Ani několik měsíců poté, co interní komise České televize ukončily prověřování údajně nevhodného chování moderátorů Marka Wollnera a Nory Fridrichové vůči podřízeným, nejsou k dispozici podrobné výsledky jejich šetření. I když ČT původně naznačila, že s poskytnutím zpráv komisí nebude mít problém, dnes je odmítá vydat. Odvolává se na ochranu soukromí zúčastněných i na riziko „nesprávné interpretace“ obsahu zpráv. Ty přitom mohou prokázat, zda televize oběti a svědky v případu dostatečně ochránila.

Redakce HlídacíPes.org se již od ledna marně snaží od České televize získat zprávy interních komisí, které posuzovaly případy možného bossingu a sexuálního obtěžování v redakcích publicistických pořadů Reportéři ČT a 168 hodin. Vyžádala si je na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.

Česká televize nejdříve tvrdila, že zprávu týkající se případu Marka Wollnera nemůže poskytnout, protože jde o „novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu“, a to „jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím“. Jinými slovy, že zpráva bude k dispozici až poté, co ČT údajné Wollnerovo nevhodné chování prošetří.

Svědci podrobně popsali sexuální obtěžování v podobě nevyžádaných dotyků či nevhodných komentářů, ale také strach a „toxickou atmosféru šikany“

Autor tohoto textu proto o zprávu interní komise požádal opět v době, kdy již Česká televize podle svých veřejných vyjádření prošetřila jak případ Wollnera, tak Nory Fridrichové. Původní důvod odmítnutí žádosti už tedy neměl platit, přesto ČT zprávy (nyní již i tu týkající se věci Nory Fridrichové, pozn. red.) znovu vydat odmítla. Tentokrát s odůvodněním, že by zpřístupnění informací mohlo vést ke znevýhodnění některých účastníků šetření.

HlídacíPes.org zároveň průběžně žádal o rozhovor generálního ředitele ČT Petra Dvořáka prostřednictvím jeho mluvčího Víta Koláře. Ten však ani přes příslib rozhovor nakonec nezprostředkoval a následně se odmlčel úplně a nereaguje ani na další dotazy redakce týkající se zmíněné kauzy. Za připomenutí v této souvislosti stojí fakt, že Petr Dvořák bude příští týden obhajovat ředitelskou funkci. Kandidátů je celkem pět.

„Nedošlo k protiprávnímu jednání“

Celý případ se na veřejnost dostal v listopadu 2022. Tehdy bývalá novinářka pořadu Reportéři ČT Markéta Dobiášová zveřejnila na svém webu inFakta článek „Pracovní podmínky v redakci Reportérů ČT: Aktivismus, bossing i harašení“. Reportéry ČT řadu let vedl právě Marek Wollner.

Na základě článku moderátorka pořadu 168 hodin a Wollnerova kolegyně Nora Fridrichová na moderátora podala oficiální stížnost k prošetření zveřejněných informací. Ten následně podal stížnost na Fridrichovou s tím, že se naopak ona měla dopouštět šikany uvnitř své redakce. Obě stížnosti vyústily v prošetření před interními komisemi ČT.

Informace z šetření jsou neveřejné. Novinářům, kteří se případy zabývali, se však podařilo na základě svědectví možných obětí a svědků popsat atmosféru v obou redakcích.

Rozhovor bude… a nebo ne

Vzhledem k závažnosti kauzy žádala redakce HídacíPes.org o rozhovor i generálního ředitele České televize Petra Dvořáka – neúspěšně. Výsledkem bylo pouze téměř půlroční vzájemné přeposílání zpráv s ředitelem komunikace České televize Vítem Kolářem:

10. ledna – HlídacíPes.org generálního ředitele poprvé požádal o rozhovor a vyjádření ke kauze Wollner. Tentýž den Kolář odpověděl: „Co se týče generálního ředitele, tak je po úrazu v pracovní neschopnosti. Rozhovor můžeme uskutečnit nejdříve v únoru.“

30. ledna – redakce požádala opět o rozhovor. „Generální ředitel zatím po úrazu není v plném provozu a příští týden odjíždí do lázní. Zatím to nepůjde, omlouvám se,“ odpověděl Kolář.

