Ekonom Milan Zelený: Co dnes v ČR NELZE …?
Napsal/a Milan Zelený 12. srpna 2015
Autor mnoha vysoce ceněných odborných i populárních publikací Milan Zelený analyzoval před nedávnem pro HlídacíPes.org slabiny české ekonomiky. Nově analýzu rozvíjí o výčet věcí, na které si musíme dávat pozor nebo je změnit.
Tak jak na Volze. Možno jim věřit? Nelze.
- ignorovat středoevropský, evropský i světový kontext: česká ekonomika není a nemůže být „ostrůvkem“ hospodářské výjimky, natož „ekonomický tygr Evropy“ (media i politici by měli vyjádřit spíše pokoru a své předvolební aspirace zklidnit)
- ignorovat pohyby německé ekonomiky: viz např. červnový (2015) pokles průmyslové produkce o -1,4%, exportu -1,0% a importu -0,5%: ČR je na Němcích závislá a nelze je tudíž ignorovat – vlastní v ČR masivní aktiva
- skrývat historický propad podílu Německa na světovém HDP: nejprudší ze všech vyspělých zemí: z 5,96 na 3,72%. (Stejně tak propad ČR z 0,37 na 0,33%)
- oslavovat statistické pohyby nahoru a ignorovat stejně důležité pohyby dolů: oba pohyby by měly mít stejnou mediální váhu: ukazatelé se nepohybují v přímkách; moudré není jen „tleskat“ nebo „skákat“, ale hlavně pochopit příčiny hospodářských jevů
- přeceňovat význam mediálního „optimismu“: vede ke zbytečnému a bujarému zadlužování neinformovaného obyvatelstva – v očekávání tzv. „českého“ růstu
- ignorovat rostoucí nákup akcií „na úvěr“ v Číně, USA i západní Evropě: burzy tak absorbují inflační tlaky; vznikají bubliny, které již 8 let udržují centrální banky. Zadlužování obyvatelstva zůstává největším rizikem všude na světě
- ignorovat, že úvěrové zatížení je v USA již řádově vyšší než v letech 2000 a 2007: o vlastní peníze může člověk prostě přijít, ale bankám se splácet musí. Proto Fed odkládá navýšení úrokových měr: návrat do normality je pro banky až neúnosně rizikový
- zapomínat, že odhady růstu nadhodnocují banky (všechny zahraničně vlastněné) za účelem generování nových půjček, nových poplatkových příjmů, nového zadlužení; funguje to
- zapomínat na zásadní závislost ekonomiky ČR na Německu a EU, jakož i na monokulturních, subdodavatelských a tradičních návycích odvozené ekonomiky
- zneužívat výraz „česká ekonomika“: jde spíše o ekonomiku „na českém území“, která je převážně v zahraničních rukou
- zbytečně zneužívat slovo „naše“ – jako naše Škodovka, náš Pilsner Urquell, atp. Byly naše, nejsou naše, prodali jsme je (Němcům a Jihoafričanům), jsou jejich. Když prodáte rodný dům, není to váš dům – i když tam třeba děláte zahradníka nebo domovníka – nemáte do toho už co mluvit
- zapomínat, že optimismus-pesimismus, emoce a mediální „roztleskávání“ nikomu nepomohou; není nic trapnějšího, než si plést následky s příčinami: komunismus už byl
- přeceňovat „hrubý domácí produkt“; není domácí ve smyslu „co je doma, to se počítá“, ale jde pouze o produkt na českém území vytvořený: jeho podstatná část Čechům nepatří
- jásat nad růstem exportu: jeho přidaná hodnota a zisky patří vlastníkům, ne domácím zaměstnancům
- tolerovat akcelerující politiku lákání, stimulování a dotování cizích podniků, na úkor tvorby vlastní vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů
- financovat oxymóron tzv. „ekonomické diplomacie“, tj. souhru oligarchů a státních byrokracií, s pomocí závislých podniků – hrajících „křoví“ na mezinárodní politické scéně
- ignorovat vládní podporu odprodeje celých subdodavatelských řetězců přímo do zahraničních (např. korejských) rukou – a tak přímo ohrožovat konkurenceschopnost tradičně místních subdodavatelů
