Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník…
HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníků píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálů.
Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálů, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Pražským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo referovaly o „uprchlíkovi“, „imigrantovi“, „běženci“, „migrantovi“, „přistěhovalci“ či „utečenci“.
K dohledání textů byl použit archiv Newton Media Search, do kterého má Jiří Linhart díky studiu přístup.
Druhý díl naší analýzy: o emocích a názorech v titulcích najdete ZDE
Sledovali jsme dvě věci. Zda listy v titulcích pracují s emocemi či fakty a jak titulek vyznívá. Výsledkům týkajících se emocí se budeme podrobně věnovat v úterním článku. Dnes nabízíme rozbor toho, zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantům, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ. (Podrobnou metodiku zájemci naleznou na konci článku).
Graf: Počet článků v jednotlivých dnech v měsících září – říjen 2015
Základní zjištění analýzy:
- Sedm sledovaných deníků od 1. září do 31. října vydalo celkem 1755 článků s tématem migrace.
- Napočítali jsme 191 titulků s pozitivním vyzněním, 339 s negativním a 1225 s neutrálním.
- Nejvíce článků vydala Mladá fronta Dnes (466), následovaná Právem (448) a s odstupem Lidovými novinami (313).
- Bezkonkurenčně nejvyšší míru negativity přinesly titulky bulvárních deníků Blesk a Aha! – bezmála v každém druhém případě.
- Ze seriózních psalo nejvíce negativně Právo.
- Nejpozitivněji v titulcích agendu pojaly Deník a Lidové noviny – jako jediné tituly nabídly více pozitivních než negativních titulků.
- Mediální zájem kulminoval v polovině září. V té době se řešilo „zavírání“ evropských hranic. Právě 15. září vyšel i nejvyšší počet článků během jednoho dne, přesně 65.
- Zřetelný pokles počtu článků zabývajících se migrací přichází s koncem září – viz graf Počet článků v jednotlivých dnech.
AHA!: Nejste vítáni!
Proti 47% NEUTRÁLNÍ 43% Pro 10%
Bulvární deník Aha! věnoval uprchlíkům během září a října 77 článků. Redakce má zjevně zcela jasno, ostatně jako většinová populace, jejíž názor bulvár zhusta pomáhá formulovat a posléze ji v něm utvrzuje. Výběr nejreprezentativnějších titulků:
Uprchlíci nejsou vítání!
Tohle se valí z Maďarska!
Migranti chtějí jen dávky!
Aha! od počátku sledovaného období nasadila ostře protimigrantský tón, který dominoval prvních 20 zářijových dní. Až v třetí dekádě září počet neutrálních článků převýšil množství těch, které vyjadřovaly v titulcích negativitu. V říjnu je zřejmý zjevný pokles zájmu Aha! o migrantskou tématiku. S výjimkou prvních deseti dnů měsíce redakce „zvolnila“ v protimigrantském tónu, přednost začaly dostávat titulky volila neutrální titulky. Viz následující graf.
Tendence
BLESK: Je to katastrofa!
Proti 45% NEUTRÁLNÍ 48% Pro 7%
Blesk, silnější bulvární dvojče Aha!, věnoval migrantům v září a říjnu ve 130 článků. Nepřekvapí, že stejně jako Aha! i vyznění titulků Blesku je výrazně protimigrantské, téměř každý druhý titulek vyjadřoval negativitu. Výběr reprezentativních titulků:
Postavme si taky plot!
Není to krize. Je to KATASTROFA!
Běženci, běžte do Dánska!
Z pohledu na následující graf je zřejmé, jak téma migranti ztrácelo ke konci sledovaného období pro bulvární tiskoviny na atraktivitě. Stejně tak je i patrné, jak se postupem času snižovala míra negativity a přibývalo článků s neutrálními titulky (za celý říjen ani v jedné dekádě nepřevýšil počet negativitu vyjadřujících titulků ty neutrální).
Tendence
PRÁVO: Kolik mešit postavíme?
Proti 20% NEUTRÁLNÍ 74% Pro 6%
Levicový deník Právo si z pomyslné soutěže nebulvárních titulů odnáší nelichotivý primát v poměru negativních titulků. Každý pátý z celkem 448 článků publikovaných za poslední dva měsíce byl uvozen titulkem s protiimigrantským nádechem. Právo dokonce v jednom ohledu trumflo i bulvár – publikovalo pouze šest procent proimigrantsky vyznívajících materiálů (Blesk 7%, Aha! 10%). Reprezentativní výběr titulků:
Běženci se v Břeclavi pokusili zmocnit auta
Syrští uprchlíci musí dostat šanci k návratu
Kolik mešit jsme připraveni postavit?
