Jan Urban: České volební specifikum? Vyšší průtoky mouder Zemanů, Klausů a Topolánků
KOMENTÁŘ. Nastupující český volební rok nepřinese nové myšlenky. To se u nás nedělá. Volby jsou u nás tradičně jen o jarmarku, podobné natřásání peří u kohoutů, pavímu křiku a roztahování ocasů či nafukování volátek u holubů. Jedinou domorodou zvláštností jsou zvýšené průtoky domnělých mouder z úst neukojitelně žvanivých „hasbeenů“, v českém případě hlavně bývalých prezidentů Klause a Zemana či naštěstí stejně bývalých premiérů Topolánka a Paroubka. Nekončící tok jejich všeználkovského natřásání bez zájmu o důstojnost státu je opravdovou českou specialitou.
„Jen hlupák se nepoučí z minulosti. A jen idiot si ji vymýšlí,“ prohlásil v srpnu roku 1968 tehdejší finský prezident Urho Kekkonen. Tento citát trefně rámuje téma dnešního komentáře.
Americké demokracii lze totiž vytýkat spoustu věcí, ale jejím skutečným skvostem až dosud byla nepsaná zásada, že se bývalí prezidenti a vrcholní představitelé vlády zdržují komentování politiky svých nástupců a aktuální politiky vůbec.
Změnil to až nástup Donalda Trumpa s jeho kolotočářským politickým marketingem. V roce 2017 se proto jeho dva předchůdci George Bush a Barack Obama, aniž by kohokoliv jmenovali, vyjádřili ve společném rozhovoru k tradici přistěhovalectví, jako hodně důležité součásti americké politické tradice.
O tři roky později, v prosinci 2020 se k nim přidal i stejně bývalý prezident Bill Clinton. Všichni tři, opět aniž by pronesli jediné slovo o věcech či lidech, se kterými nesouhlasí, se jen před televizními kamerami nechali naočkovat proti covidu.
Český „bejval“
To naši čeští „bývalí“ (ekvivalent lehce posměšného anglického termínu „hasbeen“ v češtině, bohužel, není k mání) nikdy nepochopili, že jejich důležitost pro stát zmizela s odchodem ze služby v nejvyšších politických funkcích.
A tak jsme se už v minulosti dozvěděli, že ani ne čtyřletý Václav Klaus pomáhal v květnu 1945 stavět barikády a nosil dlažební kostky.
Vědí, že stát je, samozřejmě, v souladu s ústavou až do konce života zaopatří, protože by nebylo důstojné, aby po službě v nejvyšších funkcích ještě museli hledat jiné zaměstnání.
Český „bejval“ ale nikdy nepochopí, že podstatou služby je pomáhat věci vyšší a důležitější, než jakýkoliv jednotlivec. A že její nikdy nekončící součástí je zůstat po uplynutí funkce slušným a mlčenlivým.
Ti, kdo by na to intelektuálně měli, mohou samozřejmě psát paměti nebo stavět knihovnu vlastních děl. Ale pro české „bejvaly“ je zjevně nemyslitelné, že by svět mohl přežít i bez jejich moudra a pomluv následovníků. A pak, opět v Čechách asi nevyhnutelně, nemohou přestat mluvit o historii a pro historii.
Ne, že by o ní něco hlubšího věděli. Spojuje je však, opět výjimečně česká, neschopnost nechat historii minulosti a nevidět v ní jen další politický klacek pro cenzurování diskusí o současných politickým problémech a příležitost za každou cenu zdůraznit vlastní výjimečnost.
A tak jsme se už v minulosti dozvěděli, že ani ne čtyřletý Václav Klaus pomáhal v květnu 1945 stavět barikády a nosil dlažební kostky – jen tak mimochodem, nejčastější pražská uliční dlažební kostka té doby o rozměrech patnáct krát sedmnáct centimetrů vážila 9,8 kg. Ehm, tedy…
Nebo že Miloš Zeman byl sedmnáctého listopadu 1989 mezi posledními demonstranty na Národní třídě – i když ho tam nikdo neviděl.
Hlavně globální interpretace
A tak se máme na co těšit. Václav Klaus nyní oznámil, že se v jeho institutu rozhodli, že musí něco udělat k osmdesátému výročí konce druhé světové války.
„Máme obavy, že výročí bude využito k dalšímu masívnímu překrucování a přepisování dějin, a že je třeba tomu předcházet. Proto vydáme sborník, který bude obsahovat solidnější a vážnější texty, a musíme to udělat s předstihem, protože už bude veřejnému prostoru dominovat předvolební kampaň,“ řekl v rozhovoru pro měsíčník TO.