21. února – redakce požádala o návrhy termínů rozhovoru, tentokrát bez odpovědi.

7. března – redakce zaslala stejnou zprávu jako v únoru. „Zatím (ředitel) žádné rozhovory poskytovat nebude,“ odpověděl ve stručnosti Kolář. V té době přitom Petr Dvořák už pracovně fungoval, například za televizi podepisoval memorandum s Univerzitou Karlovou.

24. března – další pokus získat rozhovor s Dvořákem, tentokrát v souvislosti s jeho opětovnou kandidaturou na generálního ředitele České televize. Ani tentokrát Vít Kolář neodpověděl. Dnes (červen 2023) již nereaguje ani na další dotazy redakce týkající se zmíněné kauzy.

Redakce HlídacíPes.org mluvila s devíti (současnými i bývalými) spolupracovníky Marka Wollnera, kteří se s jeho nevhodným chováním setkali, ať z pozice přímých obětí či svědků. Svědci podrobně popsali sexuální obtěžování v podobě nevyžádaných dotyků či nevhodných komentářů, ale také strach a „toxickou atmosféru šikany“.

Za moderátora se po zveřejnění kauzy postavila část jeho spolupracovníků z publicistických redakcí ve společném prohlášení. Přesto Česká televize po „vzájemné dohodě, náročné pro obě strany“ s Wollnerem po prošetření interní komisí rozvázala spolupráci.

„Jakkoli nic nenaznačuje tomu, že by došlo ze strany Marka Wollnera k jednání, jež by neslo znaky trestného činu, vnímají v tuto chvíli obě strany ukončení spolupráce jako krok, který napomůže stabilizovat situaci v redakci a zastaví poškozování dobrého jména ČT,“ uvedla televize v prohlášení.

Fridrichová na své pozici nadále působí. Podle ředitele televize Petra Dvořáka komise nezjistila, že by vůči stávajícím redaktorům docházelo z její strany „k šikanóznímu či jinému nevhodnému nebo nežádoucímu chování, které by podstatně překračovalo hranice chování mezi nadřízenými a podřízenými“.

A dodal: „Nicméně v důsledku personální nedostatečnosti týmu a zároveň vysokým nárokům kladeným na kvalitu pořadu docházelo k mimořádným situacím, které vyústily v osobní neshody, a dokonce v některých případech v rozhodnutí o odchodu z redakce.“

Tyto údajně mimořádné situace Seznam Zprávám popsalo šest bývalých členů redakce pořadu 168 hodin jako „každodenní, intenzivní šikanu“. „Všichni chodili do práce, na poradu, a bylo jim špatně z toho, co bude. Normálně jsme ráno před prací zvracely,“ řekly novinářům dvě bývalé reportérky.

ČT není soud

Závěrečné zprávy obou komisí byly podle České televize neveřejné a anonymizované, stejně jako svědectví. Anonymizované výpovědi svědků a obětí podle dostupných informací dostali k přečtení pouze Wollner a Fridrichová, aby měli příležitost na případná nařčení reagovat, a vedení České televize.

Zprávy nemá k dispozici veřejnost, ale podle informací HlídacíPes.org ani svědci a oběti, kteří před komisemi vypovídali. Není tak známo, na základě jakých informací komise – které navíc byly zřízeny zaměstnavatelem a zasedali v nich pověření zaměstnanci televize – rozhodly tak, jak rozhodly.

Otázkou také zůstává, zda zprávy interních komisí byly dostatečně anonymizované, a zda moderátoři, kteří se měli údajně dopouštět nevhodného chování, z nich nemohli identifikovat svědky, kteří proti nim vypovídali.