Téma migrace se postupem času i na stránkách Práva objevovalo čím dál tím méně. Pro srovnání: v prvních deseti dnech září se list migračním tématům věnoval ve 108 případech, za posledních deset dní října jsme dohledali „pouhých“ 56 materiálů.
Tendence
MLADÁ FRONTA DNES: Máme srdce, ale i mozek
Proti 15% NEUTRÁLNÍ 73% Pro 12%
Mladá fronta Dnes věnovala tématu migrace nejvíce článků – celkem za září a říjen 466. Po Právu sice publikovala procentuálně nejvíce titulků s negativním vyzněním, nikterak však nevybočila z řady ostatních seriózních deníků (MfD – 15%, Deník – 14%, HN a LN – 13%).
Němci počítají: Zchudneme či zbohatneme? Jak imigranti změní německou ekonomicku
Máme srdce, ale i mozek, brání se Chorvaté běžencům
Praha hledá byty a počítá stany pro běžence
Mladá fronta Dnes je prvním ze sledovaných deníků, který publikovat v některých ze sledovaných dekád více článků s pozitivním vyzněním titulků než těch s negativním. V případě MfD jde shodou okolností o prvních deset dní září a posledních deset dní října.
Tendence
DENÍK: Nemůžeme být lhostejní
Proti 14% NEUTRÁLNÍ 71% Pro 16%
Deník je společně s Lidovými novinami titulem, ve kterém převážil počet článků s pozitivním vyzněním titulků nad těmi negativními. Celkem redakce nabídla 96 materiálů. Reprezentativní výběr z titulků:
Kvóty jdou k soudu. ČR ale žalobu nepodá
Kvůli uprchlíkům o svůj životní styl nepřijdeme
Nemůžete být lhostejní, když někdo prosí o pomoc
Deník, jako jediný titul, publikoval v říjnu stejně článků se migrační tématikou jako v září – u všech ostatních došlo k mnohdy i výraznému poklesu. Celý říjen navíc deník publikoval v jednotlivých dekádách více článků s pozitivně vyznívající titulky než s těmi negativními. Viz následující graf.
Tendence
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Běženci do Česka nemíří
Proti 13% NEUTRÁLNÍ 75% Pro 12%
Hospodářské noviny publikovaly nejvíce článků s neutrálním vyzněním titulků – 75 procent z celkem 225 materiálů za září a říjen. Oproti jiným seriózním titulům nicméně příliš nevyčnívají, ostatní se pohybují na škále 71 % (Deník) až 74% (Právo). Reprezentativní výběr titulků:
Armáda chce dokoupit auta a zbraně. I kvůli uprchlíkům
Mezi uprchlíky mohou být i lidé spjatí s Asadem
Do Česka míří pouze minimální počet běženců
Zajímavostí je, že v průběhu sledovaného období v Hospodářských novinách kontinuálně ubývalo článků s pozitivním vyzněním titulků. Viz následující graf.
Tendence
LIDOVÉ NOVINY: Krize jako příležitost
Proti 13% NEUTRÁLNÍ 72% Pro 15%
Lidové noviny tématu migrace věnovaly celkem 313 článků. Spolu s Deníkem jsou titulem, který publikoval více článků s pozitivním než s negativním zabarvením. Negativních měly 13% (stejně jako Hospodářské noviny), těch pozitivních pak 15% (HN – 12%) ze všech materiálů publikovaných za poslední dva měsíce. Reprezentativní výběr titulků:
Tábory pro běžence se vyprazdňují
Krize jako příležitost
Děti běženců se tu mají hůře než vězni
Lidové noviny publikovaly nejvíce článků s pozitivním vyzněním v první a druhé dekádě září. Pak přišel zlom. S kontinuálně ubývajícím počtem článků, žačal přibývat poměr titulků s negativním vyzněním. Viz následující graf:
Tendence
Metodika výzkumu
Představení cíle výzkumu
Hlavním záměrem provedeného výzkumu je postihnout trendy v referování o uprchlické krizi (s akcentem na evropské dění) v sedmi největších českých denících a charakterizovat přístupy a tendence jednotlivých titulů – časovým rámcem jsou měsíce září a říjen roku 2015.
Sběr dat a metodika jejich zpracování
Výchozím materiálem jsou titulky článků, nalezených ve vyhledávacím nástroji Newton Media Search, a to v dataci 01.09.2015–31.10.2015, ve zdrojích Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Pražským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo a na základě klíčových slov ve formě dotazu „uprchlík OR imigrant OR běženec OR migrant OR přistěhovalec OR utečenec“ ve všech polích, čímž se předpokládá úplné pokrytí tématu (případné „falešné nálezy“, obsahující klíčová slova v nevyhovujících souvislostech a problematikách, později nebyly do materiálu zahrnuty).
