Jan Urban: Jak si Putin na Aljašce zavrtěl s Trumpem
KOMENTÁŘ. Představme si amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, jak v září 1939 po nacistickém přepadení Polska vítá na letišti u Washingtonu nacistického diktátora Hitlera a potom ho pod honosným heslem „Usilujeme o mír“ oslovuje před novináři důvěrně křestním jménem. Mezitím nacistické štuky bombardují polská města a Varšava je v plamenech. Že to zní nesmyslně a možná i urážlivě? Jenomže přesně tohle byla pravá podstata ostudného aljašského spektáklu v podání Donalda Trumpa.
Jistě, demokracie občas musí jednat i s válečnými zločinci a diktátory. Ale nikdy to žádný skutečný demokracii oddaný politik nemůže udělat bez jasné strategie, opřené o hodnoty a pravidla vlastního státu – a za přítomnosti expertů.
V americké delegaci tentokrát nebyl ani jeden – delegace byla složená jen z amatérů, jejichž jedinou kvalifikací byla poslušnost prezidentovi. Ten nakonec, s elegancí drzého fracka, Ukrajině a Evropě pouze vzkázal, že se budou muset přizpůsobit všemu, co se svým přítelem Vladimirem „dojedná“. Mezinárodní právo ho nezajímá. On dělá jen obchody na cizí účet.
Stačí manipulovat jedním
Americkou politiku vůči Evropě a Ukrajině proto dnes v podstatě určuje putinovská diktatura v Rusku. Může to znít tvrdě, ale je to skutečnost. V narušeném ústavním systému, kde si prezident uzurpuje absolutní a nekontrolovatelnou moc, opravdu stačí manipulovat jedním člověkem.
Trump opovrhuje expertní zkušeností, propouští stovky diplomatů, decimuje zpravodajské služby a ničí zahraniční vysílání Hlasu Ameriky, Rádia Svobodná Evropa a Rádia Svoboda. Ruské tajné služby ho detailně studovaly už od přípravy jeho první návštěvy v Moskvě v roce 1987.
Připomeňme, že mnozí pozorovatelé byli tehdy šokováni, když okamžitě po návratu zadal sérii celostránkových inzerátů v několika největších amerických denících, kde ostře útočil na Severoatlantickou alianci a na Reaganovu politiku zvýšení vojenských výdajů.
Ano, je třeba to říci. Donald Trump dnes vystupuje ve všech ohledech proti „samotným základům moderní civilizace“.
Na Aljašce bylo až trapné, jak snadno Vladimír Putin získal navrch. Stačilo mu zopakovat pár Trumpových lží o ukradených volbách a jeho slabém předchůdci, který prý jen ničil Ameriku. Trump nikdy nepochopí, že jím ruský diktátor jen opovrhuje.
V takové situaci má poučení z historie velkou cenu. V roce 1932 v reakci na japonskou invazi do Mandžuska formuloval americký ministr zahraniční Henry L. Stimson princip mezinárodního práva, který byl velmi rychle převzat mnoha dalšími státy.
Podle této takzvané Stimsonovy doktríny státy nemají uznávat jakékoliv územní zisky, dosažené agresí, nátlakem nebo silou. Od té chvíle měl být respektován princip, podle kterého z protiprávních kroků nesmí vznikat legální právo. Tedy přesně to, co dnes Trump navrhuje jako řešení pro Ukrajinu.
Dnes už nic neplatí
Když v červnu 1940 sovětský diktátor Josif Stalin na základě tajné dohody s nacistickým Německem vojensky obsadil Litvu, Lotyšsko a Estonsko, a rozpustil jejich legitimní vlády, Spojené státy odmítly okupaci Pobaltí uznat, zamrazily všechna finanční aktiva tří zemí v zahraničí, a až do obnovení jejich samostatnosti v roce 1991 byla ve Washingtonu formálně otevřena jejich vyslanectví.
