Jak naočkovat Čechy. Ministerstvo zvažuje, že si nakažení bez povinné vakcíny uhradí část léčby
Stát chystá hned několik opatření, která mají „otupit hrany odpůrců očkování“. Kromě zákona o odškodnění jde i o některé represivní nástroje a oficiální edukační portál s podrobnými informacemi mimo jiné právě o vakcinaci. Nedůvěra české populace (nejen) k povinnému očkování se stále více promítá i do statistik. Například spalničkami se v roce 2019 nakazilo vůbec nejvíce osob za posledních několik desítek let.
Konkrétně to bylo 590 lidí (stav k 22. 11. 2019). Ministerstvo zdravotnictví a další státní i odborné instituce přiznávají, že situaci podcenily.
Zatímco v roce 2000 byla v ČR proočkovanost vakcínou Priorix nebo MMR (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím) 98 %, v roce 2017 šlo o 83,54 %. Udává se přitom, že kolektivní imunita, při které se nemoc přestává šířit, vyžaduje 95% proočkovanost.
Odmítači strhávají ty váhající
Zároveň se ale nedá říci, že více než 15 % české populace bojkotuje povinnou vakcinaci. Patří sem totiž i děti (jedinci), které očkované být nemohou z vážných zdravotních důvodů. Další skupinu tvoří také ti vyčkávající a váhající. A právě tuto část populace s sebou často strhávají odmítači vakcín.
„V absolutních číslech není těch, kteří očkování striktně odmítají, tolik. Problémem je, že jsou hodně slyšet a vidět a to pak způsobuje nejistotu i u těch ostatních. Proto se s určitou, řekněme spíše obavou, setkáváme v našich ordinacích velmi často,“ říká dětská lékařka a zároveň předsedkyně odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP Alena Šebková.
Lékař Milan Trojánek, vedoucí Katedry infekčního lékařství IPVZ a lékař Nemocnice Na Bulovce, zase popisuje praktické důsledky šířící se nákazy: „Epidemie spalniček klade na zdravotní systém obrovské finanční i logistické náklady, přičemž významnou roli v ní sehrály právě neočkované děti. Jsme v situaci, kdy v Praze nemáme dostatek lůžek pro naše akutní pacienty. A my je musíme obsadit nemocnými se spalničkami, anebo s jinou vakcínou preventabilní infekcí.“
Emoce, nic než emoce
Jak doktor Trojánek dodává, základní problém je v tom, že jde hlavně o bitvu emocí: „Argumenty a důkazy jako by nestačily. Vakcinologové mají velmi kvalitní data a prezentují desítky studií o bezpečnosti vakcíny MMR, ale na druhé straně maminek hrají role emoce. S tím se strašně špatně bojuje.“
Stát ani odborníci až dosud nedokázali reagovat na šíření těchto emocí. Na webových stránkách ministerstva zdravotnictví je v současnosti jen velmi málo podrobných informací o prospěšnosti očkování. To samé platí i pro portál České vakcinologické společnosti.
Nalézt důvěryhodnou informaci, jaká konkrétní státní autorita třeba garantuje bezpečnost očkovacích látek, není jednoduché. Veřejnost tak poměrně jednoduše může být utvrzena v dojmu, že vakcinace je především byznysovým zájmem farmaceutických firem. Což patří mezi časté argumenty těch, kteří o prospěšnosti očkování pochybují.
Svou roli v šíření nedůvěry v bezpečnost očkovacích látek sehrávají i dezinformační weby. Připouštějí to lékaři i ministerstvo. „Protiočkovací skupiny spolupracují mezinárodně a připravují některé univerzální materiály, které překládají do různých jazyků a šíří je. Obecnou strategií je obecně vnášet nedůvěru v očkování a tak narušit pozitivní povědomí o něm,“ říká náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula. Pro HlídacíPes.org zároveň popsal, jak probíhá výzkum v oblasti vakcín a jaké instituce garantují jejich kvalitu v České republice (viz krátký rozhovor níže pod článkem).
Chce to kampaň
Většina lékařů si uvědomuje, že pozitivní komunikace je základem pro budování důvěry v této oblasti. Například lékař Trojánek stojí za kampaní Medici PRO Očkování!, která se spustila vloni na jaře. Studenti 2. lékařské fakulty UK se v rámci kampaně snaží mimo jiné ve školách a na sociálních sítích přesvědčovat veřejnost o prospěšnosti očkování.
