V Česku stoupá počet pasivních domů, které využívají například teplo vyzařující ze spotřebičů nebo lidského těla. Domácí samovýroba elektřiny zatím ale Čechy příliš neláká. Inovace také přinášejí nová rizika v podobě kybernetických útoků. 

Pro vyhřátí místnosti o rozměru dvaceti metrů čtverečních stačí u kvalitně zaizolovaných pasivních domů pouhých 200 wattů. Což je méně než výkon stolního počítače a asi 2,5 násobek tepelného výkonu člověka v klidu, uvádí osvětové Centrum pasivního domu (CPD).

„Loni se u nás takových domů postavilo více než 900, tedy asi o stovku více než v roce 2017 a přibližně o 250 více než v roce 2016. Na celkovém počtu nově postavených rodinných domů se pasivní domy zatím podílejí asi šesti procenty,” říká Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata.

Počty postavených rodinných domů v ČR podle energetické náročnosti 

Velká část takových domů je řízena chytrými IT systémy, které řídí spotřebu elektřiny a dají se ovládat na dálku. Řídí například nabíjení domácích baterií nebo ukládání energie do tepelných systémů.

„Vzniká tak „internet věcí“, ve kterém spolu mohou jednotlivé součásti systému komunikovat. Každé zařízení může být zároveň chytrým senzorem, který umožňuje monitorovat aktuální situaci. To by mělo přispívat k ještě efektivnějšímu využívání energie,“ vysvětluje Miroslav Kvapil.

Zároveň to však otevírá prostor pro kyberútoky. V Česku podobné statistiky zatím k dispozici nejsou, tím spíše jen v oblasti malých domácích systémů, ale například centrum australské vlády pro kyberbezpečnost už v roce 2016 upozornilo, že právě energetika je nejčastějším cílem kyberútoků (18 %). Těsně po ní následovaly bankovní a finanční služby se 17 % útoků.

Trend výstavby pasivních domů se v Česku rozjel ve větší míře díky spuštění dotačního programu Nová zelená úsporám v roce 2013. Na výstavbu rodinného pasivního domu z něj lze nyní získat dotaci až 450 tisíc korun a loni této příležitosti využilo 550 lidí.

Šetřit na účtech za energii pomáhá také výměna zdroje, ze kterého domácnost elektřinu nebo teplo čerpá. Díky takzvaným kotlíkovým dotacím z evropských peněz lze od ministerstva životního prostředí získat dotaci na výměnu starého kotle za nový ekologičtější model nebo tepelné čerpadlo. Zatím se takto v Česku povedlo vyměnit 50 tisíc kotlů.

Největší zájem lidé podle statistik ministerstva projevují o tepelná čerpadla. Z Nové zelené úsporám pak lze do rodinného domu nejen pořídit ekologický kotel či tepelné čerpadlo – nebo se naopak připojit k soustavě dálkového zásobování teplem – ale také solární systém pro ohřev vody nebo malou fotovoltaickou elektrárnu.

V posledních pěti letech ale solární elektrárny v Česku příliš nepřibývají. Platí to pro velké projekty i malé zdroje umístěné na střechách, jejichž instalovaný výkon se pohybuje okolo 95 MW. Od roku 2016 se ale zatím – například díky slunečnému počasí – zvyšovalo množství elektřiny, které vyrobí. Zatímco v roce 2016 to bylo u nejmenších elektráren do 10 kW přibližně 91 vyrobených gigawatthodin, loni číslo poskočilo na 99 GWh.