Už druhý rok svět řeší původ koronaviru. Čína se k němu nehlásí, ale vydělala na něm

Je zjevné, která část světa šla v posledním covidovém roce a půl ekonomicky nahoru a která ne, který politický systém vykazuje tvrdě vyžadovanou stabilitu a které systémy naopak zažívají největší morální, etickou a právní krizi od doby druhé světové války. Ve kterých zemích jsou kolaterální škody epidemie největší a kde je nejvíce rozdělená a frustrovaná občanská společnost. 

První zprávu o propuknutí 27 případů zápalu plic neznámého původu ve městě Wu-chan přinesla agentura Reuters 30.12.2019. Prakticky ihned se začala o situaci zajímat i čínská viroložka Jen Li-meng. Informace o tom, jak situace reálně v terénu vypadá, čerpala od svých kolegů z nemocnic a laboratoří. Brzy se z ní z pohledu Číny stala nežádoucí osoba.

Tvrdí, že to okamžitě nahlásila svým nadřízeným, kteří jsou vyhlášenými koronavirovými experty a konzultanty Světové zdravotnické organizace. Doufala, že to povede k tlaku na čínskou vládu, aby začala adekvátně jednat. Místo toho se jí dostalo varování, že může „zmizet“ podobně, jako se to stalo v roce 2019 tisícům mladých protestujících z Hongkongu.

Mobilizace čínských sil

Jen Li-meng byla od počátku přesvědčena o tom, že SARS-CoV-2 je laboratorního původu. Utvrdila ji v tom jak debata s některými kolegy z laboratoří, tak její vlastní analýza genetického kódu viru, který byl dostupný ve sdílené databázi. Došla k závěru, že SARS-CoV-2 je produktem tzv. gain-of-function výzkumu, přičemž jako předloha zřejmě posloužily koronaviry ZC45 a/nebo ZXC21.

Rychle pochopila, že se jedná o infekci schopnou mezilidského přenosu, což však bylo čínskou vládou popíráno od samého počátku až do 20. ledna 2020. Čínská vláda se snažila celou věc ututlat, umlčovala lékaře a další, kteří se snažili o situaci informovat.

Čínská viroložka se začala vážně obávat hrozící pandemie. Rozhodla se proto anonymně vystoupit 19. ledna pro LUDE Media a během vysílání se o výše uvedené informace podělila. O čtyři hodiny později čínská vláda ztrojnásobila reportovaný počet infikovaných, o několik dalších hodin později potvrdila výskyt infekce mimo město Wu-chan a následující den přiznala mezilidský přenos infekce.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Zároveň ale byla mobilizována armáda loajálních čínských vědců. Doktorka Š‘ Čeng-li (tzv. netopýří žena a hlavní tvář koronavirového výzkumu) přispěchala již 20. ledna s odborným článkem, ve kterém zmínila netopýří koronavirus RaTG13 a jeho genetickou podobnost 96,2 % se SARS-CoV-2, což mělo posloužit jako argument pro přírodní původ viru.

Článek vyšel 3. února v časopise Nature a od té doby se mu dostalo nesmírné pozornosti nejenom ze strany odborníků, ale také (a hlavně) médií. Od této chvíle bylo v podstatě „jasno“, že SARS-CoV-2 je přírodního původu. Tečka. Kdokoliv začal tvrdit něco jiného, tak prostoru dostal minimum, zato však nikdy nebyl ušetřen pořádné „tečky“ od svého okolí.

Zaručeně nezávislí odborníci

Zajímavé je, že odborný článek (rovněž jej přitom publikoval časopis Nature) zmiňující příbuzné koronaviry ZC45 a ZXC21, nedosáhl ani zdaleka takové pozornosti. Stačilo to však k tomu, aby byla laboratoř autorů zavřena z důvodu údajné údržby. Tyto příbuzné koronaviry byly svého času izolovány vědci z čínské vojenské virologické laboratoře.