Podle Trojánka by ovšem hlavní kampaň měl připravit stát. „Bylo by potřeba, aby ministerstvo zdravotnictví spustilo nějakou opravdu kvalitní, dobře připravenou osvětovou akci, která zacílí na studenty základních, středních škol, bude mířena na rodiče a bude probíhat v celoplošných televizích a na sociálních sítích,“ míní Milan Trojánek.
Podle něj by měli věc podporovat nějací věrohodní opinion lídři, kteří nechávají sebe i své děti očkovat a vakcinaci důvěřují. Jak se už ovšem nechal slyšet ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, konkrétní kampaň zatím v plánu není.
Naopak by se měla na počátku letošního roku spustit první verze Národního zdravotnického informačního portálu, o kterém se mluví již spoustu let. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo, že tento web poskytne „objektivní, strukturované a srozumitelné informace“ garantované právě státními i odbornými lékařskými autoritami. Mělo by tedy jít o zdroj dat, který tu dosud chyběl. Nemalá část informací by se měla týkat právě očkování.
Přijde i represe
V dohledné době by měl projít sněmovnou i vládní návrh zákona, který by měl odškodňovat rodiče v těch ojedinělých případech, kdy jejich dítě zemřelo, anebo má závažné zdravotní potíže v důsledku povinného očkování. Sněmovna již legislativní normu schválila v listopadu 2019, teď se čeká na posvěcení od Senátu.
Jak už bylo zmíněno výše, na stole jsou ale i represivní opatření, která by mohla zatlačit na odmítače očkování a pochopitelně i ty nerozhodnuté.
Sněmovna vloni v listopadu v prvním čtení projednala novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, podle níž by děti neočkované povinným vakcínami už nemohly docházet do žádného z předškolních zařízení. Což by se nově netýkalo jen veřejných mateřských školek, jako je tomu nyní, ale i ostatních forem předškolního vzdělávání včetně dětských skupin.
Ministerstvo zdravotnictví se také zabývá myšlenkou, zda by lidé, kteří odmítnou očkování a pak se danou infekcí nakazí, neměli přispívat na svou léčbu. „Šlo o impuls pod vlivem brněnského případu s tetanem (na jižní Moravě se letos v září nakazil neočkovaný malý chlapec tímto onemocněním, pozn. red.), ale samozřejmě těch případů je vícero i v oblasti spalniček,“ uvedl pro HlídacíPes.org ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„V případech, kdy lidé nedodrží povinné očkování a dojde zde k následku, je podle nás spravedlivé, aby došlo k nějaké penalizaci. Neříkáme, že by tito lidé měli hradit celkové náklady na léčbu, ale podílet se na úhradě,“ dodal Vojtěch.
Tento návrh v současnosti rozpracovává právě tým náměstka ministra Prymuly.
ROZHOVOR k tématu. Jak stát garantuje bezpečnost očkování?
Očkování podobně jako celý zdravotní systém je založené na principu solidarity. Pokud bude téměř celá populace proočkovaná, mj. proti spalničkám, respektive i dalším infekčním nemocem, onemocnění se nebude šířit dále. Pak jej nechytí ani ti, kteří se ze závažných zdravotních důvodů očkovat nemohou. Anebo ti, u kterých už došlo k tzv. vyvanutí protilátek.
V tehdejším Československu patřily spalničky před zavedením povinného očkování v roce 1969 k nejzávažnějším infekčním nemocem u dětí. Ročně postihly až 50 000 osob a několik desítek z nich usmrtily.
Některé další okolnosti očkování vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči a předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.
Jak probíhá klinické testování účinnosti a bezpečnosti očkovacích látek? Liší se od ostatních léků?
Výzkum léků a vakcín má jistě své specifické stránky, ale v principu se neliší. Probíhá ve fázi preklinické a následně ve třech fázích klinicky. V první fázi se testuje na několika dospělých dobrovolnících a zjišťuje se hlavně toxicita, tedy riziko bezprostředních nežádoucích reakcí. Ve druhé fázi, pokud se jedná o pediatrickou vakcínu, se již testuje na dětské populaci. Těchto subjektů (testovaných) jsou desítky až stovky, zjišťuje se optimální dávkování či optimální obsah aktivních látek ve vakcíně. Ve třetí fázi se na stovkách až tisících subjektech zjišťuje účinnost vakcíny a frekvence nežádoucích reakcí.
