Necelé dva roky po smrti Mahsy Aminiové, symbolu masových protestů proti nošení hidžábu, řeší Íránci další oběť mravnostní policie. Její členové vážně postřelili 31letou matku dvou dětí Arezú Badríovou. Ta podle úřadů neuposlechla příkazu k zastavení svého automobilu. Rodina oběti ale tvrdí, že skutečným důvodem útoku bylo, že měla „volně nasazený hidžáb“. Režim také zásadně přitvrdil proti politickým vězenkyním odsouzeným kvůli boji za svobodu a ženská práva. Ve věznici Evín brutálně potlačil jejich pokojný protest.

O tom, co se Arezú Badríové stalo, kolují ve veřejném prostoru dvě verze. První oficiální tvrdí, že se mladá žena zapletla 24. července v severoíránském městě Núr do automobilové honičky s policií. Ta se ji pokusila zastavit, aby jí zabavila auto. „Řidička neuposlechla příkaz k zastavení, což policisty přimělo ke střelbě,“ uvedl pro íránskou Státní tiskovou agenturu velitel núrské policie.

Druhá verze příběhu, kterou přes lidskoprávní aktivisty popsala rodina Badríové, ale uvádí jiný důvod střelby. Respektive ho rozšiřuje. Podle ní měla Arezú příliš volně nasazený šátek. Možná ho dokonce neměla nasazený vůbec. A to byl důvod, proč jí policie chtěla auto zabavit.

Reports that police in Iran shot and left Arezou Badri paralysed while enforcing compulsory veiling laws must be effectively investigated & those responsible held to account. This incident highlights the urgency of abolishing veiling laws & tackling Iran’s impunity crisis. pic.twitter.com/VeDSNmJTTt

— Amnesty International (@amnesty) August 14, 2024

Cudnost pod šátkem

Podle zákona o hidžábu a cudnosti, který v loňském září obnovil po roční pauze íránský parlament, musí Íránky chodit na veřejnosti zahalené, a to včetně vlasů. Porušováním zákona si koledují o tresty v podobě pokut, bičování, ale i vězení. S hledáním „hříšnic“ odmítajících nosit šátek nebo si ho uvazujících příliš „na volno,“ pomáhají mravnostní policii pouliční kamery.

Ty také upozorňují na řidičky, které mají podobný „problém“ za volantem. A mezi ty patřila podle zdroje citovaného britskou BBC i Arezú Badríová. „Necudné“ řidičky trestají úřady zabavením jejich automobilů a tomu se zřejmě snažila oběť střelby vyhnout.

Když nezastavila, policisté údajně nejdříve vystřelili na pneumatiku auta, posléze pak přímo na řidičku. „Kulka jí pronikla do plic a vážně poškodila míchu,“ uvedl zdroj BBC, podle nějž Badríovou převezli až po týdnu do nemocnice v Teheránu, kde ji teprve vyjmuli kulku.

„Je ochrnutá od pasu dolů a podle lékařů potrvá měsíce, než se zjistí, zda zůstane paraplegikem,“ uvedla BBC. Podle opozičního televizního kanálu Iran International se sídlem v Londýně podala rodina Badríové na policisty žalobu, kvůli které ji měli kontaktovat už čtyři poslanci a usilovat o její stažení. Badríové sestra, která s ní v osudný den seděla v autě, je podle Iran International pod silným nátlakem, aby vystoupila ve státní televizi a potvrdila „oficiální verzi“ události.

Podobnému tlaku čelili před dvěma lety také rodiče Mahsy Aminiové. Tu policie vzala do vazby kvůli špatně uvázanému šátku a 22letá dívka tam za podezřelých okolností zemřela. Její smrt pak vyvolala několikaměsíční protesty v ulicích a spustila hnutí „Ženy, život, svoboda,“ které pokračuje navzdory násilnému potlačování a 18 tisícům zatčených.

K podpoře Arezú Badríové vyzvala také známá bojovnice za ženská práva žijící v emigraci Masíh Alínežádová:

Will you join me in giving a voice to #ArezooBadri, paralyzed after being shot by Iran’s morality police for not covering her hair? Arezoo needs us now. Make a video or write a statement asking, #WhereIsArezoo and why the government is silencing her family. Her sister is under… pic.twitter.com/sz38fCPY0E

— Masih Alinejad 🏳️ (@AlinejadMasih) August 15, 2024

Potlačený protest

Právě ženy zatčené v souvislosti s protesty po smrti Mahsy Aminiové tvoří početnou část politických vězenkyň v nechvalně proslulé teheránské věznici Evín. Na kruté zacházení s těmito přibližně sedmdesáti ženami upozorňuje petice, kterou tento týden vydalo Centrum pro lidská práva v Íránu (CHRI) sídlící v New Yorku.

Působí v něm oceňovaní novináři, akademici a obhájci lidských práv žijící v emigraci. Těm se podařilo dostat k informacím o nedávném protestu ve věznici Evín, který politické vězenkyně uspořádaly, aby upozornily na popravu Rezy Resaeie, ochránce lidských práv, který byl také zatčen za podporu hnutí Ženy, život, svoboda a následně za to odsouzen k trestu smrti.

