HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníků píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálů. V pondělí jsme publikovali první část výsledků, dnes nabízíme druhou týkající se role emocí v referování jednotlivých listů.

Sledovali jsme dvě věci. Zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantům, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ. Výsledkům jsme se podrobně věnovali v pondělním materiálu. Dnes zveřejňujeme výsledky analýzy, zda a jak listy v titulcích pracují s tzv POVAHOU, tedy EMOCEMI, KOMENTÁŘI či FAKTY. Ve středu budeme publikovat kompletní výsledky analýzy + redakčně vybraný přehled titulků.

Graf: Počet článků v jednotlivých dnech v měsících září – říjen 2015

Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.  Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálů, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Pražským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo referovaly o “uprchlíkovi”, “imigrantovi”, “běženci”, “migrantovi”, “přistěhovalci” či “utečenci”.

K dohledání textů byl použit archiv Newton Media Search, do kterého má Jiří Linhart díky studiu přístup.

Základní zjištění analýzy:

• Emoce nesl každý desátý titulek (11%), názor každý třetí (32%). Titulků pracujících s fakty bylo 57%.
• Na emoce sázel nejvíce bulvární deník Aha! Téměř v polovině ze všech publikovaných článků. Jeho silnější bulvární dvojče – Blesk – pracoval s emocemi ve více než třetině titulků.
• Názor preferovaly tituly známé svým analytičtějšín přístupem – Lidové noviny (50% ze všech titulků) a Hospodářské noviny (37%).
• Lidové noviny měly jako jediný ze seriózních titulů méně než poloviční podíl titulků pracujících s fakty – 40%. Zároveň ve své kategorii drží primát i v emocích.
• Nejnižší podíl emocionálně zabarvených titulků mají naopak Právo (4%) a Hospodářské noviny.
• S fakty nejčastěji pracoval Deník – v 78% případů.

  Čtěte též:

Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník…

Sedm deníků od 1. září do 31. října publikovalo celkem 1755 materiálů. Emociální zabarvení titulku mělo 191 z nich, názor zazníval v 562 případech. Zbývajících 1002 titulků pracovalo s fakty. Emocí postupem času ve sledovaném období v českých denících ubývalo. Viz následující graf. Nejdříve ale základní metodika:

EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; může vyjadřovat jak expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulků) a samozřejmě i kombinovat obojí.

NÁZOR: stěžejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech.

FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství.

(Podrobnou metodiku zájemci naleznou na konci článku).

Již v pondělí jsme ukázali, že mediální zájem kulminoval v polovině září. V té době se řešilo “zavírání” evropských hranic. Právě 15. září vyšel i nejvyšší počet článků během jednoho dne, přesně 65. Zřetelný pokles počtu článků zabývajících se migrací přichází s koncem září. Vzájemné poměry i počty EMOCÍ, FAKTŮ a KOMENTÁŘŮ v titulcích v obou sledovaných měsících přehledně v následujících dvou grafech:

A jak si vedly jednotlivé redakce? Odpověď v následující galerii. Výsledky za konkrétní titul se zobrazí po kliknutí na příslušný koláčový graf. (Součty procent u jednotlivých položek nemusejí dohromady dávat 100 – je to způsobeno zaokrouhlením na celé čísla. Grafy však zobrazují původní, přesné hodnoty, jejich popisky plní orientační / ilustrační funkci.)

Metodika výzkumu

Představení cíle výzkumu

Hlavním záměrem provedeného výzkumu je postihnout trendy v referování o uprchlické krizi (s akcentem na evropské dění) v sedmi největších českých denících a charakterizovat přístupy a tendence jednotlivých titulů – časovým rámcem jsou měsíce září a říjen roku 2015.

Sběr dat a metodika jejich zpracování

Výchozím materiálem jsou titulky článků, nalezených ve vyhledávacím nástroji Newton Media Search, a to v dataci 01.09.2015–31.10.2015, ve zdrojích Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Pražským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo a na základě klíčových slov ve formě dotazu “uprchlík OR imigrant OR běženec OR migrant OR přistěhovalec OR utečenec” ve všech polích, čímž se předpokládá úplné pokrytí tématu (případné “falešné nálezy”, obsahující klíčová slova v nevyhovujících souvislostech a problematikách, později nebyly do materiálu zahrnuty).

Sledujeme dvě závislé proměnné, každou z nich o třech hodnotách. První z nich je kategorie nazvaná “povaha” a rozumí se jí myšlenkový základ a druhotně i jeho předpokládané vnímání příjemcem, dělí se na “fakta”, “emoce” a “názor”. Druhou proměnnou představuje kategorie “tendence”, jež se snaží postihnout vyznění titulku (nutno zdůraznit, že v první řadě skutečně POUZE titulku bez vztahu k obsahu článku) na jednoduché škále “pro – neutrální – proti”.

Výsledek a jeho ztvárnění

Primárním výstupem výzkumu je tabulka o X řádcích, kdy X je rovno počtu analyzovaných článků, resp. titulků, a o osmisloupcích, jejichž názvy jsou: DATUM, MÉDIUM, TITULEK, STRANA, POVAHA, TENDENCE, CITACE, POZNÁMKA. Náplň prvních čtyř je zřejmá, pátý a šestý jsou rozebrány níže, sedmý má doplňující funkci, a to tehdy, došel-li autor k závěru, že je nutno upozornit, že jde o citaci třetí osoby, případně jiného subjektu (organizace, hnutí), a zároveň je citování v titulku zřejmé (v tomto ohledu dochází ke sporným situacím, a to zejména v případě, kdy je posuzována parafráze stanoviska, interpretovaná ve formě výroku). Poznámky pak obsahují specifické dodatky konkrétních jednotek. Dalšími výstupy jsou grafy, sledující několik konkrétních charakteristik daného období a daných titulů (viz příslušné materiály).

Vysvětlení a definice pojmů

1. POVAHA

• EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; může jak vyjadřovat expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulků) a samozřejmě i kombinovat obojí.
• NÁZOR: stěžejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech.
• FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství.

2. TENDENCE

• PRO: Pozitivní vztah k imigrantům (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojů, jež uprchlíky i problém migraci vnímají negativně
• PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíků (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jež migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanů coby oběti…
• NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulků + ty, jež dílčím způsobem reprezentují obě předchozí kategorie

Všechny hodnoty tendence pak zahrnují i reprodukce příslušných stanovisek.