Ekonom Milan Zelený: Co dnes v ČR NELZE …?
Napsal/a Milan Zelený 12. srpna 2015
Autor mnoha vysoce ceněných odborných i populárních publikací Milan Zelený analyzoval před nedávnem pro HlídacíPes.org slabiny české ekonomiky. Nově analýzu rozvíjí o výčet věcí, na které si musíme dávat pozor nebo je změnit.
Tak jak na Volze. Možno jim věřit? Nelze.
- ignorovat středoevropský, evropský i světový kontext: česká ekonomika není a nemůže být „ostrůvkem“ hospodářské výjimky, natož „ekonomický tygr Evropy“ (media i politici by měli vyjádřit spíše pokoru a své předvolební aspirace zklidnit)
- ignorovat pohyby německé ekonomiky: viz např. červnový (2015) pokles průmyslové produkce o -1,4%, exportu -1,0% a importu -0,5%: ČR je na Němcích závislá a nelze je tudíž ignorovat – vlastní v ČR masivní aktiva
- skrývat historický propad podílu Německa na světovém HDP: nejprudší ze všech vyspělých zemí: z 5,96 na 3,72%. (Stejně tak propad ČR z 0,37 na 0,33%)
- oslavovat statistické pohyby nahoru a ignorovat stejně důležité pohyby dolů: oba pohyby by měly mít stejnou mediální váhu: ukazatelé se nepohybují v přímkách; moudré není jen „tleskat“ nebo „skákat“, ale hlavně pochopit příčiny hospodářských jevů
- přeceňovat význam mediálního „optimismu“: vede ke zbytečnému a bujarému zadlužování neinformovaného obyvatelstva – v očekávání tzv. „českého“ růstu
- ignorovat rostoucí nákup akcií „na úvěr“ v Číně, USA i západní Evropě: burzy tak absorbují inflační tlaky; vznikají bubliny, které již 8 let udržují centrální banky. Zadlužování obyvatelstva zůstává největším rizikem všude na světě
- ignorovat, že úvěrové zatížení je v USA již řádově vyšší než v letech 2000 a 2007: o vlastní peníze může člověk prostě přijít, ale bankám se splácet musí. Proto Fed odkládá navýšení úrokových měr: návrat do normality je pro banky až neúnosně rizikový
- zapomínat, že odhady růstu nadhodnocují banky (všechny zahraničně vlastněné) za účelem generování nových půjček, nových poplatkových příjmů, nového zadlužení; funguje to
- zapomínat na zásadní závislost ekonomiky ČR na Německu a EU, jakož i na monokulturních, subdodavatelských a tradičních návycích odvozené ekonomiky
- zneužívat výraz „česká ekonomika“: jde spíše o ekonomiku „na českém území“, která je převážně v zahraničních rukou
- zbytečně zneužívat slovo „naše“ – jako naše Škodovka, náš Pilsner Urquell, atp. Byly naše, nejsou naše, prodali jsme je (Němcům a Jihoafričanům), jsou jejich. Když prodáte rodný dům, není to váš dům – i když tam třeba děláte zahradníka nebo domovníka – nemáte do toho už co mluvit
- zapomínat, že optimismus-pesimismus, emoce a mediální „roztleskávání“ nikomu nepomohou; není nic trapnějšího, než si plést následky s příčinami: komunismus už byl
- přeceňovat „hrubý domácí produkt“; není domácí ve smyslu „co je doma, to se počítá“, ale jde pouze o produkt na českém území vytvořený: jeho podstatná část Čechům nepatří
- jásat nad růstem exportu: jeho přidaná hodnota a zisky patří vlastníkům, ne domácím zaměstnancům
- tolerovat akcelerující politiku lákání, stimulování a dotování cizích podniků, na úkor tvorby vlastní vrstvy národních kapitalistů a podnikatelů
- financovat oxymóron tzv. „ekonomické diplomacie“, tj. souhru oligarchů a státních byrokracií, s pomocí závislých podniků – hrajících „křoví“ na mezinárodní politické scéně
- ignorovat vládní podporu odprodeje celých subdodavatelských řetězců přímo do zahraničních (např. korejských) rukou – a tak přímo ohrožovat konkurenceschopnost tradičně místních subdodavatelů
- udržovat aktivity s nízkou přidanou hodnotou (montáže, skladování a subdodavatelství) pro české zaměstnance a odevzdávat (za mísu čočovice) možnosti vysoké přidané hodnoty do zahraničí
