Aleš Rozehnal: Reakce ČT na kauzu Wollner je bizarní. Oběti obtěžování nejsou potížisté
KOMENTÁŘ. Celou situací kolem kauzy Marka Wollnera v České televizi by se měly zabývat příslušné orgány inspekce práce a úřady práce. Česká televize má svým vysíláním kromě jiného přispívat ke zvyšování právního vědomí obyvatel České republiky. Tento úkol ale těžko může plnit, pokud by sama tato instituce nedodržovala zákony a jejich porušování dokonce kryla.
Vedení České televize zřídilo speciální komisi, která měla za úkol prověřit nařčení dramaturga a šéfredaktora reportážní publicistiky České televize Marka Wollnera z bossingu a sexuálního obtěžování. Po několika týdnech šetření bylo na zasedání Rady ČT ústy ředitele korporátních vztahů, komunikace a obchodu Víta Koláře uvedeno, že komise České televize došla k závěru, že Marek Wollner nespáchal trestný čin. Toto prohlášení představitele veřejnoprávní instituce je naprosto bizarní a dokládá, že je v této instituci cosi v nepořádku.
Odpověď na otázku, zda byl či nebyl spáchán trestný čin, může přinést pouze rozhodnutí soudu, a nikoli komise zřízená zaměstnavatelem. Navíc to, že by Marek Wollner spáchal trestný čin, podle dostupných informací ani nikdo netvrdil.
I když by nebyl spáchán trestný čin, pokud jsou pravdivé výpovědi více než desítky poškozených, docházelo v České televizi k mimořádně závažnému porušování práva.
Oběti sexuálního obtěžování jsou Českou televizi de facto označeny za potížisty, kteří se pouze snaží přilákat pozornost. Mnozí zaměstnanci instituce situaci zlehčují a ty, kteří na tristní situaci upozorňují, se snaží dehonestovat.
Závažný problém na pracovišti
Sexuální obtěžování je jedna z forem genderové diskriminace. Je to totiž jednání, které je uplatňováno vůči jednotlivcům z důvodu jejich příslušnosti k určité skupině, definované na základě genderových charakteristik či sexuální orientace.
Sexuální obtěžování je chování, které si poškození nepřejí, které je uráží a ponižuje, které překračuje vymezené hranice a při kterém musí poškození počítat s negativními následky, pokud nevyhoví přání útočníka. Ve většině případů jsou poškozenými podřízené osoby. Sexuální obtěžování je tak velmi často spojeno s bossingem.
Sexuální obtěžování na pracovišti je závažný problém, a proto by mělo mít vedení každé korporace vědomost o tom, zda se na pracovišti vyskytuje. Stejně tak by mělo vedení přijímat účinná preventivní opatření, aby k sexuálnímu obtěžování nedocházelo, a pokud k němu dojde, aby bylo rychle a účinně postiženo, a to bez ohrožení obětí.
Korporace, které tolerují sexuální obtěžování, se vykazují nižší výkonnosti svých zaměstnanců a jejich častou fluktuací. Oběť se sice z obavy ze ztráty zaměstnání nějakou dobu snaží sexuální obtěžování snášet, ale později ukončí pracovní poměr.
Česká televize a Marek Wollner minulý týden ukončili dohodou Wollnerův pracovní poměr, čímž je zřejmě ze strany České televize celá záležitost uzavřena. Přitom to, že vznesená podezření nejsou postavená zcela na vodě, naznačuje, že sexuální obtěžování i bossing potvrdily některé osoby vypovídající před zmiňovanou komisí, a v této souvislosti předaly svá svědectví i svému advokátovi.
Stejně tak je lichý argument, že se jedná o informace typu „jedna paní povídala“, které navíc pocházejí z anonymního zdroje. Svědectví jsou přímá a v některých případech se k nim i jejich původci hlásí. Některé údajné oběti si přejí zachovat anonymitu, což je v obdobných případech zcela běžné. Chování České televize jim k tomu navíc dává dostatečné důvody.
Sexuální obtěžování a bossing jsou zakázány mnoha právními předpisy, a to zejména zákoníkem práce a antidiskriminačním zákonem. Pokud by zaměstnavatel, respektive jeho zaměstnanec tyto zákazy porušil, dopustil by se zaměstnavatel přestupku podle zákona o inspekci práce.
Pokud jsou pravdivá svědectví, že docházelo k sahání na krk, stehna či na zadek, k výzvám k „šukání“ a otázkám typu: „Jak ty to máš ráda?“, nebude připadat takové jednání „za hranou“ pouze někomu, ale všem civilizovaným lidem.