Jaká státní autorita v České republice garantuje účinnost a bezpečnost očkovacích látek?
Dnes už prakticky nedochází k registraci vakcín (tedy posuzování a schvalování účinnosti a bezpečnosti očkovací látky) lokálně na úrovni jednotlivých zemí. Důvodem je vysoká náročnost výrobního procesu vakcín a monopolizace trhu. Vakcíny jsou tedy registrovány centrálně na úrovni Evropské lékové agentury.
Státní ústav pro kontrolu léčiv si tedy u žádné z očkovacích látek nedoplňuje nějaká data?
Registrační proces na úrovni Evropské lékové agentury je natolik přísný, že další lokální data nejsou nutná. Na druhé straně, pokud existuje pochybnost v nějaké konkrétní otázce, může být realizována i lokální studie mimo původní plán komerčních studií. ČR se podílí na řadě mezinárodních studií, které slouží následně právě k evropské registraci.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Internet v dnešní době udělal z lidí odborníky a z odborníků, neodborníky. Nač mít vysokou školu nebo doktorát, když vše můžu zjistit na internetu, přinejhorším se poradit u „přátel“ na Facebooku? Čištění lidských mozků probíhá závratným tempem.
Mé zbožné přání je. Více používat „SELSKÝ“ rozum a snažit se dávat, vše do souvislostí. Potom by se nám všem, žilo lépe!
Apropó. Morové sloupy na mnohých náměstích nás mají varovat!
Bylo by dobré si uvědomit, že ještě před několika málo lety byl oficiální kurz takový, že žádné komplikace po očkování nejsou možné, a tudíž ani není možné cokoli odškodňovat. Než se na tohle zapomene, bude to nějakou dobu trvat.
Druhou věcí je, že svoboda, po níž odpůrci očkování volají, by měla být spojena s odpovědností. A plnou, tj. nejen placení za sebe/své dítě, ale i placení v případě, pokud se od nich někdo nakazí (ne vždy, ale někdy ano, se to dá dokázat).
Svoboda se dnes, díky nezodpovědným médiím houfně mění v cochcárnu. Na zavádějící zprávy v médiích by měly být uplatňovány tresty jako na šíření poplašné zprávy a to bez výjimky. Stejně tak by se měla uplatňovat plná úhrada v případě šíření infekní nemoci v důsleku odmítnutého očkování, jak to navrhujete.
Odmítnutí očkování by se mělo posuzovat jako akt obecného ohrožení. Na to je paragraf. To je podobné, jako by někdo odmítnul narukovat po obdržení povolávacího rozkazu. Do boje proti nebezpečné nemoci.
Neplatí to pro všechna onemocnění. Jsou i infekční nemoci, u nichž je přenos z člověka na člověka prakticky vyloučen. To se týká i tetanu, se kterým byl průšvih v závěru minulého roku.
Čili ne všechno (ne)očkování by se dalo napasovat na paragraf o „obecném ohrožení“.
Jen bych si dovolil takovou neodbornou hypotézu. Uvádí se že je u nás žije trvale ca 500 000 cizinců,(a dalších stovky tisíc navíc u nás pracuje krátkodobě, spousta jich k nám i krátkodobě jezdí. Ergo, pokud příjmeme předpoklad že většina z nich očkována není, už tím jsme za v úvodu uvedenou hranicí “ kolektivní imunita, při které se nemoc přestává šířit, vyžaduje 95% proočkovanost.“ Nebudu radši hodnotit některé naše minority..
Tudíž, jestli by nestálo za to, kdyby si soudruh stát napřed ta zde uvedená data zanalyzoval, podrobně odkud mezi tím a jak se ty nákazy šíří, a až podle toho přijal optimální opatření. Než zase začne hromadně šikanovat celou společnost..