Sledujeme dvě závislé proměnné, každou z nich o třech hodnotách. První z nich je kategorie nazvaná „povaha“ a rozumí se jí myšlenkový základ a druhotně i jeho předpokládané vnímání příjemcem, dělí se na „fakta“, „emoce“ a „názor“. Druhou proměnnou představuje kategorie „tendence“, jež se snaží postihnout vyznění titulku (nutno zdůraznit, že v první řadě skutečně POUZE titulku bez vztahu k obsahu článku) na jednoduché škále „pro – neutrální – proti“.
Výsledek a jeho ztvárnění
Primárním výstupem výzkumu je tabulka o X řádcích, kdy X je rovno počtu analyzovaných článků, resp. titulků, a o osmisloupcích, jejichž názvy jsou: DATUM, MÉDIUM, TITULEK, STRANA, POVAHA, TENDENCE, CITACE, POZNÁMKA. Náplň prvních čtyř je zřejmá, pátý a šestý jsou rozebrány níže, sedmý má doplňující funkci, a to tehdy, došel-li autor k závěru, že je nutno upozornit, že jde o citaci třetí osoby, případně jiného subjektu (organizace, hnutí), a zároveň je citování v titulku zřejmé (v tomto ohledu dochází ke sporným situacím, a to zejména v případě, kdy je posuzována parafráze stanoviska, interpretovaná ve formě výroku). Poznámky pak obsahují specifické dodatky konkrétních jednotek. Dalšími výstupy jsou grafy, sledující několik konkrétních charakteristik daného období a daných titulů (viz příslušné materiály).
Vysvětlení a definice pojmů
1. POVAHA
- EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; může jak vyjadřovat expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulků) a samozřejmě i kombinovat obojí.
- NÁZOR: stěžejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech.
- FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství.
2. TENDENCE
- PRO: Pozitivní vztah k imigrantům (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojů, jež uprchlíky i problém migraci vnímají negativně
- PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíků (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jež migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanů coby oběti…
- NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulků + ty, jež dílčím způsobem reprezentují obě předchozí kategorie
Všechny hodnoty tendence pak zahrnují i reprodukce příslušných stanovisek.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Analýza je to pěkná a není se čemu divit. Bulvár bude vždy psát tak, jak píše a Právo stejně tak, jeho novináři nejsou orientování na okamžitý zisk, jsou řízený většinou svou vlastní ideologii stejně tak, jak jsou řízené i pozitivní články.
Myslím, že tisk by měl psát o uprchlické krizi především nestranně. Každá krize má většinou víc negativ než pozitiv.
Velmi zajímavý a perfektní rozbor.
Překvapilo mě nejvíc jak propadlo Právo. Před pár lety to vypadalo, že už dokázali setřást to prokletí bolševismu a začal jsem je občas kupovat bez uzardění, ale poslední rok či tak nějak už jsou v tom zas až po uši a číst se to už zase moc nedá. Otočilo se to tak nějak se Zemanem asi.
Autor analýz by příště mohl dát pozor jaké barvy grafům přiřazuje. Různé barvy mají různý význam a tady je to matoucí.Pro a Neutrální mají v koláčovém grafu a ve sloupcovém grafu prohozenou barvu.
Tak tato analýza určitě dala spoustu práce. A je škoda, že je to práce naprosto zbytečná. Proč? Protože jste si na začátku dali úplně nesmyslné zadání.
Proč je titulek kritizující kvóty považován za negativní vůči uprchlíkům?
Proč je titulek, který „referuje o škodách, jež migrační vlna přinesla“ negativní k uprchlíkům?
Opravdu si myslíte, že to, že o realitě nebudeme mluvit ji udělá lepší?
Co takovouto účelově zkreslenou statistikou sledujete?
Děkujeme za reakci i uznání (částečné) za odvedenou práci.
Odpověď na faktické otázky zní: protože jsme si nějaká kritéria stanovit museli. Proto je metodika vždy dopodrobna vysvětlena, proto i ve středu publikovaný kompletní přehled všech titulků a našeho hodnocení.
Odpověď na řečnické otázky je zbytečná…
Pro připomenutí:
PRO: Pozitivní vztah k imigrantům (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojů, jež uprchlíky i problém migraci vnímají negativně
PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíků (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jež migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanů coby oběti…
NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulků + ty, jež dílčím způsobem reprezentují obě předchozí kategorie
Bohužel jsme se nepochopili. Ty otázky nebyly řečnické, opravdu mne to zajímá.
Opravdu si myslíte, že to, že o realitě nebudeme mluvit ji udělá lepší?
– Nikoliv. Ovšem nijak to nesouvisí s námi nastavenou metodikou. A ta ani nic takového nepožadovala…
Co takovouto účelově zkreslenou statistikou sledujete?