A prý ho to baví, začal už se tím zabývat a jde mu především o „globální interpretaci“. Bude tedy určitě řeč o vazalství Stalinovi a totalitním hybridním režimu takzvané třetí republiky.
Odvážný počin Institutu Václava Klause konečně tedy beze všeho strachu odkryje osmdesát let zamlčované selhání československé politické elity, ale i absolutní většiny českého společenství – na Slovensku byla situace o hodně jiná a méně nakloněná komunistickým plánům na sovětizaci.
Nebo pánové konečně rozeberou farizejství a protiústavnost vzniku a fungování takzvané Národní fronty s její cenzurou, vyloučením opozice a podpoře vyvlastňovacích kampaní, zpolitizované justice a odevzdání kontroly nad mocenskými složkami státu komunistům.
A třeba konečně odsoudí i masakry historického německého obyvatelstva v rámci „odněmčování“ republiky, vyhlášeného samozvaným prezidentem Benešem.
Pokud budeme mít štěstí a Václav Klaus dost znalostí a odvahy, mohl by on sám napsat něco o zločinech Benešem vyhlášené „národní revoluce“, politických vězních třetí republiky nebo o odvlékání československých občanů do sovětských lágrů, aniž by tehdejší prezident nebo vláda hnuli byť jen malíčkem.
A kdyby si pánové nevěděli rady, mohli by si nastudovat velmi zajímavé srovnání s politikou Finska ve stejné době.
Ve válce poražení Finové museli přijmout ztrátu území i placení obrovských reparací. V zemi působila silná komunistická strana, řízená z Moskvy, a stejně jako u nás, kontrolovala ministerstvo vnitra a politickou policii.
Na rozdíl od české politické elity však finský prezident a vláda dokázali i pod obrovským tlakem Moskvy uhájit samostatnost a demokratické poměry.
A když bezprostředně po únorovém kolapsu československé nezávislosti a odevzdání moci komunistům se na příkaz Moskvy o totéž pokusili komunisté ve Finsku, nařídil prezident Paasikivi v noci na dvacátého sedmého dubna 1948 odzbrojit všechny komunisty řízené součásti policie a rozvědky. Z té doby pochází i jeho slavná a bohužel jen ve Finsku a ne u nás tisíckrát opakovaná věta: „Já nejsem Beneš“.
A když už v tom psaní vlastníci historických pravd a veškerého moudra budou, mohli by hned začít připravovat další díl o roce 1968. Třeba se jim pak pamětihodný výrok prezidenta Kekkonena bude hodit.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
13 komentářů
Zbývá jen doplnit,že ten Urho Kekonen byl ruský agent,takže až tak zářný ten finský vzdor není.
Vážený kolego,
nekomunistické politické strany museli po roce 1944 zabránit tomu, aby se jediným informačním kanálem pro Sověty nestala Komunistická strana Finska. Postavily proto systém důvěrných kontaktů se sovětským rezidentem i přímo do Moskvy. Za agrární stranu to dostal na starosti Urho Kekkonen, jako zpravodasjky vyškolený odborník. Sověti měli ve Finsku svoji druhou nejsilnější rezidenturu na světe, hned po té v USA – tak důležitá pro ně ta „fronta“ byla. Kekkonen měl ovšem stejně silnou vazbu a výměnu informací se západními partnery. Tvrdit, že v té výjimečně komplkované finské pozici byl sovětským agentem, je přehnané. Existuje k tomu dost podrobné literatury i dokumentace v angličtině.
Mnohem více se však v článku píše o finském prezidentovi Paasikivi, který byl ve Finsku prezidentem po druhé světové válce. O Urho Kekonenovi se v článku vyskytuje pouze malá zmínka. Za vzor je nám dáván prezident Paasikivi, ne Urho Kekonen pane Vladislave.
Sprostá slova vám jdou dobře pane Urbane jako cenzura pravdy. Co se týká Topolánka tak KO. Paroubek se trochu snaží je lepší než byl, ale … Klaus je chytrý člověk a nejen to, ale … a co se týká Miloše Zemana tak tomu vy pane Urbane nesaháte po kotníky. Miloš Zeman je vysoce inteligentní člověk a v rozhovoru s ním byste neuspěl, ale to ani se mnou. Defakto s žádným normálním a férovým člověkem, ale Zemana vynechte. Udělal byste si ostudu a co se týká pana Holce tak to platí též. Na toho nemáte a pan Klvaňa už teprve ne. Popravdě nevěnoval vám HP jedinou větu. Nezajímá ho vůbec. Jediný kdo mě tu oslovil zatím je pan Brůna a ten píše zajímavější věci.