Dvacátého třetího července 1940 pak ministr Sumner Wells s pomocí prezidenta Roosevelta vydal historické memorandum, ve kterém stojí:
„Politika této vlády je všeobecně známá. Lid Spojených států se staví proti predátorským aktivitám bez ohledu na to, zda jsou prováděny za použití síly nebo hrozbou síly. Stejně tak se staví proti jakékoli formě vměšování ze strany jakéhokoli státu, ať už je jakkoli mocný, do vnitřních záležitostí jakéhokoli jiného suverénního státu, ať je jakkoli slabý. (…) Spojené státy budou i nadále stát za těmito principy, protože americký lid je přesvědčen, že pokud doktrína, v níž jsou tyto principy obsaženy, znovu nebude řídit vztahy mezi národy, nelze zachovat vládu rozumu, spravedlnosti a práva – jinými slovy samotný základ moderní civilizace.“
Důsledky oslabení americké demokracie jsou nasnadě. I u nás, stejně jako v Maďarsku, na Slovensku či v Rakousku, se stále častěji objevují „kremlolízalové“ jako Robert Fico nebo Viktor Orbán.
Ano, je třeba to říci. Donald Trump dnes vystupuje ve všech ohledech proti „samotným základům moderní civilizace“. Stimsonova doktrína přitom s úspěchem řídila americkou zahraniční politiku po desítky let.
Prezident Dwight Eisenhower potvrdil právo pobaltských zemí na samostatnost v roce 1957, stejně jako po něm i Ronald Reagan v roce 1983. Tato tradice přispěla v sedmdesátých letech i k přijetí mimořádně úspěšné americké politiky obrany lidských práv na celém světě, ze které se stala jedna z nejefektivnějších strategií svobodného světa proti diktaturám sovětského bloku.
Donald Trump nic z toho neví a vědět nechce. Nevědomky jen navazuje na izolacionistickou tradici, reprezentovanou třeba mocným think-tankem American Enterprise Institute, který už v devadesátých letech vehementně oponoval rozšíření NATO a chválil rozdělení světa na vlivové zóny, podléhající velmocem.
Trumpova „politika“ znamená pošlapání více než stoleté tradice, kdy svět ke Spojeným státům mohl vzhlížet jako ke skutečné „zemi statečných a svobodných“. Pro nevzdělaného prezidenta historie začíná až s ním.
Diktátoři, jako je Vladimír Putin, jsou v sedmém nebi, protože tak jednoduchému člověku stačí mazat med kolem úst a na všechno podstatné říkat ne. A Trump si nikdy nepřizná, že jím Putin pohrdá.
Důsledky oslabení americké demokracie jsou nasnadě. I u nás, stejně jako v Maďarsku, na Slovensku či v Rakousku, se stále častěji objevují „kremlolízalové“ jako Robert Fico nebo Viktor Orbán. Touží po stabilitě bez otravné soutěže faktů, názorů a řešení. Nesnáší nezávislá média a novináře, tak jako Donald Trump a Vladimír Putin.
A samozřejmě jim nevadí, když Spojené státy, ještě nedávno považované za symbol svobody a tolerance, požadují od žadatelů o víza otevření jejich účtů na sociálních sítích, osobní pohovory s konzulárními úředníky a navrch vysoké poplatky. Nic nového pro každého, kdo pamatuje dobu komunistického režimu. A my naivové jsme to považovali za nedemokratickou diktaturu.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Jan Urban: Šílencův mír, lidské safari a chaos na Balkáně
Sto dní po Putinovi. Opoziční projekt připravuje Rusko na možný pád režimu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Za a) TACO, nebo za b) agent ktasnov. Možná platí obě varianty zároveň.
