Investor Brůna: Bydlení rozděluje společnost. Proč je v Česku tak drahé?
KOMENTÁŘ. Podle všech ukazatelů ceny nemovitostí klesat nebudou, naopak dál porostou. Je stále více evidentní, že bydlení se stalo investiční komoditou. Při současných cenách je koupě vlastní nemovitosti pro většinu lidí nereálná. Na rozumnou hypotéku nedosáhnou více než tři čtvrtiny lidí ve věku do 40 let.
Je nasnadě, že pravděpodobná příští populistická vláda se problému chopí po svém a do realitního sektoru hodí bombu v podobě vstupu státu a dotování bytů. Jenže víme dobře, jak končí každý nezdravý socialistický experiment: zchudnou nakonec všichni a dostupnost bydlení to nevyřeší.
Potom bych zvažoval v této oblasti rychlý exit; zaměřit se pak investičně určitě půjde na pozemky a ornou půdu, té bude stále větší nedostatek.
Mikrobyty mizí rychleji než dřív
Data portálu Sreality.cz potvrzují, že nemovitosti stále zdražují napříč republikou a bublina jen tak nepraskne. Ve druhém čtvrtletí letošního roku byly nabídkové ceny středně velkých starších bytů v České republice o 16 procent vyšší než ve stejném období roku předcházejícího.
Nejrychlejší růst cen zaznamenaly Moravskoslezský (o 26 procent), Ústecký (o 24 procent) a Královéhradecký kraj (o 22 procent). Zároveň stoupá zájem o mikrobyty, a to o 56 procent, jak ukazuje nárůst průměrného denního počtu zobrazení inzerátů.
Zájem potvrzuje i zkracující se doba, po kterou jsou mikrobyty v nabídce, uvádí portál.
Proč je bydlení u nás dnes tak drahé? Podle finančního analytika Ondřeje Záruby má česká realitní krize hlubší systémové příčiny. Patří mezi ně investiční návyky Čechů, u nichž stále nefunguje kapitálový trh. Velkou roli sehrálo i období nízkých úrokových sazeb v době pandemie covidu.
„Kvůli tomu došlo k extrémnímu zadlužování jak občanů, tak státu na úkor spoření. ČNB šla už v roce 2017 cestou slabé koruny, což vedlo k velkému objemu nových peněz. Následně přišla extrémně vysoká inflace až 17,5 procenta ročně. Lidi ze strachu z inflace začali více investovat do nemovitostí,“ nabízí vysvětlení Záruba.
Češi také ztrácejí důvěru ve státní důchodový systém a snaží se zajistit do budoucna právě skrze vlastnictví nemovitostí. A to často navzdory realitnímu „FOMO“ – strachu z toho, že jim bydlení unikne.
Do toho všeho vstupuje podle Záruby i malá nabídka bytů, pomalá výstavba a složitá byrokracie.
Společnost se láme
Na sociální a psychologické dopady současného stavu upozorňuje například i Otakar Hobza, který se profesně věnuje stavebnímu dozoru. Na svém profilu na síti LinkedIn píše, že kvůli levným penězům si dnes může koupit byt asi tak 20 procent populace.
„Místo podpory reálné ekonomiky zde bankéři vytvořili akvárium, kde ryby s majetkem plavou v kruhu a ostatní se na ně dívají přes tlusté sklo. Peníze tečou, ale jen těm, co už je mají,“ uvádí Hobza.
Podle něj je výsledkem hamižná společnost, kde 80 procent lidí řeší, kde budou bydlet, zatímco 20 procent řeší, kolik jim vydělal jejich druhý, třetí, pátý investiční byt.
„Z toho pak roste frustrace, nedůvěra, polarizace. Mladí nevěří státu a lidé nevěří systému. Když se z bydlení stane investice namísto základní životní potřeby, společnost se rozpadá zevnitř,“ uvádí Hobza.
Vyplývá mi z toho, že otázka dostupného bydlení přestává být pouze ekonomickým tématem a čím dál víc se stává otázkou stability celé společnosti. To může vést k výrazným politickým zásahům a následným otřesům v této oblasti.
Autor je podnikatel a investor. V minulosti byl předsedou představenstva a spolumajitelem firem Golden Gate CZ a.s. a STEP Finance, a.s.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Investor Brůna: V čem jsou české banky lepší než ty švýcarské
Investor Brůna: Ceny stavebních pozemků v Česku dál rostou
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Žádné vysvětlení lichvářských cen bytů a nájmů. Jen pláč nad všeobecně známým stavem.