Mezitím se světová média plnila informacemi o přírodním původu SARS-CoV-2; kdokoliv řekl cokoliv o možném laboratorním původu byl dehonestován, zesměšňován, diskreditován a umlčen. A 8. února v klidu a tichosti převzal vedení wuchanského virologického institutu generálmajor a expert na biologické zbraně doktor Wej Čchen.

Peking také tvrdě pracoval na vědeckém konsensu, mezinárodní vyšetřování ve městě Wu-chan ale zásadně odmítal. Pro teorii přírodního původu viru bylo nutné získat i západní odborníky a vědce. Stejně tak bylo žádoucí, aby se tito akademici opřeli přímo do teorie možného laboratorního úniku.

Celkem 27 různých odborníků se podepsalo pod prohlášení, že SARS-CoV-2 je zcela jistě přírodního původu a jakékoliv „konspirační teorie“, které byť jenom naznačují možný laboratorní původ, jsou fantasmagorie. Jejich prohlášení vyšlo v prestižním časopise Lancet. Teprve nedávno se díky uniklé emailové komunikaci zjistilo, kdo za tímto počinem stál.

Prohlášení zorganizoval jistý Peter Daszak, CEO neziskové organizace EcoHealth Alliance, která dlouhodobě spolupracovala s wuchanským virologickým institutem a „netopýří ženou“ Š‘ Čeng-li. Nedávné vyšetřování amerického Senátu prokázalo, že tato společnost wuchanský gain-of-function výzkum sponzorovala skrze peníze amerických daňových poplatníků.

I několik dalších spoluautorů prohlášení je propojeno s EcoHealth Alliance a je tedy ve střetu zájmů stejně jako samotný Peter Daszak. To ale autoři v prohlášení nijak neuvedli. Za zmínku stojí i to, že prohlášení jako takové se ve věci původu SARS-CoV-2 neopřelo o jediný konkrétní vědecký argument.

Zmíněný Peter Daszak se pak ale ocitl v čele vyšetřovacího týmu Světové zdravotnické organizace, který měl objasnit původ SARS-CoV-2 přímo na místě, tedy v Číně. Nepřekvapí, k jakému závěru pak toto vyšetřování došlo: laboratorní původ označilo za extrémně nepravděpodobné.

Dne 17. března vyšel článek v časopise Nature Medicine, kde tentokrát již západní autoři argumentovali pro přírodní původ a opírali se v tom o Číňany zmíněný RaTG13. I zde jsou ale někteří autoři textu ve střetu zájmů: například doktor Ian Lipkin z Kolumbijské univerzity má k Číně velmi blízko – v posledních 20 letech obdržel od čínské vlády několik prestižních ocenění.

Vše doplnila masivní čínská (a ruská) dezinformační kampaň nejen o CIA špionech, kteří údajně vypustili virus stvořený v americké laboratoři. Spolu se záplavou nesmyslů na sociálních sítích to přineslo kýžený efekt. Každý laik má od té doby jasno, že laboratorní původ SARS-CoV-2 je nesmysl. Facebook na toto téma dokonce uvalil cenzuru.

 Jen Li-meng vrací úder

Ale zpátky k viroložce Jen Li-meng, jejíž identita byla čínskou vládou brzy odhalena. Musela proto utéct: koncem dubna 2020 odletěla z Hongkongu do USA, kde se skrývá dodnes, neznámo kde. Její první vystoupení v amerických médiích bylo loni 10. června na stanici Fox News. Od té doby promluvila opakovaně v různých amerických médiích.

Svá tvrzení o laboratorním původu viru podložila argumenty ve své odborné práci, kterou zveřejnila na nezávislém serveru Zenodo loni 14. září. Týden poté vydala skupina vědců John Hopkins Center for Health and Security svůj kritický komentář. Druhý kritický komentář sepsali vědci z MIT Press, zveřejnili ho 24. září.

