Shromáždění na podporu demonstrujících v Íránu. Istanbul, říjen 2022. Foto: Profimedia

Plán hidžábu a cudnosti. Írán ve stínu války v Gaze znovu utahuje šrouby

Napsal/a Tereza Engelová 5. listopadu 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Zatímco na mezinárodní scéně hrozí Írán vstupem do palestinsko-izraelského konfliktu na straně Hamásu, uvnitř režimu se utahují šrouby. Při organizovaných zátazích proti bojovnicím za ženská práva byla zatčena renomovaná právnička Nasrín Sotúdeová. Ta se účastnila pohřbu šestnáctileté Armity Garawandové, která zemřela na následky zranění po střetu s mravnostní policií. Podobně jako před rokem Mahsa Aminiová, jejíž smrt vyvolala po celé zemi masové protirežimní protesty, neměla Garawandová správně nasazený hidžáb.

Video, které k incidentu zveřejnila íránská státní agentura IRNA, vyvolalo víc otázek než odpovědí. Záběry z kamer v teheránském metru ukazují skupinku dívek, které nastupují do metra. Po pár vteřinách dívky a jedna zahalená starší žena vytahují na perón bezvládné tělo šestnáctileté Armity.

Vládní zdroje tvrdí, že dívka ve vagónu omdlela kvůli nízkému tlaku a praštila se následkem pádu do hlavy. Lidskoprávní organizace ale popsaly, že Armita byla podle svědků v metru napadena členkou mravnostní policie za to, že neměla na hlavě šátek.

„Vítězství není snadné, ale je jisté,“ vzkázala prostřednictvím své dcery Íráncům Mohammadiová, která byla za kampaně za práva žen a svobodu projevu zatčena celkem třináctkrát, odsouzena ke 154 ranám bičem a dohromady k 31 letům vězení

Záběry z kamer uvnitř vagónu nebyly součástí zveřejněného videa a i to vyvolává podezření, že státní úřady ohledně příčin poškození mozku šestnáctileté teenagerky něco tají. Zvláštní byla také volba nemocnice, kam Armitu odvezla přivolaná záchranná služba.

Místo do nejbližší nemocnice sanitka zamířila do vojenského zdravotnického zařízení, kam neměla přístup veřejnost a omezené byly i návštěvy rodinných příslušníků. Zatčena byla také novinářka Maryam Loftiová, která o případu zraněné studentky chtěla napsat. Armita po 28 dnech v kómatu zemřela.

Narušená pieta

Její pohřeb pak, podobně jako loňský pohřeb Mahsy Aminiové, zneužily policejní orgány k demonstraci státní moci a zastrašování. Přímo ze smuteční ceremonie odvlekla tajná policie uznávanou právničku a bojovnici za ženská práva Nasrín Sotúdeovou a aktivistku Manar Zarabiovou. Podle organizace Amnesty International z pohřbu odvezly policejní jednotky dokonce desítky lidí.

Manžel Sotúdeové Reza Chandan zatčení popsal jako agresivní zásah, při kterém policisté jeho šedesátiletou ženu bili a zničili jí brýle. Převezli ji do ženské věznice Qarchak mimo Teherán, kde čeká na soud, který by se měl konat do dvou týdnů. Obvinění ze strany žalobce zní „spiknutí proti národní bezpečnosti“. Sotúdeová podle zpráv manžela zahájila protestní hladovku. V nechvalně proslulém vězení, jehož podmínky kritizují často ochránci lidských práv, není navíc poprvé.

Za posledních deset si právnička a kolegyně „čerstvé“ držitelky Nobelovy ceny za mír Nargís Mohammadiové odpykávala několik trestů v různých vězeňských zařízeních. Léta se snaží pomáhat mladistvým odsouzeným k trestu smrti, bojuje proti popravám za zločiny, které byly spáchány v nezletilém věku.

Sama získala v roce 2012 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a byla předobrazem hlavní hrdinky ve světoznámém dokumentárním filmu Nasrín z roku 2020 ukazujícím neoblomnou bojovnici za lidská práva, která bez couvnutí čelí desetiletému pronásledování ze strany fundamentalistického režimu.

Plán hidžábu a cudnosti

Zatčení Sotúdeové koresponduje s obnoveným tvrdým postupem íránských vládnoucích kruhů proti jakýmkoliv formám odporu. Po loňských demonstracích, kdy na protest proti povinnému nošení hidžábu vyšly do ulic desítky tisíc Íránců, islámská vláda zkonsolidovala síly a po krátkém uvolnění poměrů už znovu do ulic vysílá mravnostní agenty a agentky, kteří násilím vyžadují nasazení pokrývky hlavy.