Mimochodem, ale ono se takové jednání i tehdy dělo. Jak se dá dočíst
„.. V únoru 1940 byl do Evropy poslán na podtajemník prezidenta Spojených států amerických, Sumner Welles, jehož úkolem bylo zjistit, zda je vůbec možné v Evropě sjednat mír a za jakých podmínek. Jednal se všemi důležitými představiteli napříč Evropou (Hitler, Daladier, Mussolini, Chamberlain). Cílem této mise pak bylo i ukázat, že USA chce být i nadále neutrálním státem, který se snaží vyjednat mír. Jistě, nespěšně.
Ale protože potom byly i USA napadeny (v prosinci 1941), tak to už zase takový problém nebyl, sjednat si spojenectví s už tehdy rovněž masovým vrahem Stalinem – a i s ním demonstrovat přátelství před fotografy. Jasně že i v tom byla strategie, jak uvedeno v článku v úvodu..
Což je tedy ale právě pro ty experty a novináře, aby tu geniální strategii občanům vysvětlili, včetně toho že když je ta demokracie , tak se i politici mění, ale problémy zůstávají.
Čiže -jestli Chamberlain na podzim 1938 po návratu z Mnichova, oznámil jásajícím Angličanům přes média „Přivezl jsem vám mír“, a potom ani ne za 2 roky musel další premiér Churchill týmž Angličanům sdělit “ „Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, pot a slzy.“,
tak britští novináři jistě ty geniální strategie svých obou svých premiérů svým občanům správně vysvětlili :))
Komentáře zhrzenych pseudodemokratu po summitu v Anchorage se mění v zlostne nenávistné skreky a hledaji se obdobně situace v minulosti. Je to čestná a bludna úchylka. Prezident Putin může uskutečnit jednání se Zelenskym jen ve dvou statech a to v Turecku nebo Gruzii. Poražené mocnosti Evropy, Francie, Německa, Italie marne hledají alternativy pro dělení Ruska na kterém se při rozpadu SSSR podilely. VB s premierem Starmem se snaží patolizalsky vlisat a ovlivnit prezidentaTrumpa. Je to složitá geopoliticke hra s Ukrajinou a v pozadí se sílící dnes již supervelmocenskou Čínou. Nemá to dobrá řešení pro žádnou stranu tohoto geopolitickeho stretu. Pro CR je podmínkou nutnou, nikoliv postačující, rozvíjet spolupráci s historickými státy vzniklych rozpadem R-U. To je složitá vize pro budoucnost, velice obtížné realizovatelna. EU a NATO jsou novotvary, které bujenim ničí historicke země. Z těchto důvodů je budoucnost tak nejistá, jak říkají stáří latinici.
Bohužel se obávám, že ani ta strategie „.. rozvíjet spolupráci s historickými státy vzniklych rozpadem R-U“ nikam nevedla, ty se vydaly dosti nacionalistickým vývojem různými směry hned po tom rozpadu. A ani dneska nejeví přílišný zájem nějaké společné (natož bezpečnostní) politiky .
Takže bych spíš radši zůstal v tom NATO, tedy v NATO společně s USA. Jakýkoliv pokus o nějaké „evropské sdružení“ na bázi EU by bylo právě tím novotvarem, který se rozpadne velice rychle.
Souhlas. Navíc doktrína, která platila někdy před sto lety opravdu už dnes nemusí odpovídat realitě. Uvědomme si, že v té době (např.) ve většině evropských států nebyly rovnoprávné ženy s muži a někde dokonce ani neměly volební právo, a že např. skoro ve všech evropských státech byla trestná homosexualita (už se neupalovalo, ale „léčila se“ nucenou kastrací). Není důvod, aby cokoli z té doby bylo naším vzorem.
Nikdo si nic nezavrtěl. Putin vysvětlil, proč musel zasáhnout na Ukrajině, kde byla nacistickými pluky vyvražďována ruská menšina. Trump to pochopil a samozřejmě uznal nároky Ruska na území, kde žije početná ruská menšina. Tyto oblasti na základě sebeurčení se připojily smlouvami k Rusku v září 2022. Přenos vysílala ČT.