Většina těchto lidí se nechá naočkovat ráda, i své děti, aby zapadla do společnosti (Vietnamci, Ukrajinci, Slováci atd.), problém je spíš s úhradou (protože od nich do jejich příchodu k nám nešlo žádné zdravotní pojištění). Výjimkou jsou některé náboženské skupiny, do jejichž pacifikace se státu moc nechce.
Nejsem proti očkování,a dokonce jsem vysokoškolský farmaceut. A tak o vakcinách něco vím. Až se v rodině stalo: vnouček byl očkován první hexavakcinou v pěti měsících. Za dvě hodiny po aplikaci to začalo: pláč neskutečný,trvající ne hodiny. Nebudu vše popisovat,já to mám v sobě do konce mého života. Volalo se pediatrovi…nezájem,na seminářích přece říkají,že je vše bezpečné. Pouze zda byla reakce v místě vpichu nebo teplota. Dítě,které se vyvíjelo správně,dokonce lépe než podle tabulek,přestalo dělat vše. Já jsem musela psát hlášení na SÚKL,,tam odsud mi poděkovali a dostali jsme evidenční číslo. To bylo vše. Pediatra jsme změnili. Za 14 dní po vakcinaci se dítě osypalo…atopický ekzém,a nastala hrůza,která trvala do tří let dítěte. Naši kožaři nepomohli, až posun byl na německé kožní klinice,kde primář jasně řekl,je to po očkování. Ekzém byl trvale střídavě až přes tři roky dítěte. Proč se tyto děti neočkují jinak…proč pediatři poctivě nehlásí negativa ,když SÚKL mluví o podhlášenosti. Pak se nedivím,že se podle těch „nahoře“ negativa vyskytují vzácně. Snadno,když se nehlásí,a že ta vzácnost není pravdou. Sama znám hodně případů v okolí,kdy dítě doplatilo na vakcinaci. A líbil se mi článek v časopisu Květy…MUDr.Radek Klubal..imunolog a odborník na autoimunitní nemoci..je pro očkování,ale nemá jít o kobercový nálet vakcinační. Na počátku stojí vždy nějaký původce/agens/ ..ať virus nebo třeba očkování..Problém očkování…chybí odborný protinázor,chybí odborné vyjádření vědců a lékařů.Jsme jen vystaveni tlaku obchodníků a marketingu.Pídíte-li se po informacích ,zda je očkovací látka opravdu dobrá, nemáte se to kde dozvědět. Cituji jeho slova.
Nejsem farmaceut, jenom chemik, ale není náhodou na škodu věci očkování násobnými vakcinami? My jsme byli očkováni vždy jen proti jedné chorobě, proti další až následně (násobné vakciny neexistovaly) a nepamatuji, že by ch o něčem takovém, co popisujete, mezi svými vrstevníky kdy slyšel.
Tohle je dáno mj. tím, že současné vakcíny jsou podstatně šetrnější a zátěž z nich je nižší než zátěž z opakovaných vpichů.
Dobrý den.
Důležitá je prevence. Jestliže zemi navštíví XY návštěvníku za rok, je jasné,že k nakaženosti dojde zcela určitě.
Antoní Vojtěch Frič a film Akce Borroro je důkáz farmaceutického bussinesu. Dnes falšovat výsledky v laboratoři je to poslední. Ví se o tom,ale ne hovoří. Tedy argumenty tipu,že preklinické testy apod. Není moc spolehlivé. Těch důkazů je vicero.Viz Ige farben,kterou nikdo v velkach nezbombardoval. Mimo jiné už tehdal se znala zkratka pro IgE. Zajímave nemyslíte ?
A ta kampaň ? Jak říkal můj děd: „Blázni byli,kordy měli“.
Jen když čtu některé Vaše věty… IgE je zkratka pro jednu ze skupin imunoglobulinů (protilátek). Kdy tohle věda, imunologie, objevila, resp. začala používat, to nevím (troufnul bych si odhadnout, že dřív než do první poloviny 20.století, tzn. doby rozmachu a působení té IG Farben, sotva, spíš až někdy později…???).
