Český státní dluh: kolik dlužíme, co za to platíme a o co kvůli tomu přicházíme
ANALÝZA. I když jsme v Česku zažili i premiéry, kteří se nebáli veřejně hlásat, že „u státního dluhu je běžná praxe, že se málokdy splácí“, realita je jiná. S tím, jak roste zadlužení, rostou i náklady na – jak se říká – obsluhu státního dluhu. Ty již brzy dosáhnou magické hranice 100 miliard korun. A tyhle peníze se prostě zaplatit musí.
„Obsluha státního dluhu je první a nejdůležitější mandatorní výdaj. Brzy to bude už 100 miliard, které nejde utratit, či spíše investovat jinde. To jsou přesně ty důsledky rychlého zadlužování,“ říká ekonom, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Zopakujme: tyhle peníze není možné utratit jinde, tato platba má přednost před všemi ostatními.
Jak nám ten dluh krásně roste
Český státní dluh letos v prvním pololetí překonal historickou hranici tří bilionů korun. Od začátku roku za prvních šest měsíců vzrostl o 149,6 miliardy korun na 42,8 % HDP.
Ministerstvo financí v červnové aktualizaci strategie financování státního dluhu předpokládalo, že za celý rok dluh dosáhne 3,191 bilionu korun.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG 
Na úvod by ale mělo být řečeno jasně: trend rychlého nárůstu státního dluhu jde za vládou Andreje Babiše. Za poslední dva roky jeho vlády vystřelil český státní dluh nahoru o 825 miliard korun.
I když v absolutních číslech je tuzemský dluh ještě pod průměrem EU, v roce 2021 se Česko zadlužovalo nejrychleji v Evropě.
A tento trend má svůj dojezd: „Tempo růstu státního dluhu ČR bylo v evropském srovnání v roce 2022 třetí nejvyšší,“ napsal ve své zprávě Nejvyšší kontrolní úřad.
ČR sice pořád patří mezi ty méně zadlužené státy EU, v pořadí ale postupně klesá. V letech 2019 a 2020 bylo Česko – podle údajů Evropské komise – čtvrtou nejméně zadluženou zemí, v roce 2021 už šestou a v roce 2022 kleslo na osmé místo.
Má to svůj odraz v nezbytných nákladech s dluhem spojených. Vloni vyšla obsluha státního dluhu na 50 miliard, letos to bude zhruba 70 miliard, příští rok to má být podle slov ministra financí Zbyňka Stanjury 90 miliard a rok následující již 100 miliard.
A to navzdory vládním snahám neblahý trend zadlužování obrátit. „To už se stalo, to už nezmění nic. Žádná vláda, žádná sněmovna, žádný zákon,“ řekl k nárůstu plateb na obsluhu dluhu ministr Stanjura na červnové tiskové konferenci vlády.
Jak vysvětlíme níže, dluh se skládá z různých částí, kumuluje se a v čase se mění s ohledem na dobu splatnosti dluhopisů či úrokové sazby.
Kde se ty peníze berou?
Podobně jako si lidé na koupi domu či bytu berou hypotéky, půjčuje si i stát obvykle od bank, respektive finančních institucí.
Dominantní podíl českého státního dluhu dlouhodobě drží finanční instituce: banky, pojišťovny, penzijní fondy či investiční fondy.
V menší míře i občané – třeba ve formě státních protiinflačních dluhopisů; před dvěma lety si desítky tisíc lidí nakoupily tyto dluhopisy celkem za 41 miliard korun.
Část českého dluhu drží i zahraniční banky a nadnárodní instituce jako je Evropská centrální banka a Světová banka.
Zatímco v minulosti dosahoval český dluh vůči zahraničí takřka 45 % z celku, vývoj se postupně obracel a v roce 2021 klesl podíl jen na 7 %.
Drtivá většina dluhu je také vedena a vydávána v českých korunách; většinu českého dluhu drží tuzemští investoři.
Na svůj provoz – nad rámec toho, co vybere na daních – si stát půjčuje tak, že vydává emise krátkodobých a dlouhodobých cenných papírů. Krátkodobé jsou takzvané pokladniční poukázky, jež mají obvykle splatnost jeden rok. Tento krátkodobý dluh se každoročně refinancuje, zjednodušeně řečeno přebíjí novým dluhem za aktuální úrokovou sazbu.
V tomto smyslu s přimhouřením očí platí zmíněná teze expremiéra Jiřího Paroubka o tom, že „dluhy se neplatí“. Podíl krátkodobého dluhu na celkovém dluhu je ale dlouhodobě na úrovni, či spíše pod úrovní 10 %.
