Zdá se, že němečtí politici definitivně uzavírají kapitolu „vítací kultury“ z dob kancléřky Angely Merkelové. Nový kancléř Friedrich Merz, který by měl být jmenován na začátku května, slibuje tvrdý přístup k nelegálním migrantům, ale také důsledné hraniční kontroly. Co to bude znamenat pro sousední země včetně Česka, zatím není zcela jasné.

Současný šéf křesťanských demokratů (CDU) Friedrich Merz prohlásil, že ode dne, kdy bude zvolen kancléřem, budou migranti bez platných vstupních dokladů důsledně vraceni už na německých hranicích.

„Pokud budu zvolen kancléřem Spolkové republiky Německo, nechám hned první den svého funkčního období prostřednictvím pravomoci kancléře vydat pokyn  ministerstvu vnitra, aby trvale kontrolovalo hranice Německa se všemi našimi sousedy a bez výjimky odmítalo všechny pokusy o nelegální vstup,“ prohlásil Merz již v lednu. Nová německá vláda má být jmenována 6. května.

Usnesení parlamentní skupiny CDU/CSU z konce ledna letošního roku mluví dokonce o faktickém zákazu vstupu „pro osoby, které nemají platné vstupní doklady a na které se nevztahuje evropská svoboda pohybu“:

„Na hranicích budou důsledně vraceni zpět. To platí bez ohledu na to, zda žádají o ochranu, či nikoli. V sousedních evropských zemích jsou již v bezpečí před pronásledováním, takže není třeba, aby vstupovali do Německa.“

České Ministerstvo vnitra na dotaz HlídacíPes.org, potvrdilo, že s německými sousedy jedná. Žádné konkrétní datum pro zavedení důsledných hraničních kontrol ale nepotvrdilo.

Dokument počítá také s vyčleněním dalších státních či obecních nemovitostí – tentokrát ale ne na pohodlné bydlení migrantů, nýbrž jako vazební věznice pro čekatele na deportaci:

„Osoby, které podléhají vymahatelné povinnosti opustit zemi, již nemohou být propuštěny. Musí být okamžitě vzaty do vazby. Počet odpovídajících zadržovacích míst ve spolkových zemích se musí výrazně zvýšit. Spolková vláda bude státy v tomto úsilí podporovat a co nejrychleji zpřístupní všechny dostupné nemovitosti, včetně prázdných kasáren a kontejnerových budov. Počet deportací se musí výrazně zvýšit. Deportace musí probíhat denně. Pravidelně se budou provádět také deportace do Afghánistánu a Sýrie.“

Nyní, krátce před svým oficiálním jmenováním do funkce spolkového kancléře, deleguje Merz své původní silné výroky převážně na příštího ministra vnitra. Tím bude zástupce bavorské CSU.

Jméno klíčového ministra zatím není známo, německá média spekulují o šéfovi regionální skupiny CSU v Berlíně Alexandru Dobrindtovi. „Předpokládám, že nový spolkový ministr vnitra, kterého jmenuje CSU, tak učiní hned první den,“ řekl Merz deníku Bild am Sonntag.

V koaliční smlouvě mezi budoucími vládními stranami CDU/CSU a SPD se uvádí: „V koordinaci s našimi evropskými sousedy budeme na našich společných hranicích provádět také odmítání žádostí o azyl. Chceme přijmout veškerá ústavní opatření ke snížení nelegální migrace.“

Merz ve vysílání ARD zdůraznil, že na této koordinaci se sousedními zeměmi již pracuje.

Znovuzavedení kontrol? V krajním případě

Obrat Německa v přístupu k migraci a především důsledné hraniční kontroly, které by zdržovaly provoz na přechodech, by mohly mít dopad i na zhruba 60 tisíc pendlerů, kteří denně dojíždějí z Česka do Německa za prací.

České Ministerstvo vnitra na dotaz HlídacíPes.org, potvrdilo, že s německými sousedy jedná. Žádné konkrétní datum pro zavedení důsledných hraničních kontrol ale nepotvrdilo.

„Česko je s německými kolegy v pravidelném kontaktu a dlouhodobě oceňuje výbornou spolupráci při správě společných hranic. V případě navýšení nelegální migrace jsme připraveni zavést opatření vedoucí k jejímu omezení, a to v krajním případě i ve formě znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích,“ odepsal na písemný dotaz mluvčí Ministerstva vnitra ČR Ondřej Krátoška. Česko bude podle něj nadále postupovat standardně v rámci národního a evropského legislativního rámce.