Zaznamenal jsem si pane Pavle H jeden zajímavý úryvek z knihy Fedora Gála Ešte raz a naposledy:
Fedor Gál, Ešte raz a naposledy, strana 187 elektronické knihy PDF:
Hájek je čirý blázon. Pochopí to každý, kto si pozrie jeho web. Najhoršie je, že podobné odporné typy roky vytvárali najbližšie prostredie Václava Klausa. On sa takími chumajmi obklopoval priam zámerne. Tí dvaja sú partiou, ktorá sa rada vezie na vlne nenávisti. Klaus je pritom o dve triedy inteligentnejší. Sprostosti, aké tára Hájek, by sám ani nevypustil z úst. Lenže sú to kamaráti, a tam sa to končí.
Ich mentalita je rakovinovým zárodkom spoločnosti. Ani nie tak tým, že sú hajzli, ale tým, aký majú vplyv. Veď Klaus bol, preboha, premiérom, šéfom silnej strany a prezidentom. Ak on vo svojej pozícii takto tára, na spoločnosť to má masívne neblahý vplyv. Podobné to je aj dnes s prezidentom Zemanom. Ak ten ako elita trepe, že hlavným ohrozerním krajiny sú dnes migranti, čo si z toho vezmú občania? Ak Klaus dlhodobo prezentuje, že EÚ je koncom demokracie a identity českého národa, koľkí mu na tú lož skočia?
A ještě jeden úryvek z knihy, týkající se tentokrát poze Miloše Zemana:
Karel Hvížďala, Vlčice, kniha rozhovorů Karla Hvížďaly s Magdou Vašáryovou a Ivou Brožovou, vydala Mladá fronta v roce 2019, strana 220 a 221 elektronické verze knihy:
Hvížďala: Třeba Miloš Zeman nikdy nevysvětlil, odkud byla z velké části financována jeho prezidentská kampaň. Teprve letos, po patnácti letech, se dostali novináři u soudu ke smlouvám, z nichž vyplývá, že najatí lobbisté inkasovali miliony, aby česká strana vše hladce zprocesovala. Zemanova vláda prodala v roce 2002 stomiliardovou údajně nedobytnou pohledávku za pětinovou hodnotu naprosto neznámé a neprůhledné společnosti Falkon Capital. A právě z toho a ze způsobu likvidace ruského dluhu pak vyplývají spekulace, že kvůli ruským penězům musí dnes prezident podporovat Vladimíra Putina…
Brožová: Aniž bych mu chtěla křivdit, nelze takovým spekulacím zabránit. Je také zřejmé, že prezident Zeman je člověk mocichtivý, neboť jak si jinak vysvětlit, že dal přednost konferenci pořádané na Rhodosu ruským oligarchou Jakutinem, blízkým spolupracovníkem a stoupencem Vladimira Putina, před účastí na pohřbu Šimona Perese …
Hvížďala: Petr Nováček, analytik Českého rozhlasu, na podzim roku 2016 zveřejnil informaci, kterou si ověřil u tří na sobě nezávislých zdrojů z ČSSD, že za náklonností Miloše Zemana k Číně stojí příslib, že mu budou financovat v roce 2017 a 2018 prezidentskou kampaň. To by byl důkaz: mocichtivost staví nad tzv. národní zájmy, o kterých tak rád hovoří, a hlavně nad státní zájmy…
Brožová: Já prezidentovi do svědomí nevidím, ale i tato hypotéza dokládá, že systém přímé volby prezidenta byl omyl.
Měl bych tu pane Pavle H ještě dva úryvky z knihy pana Šafra týkající se Václava Klause:
Pavel Šafr, Češi mezi pravdou a lží. Příběhy z české historie očima novináře, vydal spolek Free Czech Media s podporou deníku Forum 24 v roce 2022, vydání 2., strana 280:
Klaus byl na počátku své cesty zajímavým a vůči světu otevřeným liberálním intelektuálem. Přesto po padesáti letech dospěl až do pozice konzervativce východního stylu, který nemá co by jiného konzervoval než vypjatý nacionalismus, typicky postsovětskou hrůzu z odlišnosti a autokratické pojetí moci. Prostě všechno to, co známe u extremistických skupin v bývalých komunistických zemích.
Pavel Šafr, Češi mezi pravdou a lží. Příběhy z české historie očima novináře, vydal spolek Free Czech Media s podporou deníku Forum 24 v roce 2022, vydání 2., strana 295:
Fanatická ideologie neviditelné ruky trhu, kterou Klaus prosazoval, těžce diskreditovala obnovené svobodné podnikání, protože každou lumpárnu či problém bylo možné vykreslit jako blahodárné fungování trhu.
