Hlídač smluv Michal Bláha: Kdo zneužije obchodní tajemství, nedostane zaplaceno

Napsal/a Robert Malecký 18. července 2017
FacebookXPocketE-mail
ROZHOVOR. HlídacíPes.org upozornil na případ ústeckého Dopravního podniku, který neuvádí s odkazem na obchodní tajemství cenu u pětiny svých smluv v registru. Podle IT experta a zakladatele portálu Hlídač smluv Michala Bláhy je to poměrně běžný způsob, jak se vyhnout kontrole nakládání s veřejnými prostředky. „Osobně více než 10 procent smluv bez ceny považuji za varovný signál,“ říká Bláha v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

  • Jak časté je, že společnosti sice zveřejňují smlouvy, ale neuvádějí objem?

Celkem 21 % všech smluv nemá uvedenou hodnotu smlouvy. Osobně více než 10 % smluv bez ceny považuji za varovný signál, zvláště když firmy nebo úřady nejvíce skrývající hodnotu smlouvy jsou ty dlouhodobě nejproblematičtější.


Podívejte se na reporty Hlídače smluv:

Shrnutí prvního roku účinnosti zákona o registru smluv najdete zde.

Výpis největších odběratelů s utajenou cenou najdete zde.


  • Je to utajování ceny s odkazem na obchodní tajemství podle vás obcházením zákona?

Ne obcházením, ale porušováním. Osobně čekám, že vzhledem k existující sankci neplatnosti smlouvy od samého počátku, platící od 1. července 2017, se toto zneužívání obchodního tajemství sníží. Motivace pro toto chovaní bude i na straně dodavatelů. Pokud kdokoliv napadne využití obchodního tajemství, úřad i firma budou trvat na své pozici obchodního tajemství a soud rozhodne opačně, pak v praxi bude smlouva od samého počátku neplatná. A pokud už dodavatel některé služby či zboží dodal, nedostane za ně zaplaceno. Očekávám výrazný úbytek zneužívání zejména u telekomunikačních, poštovních, IT a právních služeb. A rozhodně to budeme v Hlídači smluv pozorně sledovat a analyzovat.

  • Co přesně znamená odkaz na obchodní tajemství a jak ho lze vykládat, resp. kdy je možné ho uznat jako oprávněný?

To je velmi jasně definováno novým občanským zákoníkem § 504. Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Důležité je, že musí být splněny všechny zmiňované charakteristiky obchodního tajemství současně. Samozřejmě platí, že dodavatel si nemůže o své vůli určit co je obchodním tajemstvím – a to ve vztahu k zákonu o registru smluv a zákonu o svobodném přístupu k informacím.

  • Jeden konkrétní příklad: ústecký Dopravní podnik vložil smlouvu o leasingu osobního auta s ČSOB – bez uvedení ceny nájmu. Jak vidíte třeba tuto věc?

Jako porušení zákona, protože pokud nejde o nějaký velmi specifický případ, pak není splněna definice obchodního tajemství dle § 504 obchodního zákoníku. Ale pozor, vámi odkazovaná smlouva spadá ještě do období “zkušební doby” registru smluv, kdy sankce neplatnosti není aktivní. Já ale pevně doufám že odborná veřejnost a novináři pochopí tyto nejkřiklavější případy jako výzvu k porušení zákona o registru smluv, úřad na to upozorní a v případě potřeby případ dovedou až k soudu. Protože jak státní firmy a úřady, tak veřejnost potřebuje praktické vytyčení hranic obchodního tajemství, a to může udělat pouze soud.


logo nfnzSérii textů k problematice veřejných zakázek
podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky. 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)