Hlídač smluv Michal Bláha: Kdo zneužije obchodní tajemství, nedostane zaplaceno
- Jak časté je, že společnosti sice zveřejňují smlouvy, ale neuvádějí objem?
Celkem 21 % všech smluv nemá uvedenou hodnotu smlouvy. Osobně více než 10 % smluv bez ceny považuji za varovný signál, zvláště když firmy nebo úřady nejvíce skrývající hodnotu smlouvy jsou ty dlouhodobě nejproblematičtější.
Podívejte se na reporty Hlídače smluv:
Shrnutí prvního roku účinnosti zákona o registru smluv najdete zde.
Výpis největších odběratelů s utajenou cenou najdete zde.
- Je to utajování ceny s odkazem na obchodní tajemství podle vás obcházením zákona?
- Co přesně znamená odkaz na obchodní tajemství a jak ho lze vykládat, resp. kdy je možné ho uznat jako oprávněný?
To je velmi jasně definováno novým občanským zákoníkem § 504. Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Důležité je, že musí být splněny všechny zmiňované charakteristiky obchodního tajemství současně. Samozřejmě platí, že dodavatel si nemůže o své vůli určit co je obchodním tajemstvím – a to ve vztahu k zákonu o registru smluv a zákonu o svobodném přístupu k informacím.
- Jeden konkrétní příklad: ústecký Dopravní podnik vložil smlouvu o leasingu osobního auta s ČSOB – bez uvedení ceny nájmu. Jak vidíte třeba tuto věc?
Jako porušení zákona, protože pokud nejde o nějaký velmi specifický případ, pak není splněna definice obchodního tajemství dle § 504 obchodního zákoníku. Ale pozor, vámi odkazovaná smlouva spadá ještě do období “zkušební doby” registru smluv, kdy sankce neplatnosti není aktivní. Já ale pevně doufám že odborná veřejnost a novináři pochopí tyto nejkřiklavější případy jako výzvu k porušení zákona o registru smluv, úřad na to upozorní a v případě potřeby případ dovedou až k soudu. Protože jak státní firmy a úřady, tak veřejnost potřebuje praktické vytyčení hranic obchodního tajemství, a to může udělat pouze soud.
Sérii textů k problematice veřejných zakázek
podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
2 komentáře
Btw.na tomto je nádherně vidět jak se autoři registru smluv chytili do vlastní pasti, která byla od začátku zřetelná. Totiž – oni sami v tom zákoně utajení těch informací povolují – hned v par. 3 „Prostřednictvím registru smluv se nezveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.“
Což tedy může být i obchodní tajemství -ale záleží na odůvodnění, takže jak je i v článku zmíněno rozhodovat bude na konci soud. A pěkně dlouho – v řádu měsíců, možná let. Stejně jako před existencí registru.
Tudíž jediný rozdíl je v předpokladu že „smlouva je od samého počátku neplatná. A pokud už dodavatel některé služby či zboží dodal, nedostane za ně zaplaceno. „Osobně bych se spíše domníval, že sice „nedostane zaplaceno ze smlouvy, ale bude vymáhat vydané náklady..
Abych dal příklad znedávna, při dokončování tunelu Blanka se zjistilo že Praze chybí jisté lejstro, takže smlouva byla tím pádem sice taky „od začátku neplatná“,..ale „kupodivu za stavbu zaplatit musela, jenom jí to stalo o pěkných pár milionů navíc za arbitráž…Nebo že bych se mýlil??
Tak ono to tak jednoduché nebude, jak je uvedeno v závěru „v případě potřeby případ dovedou až k soudu.. pro vytýčení hranic obchodního tajemství..
To je asi jako „říct soud projednou vytýčí hranici vraždy“ – a potom už se vrahové nebudou muset soudit, ale „prostě“ jak je chytneme, tak je zavřeme (nebo pověsíme).
Ale nejde to u vraždy a nepůjde to ani u obchodního tajemství každý případ se bude muset řešit u soudu a individuálně. A jak už jsem u předestřel vedle, je naivní se domnívat, že i kdyby soud po několika letech tu smlouvu zrušil, tak /protože subjekt smlouvy bude už dávno dodán (resp. postaven, proveden, zkonzumován, a pod.) tak to skončí tím že se nezaplatí a šmytec. Btw ono už taky dávno zaplaceno být může. A nedejbože aby nebylo. Ale hlavně se pak tedy dodavatel bude soudit o vynaložené náklady, je tady možnost arbitráží, a podobně..
Ergo tedy, je nutné si přiznat, že pokud toto byl záměr zákonu o registru smluv, tak toto povede ještě k většímu právnim chaosu než dnes.. (a ony soudy taky nenají času nazbyt na další stovky případů).
Ale jestli snad měla být záměrem registru smluv medializace těch nepoctivých smluv a jejich náprava demokratickou cestou, tak to se asi moc nepovede ve státě kde nejen že sám ministr financí okrádá stát na daních.,ale navíc ho v tom celá vládní koalice přes rok podporuje, jen aby se udržela u koryta..