Střednědobé a dlouhodobé cenné papíry představují aktuálně 93,35 % státního dluhu. Minimální doba splatnosti jsou dva roky, vydávají se ale dluhopisy se splatností 20, 30 či dokonce 50 let. Nejobvyklejší dluhopisy jsou desetileté.
Konkrétní statistiky státních dluhopisů podle typu instrumentu, typu držitele a podle doby splatnosti jsou k vidění ZDE; zveřejňuje je ministerstvo financí vždy poslední pracovní den v měsíci.
Například k 31. červenci 2023 Česko mělo vydané státní dluhopisy celkem za 2,9 bilionu korun, z toho například ve státních spořících dluhopisech bylo bezmála 92 miliard Kč, nejvíce peněz je napůjčováno z 11letého státního dluhopisu (přes 782 miliard, což odpovídá 27 % stávajícího dluhu). Nejdelší splatnost má 50letý dluhopis, v nichž má stát půjčeno necelých 22 miliard.
Nerezidenti, tedy lidé a instituce s trvalým sídlem mimo ČR, měli k roku 2022 podíl na českém dluhu 28,2 %. „I přes významný pokles je však tato hodnota stále nad kritickou mezí zátěžových testů veřejných financí ČNB, která činí 25,9 %,“ upozorňuje Národní rozpočtová rada.
V čem by mohl být problém? Platí, že čím větší podíl dluhu je držen ze zahraničí, tím větší je nepředvídatelnost chování, kdy by například panický výprodej dluhopisů mohl ohrozit stabilitu finančního sektoru České republiky.
Kolik stojí dluh?
Ve splátkách hrají roli dva základní faktory: celková výše dluhu a výše úrokové sazby z konkrétních dluhopisů a pokladničních poukázek.
„Výše výnosů při emisi dluhových cenných papírů závisí na aktuální pozici ekonomického cyklu, nastavení měnové politiky, ratingovém hodnocení od mezinárodních agentur, sentimentu finančních trhů či na rizikové prémii,“ vysvětluje NRR ve své studii k vývoji státního dluhu.
Jak ukazuje graf níže, od druhé poloviny roku 2020 mají výnosy českých státních dluhopisů vzestupnou tendenci, v lednu 2022 se dostaly nad 3 %, čímž dosahují dlouhodobého průměru.
Vývoj výnosu desetiletého státního dluhopisu
ZDROJ: data ČNB, graf se svolením Národní ekonomické rady
„Od roku 2008 do roku 2019 činila průměrná výše potřeby financování 316 mld. K nejvyššímu (téměř dvojnásobnému) meziročnímu nárůstu došlo v roce 2020, kdy se potřeba financování v důsledku 367miliardového deficitu vyšplhala na 610 mld. Kč. V roce 2021 došlo k jejímu dalšímu nárůstu na 690 mld. Kč,“ vypočítává NRR.
V letošním roce by jen splátky státního dluhu měly být bezmála 350 miliard korun, což odpovídá 4,7 % českého HDP, nicméně „potřeba financování“, tedy včetně platby jistiny, 645 miliard.
Potřeba financování státního dluhu 2021 – 2025
ZDROJ: data Ministerstvo financí, ČSÚ, tabulka se svolením Národní ekonomické rady
Podle Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky 2023 v druhé polovině tohoto roku vláda vydá novou emisi korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů o „celkové jmenovité hodnotě v očekávaném rozsahu 150,0 až 250,0 mld. Kč v závislosti na skutečné výši potřeby financování v roce 2023“ i nové emise krátkodobých státních pokladničních poukázek.
A i proto první premisou nového rozpočtu na rok 2024 je fakt, že začíná se „sekerou“ zhruba 90 miliard – právě na splátky dluhu. Ten na rok 2025 dokonce s částkou mínus sto miliard.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
16 komentářů
Konečně jasná „tvrdá data“ ke stavu hospodaření ČR.
Díky.
a může tomu všemu běžný občan rozumět?
Ekonomové nám neříkají pravdu. K 31. 12. 2022 byl ekonomy přiznaný dluh státu 2,9 bilionu korun. Za posledních 30let nám chybí každé třetí dítě do VYROVNANÉ demografické bilance, chybí nám 1 300 000 dětí. Implicitní (skrytý), dluh ve státním důchodovém systému byl 4 biliony korun (souvisí s nedostatkem dětí, budoucích plátců daní). Ty 4 biliony korun budou splatné při odchodu silných ročníků Husákových dětí do důchodu. Celkový skutečný dluh státu byl proto 2,9 + 4 = 6,9 bilionu korun a přesáhl 100 % roční HDP Česka (6,8 bilionu korun). Jak absurdní je řízení státu ekonomy stačí ukázat na hlavním úkolu Národní rozpočtové rady (NRR), která má jako hlavní úkol zatáhnout za dluhovou brzdu při 55 % zadlužení státní pokladny.