Jsou to potížisti
I když Marek Wollner v České televizi končí, není možné konstatovat, že by v této instituci existovala opatření, která by sexuálnímu obtěžování a bossingu předcházela, a hlavně, že by takové jednání bylo postihováno a že by byly chráněny oběti tohoto jednání.
Naopak se zdá, jako by někteří zaměstnanci České televize tyto jevy kryli a oběti byly vystaveny nepřátelství.
Při oznámení o ukončení pracovního poměru Marka Wollnera Česká televize zopakovala absolutní blábol o tom, že se nestal trestný čin, a dále sdělila, že „při přípravě náročného pořadu mohou vznikat vypjaté situace, které někomu mohou připadat za hranou“.
Pokud jsou pravdivá svědectví, že docházelo k sahání na krk, stehna či na zadek, k výzvám k „šukání“ a otázkám typu: „Jak ty to máš ráda?“, nebude připadat takové jednání „za hranou“ pouze někomu, ale všem civilizovaným lidem.
Oběti sexuálního obtěžování jsou Českou televizí de facto označeny za potížisty, kteří se pouze snaží přilákat pozornost. Mnozí současní zaměstnanci instituce situaci veřejně zlehčují a ty, kteří na tristní situaci upozorňují, se snaží dehonestovat.
Autor je právník, expert na mediální právo.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
To je vidět,co tam za naše peníze, dělají…
Rozvazují pracovní smlouvy s těmi, kteří jsou z takového chování obviněni. Za mě naprosto v pořádku. Vysvtělení je samozřejmě blábol, jak autor píše…
Kde není žalobce, není soudce.
vypada to tak,jako by si pan doktor Rozehnal vyrizoval sve osobni ucty s celou Ceskou televizi a hlavne s Markem Wolnerem. Pokud nerozhodl soud ve stejne veci,mel by se i zastupce „postizenych“ drzet ve svych zaverech pri zemi a nikoho nenapadat verejne,
Pro Wollnera nebyl vůbec problém pravomocný zprošťující rozsudek s tím, v kauze jízdenek. Byl to jen on, jako supervizor původní zavádějící a na míru natočené reportáže, kdo dostal prostor rozsudek komentovat, jak je v ČT zvykem, bez fundovaného protivníka. A při zemi se nedržel, stejně jako nedávno Moravec pravomocné zproštění nevhodně komentoval.
Vse zacina a pada s jedinou vetou: POKUD JSOU VYPOVEDI STEZOVATELU PRAVDIVE. Presunkce viny a nemoznost zjistit kdo mne z ceho obvinuje abych se mohl branit nahrava vsem kteri se treba nemohou vyrovnat s pracovni zatezi a narocnosti sefa. Nerikam ze se nic nestalo, ale jednostrannost vykladani pravdy bez moznosti obrany je silena a dokaze znicit zivot nebo profesni karieru.
Ano,nelze nez s vasim nazorem souhlasit. Zpusob jak znicit nekolikaletou praci a usili cloveka i jeho rodinu.
To by clovek 30 let po padu minuleho rezimu uz necekal.
A právě s tím má Wollner solidní zkušenost. Zejména díky jemu přišlo o 10 let života 18 lidí, z nichž dva se pravomocného zproštění nedočkali.
https://www.kauzydp.info/2011/11/22/scenar-sitta-rezie-landa/
Expert Rozehnal postihl problém ČT. Tvrzení ústy ředitele korporátních vztahů, komunikace a obchodu Víta Koláře, že komise České televize došla k závěru, že Marek Wollner nespáchal trestný čin, je skutečně za hranou nejen etických kodexů ČT, ale i platných předpisů a zákonů. Muselo by to být formulováno zcela jinak, takto vedení ČT a jeho komise vstupuje do kompetence orgánů činných v trestním řízení a ujímá se kompetencí, které ČT nepřísluší. A pokud není transparentně zveřejněno konkrétní zjištění komise a preventivní opatření a konkrétní odpovědnosti, které zajistí, že jednání, pro které musel Wollner odejít, se nebude dále s tolerancí odpovědných provádět a opakovat, je něco hodně špatně.
