KOMENTÁŘ. Nálada na českém nemovitostním trhu přeje prodávajícím. Během covidu se nemovitosti dostaly do kurzu a došlo to tak daleko, že realitní makléři pořádali aukce, kde vyhrál zájemce s nejvyšší nabídkou. Pak se na rok a půl nemovitostní trh ochladil, hlavně díky růstu úrokových sazeb hypoték. Spousta potenciálních zájemců vyčkávala, prodávající nechtěli zlevňovat. Transakcí ubylo. Teď jsou nemovitosti opět v kurzu a horská dráha pokračuje.

Nálada na trhu nemovitostí vyvolává pocit, že kdo teď nějakou nekoupí, ujede mu vlak. Někteří makléři znovu využívají situace a snaží se na zájemce tlačit.

A opět se dostávají ke slovu aukce nemovitostí. Ale nemovitost není rohlík, její koupě je životní rozhodnutí, a to se nesmí dělat v tlaku.

Unáhlená koupě

Můj známý Michal mi vyprávěl příběh své neteře. Bydlela se svým přítelem s pronájmu v hezkém bytě v Praze na Vinohradech. Lidé z jejich okolí vyprávěli příběhy o bytech nebo domech, kam chodí na prohlídky. Michalova neteř Andrea a její přítel zatoužili také po vlastním bydlení.

Byt v Praze byl nad jejich finanční možnosti, tak vyrazili směr Kralupy nad Vltavou a vyhlédli si tam domeček. No, spíše ruinu. Nebylo to ani hezké místo, k domu nepatřil pozemek.

Ve svých pětadvaceti letech neměli s přítelem moc zkušeností a realitní makléř zavětřil kafku, kterou by mohl oškubat.

Vyvolal pocit naléhavosti, že jsou dva další zájemci a chtějí domek koupit. Andrea čekala na svého známého, stavaře, jenž měl odhadnout náklady na rekonstrukci.

Ten bohužel onemocněl a Andrea s přítelem koupili nemovitost bez toho, aniž by se o tom poradili. Kupovali za úvěr u stavební spořitelny, který měli dopředu předjednaný.

S revizí kupní smlouvy se příliš nezabývali, protože REMAX je přece solidní realitka. A jsou tam další zájemci, kteří domek chtějí. Ve smlouvě podepsali, že si nemovitost prohlédli, je jim je známý její technický stav a že je určena k rekonstrukci.

Problémy s rekonstrukcí

Po přepisu nemovitosti na katastru se konečně dostavil Andrein kamarád. Udělal do domku několik sond a zjistil, že podlahy jsou úplně shnilé, protože je část domu špatně odizolovaná. Navíc při sondách objevili dřevomorku. Verdikt byl neúprosný: dům bude levnější z větší části zbořit.

Andrea zjistila, že koupila sice starý domek, jehož rekonstrukci odhadla na jeden milion korun, protože jí to řekl realitní makléř. Realita nakonec nebyla jiná: dům stál necelé tři miliony.

Náklady na demolici půlky domu a skládkování materiálu a azbestu se vyšplhaly na půl milionu korun. Takže za cenu 3,5 milionu korun získali malý stavební pozemek na místě, které není ideální.

Šok ale nastal až v okamžiku, kdy půlku domu zbořili aniž by o tom informovali stavební spořitelnu. Odhadce spořitelny se šel podívat na průběh rekonstrukce, aby se mohly načerpat další peníze na rekonstrukci.

Stavební spořitelna ale přišla o zástavu a proto dala na pozemek a zbytek domu plombu a další peníze neuvolnila. Uvolněním dalších peněz bylo podmíněno tím, že dům dostanou do stavu hrubé stavby.

Naštěstí pro Andreu vypomohli její rodiče a půjčili jí další peníze. Blížil se termín návštěvy odhadce od spořitelny a Andrea byla v opět v tlaku. Podmínku načerpání dalších peněz bylo mít zmíněnou hrubou stavbu, a to včetně omítek.

Na omítky ale už nebyl ani čas ani peníze. Skončilo to tak, že Andrea za pomoci přítele, jeho rodičů a mého známého Michala tapetovali hrubou stavbu, aby splnili podmínku spořitelny na uvolnění peněz. Po návštěvě odhadce banky tapety opět strhali, aby mohli dělat omítky.

Tlak nepřeje dobrým rozhodnutím. U investice do nemovitostí platí: dvakrát měř a jednou řež. Rozhodnutí koupit dům je životním rozhodnutím a je potřeba ho řešit důkladně a s chladnou hlavou.