Vloni se počet turistů v Praze vyšplhal na osm milionů. Na letošní rok je predikce už devět milionů zahraničních návštěvníků. Projít dnes centrem města je turistická masáž, větší než kdykoliv dříve. Už před lety jsem slyšel větu, že Pařížan nezajde na Eiffelovu věž, a dnes by vám podobná slova řekl už i Pražan nejen o Karlově mostě, Staroměstském náměstí, ale třeba i o Petřínské rozhledně. 

Samotné centrum se stává panoptikem turistických lákadel. Na jednom místě se potkávají (či potkávali – před zavedením vyhlášky, která podobné převleky v centru města zapovídá) lední medvěd, panda a myšák Mickey.

Město tak postupně ztrácí svůj genius loci a stává se popcornovým instagramovým městem na pozadí pražského ateliéru, který turista zanedlouho vymění za kulisu dalšího města.

Díky svému projektu podpořenému grantem Czech Press Photo chci v průběhu jednoho roku zdokumentovat současný stav centra Prahy a zároveň poukázat na problém celosvětového instatního turismu – právě na pražských reáliích, kdy turisté postupně vytlačují domácí obyvatele na okraje měst.

Mým posláním bude rok hledat a zaznamenávat poslední zbytky skutečného centra Prahy. Budu hledat umělce nebo prodavače, kterým jde o víc než jen o to, odevzdat provizi z vydělané denní tržby.

Ale možná bude můj soubor nakonec úplně jiný. Možná pražští radní začnou s turistickým ruchem v historickém centru pracovat mnohem viditelněji. Pak bude tato proměna a posun k udržitelnému turismu vidět i na mých fotografiích.

Zde je první ukázka fotografií, na HlídacíPes.org budeme v jejich publikaci v průběhu roku pokračovat (více fotografií autora na www.rasch.cz):