Homosexuálem v islámském světě: Spojují si nás i se satanismem
Mladý architekt Muhammad přijel z Jordánska na přednášku do Česka tajně. Jeho rodina se o této návštěvě dozvědět nesmí. Na diskusi o situaci homosexuálů na Blízkém východě, nazvanou Amman same sex love, se nesměly pořizovat fotky. Příchozí se ani nedozvěděli, jaké je Muhammadovo příjmení.
Muhammad je typickým příkladem toho, s čím se v Jordánsku a vůbec na celém Blízkém východě setká většina gayů: naprosté nepochopení důvodů, které k odlišné orientaci vedou a co to přesně znamená.
O tom, že je Muhammad gay, se jeho rodiče dozvěděli omylem.Našli fotky s jeho bývalým přítelem, což otci přivodilo nervový kolaps.
„Musel jsem pak své rodiče přesvědčovat, že už gayem nejsem. Z jejich strany cítím velký tlak, pořád mi opakují, že už se musím oženit, mít děti, že už na to mám věk. Pořád mě kontrolují, hlídají s kým chodím ven, ptají se, odkud ty lidi znám,“ popisoval přístup rodiny k jeho orientaci.
Ožeň se!
Fotograf Lukáš Houdek, který diskusi moderoval, strávil dva týdny v Ammánu, aby tamější LGBT komunitu (pojem sdružující lesby, gaye, bisexuály a transsexuály, pozn. red.) poznal a její zástupce do Česka přivezl.
Diskuse s nimi proběhla v prosinci v prostorách Goethe institutu, který se v rámci projektu Carte Blanche až do března propojil s pobočkou stejného institutu v Ammánu.
Hlavním důvodem, proč blízkovýchodní země nedokáží přijímat a ani chápat odlišnou sexuální orientace je prý jejich silná kulturní tradice. Nejen Jordánska, ale i řady dalších islámských zemí včetně států severní Afriky.
„Lidé často svalují neschopnost přijmout homosexualitu jako fakt na muslimskou víru. Ale je to jinak. Prostě je nejdůležitější věcí rodina, manželství. Lidé nechápou, jak by mohlo existovat manželství mezi lidmi stejného pohlaví. A navíc, jak by pak mohli mít děti?“ vysvětloval Khalid Abdel-Hadi, druhý host z Ammánu.
Ten se ve své zemi jako aktivista snaží rozšířit povědomí o tom, co skutečně odlišná orientace lidí z LGBT komunity znamená a proč by se měla tolerovat.
Při 92% podílu věřících muslimů v této zemi skutečně vypadá jako hlavní, ne-li jediný důvod odtažitého vztahu k sexuálním menšinám právě islám. Při diskusi však oba hosté důrazně opakovali, že vinu nese hluboce zakořeněná tradice manželství.
To, že by odmítání jeho orientace zapříčinil u jeho rodičů islám, popírá i Muhammad. On ani jeho bratři praktikujícími muslimy nejsou a jejich rodiče otázku víry příliš neřeší.
„Rodina mého známého byla například křesťanského vyznání, a po jeho coming outu (tedy přiznání se k odlišné orientaci, pozn. red.) ho zavřeli na čtyři měsíce do sklepa, neviděl vůbec denní světlo. Pálili ho nažhavenou lžičkou, stále má jizvy,“ vzpomínal Muhammad.
Zakázaný web
Na Blízkém východě především lidé často vůbec netuší, co to znamená být gay. „Všichni si myslí, včetně mého otce, že je to jen o fyzickém kontaktu. Nechápou, že tam funguje i nějaká chemie,“ vysvětluje Muhammad a podotýká, že sám jeho otec není ve svých názorech zcela pevný.
„Občas ho testuji, abych viděl, jaký jeho přístup k mé orientaci vlastně je. Přišel jsem tedy za ním a řekl: ‚chci se oženit‘. Odpověděl, že to není možné. ‚Není to hra, když se oženíš jen tak, proměníš život té ženy v peklo, a my nemůžeme takto zničit něčí život’,“ popisuje Muhammad diskusi s otcem. Svou ženu by totiž nemiloval a sexuální život by s ní vedl pouze z povinnosti. A jeho otec ví, že ani jeho syn, ani daná žena by nemohli být v takovém manželství šťastní.