- udržovat aktivity s nízkou přidanou hodnotou (montáže, skladování a subdodavatelství) pro české zaměstnance a odevzdávat (za mísu čočovice) možnosti vysoké přidané hodnoty do zahraničí
- přehlížet, že namísto podílu na přidané hodnotě dostává ČR pouze smluvní mzdy a platy za montážní a subdodavatelské služby – a ještě za ně stát doplácí extra, z vybraných daní
- výběr daně z přidané hodnoty není nízký jen kvůli zlodějně a podvodům, ale hlavně kvůli nízké tvorbě přidané hodnoty. Bez růstu přidané hodnoty musí i výběr daně z přidané hodnoty klesat – zákonitě. Nejde o vědu
- neporovnávat míru nezaměstnanosti s mírou zaměstnanosti: být nezaměstnaný není totéž jako být bez práce (opustit pracovní sílu). Např. v USA opustilo pracovní sílu od začátku krize přes 17 mil. lidí – proto tam míra nezaměstnanosti stále klesá. (Až bude v pracovní síle jen pár lidí, bude nezaměstnanost nulová, ale bez práce budou téměř všichni; opět, nejde o vědu)
- nesledovat podíl HNP (hrubý národní produkt) na celkovém HDP země: je třeba vědět, co je naše, a co jejich
- ignorovat, že svět neprochází cyklickou krizí, ale historickou, nezvratnou transformací a metamorfózou – jde i o budoucnost ČR
- nechávat české vzdělávání v rukou ministerstva školství a jeho akreditačních komisí. Naopak, každá škola musí hledat svoji vlastní cestu – nejen v USA, ale i v ČR
- zavírat oči (a vymýšlet si výmluvy) nad nedostatečnou úrovní jazykových znalostí, obzvláště v angličtině a němčině; epidemie zbytečného dabingu dominuje media
- tolerovat degradaci mladých generací státem: akcelerující oslabování jejich individuální ambice, sebedůvěry, autonomie, inovativnosti a podnikavosti nemůže v dnešním světě uspět; vozit se na jazykovém chvostu není slibnou strategií
- znevýhodňovat a omezovat soukromé, podnikové a podnikatelské školky, školy a univerzity – v nich spočívá budoucnost vzdělávání
- udržovat strategii zírání do čísel (pohled do zpětného zrcátka), bez jakékoliv diagnózy příčin a následků, pochopení trendů, a domáhání se Proč? – což je vlastním posláním nových medií
- ignorovat, že ekonomika ČR je výrazně odvozená, neautonomní a závislá na západní Evropě (Německu), která je návazně závislá na Číně, USA, Japonsku, Indii, atp. Tyto ekonomiky je třeba sledovat a z nich budoucí prospekty odvozovat, ne naopak
- přeceňovat vliv ČNB na domácí i okolní ekonomické pohyby; ČNB se liší od ostatních centrálních bank tím, že intervenuje v ekonomice tak převážně odvozené a tudíž neschopné výrazných tržních reakcí
- nadále konzumovat polopravdy, desinterpretace, manipulace a stranicko-ideologické barvení na růžovo tanků reality
- ignorovat amerického vzbouřence Trumpa: Our leaders are stupid. Our politicians are stupid. Už kvůli té angličtině. Nikdo vám to nepřeloží – je to i pro dabing příliš blízké
Žádnou ekonomiku, ani společnost, nelze řídit s pohledem upřeným do zpětného zrcátka
Chyby minulosti nelze napravit politicko-mediální propagandou stejného myšlení, které k nim vedlo
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Pan Zelený zapomněl na Rusko. Proč asi ?
A v akej suvislosti mal Rusko spomenut? Navrhnite mu to, zaiste sa rad pouci :-).
Dozajista, jako odstrašující příklad se vždy hodí jej zmínit.
Pan profesor Zelený má téměř ve všem jím zde zmíněném pravdu…ovšem nezmínil jednu zásadní věc :
„Nenechat se informovat od lidí, kteří jím doporučené postupy a rady zcela ignorují.“
🙂
Motto 1: Na komunizmu je nejhorší to, co přichází po něm. (Adam Michnik)
Motto 2: Hlavní je koryto, svině se k němu už vždycky najde. (Lidové přísloví).
Motto 3: Kdo nekrade, okrádá rodinu. (perokrad V.K.).
Motto 4: Slibem nezarmoutíš. (Lidová moudrost).