Otázkou také zůstává, podle čeho mohla komise rozhodnout, že se Marek Wollner dopustil či nedopustil trestného činu. To komise nemůže posoudit bez rozhodnutí soudu, jak popsal i právník Aleš Rozehnal (ten v kauze zastupoval Noru Fridrichovou, pozn. red.) v komentáři pro HlídacíPes.org:

„Odpověď na otázku, zda byl či nebyl spáchán trestný čin, může přinést pouze rozhodnutí soudu, a nikoli komise zřízená zaměstnavatelem. Navíc to, že by Marek Wollner spáchal trestný čin, podle dostupných informací ani nikdo netvrdil. I když by nebyl spáchán trestný čin, pokud jsou pravdivé výpovědi více než desítky poškozených, docházelo v České televizi k mimořádně závažnému porušování práva.“

V případě ukončení pracovního poměru s Wollnerem navíc Česká televize veřejně vyzdvihla moderátorovy kvality a zásluhy při vedení pořadu: „Česká televize považuje Marka Wollnera za jednoho z nejlepších novinářů v zemi, který za 17 let svého působení v redakci zpravodajství odvedl mimořádnou práci v oblasti investigativní žurnalistiky.“

Poznej svého svědka

Možné oběti se ale veřejné omluvy nedočkaly, přestože vedení televize o situaci v Reportérech ČT dlouhodobě vědělo. V tiskové zprávě zaznělo pouze, že „je povinností České televize vytvářet pro všechny své zaměstnance takové prostředí, které je důstojné a ve kterém se cítí dobře“.

Otázkou také zůstává, zda zprávy interních komisí byly dostatečně anonymizované, a zda moderátoři, kteří se měli údajně dopouštět nevhodného chování, z nich nemohli identifikovat svědky, kteří proti nim vypovídali.

Jedině zprávy z vyšetřování tak mohou ukázat, jak a jestli vůbec byla zajištěna bezpečnost obětí a svědků v šetření možného sexuálního obtěžování a šikany na pracovišti.

Například Marek Wollner byl podle vlastních vyjádření na základě zpráv schopen některé své kolegy z výpovědí identifikovat a podle zjištění A2larm se dokonce některé možné svědky či dokonce oběti s obsahem zpráv snažil konfrontovat:

„Z několika zdrojů je také potvrzeno, že ve chvíli, kdy se celá věc začala vyšetřovat, rozesílal různým bývalým redaktorům a redaktorkám smsky a to pokračovalo i poté, co zprávu dostal do ruky a patrně na jejím základě začal rozeznávat jednotlivé svědky. Jen pár dní před svým odvoláním a znemožněním vstupu do budovy televize vedl také jednu z porad Reportérů ČT, kde téma svého vyšetřování otevřel a snažil se apelovat na city a svědomí přítomných tím, že mu případ ničí život i rodinu. V tu chvíli už byla zpráva z šetření vypracovaná.“

„Riziko špatné interpretace“

Jedině zprávy z vyšetřování tak mohou ukázat, jak a jestli vůbec byla zajištěna bezpečnost obětí a svědků v šetření možného sexuálního obtěžování a šikany na pracovišti. ČT však zmíněné dokumenty odmítá poskytnout.

„Zpřístupnění informací by v daném případě mohlo vést k riziku znevýhodnění některých účastníků šetření či k riziku nesprávné interpretace obsahu zpráv při jeho dalším šíření, například prostřednictvím médií. Ochrana těchto zájmů tedy v daném případě převažuje nad právem na informace,“ zdůvodňuje televize neposkytnutí zpráv.

Podle právního oddělení České televize je „obsah zpráv tvořen výpověďmi jak těch osob, vůči kterým podnět mířil, tak dále osob, jež mohly být tvrzeným nevhodným chováním poškozeny, nebo mohly v daných věcech podat svědectví či jiné vyjádření“.

„Informace zaznamenané v požadovaných zprávách se tak z podstaty věci týkají osobnosti, respektive projevů osobní povahy ve smyslu norem občanského práva,“ píše se dále v odmítnutí.

A také: „Právě za účelem ochrany soukromí a projevů osobní povahy jednotlivých účastníků šetření byla veškerá jednání interní komise neveřejná a všichni členové komise, jakož i osoby, které se jakoukoli formou jejího šetření účastnily, anebo zaměstnanci povinného subjektu, kteří s ohledem na své pravomoci byli se zprávou komise seznámeni, byli a nadále jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, o nichž se v souvislosti s šetřením dozvěděli.“