Zadluzeni státu je vizitka ministrů financi a ekonomiky státu. Státní bankrot je pokračování zadluzeni do konce, kdy zasáhnou zahraniční banky. R-U zasáhl státní bankrot několikrát, Argentina je určitým přebornikem v počtu státních bankrotu a pokračuje dál jako stát. ČR takový výsledek ještě neměla, ale je na trajektorii, která k státnímu bankrotu vede.
Ale no jistě, a jak se říká, ještě máme co jsme chtěli
, už v listopadu 89, totiž patřit k tomu demokratickému, ale taky tzv. bohatému Západu.
Tím tzv. bohatému značí právě to, že právě pro ty demo zvolené politiky je tak .. si vylepšovat rozpočet tím že si berou další a další úvěry, aby měli na další a stále rostoucí státní výdaje – které ovšem svými rozhodnutími zvětšují ti politici sami ..
Dluhy samozřejmě stát nesplácí, na to už v rozpočtu nejsou peníze vůbec. Takže už jen na splátky těch předešlých půjček si sousruh stát bere další půjčky.
A splácí se – a o tomto meritum tohoto článku skutečně a pouze jen úroky – ale i ty rostou a rostou.
Akurát tedy doplnění, za ten dosavadní „..trend rychlého nárůstu státního dluhu“ nemůže jenom ten arcilotr Babiš, za minulé vlády. Jak si určitě každý dobrý novinář připomene, Fialová vláda už si svůj rozpočet na rok 2022 vytvořila sama, takže si za něj taky nese svou politickou zodpovědnost.
Možná na vzdálenou připomínku v detektivce Vražda potřebuje reklamu od Dorothy L. Sayersové se privátní detektiv z nóbl společnosti lord Wimsey téměř prozradí, protože si na svou činnost „mezi prostými lidmi“ vzal svoje až příliš drahé boty.
A když je to jedna z okolních (prostých) žen odhalí, spustí právě tuto ekonomickou okecávačku že on přece svoje nákupy neplatí, ale bere si je na úvěr. A vzhledem k tomu že autorka popisované prostředí znala velice dobře, tak není divu, že to ani britským čtenářům nepřipadalo divné.
petriku, kdyz ti vyhori barak, protoze ses vykaslal na opravu komina a jezdil jsi na dovolenou, tak tvoje vydaje na nekolik roku vzrostou a mozna si budes muset i pujcovat
a presne v tyhle situaci je fiala po babisove 8 letem pleneni
nebo si fakt myslis, ze po sekyre 367mld v 2020 a 420mld v 2021 udelas behem roku nebo dvou nulu kdyz navic rossija rozpoutala za humny valku se vsema ekonomickejma negativama co s tim souviseji ??
navic rozpocet na 2022 tvoril babis s alenkou, protoze z uradu odesli az v polovine prosince 2021
Samozřejmě laik koukne maximálně tak na celkovou výši dluhu a začne lomit rukama. Laik, který vychodil o pár tříd základy víc se možná podívá na poměr dluhu k HDP, s čímž často lakoval svoje žalostné hospodaření na růžovo triumvirát Bureš, Tupěna, Multihavlíček. Člověk který to dotáhl alespoň na střední se bude spíš než o absolutní a relativní výši dluhu zajímat o celkové trendy. No a člověk, který je s to pochopit alespoň základní ekonomické principy se bude zajímat především o to, na co se peníze ze schodků používají. A zde si bohužel musíme připravit kapesníčky, protože zapláčeme nad výdělkem 🙁 Je určitě možné zadlužit se klidně dvojnásobně, problém je ale ten, že to musí být peníze na investice, které budou generovat vyšší přidanou hodnotu a tudíž budoucí příjmy. To bohužel není náš případ. My jsme poslední dekádu ekonomické konjuktury a příznivé mezinárodní konstelace prohospodařili, a prožrali, aniž bychom stát kamkoliv posunuli 🙁 Celý ten kolos neefektivní veřejné správy se posledních 10, možná 15 let utrhl ze řetězu a drobné úspory tu a tam o které se vláda chválabohu snaží, prostě nemohou stačit. Vláda musí začít ostřeji škrtat a odvážněji reformovat většinu veřejných agend, bez toho se z tohoto průseru, na který se zakládalo léta, prostě nevyhrabeme.
