
Bez Ruska EU zatím zezelenat neumí. Vzácné kovy nakupuje i od Putina
ANALÝZA. Ne vše „nerostné“ z Ruska je jen ropa a zemní plyn. I když Česko nyní žádný ruský plyn nenakupuje, u ropy je to jinak – podíl jejího dovozu za první pololetí dosáhl rekordních 65 % české spotřeby. A pak je tu i oblast dalších nerostných surovin, o nichž se ve vztahu k Rusku tolik nemluví, ale bez nichž se zatím EU neobejde.
Je to rok, co byl v holandském Eemshavenu spuštěn terminál na zkapalněný plyn LNG, o němž jsme si ještě nedlouho před tím mohli myslet, že ho nikdy nebudeme potřebovat.
Události na plynovém trhu ale po 24. únoru 2022 nabraly zcela jiný směr, a tak dnes Česko naopak vůbec nepotřebuje dovážet plyn z Ruska, respektive se bez něj obejde. Nahrazuje jej dodávkami z Norska a právě holandského LNG terminálu. Společnost ČEZ zdůrazňuje, že to, že žádný plyn z LNG terminálu v Holandsku nesmí být z Ruska, má smluvně garantováno a vyžaduje v tomto směru deklarace a záruky i od prodejců.
Naopak bez ruské ropy by Česko zůstalo na suchu. Na dovoz máme výjimku z protiruských sankcí – přinejmenším do doby, než se najdou (dostaví) dostatečné kapacity jinde. Vloni činilo „Putinovo černé zlato“ asi čtyři miliony tun ročně; přibližně polovinu tuzemské spotřeby; za letošní první pololetí tento podíl vyskočil dokonce na 65 %.
A pak je tu i segment, na nějž evropské sankce proti Rusku raději nemyslí: vzácné kovy a další kritické suroviny.
Nikl, zinek, platinové kovy
Poptávka a spotřeba vzácných kovů roste spolu se stále silnějším tlakem na zelenání evropské energetiky. Podle schválených plánů by do roku 2030 měly obnovitelné zdroje tvořit nejméně 42,5 % z konečné spotřeby energie v celé EU.
Bez surovin uvedených níže v tabulce se ale tento přechod neobejde:
Potíž je v tom, že těchto zdrojů je v samotné EU jen pomálu. Například vysoce koncentrovaný nikl, používaný pro výrobu baterií, je dostupný pouze v Rusku. Tamní společnost Norlisk Nickel naplňuje pětinu světové poptávky a pro země EU je zatím v podstatě nenahraditelná.
Jistou výhodou pro EU je to, že jde o vzájemnou závislost: zhruba 40 % importu těchto surovin jde z Ruska do zemí EU, Rusko zároveň není dominantní producent a v případě potřeby by bylo možné získat tyto suroviny jinde – byť draze a komplikovaně.
„Výpadky dodávek surovin z Ruska – jako jsou vedle niklu zejména platinové kovy, vzácné zeminy a zinek – by měly dopad na klíčová evropská odvětví a moderní technologie,“ varuje analýza české Asociace pro mezinárodní otázky.
Jaké kritické suroviny se do EU dováží z Ruska
Podle analýzy Asociace pro mezinárodní otázky patří Rusko mezi pět největších exportérů do EU u sedmi z dvanácti surovin, které jsou – jak se zatím zdá – nezbytné pro plánovaný (a probíhající) přechod k uhlíkové neutralitě a zelené ekonomice.
Mangan ze Chvaletic, lithium z Cínovce
Válka na Ukrajině na těžbu těchto surovin v Rusku zatím žádný významnější vliv neměla. A to i díky tomu, že se EU rozhodla, že zrovna na tento segment ruské produkce sankce neuvalí.
Vedle výše zmíněné stávající závislosti převážil argument, že v příjmech Ruska těžba vzácných kovů nehraje finančně tak velkou roli. Rusko získává z prodeje kritických surovin „jen“ 5,9 miliardy dolarů ročně; za plyn a ropu inkasuje ročně zhruba třicetkrát více.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
„Vhodným krokem na úrovni EU může být správně nastavený systém podpory vlastní produkce, zpracování a recyklace kritických surovin,“ navrhuje analýza AMO. Výhledově by se v Česku mělo například těžit lithium pod Cínovcem či z vytěžené hlušiny uložené v odkališti u elektrárny Chvaletice recyklovat mangan.