Doplnil, že ministerstvo v souvislosti s celoevropským zpřísněním přístupu k nelegální migraci představilo 7. března také novelu azylového zákona.

„Cílem novely je posílení bezpečnostní politiky státu. Návrh omezí podávání žádostí o azyl u osob, které se tím snaží vyhnout návratu, zrychlí vyhošťování osob, které nemají právo setrvat na území České republiky, umožní lepší kontrolu pobytu žadatelů o azyl, sníží jejich standard ve vztahu k sociálnímu a zdravotnímu systému, rozšíří jejich bezpečnostní a zdravotní prověření, zrychlí soudní řízení a azylovou proceduru a omezí zneužívání mezinárodních letišť k nelegální migraci,“ vyjmenoval Krátoška.

Rakousko a Polsko se bouří

Rakouské ministerstvo vnitra podle německých médií opakovaně zdůraznilo, že neformální odmítnutí osob na hranicích je v rozporu s právem EU a že země není připravena přijímat uprchlíky zpět. Mezi Rakouskem a Německem neexistuje žádná readmisní dohoda, upozorňuje web veřejnoprávního bavorského rozhlasu BR24.

Rakouská vláda navíc již loni v září oznámila, že nebude přijímat zpět lidi vrácené na německých hranicích.

„Není tu žádný manévrovací prostor,“ řekl rakouský ministr vnitra Gerhard Karner (ÖVP) a nařídil šéfovi rakouské spolkové policie neprovádět žádná přebírání, informovala tehdy německá veřejnoprávní televize ZDF.

Pokud by Německo v budoucnu uplatnilo nouzovou doložku k uzavření svých hranic, Rakousko učiní totéž. „Pokud by zde Německo – velký soused Rakouska – začalo vytvářet situaci nejistoty prostřednictvím idiosynkratických právních výkladů, postavíme se proti tomu a jasně ochráníme své hranice,“ řekl rakouský kancléř Karl Nehammer.

Německé plány kritizovalo už tehdy i Polsko. „Tento přístup je nepřijatelný,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk. Schengenská dohoda by tak podle něj byla fakticky pozastavena.

„To, co Polsko potřebuje, není posílení kontrol na naší hranici, ale větší účast zemí jako Německo na střežení a zabezpečení vnějších hranic EU,“ citovala ZDF Tuska. Polák Jakub Wolinski, který žije ve městě Görlitz na německo-polských hranici, letos v lednu podal kvůli kontrolám na německo-polské hranici žalobu na německý stát.

Jak se nyní k návrhu na důsledné hraniční kontroly postaví bavorská CSU, jejíž ministr bude mít oblast v gesci, není dosud zřejmé. Právě příhraniční oblasti Bavorska jsou na řadě míst závislé na českých pendlerech a jejich snadném přístupu do země.