Zajimalo by mne jak chcete zajistit preventivne,aby se neco nestalo eventuelne neopakovalo. Trend ktery se dostal do mody je dost nebezpecna zalezitost a zeny mohou odstartovat podobny problem i nekolik let zpetne kdykoliv na kazdem pracovisti,Dle meho nazoru reseni tohoto globalniho trendu je spise na strane zakonodarcu vymezit limity ,kdy uz se jedna o nezakonne jednani.
paní Vávrová, „globálním trendem“ posledního tisíciletí bylo ponižovat ženy všemi způsoby. Např. volební právo žen je relativně čerstvá novinka. Např. u nás jen před 100 lety.
Chování typu pana Wolnera je zavrženíhodné. ČT to vyřešila elegantně a s panem Slintou rozvázala pracovní poměr. Tento akt působí preventivně, pokud by měl někdo další podobné choutky. Pravděpodobně jste se sama do podobné situace nikdy nedostala, protože jinak byste věděla, jak je to odporné, a jak je těžké poslat obtěžovatele, který je vaším nadřízeným, do patřičných mezí. Není divu, že se ženy ozývají až když to jedna z postižených otevře.
Opet a zase. Je to jako v Americe , kde se herecke hvezdy po x letech ozyvaji ze byly obtezovany. PROC se neozvaly drive???
Že je někdo oběť by měl dokázat. Pokud vím nic takového se nestalo. Obvinit někoho může každý.
Některé komentáře, které čtu, mi otvírají nůž v kapse.
Dělal jsem léta v jedné firmě. Nadřízený byl kovaný čecháček se stejným narativem, jaký je možné vycítit z komentářů zde, z postojů některých aktérů či komentátorů kauzy.
V práci mi jeden kolega vyhrožoval smrtí (ale i dalším kolegům). Tento kolega byl v minulosti pravomocně odsouzen za napadení, byl to takový ten posilovnový typ, měřil přes dva metry a zastrašování používal asi docela často. Když jsem si stěžoval u vedení (jako jediný), byl jsem označen za potížistu a v poměrně krátké době jsem čelil šikaně ze strany nadřízeného, byl jsem mimo jiné označován jako stálý potížista (ačkoli jsem dostával pochvaly, pravidelně přidáváno na platu za dobrou práci apod.), později jsem obdržel vytýkací dopis a nakonec výpověď pro nadbytečnost. Ihned po mém odchodu se na internetu objevil na pracovních serverech inzerát, kde firma hledala člověka na mojí pozici.
Zašel jsem za právníkem a podali jsme žalobu. Poslal jsem tam inspektorát práce, kvůli nebezpečnému vyhrožování (při auditu nic neshledal, nic nenašel a vše bylo v pořádku). Měl jsem za to, že člověk má právo na spravedlivý soud, ale hned v prvních 5ti minutách prvního stání mi soudkyně dokázala, že takové právo ani náhodou nemám a měl jsem po těch prvních 5ti minutách poměrně jasno, že ten soud jsem již prohrál. Mimo mnoha jiného soudkyně přehlédla i výpověď mého nadřízeného, kde jasně, bod po bodu odpovídá na otázky zda je náplň práce v inzerátu shodná s mojí náplní práce, když jsem ještě ve firmě pracoval. U všech bodů (cca 10) zněla odpověď ano, shodovala se.
Soud jsem prohrál, odvolací také. A nenašel jsem práci v oboru v celých západních Čechách.
Tento postup který je popisován v této kauze důvěrně znám, je to obecný postup určitých lidí určitého charakteru. Ale celkově jak s tomu staví úřady, instituce, úředníci ale i veřejnost. Ze zkušenosti vím, že inspektorát práce je „sranda úřad“ naprosto k ničemu. A soudy… K soudu se chodí pro rozsudek, ne pro spravedlnost. (Slyšel jsem hezký vtip, na psaní poněkud dlouhý, ale závěr je „copak já vím, kdo by to soudil?“).
Tady v čechystánu je většina věcí, které jsou v civilizovaných státech zcela nemyslitelné, naprosto normální a obecně jsou širokou veřejností brány a !přijímány! jako fakt (zcela určitě už jste někdy slyšeli komentář, který vám byl dán protistranou na váš příběh křivdy, co se vám stala, „a cos čekal?!“)
Obyčejný člověk v čechystánu nemá zastání NIKDE. Jakmile se někde objevíte s problémem, tak se velmi rychle stanete tím problémem VY a bude tak s vámi i zacházeno. Desítky příběhů (možná i nižší stovky) od mých známých a kamarádů to vše jen potvrzují.
Obětem držím palce, vydržte tlak a bojujte. Je to potřeba. Je nutné bojovat proti nespravedlnosti a pochybným charakterům.
Souzním s vaším příspěvkem a děkuji vám za něj.