KOMENTÁŘ. Dopravní infrastruktura v Česku dlouhou dobu pokulhávala a byla podinvestovaná. Situace se pomalu obrací. Loni bylo otevřeno 110 kilometrů nových dálnic, letos se chystá uvést do provozu dalších 74 kilometrů. Pražská hromadná doprava je po Berlíně hodnocená jako druhá nejlepší na světě. A zlepšuje se i cestování vlaky, České dráhy začaly v části úseku Praha – České Budějovice jezdit rychlostí 200 kilometrů v hodině.

Pracovně strávím hodně času na cestách, v autě najezdím zhruba 40 tisíc kilometrů ročně. Kde to jde, jezdím co nejvíce vlakem: Berlín, Vídeň, Bratislava, Ostrava, Brno a České Budějovice.

Nejde si nevšimnout, jak významný pokrok udělaly v posledních letech České dráhy. Nové soupravy, milý personál, rychlý internet. Česko dokonce obsadilo za Švýcarskem druhé místo v rychlosti internetu ve vlacích v Evropě.

„České dráhy měly všechny znaky nereformovatelnosti, ale stávají se lepší firmou. Zlepšuje se v našem státě spousta věcí, bez velkého humbuku: Národní muzeum, Správa hmotných rezerv, zlepšuje se výstavba silnic a dálnic,“ říká Václav Novák, nejslavnější český krizový manažer.

Vlaky jsou moderní a ekologické

Přibývá úspěšných lidí, kteří rádi cestují vlakem. Třeba architekt Ondřej Chybík považuje vlak za nejpohodlnější způsob cestování: „Ve srovnání s autem můžu místo řízení pracovat nebo odpočívat. Oproti autobusu nabízí nesrovnatelně víc prostoru, což je při mé výšce 193 cm důležitý aspekt. A ve srovnání s letadlem je to ekologičtější volba.“

Vlakem jezdí rád i Jan Řežáb, majitel developerské skupiny JRD: „Méně stresu, větší mezilidská komunikace, netrápí mě má ekologická stopa, mám mnoho času navíc pro sebe, odpočinu si, vypadnu ze své sociální bubliny, vím v kolik kde budu většinou přesně.“

„Mrzí mě, že cesta z Prahy do Brna (2 h 30 min, 255 km) trvá déle než z Londýna do Paříže (2 h 21 min, 490 km). V českých vlacích je ale zase lepší pivo!“

Zde čísla mluví jasně, ač se nám to může zdát až podezřelé, 98,8 % vlaků by jezdilo včas, kdybychom počítali pouze zpoždění způsobená dopravcem České dráhy a.s.

Ondřej Chybík s optimismem sleduje přípravu sítě vysokorychlostních tratí v Česku i kroky směřující k dostavbě dálnice spojující Brno s Vídní: „Na jednání do Vídně je to z Brna vlakem rychlejší než autem – bohužel hlavně proto, že na české straně stále není dokončená dálnice.“

Dvě stě kilometrů v hodině

České dráhy nyní začaly v části úseku Praha – České Budějovice jezdit rychlostí 200 kilometrů v hodině. A tak se trasa České Budějovice – Praha dá poprvé v historii ujet Pendolinem za rovných 90 minut.

Bohužel ale pořád zaostáváme za vyspělou Evropou. Architekti Chybik a Krištof otevřeli nedávno ateliér v Londýně, tam Ondřej Chybík pravidelně létá a dodává: „Díky skvělému vlakovému spojení Londýna s Paříží se tak dají během jediného dne zvládnout obě metropole, a to potenciál londýnského ateliéru ještě navyšuje. Mrzí mě jen, že cesta z Prahy do Brna (2 h 30 min, 255 km) trvá déle než z Londýna do Paříže (2 h 21 min, 490 km). V českých vlacích je ale zase lepší pivo!“

Catering se na mezinárodních spojích Českých drah skutečně výrazně zlepšil. V rychlosti jízdy to ale zatím rozhodně není světové.

Běžné vlaky můžou jezdit maximální rychlostí 160 km/h, na některých tratích se připravují úpravy pro 200 km/h. Pendolino je schválené pro 200 km/h, dosahuje rychlosti až 230 km.

Lokomotiva Siemens Taurus s Railjet soupravou může také dosáhnout rychlosti 230 km/h. Národní dopravce navíc v těchto dnech posílá na koleje nové vysokorychlostní lokomotivy Siemens Vectron pro maximální rychlost 230 km/h. A ve flotile bude mít na konci roku téměř dvě desítky devítivozových souprav ComfortJet pro stejnou rychlost.

Rychlost na železnici ovšem určuje Správa železnic, státní organizace. Ta řídí provoz za českých železnicích a lidé si ji někdy mylně pletou s největším českým železničním dopravcem České dráhy a.s.

Podle generálního ředitele Českých drah Michal Krapinec je prý firma na další zrychlování připravena: „Máme lokomotivy i vozy na rychlost 230 km/h a jsme připraveni udělat další kroky směrem k opravdu vysokorychlostní železnici s rychlostmi 300 km/h a vyššími.“

Zatím se musíme na spokojit s tou maximální dvoustovkou.