- přehlížet, že namísto podílu na přidané hodnotě dostává ČR pouze smluvní mzdy a platy za montážní a subdodavatelské služby – a ještě za ně stát doplácí extra, z vybraných daní
- výběr daně z přidané hodnoty není nízký jen kvůli zlodějně a podvodům, ale hlavně kvůli nízké tvorbě přidané hodnoty. Bez růstu přidané hodnoty musí i výběr daně z přidané hodnoty klesat – zákonitě. Nejde o vědu
- neporovnávat míru nezaměstnanosti s mírou zaměstnanosti: být nezaměstnaný není totéž jako být bez práce (opustit pracovní sílu). Např. v USA opustilo pracovní sílu od začátku krize přes 17 mil. lidí – proto tam míra nezaměstnanosti stále klesá. (Až bude v pracovní síle jen pár lidí, bude nezaměstnanost nulová, ale bez práce budou téměř všichni; opět, nejde o vědu)
- nesledovat podíl HNP (hrubý národní produkt) na celkovém HDP země: je třeba vědět, co je naše, a co jejich
- ignorovat, že svět neprochází cyklickou krizí, ale historickou, nezvratnou transformací a metamorfózou – jde i o budoucnost ČR
- nechávat české vzdělávání v rukou ministerstva školství a jeho akreditačních komisí. Naopak, každá škola musí hledat svoji vlastní cestu – nejen v USA, ale i v ČR
- zavírat oči (a vymýšlet si výmluvy) nad nedostatečnou úrovní jazykových znalostí, obzvláště v angličtině a němčině; epidemie zbytečného dabingu dominuje media
- tolerovat degradaci mladých generací státem: akcelerující oslabování jejich individuální ambice, sebedůvěry, autonomie, inovativnosti a podnikavosti nemůže v dnešním světě uspět; vozit se na jazykovém chvostu není slibnou strategií
- znevýhodňovat a omezovat soukromé, podnikové a podnikatelské školky, školy a univerzity – v nich spočívá budoucnost vzdělávání
- udržovat strategii zírání do čísel (pohled do zpětného zrcátka), bez jakékoliv diagnózy příčin a následků, pochopení trendů, a domáhání se Proč? – což je vlastním posláním nových medií
- ignorovat, že ekonomika ČR je výrazně odvozená, neautonomní a závislá na západní Evropě (Německu), která je návazně závislá na Číně, USA, Japonsku, Indii, atp. Tyto ekonomiky je třeba sledovat a z nich budoucí prospekty odvozovat, ne naopak
- přeceňovat vliv ČNB na domácí i okolní ekonomické pohyby; ČNB se liší od ostatních centrálních bank tím, že intervenuje v ekonomice tak převážně odvozené a tudíž neschopné výrazných tržních reakcí
- nadále konzumovat polopravdy, desinterpretace, manipulace a stranicko-ideologické barvení na růžovo tanků reality
- ignorovat amerického vzbouřence Trumpa: Our leaders are stupid. Our politicians are stupid. Už kvůli té angličtině. Nikdo vám to nepřeloží – je to i pro dabing příliš blízké
Žádnou ekonomiku, ani společnost, nelze řídit s pohledem upřeným do zpětného zrcátka
Chyby minulosti nelze napravit politicko-mediální propagandou stejného myšlení, které k nim vedlo
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Rusové drží Arménii v šachu. Země ale stojí za návštěvu
Petr Pithart: Ze slov může téct i krev. Raději spolu zkusme mluvit
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
9 komentářů
Pan Zelený zapomněl na Rusko. Proč asi ?
A v akej suvislosti mal Rusko spomenut? Navrhnite mu to, zaiste sa rad pouci :-).
Dozajista, jako odstrašující příklad se vždy hodí jej zmínit.
Pan profesor Zelený má téměř ve všem jím zde zmíněném pravdu…ovšem nezmínil jednu zásadní věc :
„Nenechat se informovat od lidí, kteří jím doporučené postupy a rady zcela ignorují.“
🙂
Motto 1: Na komunizmu je nejhorší to, co přichází po něm. (Adam Michnik)
Motto 2: Hlavní je koryto, svině se k němu už vždycky najde. (Lidové přísloví).
Motto 3: Kdo nekrade, okrádá rodinu. (perokrad V.K.).
Motto 4: Slibem nezarmoutíš. (Lidová moudrost).