Zatím všichni jen naříkají, že jedou na doraz a že u nich už nic moc ušetřit nejde a že je třeba hledat jinde. Zaměstnanci, živnostníci i podnikatelé říkají že jsou velké daně, infrastruktura je podinvestovaná, atd…kde na to vzít ? Odpověď je jednoduchá, ale stále ji nikdo nechce přijmout…všichni zkrátka budeme muset odvádět víc, stát rozdávat míň a pracovat chytřeji a efektivněji, jinak se ten rozpočet nesrovná.
Že bych připomenul, ono i když se argumentuje tím že „.. že by to měly být peníze na investice, které budou generovat vyšší přidanou hodnotu a tudíž budoucí příjmy.“ .
Jenže problém je v tom, že stát (státní správa) sama nic neprodukuje, tudíž ze svých vydaných investic žádné přímé budoucí příjmy v žádném případě nemá.
Sice se dá argumentovat o těch nepřímých, ale ty se kvantifikuji, směrem do budoucna, dosti složitě.
Dejme tomu – argument že když náš stát vydá jako investici tolik a tolik bilionů navíc do školství tak se mu to za yyy let vrátí v daních (asi ničem jiném) těch vyštudovaných odborníků – jak ukazuje deset let stará studie z USA , je asi naprosto bezcenný. Řada těch podmínek je nesrovnatelná, od kvality těch škol, až po výdělky kvalitních odborníků, ale navíc i jejich danění…
Kdyby byly dopady všechn možných i nemožných rozhodnutí a kroků vlád spočítatelné „přímo“, pak by byla prosperita a správa financí poměrně jendoduchá disciplína. Jasně, navýšíte důchody o X a vyleze vám schodek Y, tyto věci jsou triviální. S investicemi je to složitější. Dejme si příklad…evergreenem je infrastruktura. Hromada betonu, velkých strojů atd. vypadá jako obří díra na peníze. Jenomže cílem (což si spousta lidí neuvědomuje) není, abychom si zkrátili výlet k babičce o 20 minut a aby to méně drncalo. S vybudováním kvalitní infrastruktury se pojí příliv investic a byznysu, protože firmy se nebudou muset obávat stavu, kdy jeden vůl zablokuje D1 a celá země 3 hodiny stojí…nebo, že na setkání a návštěvy poboček anebo centrál si nebude muset počítat ztracený den, anebo že nebude muset řešit dodávku komponent, protože existuje spousta možností, jak řešit případné logistické problémy.
Tu americkou studii bych rád viděl…a docela bych si vsadil na jiné studie tvrdící opak. Samozřejmě že nejde jen o vzdělání samotné, idkyž i to zemi pomůže…je třeba vytvořit návazné podmínky, aby se ti vzdělaní mohli rozvíjet u nás doma, aby mohli podnikat a vytvářet hodnoty tady. Bez toho budou naši odborníci jezdit do Švajcu, Německa nebo US.
babisuv velky skok vpred po vzoru mao ce tunga znamenal, ze ze zaporny nuly udelal behem roku zasek v rozpoctu skoro 400mld a dalsi rok se pres tech 400mld dostal.
k tomu je potreba pripocitat „uspesny“ zvladnuti chinske chripky, kdy se 40tis mrtvymi patrime k zemim s nejvetsim poctem mrtvych na svete a v jednu chvili jsme atakovali prvni pricku celosvetove, kdyz nas na posledni chvili predsprintovalo madarsko s vakcinami z rossiji a chiny
a jeste pripominam babisem rozfrcanejch 140mld z rezervniho fondu a 21mld z FNM urcenyho na likvidaci ekologickych skod po komunistech
obavam se, ze dalsi invazi babisovych „odborniku“ by tahle zeme nemusela prezit
… s nejvetsim poctem mrtvych na svete v prepoctu na obyvatele …
Vyvstává otázka „kde se ty peníze perou“? 😀
Fialova (ukrajinská) vláda je neschopná ten dluh snížit. Naopak ještě koupila stíhačky za několik set miliard Kč a půjčila si od EU dalších 10 miliard Kč + cca 0,5 miliardy Kč úrok na vyživování Ukrajinců!
Tato vlada tam sekne 1 bilion za 4 roky ,tak at nekritizujou jiny
rozjel to babis s alenkou, kteri zasekli 800mld za roky 2