Teď se očekává, že Zelensky podepíše předložené smlouvy a dojde k nějakým kompromisům. Nic víc, nic míň se nečeká. EU, která vehnala Ukrajinu do války bude platit a platit, oligarchové na Ukrajině budou bohatnout a bohatnout…..
Urban je zcela mimo, jako obvykle. Může si s Fialou podat ruce.
Milý Pepo,už
už z Vaší úvodní věty „Nikdo si nic nezavrtěl“ je zřejmé, že o rčení „Vrtěti psem“ a jeho významu nemáte nejmenší potuchy.
Přitom průběh a výsledek Trumpova setkání s Putinem toto rčení naprosto přesně vystihuje.
Z Vašeho zvráceného chápání a popisu příčin agrese Ruska vůči Ukrajině se mi zvedá žaludek.
Hezký den.
Vážený Pepo,
již z Vaší první věty „Nikdo si nic nezavrtěl“ je zřejmé, že o rčení „Vrtěti psem“ asi nemáte žádné tušení.
Co se týká Vašeho popisu a chápání příčin vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině, dělá se mi z toho nevolno.
No, hlavně, že oligarchie – ale zejména ruská, v čele s Putinem – bude bohatnout a bohatnout.
On již senátor John McCain řekl – jeho citace:
„Podívej, Rusko je čerpací stanice maskovaná jako země. Je to kleptokracie. Je to korupce.
Je to národ, který je pro svou ekonomiku skutečně závislý pouze na ropě a plynu, a proto . . .atd.“
Hezký den.
… on ten Mc Cain to řekl ještě k SSSR – tedy dost podstatný rozdíl… A navíc ten McCain má na rukou tolik prolité krve, že ten jeho výrok o benzinové stanici může obdivovat jen ten, který tu jeho krvavou historii neznal… On třeba pozval do Bílého domu modžahediny z Afghanistánu, aby je pak za pár let – skoro ty samé, nechával bombardovat ze všech stran… Oni – na rozdíl od něj, byli v tom Afghanistánu doma..
Jan Urban, jako téměř vždy, opět velmi trefně popsal zoufalou situaci, do které se přičiněním Donalda Trumpa nejen Ukrajina, ale s ní i minimálně východní Evropa dostala. Pokud bude fašistické Rusko „odměněno“ ziskem území, povzbudí to jeho chuť pokračovat dál na západ. Jen naivní člověk může věřit mírové smlouvě s Ruskem. Zatím každou takovou smlouvu Rusko porušilo. Bezpečnostní záruky územni celistvosti, které Rusko, spolu s USA a Velkou Británii v roce 1994 poskytly Ukrajině, výměnou za její jaderné odzbrojení, byly pro Putina jen cár papíru. Bohužel adekvátně nereagovaly ani obě spolupodepsané mocnosti. Rusko bohužel rozumí pouze hrubé síle.
Je třeba si uvědomit, že hranice se silou měnily\ vždy a vždy se také měnit budou. A neměl byste zapomínat na to, že mnozí z těch, kdo dnes blekotají o neměnnosti hranic na Ukrajině oslavovali rozbití Jugoslávie i krádež Kosova Srbsku.
… jaderné odzbrojení (nejen) Ukrajiny, ale i také Běloruska a Kazachstánu, tak požadovaly zejména USA, aby se nerozšiřoval počet států majících JZ… Navíc v memorandum obecně nemá závazný charakter jako mezinárodní smlouvy… Ale i tady to Rusko to memorandum respektovalo až do doby neustavního puče v únoru 2014, protože po každém puči se jedná vůči „okolí“ o jiný stát, který ne každá země nemusí uznat… USA to dělají takto leta letoucí.. Např. v Nigeru puč v. r. 2023 také USA neuznaly…
Takže vraždění ukrajinských žen a dětí a okupace území Ukrajiny kremlem je v pořádku, protože něco nemá závazný charakter. Závazný charakter měla milovníku ocelových ptáků smlouva o přátelství mezi Ukrajinou a Ruskem.