KOMENTÁŘ. Akce Den zaniklých obcí přilákala v průběhu minulé soboty do Jelení na Karlovarsku téměř dva tisíce lidí. Zajímavý program obsahoval komentovanou prohlídku zaniklé obce Jelení, výstavu, koncerty, dokumentární film a večer se rozsvítila světla na místech, kde ještě v polovině 60. let minulého století stálo více než sto domů.

Rozsvícení krušnohorské zaniklé obce zorganizovala Destinační agentura Krušnohoří poprvé v září 2023 na Ryžovně u Božího Daru. Loni se stejná akce uskutečnila v místech bývalých obcí u Krupky v Ústeckém kraji.

Jelení a Chaloupky patří mezi nejhezčí místa Krušných hor. Zaniklé obce jsou fenomén Krušnohoří a jsou vyhledávané turisty. Ti obdivují místa, ale často netuší, jak silný příběh mají.

Štěpán Javůrek. Foto: Petr Mikšíček, se svolením

„Když se lidé ocitnou v Krušných horách, cítí jakousi zvláštní energii a lásku. Byly to nejobydlenější hory střední Evropy. Přes 500 let zde žili lidi, kultivovali tady krajinu, chodili do kostela a do školy, pracovali. To že zbouráte domy a vyženete lidi, ještě neznamená, že mizí energie těch míst, ta tam je pořád. Jakýsi neviditelný odkaz, na který bychom měli navazovat,“ říká krušnohorský patriot, spisovatel a ředitel Destinační agentury Krušnohoří Štěpán Javůrek.

Z toho se léčíme

Jelení bylo kdysi živým centrem těžby cínu v Krušných horách. V roce 1880 zde stálo 161 domů, ve kterých bydlelo 1242 lidí. Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 887 obyvatel (z toho 387 mužů), z nichž bylo 24 Čechoslováků, 861 Němců a dva cizinci.

Po roce 1945 museli lidé odejít. Vesnice zůstala stát. V roce 1964 přes Jelení vedla etapa Závodu míru.

Před průjezdem závodu přijela ženijní rota armády. Kolem polorozbouraných samot vybagrovala jámu, kam pak nahrnula ruiny staveb. Během pár dní zmizelo Jelení ze světa, zbylo jen několik málo domů. To vše kvůli tomu, aby režim skryl před účastníky závodu skutečný stav věcí.

Dnes je cílem Dne zaniklých obcí přiblížit veřejnosti nejen historii těchto obcí, ale především lidské příběhy, které jsou s místy vždy nerozlučně spojeny. Vztahy Čechů s Němci jsou teď nejlepší, jaké kdy byly. Lidi spojuje láska ke krajině a místu.

Den zaniklých obcí. Foto: Petr Mikšíček, se svolením

„Často připomínáme hrůzy fašismu a nacismu a je to tak správně! Třicátá léta byla děsivá, nacismus a s ním spojená zvěrstva se už nesmí opakovat. Ale většina dnešních problémů regionu má kořeny jinde. Tenhle kraj ekonomicky, morálně a hodnotově zplundrovali komunisti. Z toho se léčíme, těch 40 let marasmu tady zanechalo stopy,“ dodává Štěpán Javůrek.

Štěpán Javůrek má nejradši oblast mezi Perninkem, Horní Blatnou a Božím Darem. Nejvíc ho fascinuje, jak na každém kroku vidí stopy historie a stopy lidské činnosti. Krušné hory zatím nejsou zasaženy náporem turistů, snad jen kromě Božího Daru několik dní v roce.

Turisté přijedou, ať místní chtějí nebo ne, Krušné hory lákají a mají příběh. Je potřeba se na to ale dobře připravit, aby místní lidé netrpěli.

Podle Štěpána Javůrka je potřeba turisty dostat na různá místa, Krušné hory nejsou jen Boží Dar a Klínovec. K tomu je potřeba budovat infrastrukturu: stavět parkoviště, odpočívadla, útulny, fotopointy a sochy. Kultivovat veřejný prostor a přinášet zajímavé projekty.

„Když jdu v zimě v osadě Jizerka na běžky, tak už v půl osmé ráno kolabuje parkoviště, kde je 500 aut. V Krušných horách parkoviště kolabuje už s desátým autem,“ říká zakladatel Stezky Českem Martin Úbl.

Návštěvníci pak parkují na zelených plochách nebo soukromých pozemcích, čímž přirozeně štvou místní obyvatele.

Budoucnost Krušných hor

Úkolem Destinační agentury Krušnohoří není jenom starost o turisty, kterých do Krušných hor míří čím dál více. Nejdůležitější jsou místní obyvatelé. Často jsou ke svému kraji skeptičtí, ale mají to tady rádi. Chce to přetavit jejich energii z negativního do pozitivního.

Obce v Krušných horách se posledních třicet let opět vylidňují, protože mladí lidé se stěhují za prací. Nevidí zde perspektivu. Krušné hory dříve živilo hornictví, pak drobná řemesla, například paličkování krajek nebo výroba rukaviček. Na to se snažili neúspěšně navázat komunisti, ale zkrachovalé textilky už nikdo neoživí.

Den zaniklých obcí. Foto: Petr Mikšíček, se svolením

Obec Jelení měla v roce 1930 pravidelnou autobusovou linku do Nových Hamrů a Nejdku. V té době již bylo Jelení oblíbeným letoviskem. Mnozí domácí i zahraniční návštěvníci zde trávili část léta. V obci byly tři obchody, sedm hostinců s pokoji pro hosty.

Obec byla dostupná i pro auta, vedla přes ni silnice ze Saska do Karlových Varů. Návštěvníkům Jelení sloužily i turisticky značené lesní cesty. Místní lidé už tehdy pochopili, že na turistickém ruchu můžou vydělat.

Cestovní ruch může být i dnes zajímavou příležitost pro obživu lidí v Krušných horách. Ty nemají nejvyšší kopce ani nejdelší sjezdovky. Mají ale ze všech českých hor nejzajímavější příběh. Je však potřeba myslet na potřeby místních. Ti zde žijí a svůj příběh píšou celoročně.

Autor provozuje lyžařský areál v Krušných horách v Perninku.