou dodržení platné legislativy)…
Ano, občan má zákonnou povinnost bránit vlast v případě ohrožení, ano, bylo by samozřejmě jednodušší, kdyby k tomu absolvoval nějaký výcvik, a ano, bylo by to celé jednodušší, pokud by měl vlastní zbraň (a uměl s ní zacházet).
To ale nevylučuje (v rámci aktuálně platné legislativy) vlastnit zbraň, aniž bych byl někde organizovaný, nebo cvičený, stačí, že jsem splnil veškeré zákonné podmínky pro její získání (a pokud se nemýlím, je naše právní úprava – překvapivě – jednou z nejlépe hodnocených celosvětově).
Znám člověka, který má vzdělání v oboru puškařství. S ním nutně souvisí vlastnictví zbrojního průkazu. Je to nadšenec do kovovýroby, miluje přesnou práci s kovem, krásný a precizní výsledek – výrobek, ale především opravy. Na střelnici chodí jen kvůli zkouškám opravených zbraní, jinak nestřílí, vlastně když dělal zkoušky, trochu se bál, že výsledek střelby nebude 100%tní, protože se tomu prioritně nevěnuje. Nemá žádnou násilnou povahu, jen navazuje na rodinnou tradici v kovovýrobě, kterou by rád doplnil o tento velmi přesný a specifický obor. Je toto člověk, kterého potřebujete poslat povinně do obrany státu, protože je podle Vás „zbytečný trubec“?
Autor článku se vzpomínkou na masové hroby by se měl nejprve poklonit všem, kdo byli alespoň na exkurzi v nějakém koncentračním táboře. Za nejsmutnější historické záběry považuji zoufalé pohledy bezbranných obyvatel tváří v tvář ozbrojeným pohůnkům, kteří je vedou na smrt. Jak bych se zachoval já, být jedním z takového tisícihlavého davu, nevím. Ale určitě bych nečekal na delegaci, která by chodila zabavovat zbraně dle seznamu držitelů, který sice má PČR v takovém případě uchránit – ale všichni tušíme, jak by to dopadlo v praxi (i kdyby nás příští 4 roky nečekali Yes-meni z ANO a Okamurovci).
Hezká ukázka totalitního myšlení. Jedinec tu není pro stát, stát tu je pro jedince. Pokud stát neslouží k jedincově spokojenosti, rozhodně není důvod ho bránit a pro totalitní stát, který bere slušným občanům šanci bránit své životy a rodiny před asociálními živly, to platí dvojnásob.
Zdá se, že se nám autor nakazil hoplofobií a totalitním myšlením, ač to možná (to v tom lepším případě) ani sám netuší. To se ovšem někdy stává, že vás ovládne zlo, proti kterému bojujete.
Pokud on má pocit, že nikdy k ničemu zbraň nepotřeboval, přejme mu, aby to bylo i do budoucna, a aby kvůli jeho hoplofobii netrpěl nikdo jiný. Třeba až jednou nebude schopen bránit své blízké.
Naštěstí jeho sluníčkářské duševní pochody nikoho rozumného zajímat nebudou 😉
Ja natürlich! Das hat der Führer gesagt: „Ein Bürger, der eine Waffe haben will, soll in die SA oder in die Wehmacht eintreten!“