Pamatuji si na jednu svou službu na dětské chirurgii. Přijali jsme večer malou holčičku se zánětem slepého střeva. Bylo nutné operovat. Mamince jsme to v klidu opakovaně a srozumitelně vysvětlili. Ta však operaci odmítala, tlačila dceři prstem na čelo, že to prý zvládnou přirozeně pomocí jakýchsi čaker. Premiér Babiš mi tu paní teď připomíná.

Současnou politickou garnituru jsme opakovaně upozorňovali – nejenom my lékaři – že naše zdravotnictví je personálně zdevastované. Opakovaně jsme naléhali, aby do něj šlo více peněz „právě teď“. Teď nás realita dohání.