Khalid Abdel-Hadi zažil zcela jiný příběh. Svůj coming out uskutečnil před devíti lety na vysoké škole. Jeho rodina původně vůbec nechápala, co znamená být gay. „Moje matka si nejdřív myslela, že se chci stát ženou,“ řekl. A neznalost mezi jeho spolužáky byla podobná.
Po coming outu ho část přátel podpořila, a jak sám dodává, kupodivu spíše muži. „Jeden z přátel, kteří mě po přiznání podpořili, za mnou přišel a omluvil se, že jsem před ním do té doby nemohl nosit podpatky. Proč bych je vůbec chtěl nosit? Lidé v oblasti Blízkého východu prostě nevědí, co znamená být gayem,“ usmívá se Abdel-Hadi, který je mezi LGBT komunitou na Blízkém východě známou osobností. Mimo jiné proto, že vydává jediný časopis, který je pro tuto komunitu v celém regionu určen.
Magazín My Kali vycházel devět let v angličtině. „Fungovalo to pro časopis jako ochrana, nechtěli jsme být spojováni s Jordánskem, kde magazín vzniká,“ objasnil Abdel-Hadi.
V květnu 2016 ovšem přešel do arabštiny. Stát poté webovou stránku pro obyvatele Jordánska uzavřel. Mimo tuto zemi je však na internetu nadále dostupný v obou jazycích. V Jordánsku se web transformoval do podoby aplikace podobné sociálním sítím.
V mezích zákona
„Spousta lidí spojuje naši komunitu se satanismem, což může být nebezpečné. Myslí si, že je to nějaký kult,“ vysvětlil Abdel-Hadi. Na rozdíl od jiných blízkovýchodních států ale není v Jordánsku homosexualita nezákonná.
Trestá se naopak v Íránu, Jemenu, Saúdské Arábii a Súdánu. Také všude tam, kde je zaveden právní systém šaría, který homosexualitu trestá ve škále od bičování až po trest smrti.
Důležitým rysem arabských zemí je ale také vztah k rodině. Mladý Arab může opustit svůj rodný dům až tehdy, když má důvod – kvůli práci v jiném městě nebo svatbě. Rodinné vztahy fungují jinak než je zvyklý Evropan.
Pro Muhammada nepřipadá v úvahu, aby rodinu jen tak opustil. Je to pro ně věc tradice a cti.
„Další věcí je, že se rodiče často rozhodují, jak svého syna-gaye přijmout, podle názoru širší rodiny, tedy co si o tom myslí i další příbuzní. Těch by se to v očích okolí také mohlo dotknout, nemohu se tedy k homosexualitě hlásit veřejně. Navíc by to ovlivnilo mé sestry, nikdo by si je nechtěl vzít,“upozorňuje na důležité aspekty běžného života Muhammad.
„Na západě, jako ve Spojených státech, nebo i v Česku, bojujete za manželství párů stejného pohlaví. My za to, aby nás za odlišnou orientaci nezabili,“ říká Abdel-Hadi.
Jako aktivista za práva LGBT komunity by v budoucnosti rád téma odlišné sexuální orientace dostal do jordánského vzdělávacího systému. Prvními kroky je pro něj alespoň osvěta o situaci na Blízkém východě v podobě, jakým bylo jeho nedávné vystoupení v Česku.