Zdi a ploty na hranicích EU

• Francie a Spojené království (UK) společně postavily bariéry kolem vstupu do tunelu pod Lamanšským průlivem, který se nachází ve francouzském přístavu Calais. V letech 2015 až 2016 financovalo výstavbu plotu v délce 11,5 km Spojené království; do roku 2021 oplocení pokrylo 65 km. Po roce 2020 v návaznosti na vystoupení Spojeného království z EU se opevnění Calais stalo součástí vnějších hranic EU.
• Litva postavila v letech 1999/2000 na své hranici s Běloruskem 71,5 km dlouhý plot. Plot se stal částí vnější hranice EU po přistoupení Litvy k EU v roce 2004. V letech 2021/2022 byl plot rozšířen na délku 502 km (většina pozemní hranice Litvy s Běloruskem). V letech 2017/2018 postavila Litva také 45 km dlouhý plot kolem Kaliningradu, ruské exklávy na svém území.
• Řecko vybudovalo již v roce 2012 v údolí řeky Evros na své hranici s Tureckem 12,5 km dlouhý plot. Další plot v délce 40 km byl dokončen v srpnu 2021 v oblasti Maritsa a Meriç. V srpnu 2022 Řecko oznámilo plány na rozšíření plotu o 220 km. V roce 2015 postavila Severní Makedonie několik plotů táhnoucích se v délce 37 km podél její hranice s Řeckem.
• Bulharsko vztyčilo v roce 2014 podél své hranice s Tureckem 33 km dlouhý plot z ostnatého drátu. Plot byl poté postupně rozšiřován a do roku 2017 dosáhl délky 235 km.
• Estonsko oznámilo v roce 2015 plány na plot podél své východní hranice s Ruskem. Estonsko-ruská hranice je dlouhá asi 380 km a částečně prochází Čudským jezerem. V letech 2018 až 2021 byl na estonské straně vybudován hraniční plot o délce více než 100 km.
• Lotyšsko začalo stavět plot na svých hranicích s Ruskem rovněž v roce 2015. Do roku 2019 bylo dokončeno 93 km, v srpnu 2022 oznámila lotyšská vláda plány na prodloužení plotu na 148,8 km. Loni země zveřejnila také plány na stavbu protitankových příkopů podél hranice s Ruskem a do opevnění hranic chce v příštích pěti letech investovat 330 milionů eur. Od roku 2019 stavělo Lotyšsko plot také na své hranici s Běloruskem. I zde chce země nyní vybudovat další opevnění.
• Finsko oznámilo v říjnu 2022 plány na vybudování tři metry vysokého plotu s ostnatým drátem a kamerami podél části své 1340 km dlouhé hranice s Ruskem. Plot má být zatím dlouhý 200 kilometrů.
• Norsko v roce 2016 postavilo 200 m dlouhý plot na hraničním přechodu Storskog s Ruskem. Nyní chce plot rozšířit po vzoru Finska i dále podél hranic.
• Polsko postavilo v roce 2021 podél své hranice s Běloruskem ocelovou zeď o délce 186 km.
• Rakousko v roce 2015 postavilo poblíž Spielfeldu na hranici se Slovinskem hraniční bariéru dlouhou 3,7 km. Bylo to poprvé, kdy byl vztyčen hraniční plot mezi dvěma zeměmi schengenského prostoru. V roce 2016 Rakousko také instalovalo 250 metrů dlouhou hraniční bariéru přes Brennerský průsmyk, hlavní přechod na jeho hranici s Itálií.
• Maďarsko vytvořilo v roce 2015 plot v délce 131 km na hranici s Chorvatskem, tehdy ještě zemí EU mimo schengenský prostor.
• Slovinsko postavilo v letech 2015 a 2020 podél své hranice s Chorvatskem plot z ostnatého drátu o délce 198,7 km. V červenci 2022 začalo Slovinsko s demontáží tohoto plotu.
• Kypr rozděluje od roku 1974 linie dlouhá 180 km posetá zdmi a ploty (tzv. Zelená linie nebo také Nárazníková zóna OSN) oddělující kyperskou vládou kontrolované oblasti na jihu od Severokyperské turecké republiky. Zelená linie není vnější hranicí EU a všichni státní příslušníci Kyperské republiky požívají občanských práv EU. Kyperská republika ale musí provádět kontroly všech osob, které překračují Zelenou linii, s cílem zabránit nelegálnímu přistěhovalectví, ohrožení veřejného pořádku a chránit vnitřní bezpečnost.

Zdroj: Costica Dumbrava, politický analytik Evropského parlamentu, říjen 2022; aktualizace údajů HlídacíPes.org

Na druhou stranu právě bývalý šéf CSU Horst Seehofer, který byl spolkovým ministrem vnitra v poslední vládě Angely Merkelové, byl asi nejvýraznějším kritikem Německa otevřeného všem příchozím a požadoval během svého působení ve funkci kvóty na přijetí maximálně 200 tisíc uprchlíků ročně.

Nyní vyzývá budoucí vládu, aby rychle přišla s viditelnými výsledky. A Friedrich Merz slibuje, že roční kvóty budou ještě o jeden řád nižší, než před lety požadoval Seehofer.

„Už to nesmí být šestimístné číslo. Města, obce, školy, nemocnice a naše infrastruktura jsou přetížené,“ řekl Merz tento týden v diskusním pořadu veřejnoprávní televize ARD „Caren Miosga“.

Kontroly migraci nevyřeší

Německé ministerstvo vnitra už v polovině října 2023 nařídilo stacionární kontroly na několika hraničních přechodech s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem. Kontroly jsou ale dosud pouze namátkové a provoz osobních vozů téměř neomezují. Od září 2024 byly stejné kontroly nastaveny také na hranici Německa s Francií, Dánskem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem.