Evropský výzkum a vývoj by se měl také zaměřit na využití alternativních surovin. A v neposlední řadě jde i o diplomacii a vazby EU na země, které patří mezi významné producenty vzácných kovů v Jižní Americe či Africe. V tom Evropa na rozdíl zejména od Číny dosti zaspala.
Dominantním producentem i zpracovatelem klíčových surovin je a ještě dlouho bude Čína (věnovali jsme se tomu v tomto textu), kde se její pozice místy blíží až globálnímu monopolu.
Nejde jen o suroviny samotné, ale i výrobky, jež je využívají. Kupříkladu až 80 % dovozu vybavení pro solární energetiku do EU pochází z Číny. V roce 2022 bylo šest z deseti největších výrobců baterií z Číny.
Čínský voják v Kongu
A tam, kde Čína přímo své zdroje nemá, si je cílevědomě roky opatřuje a zajišťuje v zahraničí.
Typickou ukázkou je africké Kongo, které je zodpovědné za 70 % světové produkce kobaltu, z něhož se 80 % pak zpracovává v Číně; v 15 z 19 dolů podle údajů Asociace pro mezinárodní otázky mají podíl čínské společnosti. Nikoli náhodou se tyto strategické zájmy projevují i tak, že Čína výrazně navýšila zastoupení svých vojáků v rámci tamní mírové mise pod vlajkou OSN.
Evropská komise má – zatím na papíře – ve vztahu ke kritickým surovinám velké cíle. V zemích EU by se do roku 2030 mělo těžit nejméně 10 % roční spotřeby kritických surovin, 40 % výrobní kapacity pro fotovoltaiku, větrnou energetiku, baterie, vodík z obnovitelných zdrojů, tepelná čerpadla, energetické sítě a zachytávání a ukládání CO2 má mít původ v EU.
Navíc by z jedné třetí země nemělo podle plánů EU pocházet více než 65 % roční unijní spotřeby jakékoli strategické suroviny.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
5 komentářů
Platí historická zkušenost, „s Ruskem je lepší jednat, než valcit.“ Americký strýček Jo se jen pochechtává, jak Evropa naletela. Kdysi byly na Kubě rozmístěné ruské rakety a byla z toho krize. Ta se vyřešila než doplula ruska flotila ke Kubě. Současnost je horší v tom, že probíhají válečné operace a ničí se takové projekty jakým byl NSi a NSII a další na obou stranách konfliktu. FJI byl senilni, když podepsal mobilizaci, prezidentUSA JB neni v dobré kondici, jinak by EU jednala jinak.
S Ruskem nelze jednat,neb nedrží slovo a lže a není třeba s ním válčit,neb útočí samo.
stát Rusko je žába na prameni,nerostné bohatství těží způsobem bezohledným jak k lidem tak k přírodě a svět se kvůli této skvrně přece nezastaví ve vývoji.Takže co se kupuje z Ruska kupuje se ze zeměpisné oblasti světa která je jeho součástí i když ji obývají lidé toho titulu nehodní.
Jediná stávající alternativa – Čína – vychází ještě hůř.
Jak jsem napsal o kousek níž, má-li se něco takového dělat, pak je třeba zahájit těžbu kritických surovin u nás, nebo nesmysly typu OZE a elektromobilita odpískat.
Planeta je jen jedna a je úplně jedno jestli se kvůli výrobě deseti elektromobilů zdevastují příslušné hektary přírody těžbou lithia v Krušných horách, v Čině nebo v Rusku.
Pochopitelně, že na území EU těžitelná ložiska uvedených prvků máme. Dokonce i na území ČR jsou dvě těžitelná ložiska prvků vzácných zemin (lze je najít na geologických mapách vystavených na internetu). Ovšem, museli bychom potlačit zelené – i ty, které platí Rusko, i ty, které platí Čína (moc dalších zelených už tu není).
Prvky vzácných zemin (některé) se potenciálně dají těžit i z vyhořelého paliva JE.
A jedno upřesnění k tabulce: Prvky vzácných zemin se nepoužívají na „úsporné zářivky“, ale na LED (světlo emitující diody).
A jedno doplnění: Bez LED, tedy prvků vzácných zemin, bychom neměli ani optoelektroniku a optické kabely (nesoucí informace).