Parazitičtí roztlemení politici všech barev a jejich úředničtí, justiční, ústavní i novinářští poskoci, ale také všichni šarlatánští ekonomové a politologové, se všeobecně občanského práva (ztělesněného občanským zákoníkem a podepřeného moderní informatikou), panicky bojí – protože jejich úmyslně temný a kalný volební systém je s ním v jasném rozporu a tudíž by mohl být ústavním soudem někdy zrušen a celá klauzemanovská lžidemokracie by zanikla a byla nahrazena adresnou zpětnovazebnou občanskoprávní demokracií. A i politologové a novinoví komentátoři by přišli o svůj snadný zdroj parazitické a šarlatánské obživy, placené hloupými a nemyslícími občany. Stejně tak se bojí odluky partají od státu (podle vzoru církví) a zdanění partajních příjmů. Řecká azbucká lůzokracie opět dobývá svět: Kdo z vás to má ??? Blíže viz odkaz na konci příspěvku.
Základem pokrytecké parazitické politiky je nemyslící stádo voličských býložravců a jalových diskutérů, kolem něhož krouží vlčí smečky partají a šakalí smečky politologů. Volení anonymním a nikomu neodpovědným voličským stádem, chvíli poměrně, chvíli většinově, vedoucí hovado stáda dokonce přímo.
V mafiánském postkomunistickém Česku není a ani nemůže být ani jediná autentická, tradiční a civilizovaná politická strana – jen Potěmkinova vesnice Klauzemanovy prognosťácké, kremlofilské vylhané „standardní demokracie“, složené ze sulcovitých nesoudržných tlup levorukých žvanilů, parazitů a zlatokopů s těmi nejpřízemnějšími motivy, „stran“ a straniček vzniklých na troskách KSČ a její pobočky Národní Fronty, z jejich bývalých členů nebo jejich potomků, případně založených estébáckými tržními oligarchy, podbízejícími se voličské proletářské lůze pronásledováním třídně nepřátelských živnostníků a dumpingovými cenami pro získání státní zakázky. Z bývalých soudruhů politruků se vyrojilo hejno šarlatánských „politologů“, „analytiků“ a „mediálních odborníků“ (kteří by se normální prací nikdy neuživili). Současný konzumizmus není nic jiného, než převlečený a přebujelý komunistický materializmus. ODS i ČSSD nepřežijí své podvodné, šarlatánské a falešné „zakladatele“ a nebude to žádná škoda. Tuto zdánlivě bezvýchodnou situaci lze výhodně využít pro vznik autentické, občanskoprávní politiky, založené na důsledné a zákonné osobní odpovědnosti jak voliče, tak zastupitele, na bázi občanského zákoníku – nikoli na vylhaném a zmanipulovaném „veřejném právu“, zbaběle a pokrytecky trpěném Ústavním soudem a celou justicí. A také s upozaděním falešných parazitických partají mafiánského původu a charakteru, které jsou ještě horší než středověké církve a musí být odloučeny od státu, jinak se nic nezlepší.
Poměrný či většinový systém, založený na přibližně rovnoměrném zisku šarlatánsky získaných hlasů pro postkomunisty, je nutno nahradit občanskoprávním adresným a zpětnovazebním systémem z permanentně individuálně prověřovaných nejlepších zastupitelů – bez ohledu na jejich partajní příslušnost. Národní mužstvo se také sestavuje z nejlepších hráčů – nikoli z nejvlivnějších klubů a jejich bafuňářů. Každé jiné řešení je jen další šarlatánský trik na naivní občany.
„Nadpartajnická politika“ (podobná nezávislé advokacii), na bázi občanského zákoníku založená, má reálnou a logicky zdůvodněnou šanci, a to univerzálně a celosvětově.
Všechno už tady jednou bylo – jenom zodpovědný občanskoprávní, adresný a průběžný volební systém na bankovně účetním principu dosud nikoli.
Nepomůže nic jiného, než úplná, obousměrná personální ručitelská adresnost a zpětnovazebnost volebního systému na voliče, včetně možnosti levného a voličsky osobně zodpovědného referenda i přímé volby kohokoli :
„Státy se prostě udržují těmi principy, na kterých vznikly“ (korupčník rakouských dezertérů a tvůrce jepičí ČSR: TGM).
Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné spoluvlastnické demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát“ na google:
http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby
To je nářez.
S úrovní jakou dosahují čeští politici a ekonomové jsme v řiti.
To je tristní výčet.
Naprostý souhlas. Je zajímavé , že tyto skutečnosti jsou v mainstreamu velmi málo rozebírané,analyzované, především otázky co je české, kolik kapitálu je cizího a z které země a jak je to pro naši zemi evýhodné atd. atd. ..spíš se člověk dozví o kolik RR bylo v ten rok vyrobeno.
A copak to, že nám nic z toho neřeknou v České televizi? Třeba by o tom mohl pohovořit ten velemoudrý, všeznalý Václav Moravec?