Prezident Si Ťin-pching na oslavách 100. výročí založení čínské komunistické strany. Foto: Profimedia

Čína ovládá suroviny, technologie i dopravu. Brusel varuje, často marně

Napsal/a Robert Břešťan 25. ledna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Evropská unie by měla snižovat svou závislost na dodávkách zboží i služeb s původem v autoritářských a totalitních režimech. Především pak z Číny. Vyzývá k tomu usnesení, které přijal v polovině ledna Evropský parlament. Zároveň však největší čínský výrobce elektromobilů BYD ohlašuje, že postaví v Maďarsku svou první evropskou továrnu a v Portugalsku se chystá stavba továrny na lithiové baterie čínské společnosti CALB. Někde je zjevně chyba. A rozpor mezi slovy a činy.

Pojmenovat problémy umíme v Evropě docela dobře, horší je to s reálnými kroky a řešením. Dokument, respektive usnesení, které europoslanci schválili v polovině ledna, si ale pozornost zaslouží.

Už proto, že dobře popisuje a shrnuje nezdravě silný a stále rostoucí vliv Číny na evropskou ekonomiku i bezpečnost a upozorňuje i na některé aspekty, které jsou ve veřejné debatě spíše opomíjené. Případně se berou jako status quo, kdy všichni tiše doufají, že to tak ještě dlouho zůstane.

Asi jako ještě donedávna v případě Ruska a jeho „předvídatelnými, stabilními a levnými“ dodávkami zemního plynu…

Napíchneme vaše uzly

Čína si buduje svůj vliv na evropský byznys mimo jiné prostřednictvím námořních přístavů: „Evropské přístavy, v nichž mají čínské státní společnosti podíly, zpracovávají více než 10 % celkové kapacity přepravních kontejnerů v Evropě,“ konstatují europoslanci ve svém usnesení.

A nejen to. Tři největší čínští akcionáři v evropských přístavech mají majetek v téměř polovině přístavů (celkem ve 14 z 29), které se nacházejí buď v blízkosti vojenských základen, nebo těch přístavů, které poskytují logistickou podporu silám NATO. „Výrazně to zvyšuje riziko špionáže,“ zní varování.

Snaha Číny majetkově vstupovat do evropských přístavů je sice dlouho vnímána jako problém, v realitě se to ale moc neodráží. Není to tak dávno, co německá vláda souhlasila s tím, aby čínská státní rejdařská společnosti Cosco převzala zhruba čtvrtinový podíl v hamburském přístavu.

A to navzdory tomu, že už několik let v EU platí povinnost prověřování přímých zahraničních investic z třetích zemí právě z důvodu bezpečnosti – „pokud jde o trendy, cíle, prostředky a metody používané zahraničními aktéry ke zvyšování jejich hospodářského a politického vlivu.“

Peking investuje i do dalších důležitých dopravních uzlů: vedle námořních přístavů i do železnic a letišť. V roce 2022 čínské společnosti vlastnily nebo provozovaly terminály v 96 přístavech v 53 zemích světa.

„Nejméně v devíti přístavech, z nichž dva se nacházejí v Evropě, prošly válečné lodě námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády významnou opravou nebo údržbou plavidel a vybavení,“ upozornili europoslanci.

Obavy panují i ve vztahu k provozu klíčových podmořských kabelů sloužících i k diplomatické a vojenské komunikaci členských států. Konkrétně ty, které propojují území členských států EU s indicko-tichomořským regionem, včetně propojení s vojenskými základnami členských států a NATO, spravuje čínská společnost HMN Technologies, „což je subjekt přidružený ke kybernetickému zpravodajství Čínské lidové osvobozenecké armády.“

„V tomto ohledu je Evropský parlament dále znepokojen prodejem nizozemské společnosti, jež je páteří internetové infrastruktury Estonska, čínské společnosti spojené s Čínskou lidovou osvobozeneckou armádou; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy společně usilovaly o předcházení podobným případům,“ shodli se europoslanci.

