Když v dubnu Evropská vysílací unie (EBU) poslala premiéru Babišovi výzvu k ukončení politických tlaků na Českou televizi, byl to z její strany precedens co do rychlosti i předjímání dalšího vývoje. „Když šlo o svobodu médií v Maďarsku či Polsku, okolní svět reagoval evidentně příliš pomalu. Poučili jsme se,“ říká pro HlídacíPes.org členka výkonné rady EBU Cilla Benkö, generální ředitelka Švédského rozhlasu.

„Evropská vysílací unie si všímá rostoucí míry kritiky a konfrontačního jednání Rady ČT směrem k České televizi,“ stálo v dubnovém dopise z ženevského ústředí EBU premiéru Babišovi, ministru kultury Zaorálkovi a dalším politickým adresátům v Česku. Organizace, která sdružuje přes stovku veřejnoprávních vysilatelů z celé Evropy, si tehdy nebrala servítky.

Konstatovala, že „do užšího výběru kandidátů na nové členy Rady ČT volebním výborem Poslanecké sněmovny byli 18. března nominováni pouze lidé s politickou inklinací k vládnoucí straně“. Pod dopisem byla podepsána i generální ředitelka Švédského rozhlasu Cilla Benkö, která je v EBU členkou její výkonné rady, stejně jako posledních sedm let i generální ředitel ČT Petr Dvořák. Ten je od loňska také viceprezidentem celé EBU.

ČT: výjimečný případ

„To, co se děje v Česku, je tak evidentní pokus zbavit se manažera s integritou v zájmu zvýšení politického tlaku na veřejnoprávní médium, že prostě musíte reagovat,“ říká Benkö právě s odkazem na Maďarsko a Polsko, kde zahraniční instituce nechaly situaci dojít bez reakce až tam, kde je dnes. Z maďarských veřejnoprávních médií se stala organizace podřízená zájmům vlády Fideszu Viktora Orbána, a v Polsku se podobnou cestou vydala strana Právo a spravedlnost.

Jako důkaz, že je situace v Česku vážná, Benkö zmiňuje i dlouhodobou dehonestaci médií ze strany českého prezidenta Miloše Zemana, například mezinárodně srozumitelnou kauzu, kdy Zeman dostal jako „dárek“ dřevěný samopal s nápisem „na novináře“.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

To, že Evropská vysílací unie obvykle reaguje až tehdy, jsou-li veřejnoprávní média v dané zemi skutečně poškozena, a ne jen ve vážném ohrožení, potvrzuje i Radka Betcheva, šéfka komunikace EBU pro střední a východní Evropu. V případě aktuálního dění kolem České televize je však podle ní situace jiná.

„Vidíme potřebu ozvat se právě teď, protože ČT je opravdu dobrým příkladem v regionu, a myslíme si, že v tomto případě je výjimečně nutné vyjádřit obavy už předem – než bude pozdě,“ říká Betcheva.

Plusové body pro Dvořáka

Česká televize i její šéf Petr Dvořák má mezi ostatními šéfy evropských veřejnoprávních médií dobré renomé, během rozhovorů se zástupci EBU to zaznívá opakovaně.

„Viceprezident EBU je extrémně prestižní pozice, o niž soupeří zástupci 115 organizací z 56 zemí. Nemůže vás tam někdo jen tak dosadit, viceprezidenta volí celé valné shromáždění. A pokud by Petr Dvořák neprokázal nasazení, úspěch a aktivitu v rámci EBU, nikdo by ho neznal – a nikdo by pro něj nehlasoval,“ upřesňuje Radka Betcheva.

Dvořák si podle ní renomé získal mimo jiné svou aktivitou v oblasti sportovního vysílání. „Všechny strategické plány EBU, například v oblasti sportu, třeba jak přistupovat k velkým hráčům typu UEFA nebo FIFA, to všechno je v kompetenci výkonné rady, tedy zejména prezidenta a viceprezidenta EBU. Jednou za měsíc nebo dva musí projít všechnu dokumentaci o aktivitách celé organizace, diskutovat o nich, mít přehled. Je to prostě velký řídící orgán,“ shrnuje náplň funkce viceprezidenta – tu mimochodem Petr Dvořák vykonává bez nároku na odměnu.

Další plusové body pro šéfa ČT vidí Bechteva v tom, že jako jeden z prvních manažerů veřejnoprávních médií nechal Českou televizi podrobit takzvané „peer-to-peer“ analýze. Jde o systém hodnocení, kdy zástupci dalších evropských médií přijedou do Česka a posuzují, jak dané médium dodržuje klíčové hodnoty EBU a naplňuje veřejnou službu. Mluví přitom mezi sebou jako kolega s kolegou, proto „peer-to-peer“. Podobnou analýzu později, v roce 2018, podstoupil i Český rozhlas.

„Pozvat si takové kolegy a slyšet třeba i kritiku, to chce odvahu a ukazuje to, že se za veřejnoprávní hodnoty skutečně stavíte,“ konstatuje Bechteva.

Ta také zdůrazňuje, že když už se EBU rozhodne k akci, nejde jí o to podržet konkrétní osobu generálního ředitele, ale právě o hodnoty a naplňování veřejné služby, které mohou být v daném případě v ohrožení.

Signály i z Českého rozhlasu?

„Dostali jsme velmi znepokojivé signály o tom, co se děje v ČT a jakému tlaku je Petr Dvořák vystaven. Pro mě je klíčové bránit novinářskou svobodu všude tam, kde narůstá politický tlak,“ shrnuje šéfka švédského veřejnoprávního rozhlasu Cilla Benkö.

Na dotaz, zda podobně znepokojivé signály neslyší EBU i z Českého rozhlasu, kde se nově radní pustili do údajné nevyváženosti stanice ČRo Plus, zatím evropská instituce odpovídá spíš vyhýbavě.

„Pokud přijdou jasné signály o zvýšeném politickém tlaku na Český rozhlas, jsem si jistá, že EBU zareaguje stejně jako teď,“ říká Benkö.

„Vždy to dvakrát nebo třikrát vyhodnocujeme a když máme z několika zdrojů potvrzeno, že existuje hrozba a naléhavá potřeba, pak se zapojíme naplno,“ naznačuje Radka Bechteva, jak rozhodnutí zasáhnout uzrává i řadu měsíců: „Signály o tom, že Rada České televize je ovládaná jedním politickým směrem, jsme dostali už minulý rok.“

Příkladem nedostatečného tlaku na ochranu svobody médií ze zahraničí není zdaleka jen zmíněné Polsko a Maďarsko. Před třemi lety například v Černé Hoře musela z mediální rady odejít část členů kvůli údajnému střetu zájmů. EBU tehdy apelovala na černohorský parlament, aby s odvoláním počkal, než vše potvrdí soud. To se však nestalo a odvolaným radním, ačkoli později u soudu vyhráli, už funkci nikdo nevrátil.