Už týden jsou kontroloři Nejvyššího kontrolního úřadu ponořeni do hospodaření Kanceláře prezidenta republiky. Poslanci zároveň na mimořádné schůzi schvalují novou verzi státního rozpočtu na rok 2022: Pražský hrad by měl letos hospodařit pravděpodobně s 398 miliony korun. To je o 21,7 milionu korun méně, než kolik mu přisoudil původní návrh rozpočtu pro letošní rok, připravený exministryní financí za ANO Alenou Schillerovou.

Rozpočet Kanceláře prezidenta republiky (KPR) měl v posledních letech opačný trend – setrvale rostl. Vloni dosáhl téměř 546 milionů. O rok dříve to bylo dokonce 654,4 milionu korun. V roce 2013, kdy Zeman v prezidentské funkci začínal, si Hrad vystačil s necelými 341 miliony.

V rozpočtu pro rok 2022 figurovala u KPR původně částka 420 milionů, což nijak nevybočovalo z výše původně schválených rozpočtů za poslední roky. V rámci hledání škrtů ve výdajích státního rozpočtu ale nakonec došlo alespoň částečně i na Pražský hrad.

Zeman, odpůrce zadlužování státu

Například poslanec KDU-ČSL Šimon Heller se původně navrženému rozpočtu nahlas divil: „420 milionů pro Hrad? V tom odměna pro kancléře bez prověrky vyšší než je ministerský plat? Finance pro Lesní správu Lány v čele s odsouzeným Balákem?“ napsal na svůj Twitter s dovětkem, že „tenhle mejdan musí skončit“.

420 milionů pro Hrad? V tom odměna pro kancléře bez prověrky vyšší než je ministerský plat? Finance pro Lesní správu Lány v čele s odsouzeným Balákem? Tenhle mejdan musí skončit! Připravujeme pozměňující návrh.

— Šimon Heller (@hellersimon) February 23, 2022

A v debatě v rámci druhého čtení zákona o státním rozpočtu na rok 2022 ještě přitvrdil: „Devět let jsme byli svědky toho, jak Miloš Zeman podkopával bezpečnost České republiky a systematicky podporoval Rusko. Připomínám v bodech: lhaní o teroristickém útoku ve Vrběticích, kopání do BIS a našich zahraničních partnerů, vychvalování Putina, glosy o likvidaci českých novinářů a mohl bych pokračovat dál.“

V pozměňovacím návrhu prosazuje škrtnout KPR dalších šest milionů navíc k původnímu koaličnímu návrhu snížit sumu pro Hrad o 22 milionů. Z druhého čtení postoupila i mírnější opoziční varianta, která by „Zemanův“ rozpočet omezila jen o 11 milionů.

O kolik přesně tedy Hrad přijde, se ještě uvidí. V uplynulých pěti letech ale svůj rozpočet – bez ohledu na původně přidělenou výši – naopak výrazně překročil.

Vloni to bylo o 123 milionů, o rok dříve Babišova vláda „dosypala“ dokonce 215 milionů korun – prý kvůli „propadu příjmů z turismu, pronájmu a nižšího zájmu o konání společenských akcí“. V součtu si Hrad za poslední „pětiletku“ původně přidělený rozpočet dokázal navýšit o 411 milionů korun.

---

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

---

 

Je to přitom právě Miloš Zeman, kdo se opakovaně prezentuje jako odpůrce zadlužování státu. V roce 2013, po svém prvním zvolení do prezidentské funkce, dokonce založil prezidentský nadační fond s cílem „přispívat ke snížení dluhového břemene České republiky“. A to „za dobrovolných příspěvků prezidenta Ing. Miloše Zemana a dalších občanů“. O dva roky později se ale účel fondu změnil na podporu Fondu ohrožených dětí.

Úspory státního rozpočtu by ale Miloš Zeman hledal raději jinde než u své kanceláře, která mu v posledních letech zajišťuje nadstandardní servis. Opakovaně například mluví o „zbytečnosti Senátu“. „Nejsem si jistý, zdali desetimilionová země horní komoru potřebuje,“ říká s tím, že „rozpuštění Senátu by bylo pro Česko výraznou finanční úsporou“.

HlídacíPes.org proto porovnal, jak se v posledních letech vyvíjely rozpočtu obou institucí.

Jak je z grafu patrné, v posledních dvou letech měla Kancelář prezidenta republiky vyšší rozpočet než celý Senát. Podle Monitoru státní pokladny uzavřela horní komora parlamentu své účetnictví za rok 2021 na částce 536 milionů – šlo o stomilionovou úsporu; původně schválený rozpočet byl bezmála 636 milionů.

Naopak KPR se z přidělených 423 milionů vloni vyhoupla na 545,5 milionu Kč. O rok dříve to byl skok z 419,3 milionu na 654,4 milionu korun, čímž se mimochodem Hrad dostal takřka přesně na polovinu rozpočtu celé Poslanecké sněmovny.

Zhruba třetina výdajů Hradu jde na vlastní úřad prezidentské kanceláře, zbylá část na výdaje Správy Pražského hradu a Lesní správu Lány. Na plat prezidenta je určeno 3,6 milionu korun ročně.

Kontroloři na Hradě

S počátkem března se na Hrad objednali kontroloři NKÚ. K provedení kontroly hospodaření vyzývala už vloni v létě protikorupční organizace Transparency International (TI), a to „s ohledem na velké množství podezření na porušování zákona či nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky ze strany KPR a jí podřízené příspěvkové organizaci Lesní správa Lany“.

„Problémy s hospodařením se v Kanceláři prezidenta republiky vyskytují dlouhodobě. Nejde o žádné nahodilé případy, ale systémová a záměrná porušení předpisů. U mnoha veřejných zakázek můžeme najít typické znaky korupce a klientelismu – střety zájmů nebo dělení zakázek a zadávání mimo režim zákona těsně pod stanoveným limitem. K tomu můžeme přidat i netransparentnost a záměrné obstruování při sdělování informací veřejnosti,“ vysvětlil důvody podání právník a ředitel TI Petr Leyer.

„Téma sledujeme dlouhodobě a ke kontrole jsme přistoupili na základě naší vlastní analýzy rizik. Jedním z podnětů byl i podnět od Transparency International,“ řekl na dotaz HlídacíPes.org mluvčí NKÚ Václav Kešner. Kontrolní závěry by měly být k dispozici do konce roku, tedy ještě před koncem funkčního období prezidenta Zemana.