Ponechme stranou, že mnoho z tvrzení Jen Li-meng v nich byly překroucených nebo nepochopených, podívejme se místo toho na samotné autory. Například doktor Robert Gallo, který byl vedoucím autorem komentáře skupiny vědců z MIT Press, má prokazatelně silné vazby na čínskou vládu. V roce 2009 byl založen v provincii Šan-tung virologický institut nesoucí jméno tohoto vědce. Doktor Gallo je také členem vedení firmy Medisun Holdings Limited se sídlem v Hongkongu. Koncem loňského prosince (tedy přibližně tři měsíce po vydání zmíněného komentáře) obdržel od čínské vlády jednu z nejprestižnějších cen za biologický výzkum a medicínu.

Druhý komentář vznikl pod vedením doktorky Gigi Gronvall, která byla členkou skupiny poskytující konzultace vládě USA stran původu SARS-CoV-2 na začátku pandemie. Nedávno odhalená emailová komunikace mezi ní a dalšími vědci (figuruje tam jméno i Petera Daszaka zmíněného výše) ukazuje, že se vědci shodli na přírodním původu navzdory chybějícím důkazům.

Oba komentáře však byly hojně citovány napříč mediálním světem (například v National Geographics, New York Times či CNN) a využily jich hlavně čínské úřady, které je dále aktivně šířily. Jen Li-meng se chtěla argumentačně bránit, ale její podmínku, že vystoupí pouze v živém vysílání, CNN odmítla.

Druhá odborná práce Jen Li-meng vyšla loni 8. října. V ní se podrobněji věnuje koronavirům označeným za údajné předchůdce SARS-CoV-2 (tedy RaTG13, RmYNO2 a dalším). Podle Jen Li-meng se tyto koronaviry v přírodě ve skutečnosti vůbec nevyskytují. Zajímavé je, že proti této její druhé práci se již nikdo kriticky neozval.

Jen Li-meng vše završila třetím odborným článkem z března tohoto roku, ve kterém argumentuje bod po bodu proti výše zmíněným kritickým komentářům. Zmiňuje zde mimo jiné existenci knihy z roku 2015, kterou sepsala skupina čínských vojenských virologů a vědců. V této knize se píše o vytvoření „genetické zbraně“, jež by měla být infekčním patogenem, který má své příbuzné v běžně se vyskytující v přírodě, aby bylo možné rozmělnit podezření z laboratorního původu. Hlavním cílem této biologické zbraně přitom neměly být vojenské cíle, nýbrž vyvolání chaosu, který lze využít pro získání politických a strategických výhod.

Vzestup Číny a úpadek Západu

Je zjevné, která část světa šla v posledním covidovém roce a půl ekonomicky nahoru a která ne, který politický systém vykazuje tvrdě vyžadovanou stabilitu a které systémy naopak zažívají největší morální, etickou a právní krizi od doby druhé světové války. Ve kterých zemích jsou kolaterální škody epidemie největší a kde je nejvíce rozdělená a frustrovaná občanská společnost.

Zajímavé je, že v poslední době se debata o původu viru změnila k nepoznání. Již se takřka vůbec nemluví o tom, že je SARS-CoV-2 přírodního původu. Už se naopak operuje převážně s hypotézou laboratorního původu a mocnosti se z úniku obviňují vzájemně. Nedávno začala Čína tvrdit, že virus unikl z americké vojenské laboratoře Fort Detrick.

Ani v tomto textu nerozsoudíme, zda ke je SARS-CoV-2 přírodního či laboratorního původu. Podstatné zůstává, že čínská vláda vše tutlala, nejprve vykoupila ochranné pomůcky a pak je dokázala politicky zobchodovat a využít své silné kontakty v západní akademické, politické i byznysové komunitě. Vliv a síla Číny je na vzestupu ne navzdory covidu, ale i díky němu.

Autor je lékař