Jeho kolega Muhammad takto vysoké cíle nemá. Rád by, kdyby alespoň jeho rodiče homosexualitu pochopili. Aby rozuměli tomu, že svou orientaci nezmění. Nechce však svým veřejným coming outem ovlivňovat zejména své sestry. Jak říká, zatím si podporu rodiny získává „krok za krokem“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
SPD a kontakty s extremisty z AfD: Strana mlčí, vlivný člen hrozí „zúčtováním“
Hustý jogurt, sekaná s masem a čisté svědomí vězně jáchymovského pekla
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
5 komentářů
Tady z toho přístupu k homosexualitě jasně vyplývá kontrast mezi relativně statickým rázem blízkovýchodní kultury a přespříliš dynamickým rázem kultury evropské, potažmo západní. Jistě, že nejde zdaleka jen o islám. Vždyť víme, že homosexualita to vždycky neměla lehké ani v evropské společnosti. Pomineme-li totalitní režimy ve 20.století, tak pokud se nemýlím, tak i ve Velké Británii ještě v první polovině 19.století (zemi v tehdejším evropském kontextu dosti liberální) za její projevy hrozil trest smrti. – – – Tak jistě, někam jsme dospěli, a homosexualita by měla být tolerována. Ale úplně stranou od tohoto problému, nejsou zase ty v článku zmíněné hodnoty jako rodina a manželství v dnešní postmoderní, neoliberální, možná postkřesťanské Evropě hodně na ústupu? V Putinově Rusku před časem označili homosexualitu doslova za ohrožení či zhoubu samé podstaty národa (či tak nějak podobně)… – – – Určitě by bylo hloupé dělat nějakého „obětního beránka“ z homosexuality, relativně marginálního společenského jevu, ale myšlenka mě vede k problému, který už více může souviset s těmi hodnotami jako rodina a manželství (byť to jistě také není zdaleka stoprocentní). Takže zdůrazňuji, homosexualitu v další úvaze už dále neberu v úvahu! – – – Ale tady v Evropě v souvislosti s migrační krizí rostou obavy ze zaplavení obyvatelstvem masami migrantů z muslimských zemí. A ono to může mít opodstatnění už při pohledu na demografický vývoj v dlouhých posledních desetiletích. Uvedu jako konkrétní případy dvě velké země, jednu v Evropě a jednu na Blízkém východě (či spíše v severní Africe, ale to není podstatné), a jejich populační vzrůst od 50.let minulého století do současnosti: Německo (1956 NSR a NDR dohromady: přes 71 milionů obyv.; 2015: přes 82 milionů obyv.); Egypt (1954: necelých 24 milionů obyv.; 2016: téměř 95 milionů obyv.). Samozřejmě, trend srovnatelný s Německem vykazuje řada dalších evropských zemí, zatímco řada arabských/muslimských zemí vykazuje trend srovnatelný s Egyptem. – – – Nesporně, problém je složitější, a třeba právě zmíněný Egypt sám o sobě dnes nepatří k hlavním zdrojům té migrace. Ale napadá mě, úplně hypoteticky, co kdybychom to těm muslimům vraceli, a příslušníci evropských národů by naopak začali masově kolonizovat jejich země? Jenže na to my, jako Evropané, prostě už nemáme. Ukázkovým příkladem v praxi mohou být případy Francie a Alžírska, vzájemné kolonizace a migrace, v průběhu 19. a 20.století. Ale opakuji, těmi posledními odstavci už hodně vybočuji od tématu článku, vlastně s ním už nemají co dělat! Prostě jde o takovou úvahu, k níž mě jen jaksi navedl.
Co Alláh či Mohamed posel jeho jednou zavrhl, to nesmí být žádným muslimem tolerováno ani pochopeno.
„Pokud kdokoliv povoluje cokoliv, co bylo Alláhem či Mohamedem zakázáno nebo pokud někdo zakazuje, co jimi bylo povoleno či dokonce přikázáno, ten je nevěřící a pokud je muslim, pak je odpadlík a musí být zabit.“
Tak to prostě je. Alláh nenávidí „Lotovy lidi“, Mohamed zavrhl homosexuály a nechal je shazovat ze skály a s tím nic nenadělá Khalid, Mohamed ani Lukáš Houdek.
„Alláh nenávidí “Lotovy lidi”, Mohamed zavrhl homosexuály a nechal je shazovat ze skály a s tím nic nenadělá Khalid, Mohamed ani Lukáš Houdek.“ A nemiluje je ani židovský,křesťanský Bůh, a ani jiní bozi. Je na čase připomenout si proč. Je to nejspíš proto, že tato deviace způsobuje ve svém důsledku zamezení dalšího pokračování existence genů postižených jedinců. Mohou být, ale nemusí, prospěšni svému druhu jen po dobu své fyzické existence. K naplnění základního zákona živé přírody, zachováni druhu, mohu přispět jen nepřímo, ale spíše vůbec ne. Poznámka: Dovedeme si představit třeba homosexuálního jelena nebo býka, kteří by nesnášeli laně nebo krávy? U hovězího snad jen voly, což odpovídá muslimským hlídačům harémů – eunuchům.