Parazitičtí roztlemení politici všech barev a jejich úředničtí, justiční, ústavní i novinářští poskoci, ale také všichni šarlatánští ekonomové a politologové, se všeobecně občanského práva (ztělesněného občanským zákoníkem a podepřeného moderní informatikou), panicky bojí – protože jejich úmyslně temný a kalný volební systém je s ním v jasném rozporu a tudíž by mohl být ústavním soudem někdy zrušen a celá klauzemanovská lžidemokracie by zanikla a byla nahrazena adresnou zpětnovazebnou občanskoprávní demokracií. A i politologové a novinoví komentátoři by přišli o svůj snadný zdroj parazitické a šarlatánské obživy, placené hloupými a nemyslícími občany. Stejně tak se bojí odluky partají od státu (podle vzoru církví) a zdanění partajních příjmů. Řecká azbucká lůzokracie opět dobývá svět: Kdo z vás to má ??? Blíže viz odkaz na konci příspěvku.
Základem pokrytecké parazitické politiky je nemyslící stádo voličských býložravců a jalových diskutérů, kolem něhož krouží vlčí smečky partají a šakalí smečky politologů. Volení anonymním a nikomu neodpovědným voličským stádem, chvíli poměrně, chvíli většinově, vedoucí hovado stáda dokonce přímo.
V mafiánském postkomunistickém Česku není a ani nemůže být ani jediná autentická, tradiční a civilizovaná politická strana – jen Potěmkinova vesnice Klauzemanovy prognosťácké, kremlofilské vylhané „standardní demokracie“, složené ze sulcovitých nesoudržných tlup levorukých žvanilů, parazitů a zlatokopů s těmi nejpřízemnějšími motivy, „stran“ a straniček vzniklých na troskách KSČ a její pobočky Národní Fronty, z jejich bývalých členů nebo jejich potomků, případně založených estébáckými tržními oligarchy, podbízejícími se voličské proletářské lůze pronásledováním třídně nepřátelských živnostníků a dumpingovými cenami pro získání státní zakázky. Z bývalých soudruhů politruků se vyrojilo hejno šarlatánských „politologů“, „analytiků“ a „mediálních odborníků“ (kteří by se normální prací nikdy neuživili). Současný konzumizmus není nic jiného, než převlečený a přebujelý komunistický materializmus. ODS i ČSSD nepřežijí své podvodné, šarlatánské a falešné „zakladatele“ a nebude to žádná škoda. Tuto zdánlivě bezvýchodnou situaci lze výhodně využít pro vznik autentické, občanskoprávní politiky, založené na důsledné a zákonné osobní odpovědnosti jak voliče, tak zastupitele, na bázi občanského zákoníku – nikoli na vylhaném a zmanipulovaném „veřejném právu“, zbaběle a pokrytecky trpěném Ústavním soudem a celou justicí. A také s upozaděním falešných parazitických partají mafiánského původu a charakteru, které jsou ještě horší než středověké církve a musí být odloučeny od státu, jinak se nic nezlepší.
Poměrný či většinový systém, založený na přibližně rovnoměrném zisku šarlatánsky získaných hlasů pro postkomunisty, je nutno nahradit občanskoprávním adresným a zpětnovazebním systémem z permanentně individuálně prověřovaných nejlepších zastupitelů – bez ohledu na jejich partajní příslušnost. Národní mužstvo se také sestavuje z nejlepších hráčů – nikoli z nejvlivnějších klubů a jejich bafuňářů. Každé jiné řešení je jen další šarlatánský trik na naivní občany.
„Nadpartajnická politika“ (podobná nezávislé advokacii), na bázi občanského zákoníku založená, má reálnou a logicky zdůvodněnou šanci, a to univerzálně a celosvětově.
Všechno už tady jednou bylo – jenom zodpovědný občanskoprávní, adresný a průběžný volební systém na bankovně účetním principu dosud nikoli.
Nepomůže nic jiného, než úplná, obousměrná personální ručitelská adresnost a zpětnovazebnost volebního systému na voliče, včetně možnosti levného a voličsky osobně zodpovědného referenda i přímé volby kohokoli :
„Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly“ (korupčník rakouských dezertérů a tvůrce jepičí ČSR: TGM).
Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné spoluvlastnické demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát“ na google:
http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby
To je nářez.
S úrovní jakou dosahují čeští politici a ekonomové jsme v řiti.
To je tristní výčet.
Naprostý souhlas. Je zajímavé , že tyto skutečnosti jsou v mainstreamu velmi málo rozebírané,analyzované, především otázky co je české, kolik kapitálu je cizího a z které země a jak je to pro naši zemi evýhodné atd. atd. ..spíš se člověk dozví o kolik RR bylo v ten rok vyrobeno.
A copak to, že nám nic z toho neřeknou v České televizi? Třeba by o tom mohl pohovořit ten velemoudrý, všeznalý Václav Moravec?