Ono to spíše vypadá na něco jiného, že totiž ten fakt že „. důležitost těch expolitiků pro stát zmizela s odchodem ze služby v nejvyšších politických funkcích.“ nepochopili sami novináři.
Protože a skutečně pokud se ti expolitici vyjádřují ke dnešní situaci ,
není důležité, tudíž to ani většina občanů, nezajímá, a vědět to ani nepotřebuje.
Takže i když takový článek rozhovor s nimi v nějakém médiu výjde, jeho publicita není nijak veliká , ale i tam, koho to nezajímá, otočí na další stránku nebo přepne na další kanál.
V čem je ta „podivná “ služba veřejnosti těch „jiných “ novinářů, že nutně musí na tyto jejich projevy upozorňovat a doslova s tím otravovat čtenáře/diváky..
„Paní, už jste to slyšela co včera řekl pan Klaus? Řekl že ….. To je ale lumpárna, co?
„Paní, už jste slyšela co včera řekl pan Zeman Řekl že ….. To už je úplnej vrchol že ho za to nezavřou“, že jo?
A takhle pořád dokola Má to smysl?
Ovšem zase i naopak, kdy jsme třeba u toho FInska, tak by stálo za to připomenout že to byl právě Zeman už v roce 2014, kdo právě toto řešení navrhoval v případě Ukrajiny, pod názvem finlandizace. Aby oželeli tehdy Rusy okupovaný Krym a radší se soustředili na stabilitu a zabezpečení tohoto zbytku. Jak vidno. tak se jim to „právě tak výborně jako Finům nepovedlo“… Asi tedy byly jiné podmínky, nebo co. Asi jako u nás…
Docela by mě zajímalo, co v té stříkačce pro ty presidenty bylo, jestli opravdu mRNA nebo fyziologický roztok. Ono se to totiž vizuálně, ani při pohledu očima zblízka, natož obrazem pasírovaným skrze televizi, poznat nedá.
Faktem je, že se podařilo dohledat první paní (povoláním zdravotní sestru), která se nechala před TV kamerou píchnout dávkou mRNA a zjistilo se, že asi za týden, pravděpodobně na následky té injekce, zemřela.
A že si páni presidenti George Bush a Barack Obama pletli legální a ilegální imigraci mě při jejich věku taky nepřekvapuje. Stačí zalistovat třeba v pamětech některých Čechů, kteří, ač legální a s povolením se vylodit, trčeli dlouhé měsíce v zařízeních pro přistěhovalce, než byli prověřeni a puštěni dál. A USA také vrátily několik lodí, naplněných Židy, prchajícími před Hitlerem. Někteří z nich pak skončili v plynových komorách.
Hlavně že jsme několikrát odčinili Bílou horu. Zásluhou Beneše 2x, 1918 a 1945, zásluhou Klause potřetí, když jsme šlechtě a Lichtenštejnům nevrátili majetek, a zásluhou Zemana, když ve volbách jsme zvítězili nad Schwarzenbergem a cizáky.
Dobrý den!
Ještě by se, pro porovnání českých a finských poměrů, hodilo přidat příjmení a jméno onoho nejúspěšnějšího československého armádního snajpra z časů československo-německé války na podzim roku 1938.
Pane, pokud se vám Zeman jeví jako „vysoce inteligentní“ člověk, je to nelichotivá výpověď o úrovni inteligence vaší. V tomto kontextu je směšné, jak se tady vytahujete na pana Urbana, nepochybně mnohonásobně inteligentnějšího než vy, jak by v rozhovoru s vámi „neuspěl“. Bohužel asi na vás pan Urban nikdy nenajde čas, protože ten jeho rozhovor s vámi by byl určitě velmi komický. A prosím už nekomentujte články, jejichž obsah zjevně nejste schopen pochopit, jenom sám se tím ztrapňujete.
Na vysvětlenou: svůj předchozí komentář jsem psal jako reakci na příspěvek podepsaný jako „Pavel H“, pod článkem druhý v pořadí, a zřejmě omylem jsem ho poslal volně do diskuse jako reakci na článek. Bohužel jsem nenašel cestu k opravě, a ani připojit odpověď k vlastnímu příspěvku mi automat nepovolil, tak přidávám aspoň toto dodatečné vysvětlení. Jinak článek pana Urbana velmi dobrý, Finové mají odjakživa můj obdiv, na rozdíl od našeho neschopného Beneše a další jeho rovněž neschopné politické souputníky včetně Jana Masaryka.