Evropa je pravděpodobně primární destinací pro vědce z čínské armády, kteří se snaží získávat trénink a technologie ze zahraničí. Tvrdí to analytik Alex Joske, který na australském Institutu pro strategickou politiku mapuje vliv komunistické strany Číny ve světě.

Výzkum Joskeho týmu ukazuje, že čínská armáda hraje důležitou roli v prosazování zájmů komunistické strany Číny v zahraničí, a to včetně obchodních, propagandistických a dalších aktivit.

„Podle mého odhadu vycvičila například Velká Británie zhruba šest set vědců z řad čínské armády v odvětvích, jako je umělá inteligence, hypersonika a anti-jam technogie (technologie zamezující rušení signálu, pozn. red.),“ říká Joske v rozhovoru pro server Sinopsis.

Ve srovnání s USA a Austrálií si podle něj evropské vlády a univerzity relativně pozdě uvědomily, že vědeckou spolupráci s Čínou je třeba kontrolovat.

Evropské know how do čínských rukou

Joske také vytvořil seznam čínských univerzit obrany a zejména jednu z nich, prestižní Severozápadní polytechnickou univerzitu (NWPU), označil jako „vysoce rizikovou“.

Univerzita navázala různé formy spolupráce s vysokými školami z celé Evropy, od Francie přes Belgii až po Polsko.

„Má mezi čínskými univezitami nejužší vazby na armádu. Každý rok je více než čtyřicet procent všech čerstvých absolventů, kteří najdou zaměstnání, přijato do armády nebo pracují v obranném průmyslu,“ vysvětluje míru rizika Joske.

Univerzita má podle něj více než deset laboratoří, jejichž náplní je práce pro obranný průmysl. Mnohé z nich přitom byly zřízeny přímo armádou. Pracují na technologiích, jako jsou vývoj torpéd, dronů a zařízení na proudový pohon.

„Univerzita byla také zapletena do ilegálního vývozu amerického vybavení, používaného při pronásledování ponorek,“ tvrdí Joske.

Navázáním spolupráce s NWPU v oblasti obranného výzkumu podle něj evropské univerzity riskují, že výsledky této spolupráce skončí v rukou příslušníků čínské armády.

Cenné informace zběha

Alex Joske také zmapoval nedávný případ zběha, který údajně působil v čínských armádních zpravodajských službách. Číňan Wang Li-čchiang se loni rozhodl přejít k Západu a nabídl australským tajným službám jména desítek lidí údajně napojených na čínskou armádu a tajné služby. Otázkou zůstává, kde mohl teprve 26letý mladík takové informace získat, a do jaké míry jsou tedy důvěryhodné.

Wang Li-čchiang tvrdí, že pracoval pro zpravodajskou službu čínské armády působící v Hong Kongu a na Tchaj-wanu. Krátce poté, co byla tvrzení zveřejněna, označily čínské úřady Wanga za podvodníka a předložily různé materiály, které mají dokázat, že byl v minulosti usvědčen z podvodu.

„Řadu z Wangových tvrzení je nemožné ověřit z veřejně dostupných informací. Ověřitelné jsou nicméně cenné informace o vojenských vazbách údajného úředníka armádní zpravodajské služby, pod kterým Wang pracoval,“ komentuje případ Alex Joske.

Informace zběha podle něj poskytly skvělý vhled do fungování čínské vojenské zpravodajské služby. Naznačují, jak jsou propojeny obchodní činnosti se zpravodajskou prací, že vlivová práce je stěžejní součástí zpravodajské činnosti čínské armády a že příslušníci zpravodajské služby mohou provozovat operace relativně autonomně.

„Žádné z jeho klíčových tvrzení nebylo zatím vyvráceno,“ uzavírá Joske s tím, že celá kauza ukázala také to, jak málo Západ o poměrech v čínské armádě vlastně ví.

„Musíme si uvědomit vysokou míru korupce, kterou je čínská armáda prostoupena, její zapojení do rozsáhlých pašeráckých kruhů v 90. letech a komerční povahu velké části zpravodajské práce čínské armády. Tyto její vlastnosti mají podstatný dopad na to, jak provádí svou zpravodajskou práci,“ tvrdí.