Zatímco Česká republika už před pěti lety vydala varování před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE Corporation s tím, že jde o o bezpečnostní hrozbu, řada dalších zemí čínské technologie u moderních 5G sítí běžně používá.

Například na Kypru je tamní 5G síť kompletně postavena na čínském vybavení, v Německu mají prý čínské firmy zastoupení v 59 % použitých technologií.

„Je to v rozporu s pokyny pro soubor opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G ke zmírnění bezpečnostních rizik v sítích,“ upozorňuje Evropský parlament.

A varuje i před zneužíváním sociální sítě TikTok, kterou vlastní čínská korporace ByteDance, s tím, že porušuje evropská pravidla pro ochranu osobních údajů a je i zdrojem šíření dezinformací podporovaných Čínou.

Suroviny a čipový hladomor

Dlouhodobý, ale až nedávno více nasvícený, problém je závislost na těžbě, zpracování a dodávkách různých vzácných kovů, jejichž původ je často právě v Číně (případně z Ruska či z afrických zemí, kde si dlouhodobě buduje vliv právě Čína a Rusko):

„EP je znepokojen tím, že 98 % poptávky EU po vzácných zeminách uspokojuje ČLR. Čína vyrábí 70 % baterií na světě (je sídlem tří z pěti největších gigantů vyrábějících baterie), představuje 60 % celosvětové výroby hliníku a 75 % křemíku, 94 % celosvětové produkce gallia a přibližně 60 % produkce germania, je přední zemí v rafinaci lithia (60 %) a ve zpracování mědi (70 %) a produkuje 84 % niklu a 85 % kobaltu na světě. Čínské těžební společnosti působí v Srbsku (měď a zlato), Demokratické republice Kongo (kobalt), Indonésii (nikl) i v Chile a Austrálii (lithium) a jejich v podstatě monopol na výrobu a zpracování těchto kritických komodit způsobuje zásadní závislost.“

Tématu se HlídacíPes.org už dříve věnoval například ZDE.

Taková závislost přirozeně představuje riziko: pro odvětví obrany, pro průmysl, rozvoj technologií a strategickou bezpečnost EU. Problém se snaží Brusel řešit, vznikl takzvaný akt o kritických surovinách, který vyčísluje, jaký podíl strategických nerostů by si EU měla umět opatřit sama či ze „spolehlivých třetích zemí“ a postupně snižovala závislost na Číně.

Čínská vláda už ostatně v obchodním sporu s USA prokázala, že je ochotna zneužít svou kontrolu nad celosvětovými dodávkami vzácných zemin k politickým účelům.

Do podobné kategorie zapadá snaha EU zvýšit svou soběstačnost v produkci čipů. Jak ukázal „čipový hladomor“ po covidové krizi, závislost na Číně je i v oblasti polovodičů značně nezdravá.

Čínu rozhodně nepotěší, že europoslanci vyzývají k užší spolupráci „s podobně smýšlejícími partnery a spojenci“ i v oblasti „kritické infrastruktury a materiálů, které mají zásadní význam pro bezpečnost a obranu EU“ a explicitně upozorňuje zvláště na Tchaj-wan.

„Ten hraje významnou úlohu v globálních dodavatelských řetězcích a mezinárodním řádu založeném na pravidlech. Vyjadřujeme dlouhodobou podporu dvoustranné investiční dohodě mezi EU a Tchaj-wanem a veškerým ujednáním vzájemně prospěšným pro dvoustranný obchod a investice,“ shrnuje usnesení.

Popis situace a nezdravě silného a stále rostoucího čínského vlivu bychom tedy měli. Teď ještě ty činy.

Nová kniha HlídacíPes.org

Publikace vyjde v omezeném nákladu. Pořízením publikace podpoříte projekt HlídacíPes.org.

Kniha nebude ve volné distribuci. Lze ji získat pouze jako poděkování za dar v minimální výši 599 Kč.

Knihu začneme distribuovat krátce před 17. listopadem 2024.

Více o knizePořídit knihu
QR kód
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)