V duchu sděleného se obracím k našim homosexuálům.Po nepříznivé době vás už tolerujeme a uznáváme.Mohli byste ale po dobách nepříznivých tu toleranci s díky přijmout a neprovokovat dalšími požadavky?Za ty považuji sňatek osob stejného pohlaví,osobování si práva na osvojení dítěte byť je jeden z osvojovatelů biologickým rodičem.Rodinu nemohou tvořit páry stejného pohlaví.Vy to víte a přesto tento požadavek zdůrazňujete.Dítě nemůže vyrůstat v homosexuální „rodině“.Co by si do života odneslo?Kdo pro něho je máma a kdo táta?Po pubertě by pokračoval v tom,co ho „pseudorodina“ naučila.To je příspěvek k chování člověka v normální společnosti?To je deformace a počátek k úpadku životních hodnot.Nechtějte,aby se vrátil diktátor typu Hitlera.
„neprovokovat dalsimi pozdavky“? – to jako spokojit se s tim, ze jsme podlidi?! ze nemame stejna prava jako treba kdejaky degen, co ozraly soulozi s zenskyma a je na tuto cinnost jeste tak hrdy, ze ji ztotoznuje s tim byt jediny spravny clovek hodny toho oznaceni?!
– proc by nemohli osoby se stejnym pohlavim uzavirat snatek, kdyz osoby s ruznym ano? – nemusi se to jmenovat snatek, ale at to ma stejne povinnosti i prava.
Co povazujete za rodinu? – Bezdetny heterosexualni par ano? Ale homosexualni par s detmi uz ne? Nebo nesezdany par? Nebo treba i sezdany par, ale s adoptivnimi detmi? Nebo treba i detmi, ktere nemaji oba rodice stejne? Svobodnou matku s detmi? – Proste rodina je podle vas, to co si vy pod ni predstavujete, aniz byste to nejak vyargumentoval, ze.
Ono vubec jsou k smichu ti bojovnici za tzv. tradicni rodinu a mysli tim: manzela+manzelku+1-2deti.
To tedy neni tradicni rodina ani omylem. To je jen jakesi torzo, ktere existuje v zapadni spoelcnosti u strednich a vyssich vrstev maximalne poslednich 200 let. – „Tradicni“ tedy ROZHODNE neni. Cele veky je rodina nejen otec, matka a MNOHO deti ruzneho pohlavi a veku, ale nezbytnou ssoucasti jsou i prarodice (zijici pod jednou strechou) a casto i strycove/tety, bratranci/sestrenicea to , co se dnes ozancuje za sirsi pribuzenstvo – ti vsichni po veky zili vice ci mene pod jednou strechu, ve stejne vesnici. Tohle je tradicni zivotaschopna rodina, ne to torzo, kteri jedinci jako vy, za ni vydavaji.
Ad osvojeni. Takze dalsi nerovnopravnost je OK. To je ze stejneho soudku jako: „zeny nemaji mit volebni pravo“ a „cernosi jsou mentalne retardovani – hodi se maximalne na manulani praci pod dozorem“.
Nejdriv by se tedy melo definovat, co je CILEM toho, co se nazyva rodina. To je IMHO system, ktery efektivne umoznuje predavani genu a memu prostednictvim pece o potomstvo. Jinak se da rict, ze jde o „dobro“ deti: aby byly syceny jejich potreby materialni (jidlo, obleceni, bydleni, zdravotni pece atd.), emocni (to ze je ma nekdo rad, ze existuje nekdo, na koho se mohou VZDY obratit o pomoc), a rekneme stimulacni (nekdo, kdo podporuje jejich rozvoj dusevni [rozvijeni talentu, znalosti] i fyzicky; nekdo kdo se je snazi pripravit na vsechny okolnosti dospeleho zivota vcetne socialnich dovednosti).