V Teheránu plné zahalování žen už v dubnu obnovil starosta Alireza Zakání, který v rámci takzvaného Plánu hidžábu a cudnosti prosadil hlídky zvláštních bezpečnostních sil dohlížejících na nošení šátků právě v teheránském metru. V září pak íránský parlament schválil návrh zákona, který znovu nařizuje povinné zahalování. Íránský islámský trestní zákoník pak dovoluje ženy, které se objeví na veřejnosti bez šátku, trestat vězením, bičováním nebo pokutou.

Írán se sice k přímé podpoře teroristického útoku nepřihlásil, veřejně ale Hamás podpořil a pohrozil, že pokud Izrael zahájí pozemní invazi do Pásma Gazy, zapojí se do konfliktu.

Smrtí Garawandové tak symbolicky skončily naděje mnoha Íránců na svobodnější poměry v zemi po loňském zabití Mahsy Aminiové. Masové protesty po její smrti si vyžádaly životy více než 500 demonstrantů, zatčeno bylo více než 20 tisíc lidí.

Přesto íránští bojovníci za lidská práva ve svém úsilí nepolevují. Nargís Mohammadiová, která obdržela začátkem října v nepřítomnosti Nobelovu cenu míru, vzkázala tento týden ve zprávě propašované z teheránské věznice Evín, že „demontáž náboženského autoritářského režimu je nezastavitelný proces“.

V dopise který přečetla na sociálních sítích 17letá dcera Mohammadiové Kiana Rahmaníová, vyzvala Íránce, ať pokračují v protestech a „požadují demokracii, svobodu, lidská práva a rovnost“. Islámskou republiku označila za „hlavní překážku na cestě k realizaci těchto národních požadavků“.

„Vítězství není snadné, ale je jisté,“ vzkázala prostřednictvím své dcery Íráncům Mohammadiová, která byla za kampaně za práva žen a svobodu projevu zatčena celkem třináctkrát, odsouzena ke 154 ranám bičem a dohromady k 31 letům vězení.

Íránská stopa války v Gaze

Ve dvou příspěvcích na sociálních sítích, které z Francie spravuje její rodina, pak Mohammadiová odsoudila smrt Armity Garawandové a vyzvala také k okamžitému uzavření příměří v izraelsko-palestinském konfliktu.

Skutečnost je taková, že válka a tyranie jsou dvě strany téže mince, obě jsou pro lidstvo destruktivní a berou životy,“ tlumočila rodina výzvu Mohammadiové, která vzkázala, že „ačkoli jsou její nohy v řetězech za chladnými a temnými zdmi věznice Evín, požaduje ukončení války, dodržování lidských práv a možnost mírového soužití mezi lidmi na Blízkém východě“.

Z vyvolání současného konfliktu v Gaze mnozí analytici nepřímo obviňují právě Írán. Podle informací zveřejněných deníkem Washigton Post plánoval Hamás teroristický útok na Izrael nejméně rok a Írán v něm měl sehrát klíčovou roli tím, že členům Hamásu poskytl vojenský výcvik, logistickou pomoc a desítky milionů dolarů na zbraně.

Zatímco přesná role Íránu v teroristickém útoku na izraelské civilisty zůstává nejasná, podle desítky bývalých zpravodajců zpovídaných redaktory Washigton Post odrážel masakr letité ambice Teheránu obklopit Izrael legiemi polovojenských bojovníků vyzbrojených stále sofistikovanějšími zbraňovými systémy schopnými zasáhnout hluboko uvnitř židovského státu.

Podle agenta tajných služeb, jehož identitu deník nechal v anonymitě, analýza útoku Hamásu ukázala na mnohaměsíční přípravy, které měly začít už v polovině roku 2022. Tajné služby poukazují také na propracovanost útoku, který zahrnoval pozemní ofenzívu za doprovodu raket, bezpilotních letounů a motorizovaných padákových kluzáků, tedy způsob ofenzivy do té doby u Hamásu nevídaný. Analytici proto poukazují na to, že koordinovaný útok Hamásu nesl znaky íránské podpory.

Írán se sice k přímé podpoře teroristického útoku nepřihlásil, veřejně ale Hamás podpořil a pohrozil, že pokud Izrael zahájí pozemní invazi do Pásma Gazy, zapojí se do konfliktu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)