– Sledovali jsme jediný cíl: pokusit se o analýzu referování deníků o tématu, který hýbal veřejným míněním. Metodika byla nastavena na počátku. Výsledek jsme nemohli předjímat…
Díky, neberte to zle. Hlídacího psa znám už nějakou dobu a fandím mu. Ale tato analýza mne opravdu zarazila způsobem, jakým je postavená. Tím jak jste si zvolili kritéria, jste jednoznačně řekli, že pozitivně informuje jen ten, kdo maluje vše na růžovo. Ten kdo píše objektivně, zvažuje pro a proti, atd, to vždy dotáhne jen na negativní hodnocení.
Mám z toho opravdu velmi rozporuplné pocity a jen 2 vysvětlení možných příčin takto udělané analýzy – neobjektivita a záměrná manipulace a nebo naprostý amatérismus.
Příjemný den. Už jsem na to odpovídal. Úmysl byl jediný: zjistit, jak deníky informují. Často zazníval názor, že štvou lidi proti běžencům a vyvolávají negativní emoce. Tak jsme se to pokusili zanalyzovat. A tohle nám vyšlo. Vámi zmiňovaných 8 titulků v mase 1755 nic na výsledku nemění. Neříkáme, zda je negativního či pozitivního hodně nebo málo… Každopádně díky za přízeň, zájem o analýzu i vaše názory.
Ještě to trochu rozvinu a doplním. Možná si navzájem moc nerozumíme a nechápeme se z jednoho prostého důvodu. Já vaši analýzu chápu tak, že ten, kdo v titulcích píše pozitivně či neutrálně (definice viz článek) to dělá správně. A ten, kdo v titulcích píše negativně (definice opět článek) to dělá špatně, je fuj a měl by se polepšit.
Chápu to správně a nebo jste měli úplně jiný záměr?
Každý tohle vnímá dle svého. Špatně – dobře. Snažili jsme se analyzovat za jasně daných kritérií. Nehodnotit. Nechválit, nehanět.
Vážený pane Neumanne,
nehledě na to, co považujete za negativní a pozitivní titulek, mne fascinuje, že ve své analýze motáte články s komentáři. Je jasné, že komentář je zaujatý. Minimálně v tomhle směru je Vaše „analýza“ velmi zavádějící. A nemohu si pomoct, na to, že tohle má být statistika, v ní cítím velmi pozitivní až oslavný podtón k tomu, kdo uprchlíky bere pozitivně. Mně je to jedno a celou problematiku skutečně beru objektivně. Ale jestliže ve společnosti převažuje kritický názor k uprchlíkům, je jasné že negativní titulky v některých médiích mohou převažovat. Záleží, zda ten článek tlumočí něčí názor nebo zda se jedná o článek, jehož účelem je skutečně nějak poškodit nebo naopak obhájit uprchlíky.
Vážený Bubáku,
1) analýza má ještě dvě pokračování, doporučuji přečíst
2) analýzu jsme se snažili pojmout maximálně věcně (nehodnotit, ale konstatovat), kde přesně „cítíte podtón“?
3) nesouhlasím, že názory novin mají odrážet názory společnosti, nebo se dokonce „hlasu lidu“ podbízet
Děkuji Vám za odpověď.
1) Omlouvám se Vám, pokud jsem přehlédl. Našel jsem jen jedno pokračování, na které je zde odkaz. Třetí díl jsem neviděl, pokud tam rozdělujete komentáře a články, pak je vše v pořádku.
2) Pokud mám uvést konkrétní úseky:
-„nelichotivý primát v poměru negativních titulků“ (primát ano, nelichotivý už je jen váš osobní dojem)
-„Redakce má zjevně zcela jasno, ostatně jako většinová populace, jejíž názor bulvár zhusta pomáhá formulovat“ (tohle bych si do analýzy netroufl napsat)
-„Nepřekvapí, že stejně jako Aha! i vyznění titulků Blesku je výrazně protimigrantské“ (nepřekvapí)
3) Ano, samozřejmě to je věc osobního názoru a přístupu k médiím. Rozhodně jsem tím nechtěl říct, že by se noviny měly podbízet hlasu lidu. V tom máte naprostou pravdu. Ale pokud je daný deník například postaven na tom, že většinou tlumočí názory politiků, pak lze o takové krizi psát objektivně (pokud použiji vaše rozdělení) v tuzemských podmínkách jen velmi těžko.
Toť můj názor. Samozřejmě ale oceňuji, že se někdo takovým tématem zabývá a pokud člověk, chce, podstatné si z toho vezme.
Mějte hezký večer a hodně elánu do další práce. Nenechte si to znechutit.
S pozdravem
Pan Bubák
Děkuji za vaše názory i korektní diskuzi. Příjemný večer i vám.