A v takovem pripade je jasne, ze prave motivovani dospeli (coz bezpochyby stejnopohlavni pary jsou, kdyz pres vsechny prekazky zavistivych zapsklych samozvanych urcovatelu radu sveta projdou a dite do sve pece nakonec ziskaji) poskytnou diteti obvykle vice nez byt heterosexualni par, ktery ale dite zplodil „omylem“ jako nepromysleny dusledek sexualnich radovanek, kdy je dite neplanovane a bohuzel velmi cato primo nechtene a ma tak tedy velmi tezky handicap (pokud neskonci uz potratem), ktery ho poznamena – negativne – na cely zivot.
A opravdu me pripada smesne, ze prave vy jaksi predjimate, ze deti vychovavane stejnopohlavnim parem budou mit potitze s vlastni identitou nebo rozpoznanim, kdo je mama, kdo je tata. Oni snad neexistuji rozvracene heterosexualni rodiny? Opravdu ma kazde dite mamu i tatu? (nemyslim v biologickem smyslu, ale mam na mysli „k dispozici“); opakuju, co rozvedeni, co svobodne matky, co deti, ktere ziji s jednim biologickym a druhym nebiologickym rodicem – s macechami a otcimi?
ostatne nez se spolehat na sve vlastni nicim nepodlozene myslenky, co takhle zapatrat, jak je to ve skutecnosti. Stejnopohlavni pary vychovavaji deti uz davno (jen krome samozrejme biologickym prekazkam, tak predevsim kvuli umelym a diskriminacnim preakazkam jich je malo). Zeptejte se deti, co tak vyrustaly, jestli s tim mely problem.
Jsou studie, ktere dokazuji, ze stejnopohlavni „rodice“ (to jest osoby vychovavajici dite) jsou na tom v prumeru stejne nebo lepe nez heterosexualni pary. Statisticky se o deti vic zajimaji, staraji, maji pro ne dulezitejsi vyznam nez pro „bezne pary“. A dite se (opet dle statistik) citi v takove rodine lepe. (Protoze je chtene a neni jen jakymsi vybavenim invetare „tradicni rodiny“).
Vase nazory (o argumenty rozhodne nejde) jsou proste uzkoprse, ignorantske, sebestredne. I kdyby zakony opravdu zrovnopravnily postaveni stejnopohlavnich paru, tu vasi radoby tradicni rodinu to ohrozit ani nemuze (a to nejen proto, ze v priapde homosexualnich paru je uz dost biologickych obtizi uz pri „opatreni si“ ditete). Ta vase rodina totiz upada na to, ze je to jen torzo puvodni rodiny (takze neexistuje zachranna zachytna sit), lide maji deti casto jen jako nechteny vysledek sexualnich radovanek, nebo jen proto, ze se to od nich ceka (je to „tradice“, a kdy :“kdy si privedes uz nejakou holku, ja chci vnoucata“, „zenska si musi najit chlapa“) – aniz by byli pripraveni na to, co takovy svazek a zavazek minimalne dvacetilete pece o dite zamena a dukladne si to promysleli. Plus samozrejme konzumni charakter nasi spolecnosti – „chci si uzit zivota, co to da“ (neni nahoda, ze sirsi rodiny – tzn. ty , co jsou opravdu tradicni, jsou daleko soudrznejsi a spokojenejsi nez par s jedinackem, kdy oba chteji delat karieru a zena si nekdy po 40 vzpomene, ze tak jako maji vilu, auto, kazdorocni dovolenou u more, je na case, aby si poridili i to dite – zvlast kdyz uz vsechny kolegyne nejake maji a resi v praci problemy s chuvami).
Slusny clovek respektuje zakladni pravidlo: Ja se nepletu do zivota tobe, ty se neplet do zivota me. Ja te neomezuju na tvych pravech, ty nemas co omezovat me. Libi se ti tohle? – fajn, ale nenut mi to jako jediny spravny nazor/postoj.
A ty kydy o zivotnich hodnotach… co to jako je? to co je napsano v bibli, v koranu, v tore? Nebo neco, o cem vy jste se rozhodl, ze to tak je?
Zivotni hodnoty: z hlediska evoluce je prenaset sve geny a memy do dalsich generaci tak, aby byly uspesne (a nevyhunuly). A z pohledu jedince, aby prozil stastny a spokojeny zivot. Nic vic. Ale rozhodne nic min.
Tecka.
PS: vase vyhruzka Hitlerem o vas rika vse podstatne.