Ale pokud jde o to „IG Farben“, tak tam ta zkratka IG prostě normálně vyjadřovala německá slova „Interessen-Gemeinschaft“, jako „zájmové sdružení“, zhruba „zájmové sdružení v průmyslu barev“… To byl velký německý chemický (a ano, také farmaceutický) koncern (uvádí se, že vzniklý v roce 1925 sloučením více společností) – a zrovna teda moc dobrou pověst si nevysloužil. Jestli tedy na něj před rokem 1933 nacisté nadávali, že tam působí hodně Židů, tak pak si ho nacistický stát ochočil a za druhé světové války byl spojen dost s tím, že pro něj ve velkém pracovali vězni nacistických koncentračních táborů (tak taky u Osvětimi si otevřel závod na výrobu, tuším, syntetického kaučuku). A čím je taky ta IG Farben hodně proslulá, to je to, že právě ona, resp. jedna její dceřiná společnost vyvinula a vyráběla cyklon B, používaný v plynových komorách.
Jaké utržili ztráty při bombardování, to nevím… Ale každopádně, i krátce po norimberském tribunálu, ukončeném v roce 1946, minimálně jeden z následujících dílčích procesů v režii Američanů v Německu byl veden právě s průmyslníky z téhle IG Farben (samozřejmě, podíl na válečných zločinech). Nakonec byl ten koncern rozpuštěn.
Bergier uvádí, že IG Farben platila za jednu polskou ženu „na pokusy“ 50 říšských marek (na naše současné peníze snad míň než pětikačka).
To je možné… Tedy i to její zapojení do těch pokusů na lidech, prováděných lékaři SS, typu Mengeleho a spol….
Ještě bych dodal, když už jsme se k tomu dostali… Samozřejmě, tady taky je otázka, i třeba pokud jde konkrétně o tu výrobu cyklonu B, kdo konkrétně z té společnosti věděl, k čemu je to využíváno apod. – resp., pak se třeba po válce mohli vymlouvat, že to nevěděli…
Zyklon B byl vyvinut na desinsekci a desinfekci oděvů. Tak trochu připomíná dynamit (snížení nebezpečí a umožnění snadnější manipulace zasáknutím nebezpečné látky do porézního substrátu). Vynalezl ho židovský chemik (a německý nacionalista, dokonce „otec“ prvního úspěšného chemického útoku za WW1, v tom je určitá ironie vzhledem k jeho dalším osudům) Fritz Haber. Ten jiným svým vynálezem (výroba čpavku ze vzdušného dusíku) prodloužil WW1 o cca 2 roky (dostal za to roku 1918 Nobelovu cenu 🙂 ) a později musel uprchnout před Hitlerem do USA.
Zyklon B vynalezl ve 20. letech pro bezpečné plynování skladů a oděvů (významná část zdravotnických ztrát za WW1 byly nemoci přenášené hmyzem, hlavně skvrnitý tyfus). Od roku 1941 se používal i jako prostředek holokaustu, nicméně se paralelně dál používal k původnímu účelu (a to v podstatně větším rozsahu). I v těch koncentrácích se původně (a později i paralelně) používal i k tomu účelu, pro který byl vynalezen. Osobně si nemyslím, že by průměrný pracovník ID Farben měl nějaké ponětí o holokaustu, už právě proto, že naprostá většina výroby byla použita k původnímu účelu. Jakési ponětí o zneužívání tohoto výrobku mohli mít maximálně špičkoví manažeři.
K A.S.Pergill: Ten F. Haber zemřel už někdy v lednu 1934 v Basileji (ve Švýcarsku), ale to jsem ani nevěděl, teď jsem to zjistil. A ano, utekl z Německa před Hitlerem…
A pokud jde o tu IG Farben a holocaust, tam se snad předpokládá, že přinejmenším nějaké ponětí o tom měli třeba ti, kteří fyzicky působili poblíž Osvětimi nebo přímo měli co do činění s tou prací těch vězňů, apod…. Neříkám průměrný pracovník…
Čertovi
Němci holokaust dost silně tajili. V podstatě ani šéf Osvětimi neměl oficiální informace, co se děje v jiných koncentrácích, ani jak zapadá jím vedený tábor do koncepce holokaustu. Ani obsluhy plynových komor nesměly o své práci mluvit, a to ani s nejbližší rodinou (a na tu byly nasazováni provokatéři, podobně jako v ČSSR na rodiny vojáků, co sloužili u raketových a jiných silně utajovaných vojsk).
A oficiální propaganda až do května 1945 holokaust popírala a prohlašovala ho za spojenecké fake.