Po revizi schengenských pravidel v dubnu 2024 mohou členské státy EU za určitých podmínek v krizových situacích zavádět vnitřní hraniční kontroly až na tři roky. Je to cena za nevyřešený problém migrace, cituje německý Tagesschau europoslance Pascala Arimonta, který zastupuje německy mluvící komunitu Belgie v Evropském parlamentu.

„Podle mého názoru je nelegální migrace skutečně velmi naléhavým problémem, který musíme velmi rychle vyřešit.“ Řešení však Arimont nevidí na vnitřních evropských hranicích, ale na vnějších.

Opětovné uzavření vnitřních hranic EU by znamenalo vysoké náklady a ztížilo by přeshraniční dojíždění 1,7 milionu pendlerů v rámci současného Schengenského prostoru.

Podle odborníků v oblasti migrace navíc nelze tvrdit, že existuje stálá a udržitelná souvislost mezi hraničními kontrolami a vývojem počtu uprchlíků.

„Kontroly na hranicích mohou krátkodobě zajistit, že určitým hraničním úsekem projde méně lidí. Víme však, že migrační trasy se samy rychle překonfigurují,“ řekl německému projektu Mediendienst (Mediální servis) výzkumník Franck Düvell z Institutu pro výzkum migrace a mezikulturní studia v Osnabrücku.

Mediendienst je projektem celostátního německého sdružení výzkumníků migrace s názvem Rat für Migration e.V. (RfM). Od roku 2018 koordinuje toto sdružení síť #MediaMigrationEurope. Ta propojuje organizace z celé Evropy, které pracují v oblasti médií a migrace.

Méně nelegálních přechodů hranic

To, že vývoj počtu uprchlíků v Německu ovlivňují i ​​jiné faktory než kontroly na německých hranicích, je zřejmé také z celkových čísel o žádostech o azyl v Evropské unii. V roce 2024 klesl počet žádostí o azyl v celé EU z 1,14 milionu na zhruba milion žádostí. Celkový počet nelegálních překročení hranic zaznamenaný hraniční agenturou Frontex loni klesl na 239 tisíc případů, což je o 38 procent méně než v předchozím roce.

Na takzvané trase západního Balkánu byl počet příjezdů do Srbska od ledna do listopadu 2024 zhruba o 80 procent nižší než ve stejném období předchozího roku. Téměř o 60 procent klesl i počet příjezdů po centrální středomořské trase mezi severní Afrikou a Itálií.

Na ostatních migračních trasách bylo ale naopak zaznamenáno více příchodů než v předchozím roce. Do Řecka dorazilo o 27 procent více lidí než v roce 2023, o čtvrtinu více pokusů o překročení hranic bylo zaznamenáno také na běloruské trase do Polska.

Kromě toho dorazilo v roce 2024 více než 46 500 lidí ze západní Afriky na Kanárské ostrovy. Podle španělské lidskoprávní organizace Caminando Fronteras při pokusu o přechod touto cestou zemřelo kolem deseti tisíc lidí.

Zároveň opět přichází více lidí například z Libye, připomínají analytici. Počty uprchlíků tedy sice na několika trasách klesají, ale o celkovém a trvalém poklesu podle nich nemůže být řeč. Podle agentury OSN pro uprchlíky UNHCR se počet lidí, kteří museli opustit své domovy kvůli konfliktům a jiným krizím, k červnu 2024 zvýšil o více než pět milionů, zejména v Palestině, Libanonu a Súdánu.

Podle Ravenny Sohst, politické analytičky z Migration Policy Institute Europe (MPI), potvrdil rok 2024 trend posledních let, že se migrace stává flexibilnější a rozmanitější.

Hraniční kontroly, zvýšená dozorová opatření a dohody se státy, které nedodržují lidská práva, uprchlickou migraci podle odborníků nevyřeší. Strategie, která může zabránit dalším humanitárním krizím, má být založena především na prevenci konfliktů, diplomatické práci a podpoře původních hostitelských zemí, jako je například Egypt a Čad, řekl projektu Mediendienst výzkumník v oblasti migrace Franck Düvell.

Přes kritiku mnohých evropských politiků vznikla v posledních deseti letech také řada plotů na vnějších hranicích Schengenského prostoru. Konkrétně mezi lety 2014 a 2022 se celková délka těchto hraničních plotů zvětšila z 315 na 2048 kilometrů.