Že bych tedy připomenul. Pokud je psáno „.. bombu v podobě vstupu státu a dotování bytů. “ Tak ale to už přece tenhle stát dělal v podobě rozsáhlého financování stavebního spoření.
Které – bylo nastaveno tak že sice „výhodně spořit s bonusem od státu “ si mohl každý, ale bylo rolí stavebních spořitelen, aby tyto -levné peníze použily – pro -levné úvěry- právě pro financování nákupu a financování i výstavby vlastního bydlení.
Takže napřed by se asi mělo zanalyzovat, proč tento plán nevyšel, a proč si dnes většina potřebných Čechů nežije ve vlastním. Protože a přece jen životnost nemovitostí je dost dlouhá na to, aby soudruh stát nemusel jejich výstavbu bohatě podporovat každých deset let , again, again, again.
V Brně dostávají zcela gratis nejdražší byty příslušníci státem chráněného etnika,ale vysokoškolsky vzdělaní lidé nemají šanci drahé byty zaplatit.
Problém „nedostatku“ má několik vrstev. Společenskou – roste podíl single domácností, venkov se vylidňuje a mladí míří do měst za lepším uplatněním. Mění se životní styl a chaloupky na venkově po rodičích či prarodičích slouží maximálně k rekreaci. Dříve také bývaly domácnosti vícegenerační. Už jen díky této proměně (globální trend, který řeší i ostatní země) vznikla potřeba na výstavbu. Dále vrstvu ekonomickou – v článku padlo a podle mě je to jeden z nejdůležitějších faktorů…my Češi nejsme úplně gramotní a nerozumíme investicím a světu peněz 🙁 Bohužel jsme zde skoro půlstoletí poslouchali jak je kapitalismus špatný a peníze špinavé. Když nám spadla do klína příležitost to změnit, sedli jsme na lep prodavačům teplé vody, kdy jeden zhasínal a utíkal před právníky a druhý rozdával co nebylo jeho. Oba dva hlavní škodiči náš veřejný prostor otravují dodnes! Za 20 let nebyli schopni připravit zásadní reformu důchodů, což nám nyní bude významně svazovat ruce a omezovat růstový potenciál naší země. Diletanti! Mentální horizont „investování“ tak u nás tvoří stará dobrá „cihla“, kterou tak člověk bere jako znouze ctnost. Vzhledem k tempu vymírání a všeobecně rozšířené xenofobii však bude počet obyvatel ČR klesat. Takže za 30, 40 let budeme mezi sebou soupeřit, kdo u svých nakřečkovaných nemovitostí nabídne nižší nájem, aby se nám tam vůbec někdo nastěhoval a nyní „rozumné“ zajištění na stáří se změní v jeden velký bolehlav. Další ekonomické důvody – naší mánií po vlastnickém bydlení sami pomáháme nafukovat trh. A rostoucí trh samozřejmě přitahuje investory, kteří nám tak krásně uzavírají kladnou zpětnovazební smyčku. Ti mohou sedět na zadku, mít byt pod zámkem a jen točit mlýnky. Inflační vlna(y) která se prohnala světem dále cenu nemovitostí šponuje a na papíře koukáme všichni do solidně rostoucích křivek a účastníkům nemovitostního trhu se tak nelze příliš divit. Další vrstvou je vrstva stavební. Developeři by rádi stavěli, ale ti kteří jsou stavem trhu nejvíce postiženi se nepotkávají s jejich nabídkou, takže byty opět skupují jen nejbohatší, což je v článku několikrát zmíněno. Developeři by stavěli rádi, ale nikdo z nás nechce, aby se cokoliv stavělo v našem sousedství. Nikdo z nás nepůjde demonstrovat za stavbu 15 patrového věžáku místo parku, v opačném případě umí občanské protesty zdržet anebo přímo zaříznout spoustu projektů. Přitom „zahušťování“ měst je naprosto nevyhnutelné! Developeři by stavěli rádi, ale státní správa z dob Rakousko-Uherska jim moc nepomáhá a jsme velmistry razítek. Za 35 let jsme ten zatuhlý stroj nedokázali rozpohybovat a poslední vážný pokus o řešení skončil neslavně frontálním útokem IT lobby proti solidně se rodícímu řešení. Zkrátka děláme vše proti tomu, aby se výstavba rozjela. Když jsem byl loni ve Varšavě, jen jsem koukal jak rychle se dají stavět moderní čtvrtě. Jen my pořád raději chytračíme, furt se na něco vymlouváme, ale odpracovat si to nechceme! Pokud chceme změnu, nesmíme ji sabotovat, ale musíme si za ní jít!