Podle z více zdrojů ověřených informací CHRI se vězenkyně 6. srpna, v den tajné popravy 34letého Resaie, shromáždily na vězeňském dvoře a formou skandování hesel požadovaly zrušení trestu smrti a okamžité zastavení poprav. Na oddělení pak vtrhly bezpečnostní složky, které měly ženy brutálně zmlátit a to tak, že některé upadly do bezvědomí a další mají polámané končetiny.

„Několik vězenkyň ztratilo během útoku vědomí, zatímco dalším byly po souhrnném vyšetření vězeňským lékařem nasazeny dlahy, ale byla jim odepřena odpovídající péče. I v těch nejzávažnějších případech úřady zabránily převozu vězeňkyň do externí nemocnice, čímž tyto ženy připravily o odpovídající lékařské ošetření, které naléhavě potřebovaly,“ popisují událost autoři petice CHRI.

Mezi zraněnými byla například i loňská držitelka Nobelovy ceny míru Narges Mohammadíová, která je za své aktivity ohledně ženských práv za mřížemi s krátkým přerušením už od roku 2016 a trpí vážnými zdravotními problémy.

Petice CHRI kromě toho, že upozorňuje na brutální násilí páchané na politických vězních v Evínu a požaduje jeho mezinárodní prošetření, usiluje také o zastavení nezákonných soudních řízení a okamžité zrušení poprav. Jejich provádění nabralo v posledních letech, ale především měsících zběsilé tempo.

Smrtící srpen

„V kontextu zesílených vnitřních represí namířených proti íránským aktivistům jsme znepokojeni zrychlením poprav, které dosáhly svého hrůzného vrcholu, když bylo 7. srpna popraveno 29 lidí, z toho 26 při hromadné popravě ve věznici Gesel Hasar ve městě Karadž,“ uvádí autoři a signatáři mezinárodní petice.

Proti popravám a jejich zvyšujícím se počtům protestují od konce února napříč íránskými věznicemi také samotní vězni. Podle informací, které zveřejnil webový portál Iran HRM (Human Rights Monitor) upozorňující na porušování lidských práv v Íránu, zahájily v rámci kampaně „Úterky proti popravám“ tento týden protestní hladovku stovky vězňů v 18 íránských věznicích.

Íránská justice totiž od začátku tohoto roku nechala popravit více než 400 vězňů. Jen za prvních 15 srpnových dní bylo podle HRM oběšeno 70 lidí. Mezi popravenými nebo odsouzenými na smrt se navíc čím dál častěji ocitají i političtí odpůrci režimu, včetně žen.

V červenci islámský revoluční soud v Teheránu odsoudil k trestu smrti dvě kurdské bojovnice za práva žen Pekhshan Aziziovou a Sharifeh Mohammadiovou. Stejný trest pak hrozí ještě Varisheh Moradiové a Nasim Gholami Simiyariové, které byly podobně jako Aziziová a Mohammadiová obviněny z „baghí,“ tedy vzpoury proti legitimnímu imámovi a islámskému vůdci.

Podle obhájců lidských práv je právě obvinění z „ozbrojené vzpoury“ často zneužíváno proti politickým odpůrcům režimu ve vykonstruovaných procesech. Což ukazuje i případ odsouzené Pekhsan Aziziové.

Tu zatkla policie 4. srpna 2023, vyslýchána a mučena byla ve vazební věznici ministerstva zpravodajských služeb. Poté byla převezena na ženské oddělení věznice Evín, kde byla v zimě loňského roku obviněna z „rebelie prostřednictvím členství v opozičních skupinách“. Od konce června letošního roku jí vedení věznice zakázalo návštěvy a kontakt s rodinou. V červenci Aziziovou Islámský revoluční soud v Teheránu odsoudil k smrti, rozsudek může být navíc vykonán bez předchozího upozornění rodiny nebo právních zástupců, tak, jak se to stalo v případě tento týden popraveného Rezy Resaeie.

Nový prezident zklamal

Popravy politických vězňů i nový skandál kolem krutého zacházení mravnostní policie nevrhá dobré světlo na nově zvoleného prezidenta Masúda Pezeškjána. Ten je považován za umírněného a hodně svobodomyslnějších Íránců vkládalo do jeho osoby naděje, že se mu brutální praktiky režimu podaří zmírnit.

Pezeškján už v roce 2022 kritizoval úřady za způsob zatčení Mahsy Aminiové a během krátké předvolební prezidentské kampaně zdůrazňoval svůj záměr omezit nebo ideálně ukončit tresty související s nošením hidžábu.

Jenže z jeho „nečinnosti“ ohledně případu Arezú Badríové jsou teď mnozí jeho voliči zklamaní. Na sociálních sítích se objevují komentáře o „planých nadějích, že by prezident něco mohl změnit“ a napřímo se do nového prezidenta opřeli teheránský novinář Hasan Asadí Zajdabádí a významný právník a bojovník za lidská práva Rezá Shafakhah. Ten na svůj profil sítě X ohledně Badríové napsal: „Pane Pezeškjáne, k incidentu došlo v době, kdy jste už nastoupil do funkce. Copak necítíte naléhavost vydat pokyn k ustavení vyšetřovací komise?“

Odpověď v podobě ustavení podobné komise ale zatím nepřišla.