Když poslanec německé AfD s českými kořeny Petr Bystroň čelil v minulosti dotazům na spojení své strany s pravicovým extremismem, označil to za „účelovou dehonestaci“. Ve skutečnosti má k extremistům tak blízko, že ho nějakou dobu sledovala i bavorská kontrarozvědka. Teď podle německých médií jednu z Bystroňových spolupracovnic vyšetřuje policie – kvůli pašování zbraní.

Podle německého deníku Tageszeitung státní zastupitelství v Mnichově momentálně vyšetřuje 16 lidí převážně z prostředí krajní pravice, kteří se měli podílet na pašování zbraní z Balkánu do Německa. O vyšetřování případu už dříve informovala německá veřejnoprávní televize ZDF, podle které měly zbraně končit také právě u Alternativy pro Německo (AfD).

Mezi podezřelými má být i spolupracovnice mnichovské kanceláře Petra Bystroně, poslance německého Bundestagu s českými kořeny, který kdysi po emigraci z Československa zakotvil právě v Bavorsku. Před několika lety se bavorská kontrarozvědka o Bystroně zajímala například kvůli jeho blízkosti k takzvanému Identitárnímu hnutí .

Ženy se zbraní

Tentokrát je člověk z Bystroňova blízkého okolí podezřelý s nelegálního obchodu se zbraněmi; německý týdeník Spiegel napsal, že jde o jeho spolupracovnici Dagmar S., která měla podle policejních informací přechodně ve svém bytě přechovávat i „válečnou zbraň“, byť se při domovní prohlídce nenašla. Žena také měla zprostředkovat kontakt s potenciálním kupcem zbraní v Bavorsku pro hlavního obviněného Alexandra R.

I on podle deníku Tageszeitung působil v AfD. Při komunikaci o zbraních obvinění používali jako krycí slova názvy autodílů – například namísto samopalů a granátů mluvili o „převodovkách“.

Není to poprvé, co se v médiích probírají Bystroňovi spolupracovníci v souvislosti s extremismem. Loni v létě týdeník Spiegel informoval o kauze Češky, která se také dlouhodobě pohybuje uvnitř AfD a nějaký čas spolupracovala i přímo s poslancem Bystroněm.

O mladé ženě, která se na Instagramu nechala fotit při střelbě z pistole a chlubila se výcvikem aktivních záloh Armády ČR, psal Spiegel pod změněným jménem jako o „Anně Novákové“. Češka žijící dlouhodobě v Německu měla podle informací Spiegelu před několika lety kývnout na placenou spolupráci s bavorskou kontrarozvědkou, která údajně měla zájem o její zkušenosti z německých mešit.

Ve službách kontrarozvědky se měla vydávat za konvertitku k islámu, nosit nikáb a informace z mešit během svého pobytu v Německu předávat (vedle psaní diplomové práce na stejné téma) právě bavorské kontrarozvědce – a to pod krycím jménem Mája (německy Maja), psal vloni Spiegel.

Případ tehdy prověřovalo i české ministerstvo obrany: „Nezjistili jsme, že by dotyčná žena měla nějakou souvislost s Armádou ČR,“ řekl tehdy na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Jan Pejšek.

„Podezřelý případ“

Už po vstupu AfD do parlamentu v roce 2017 německá média našla mezi spolupracovníky poslanců strany desítky aktivistů z krajně pravicové scény. Dlouhodobá blízkost k extremismu se teď AfD vrací jako bumerang.

Německá kontrarozvědka zvažuje, že stranu prohlásí za „podezřelý případ“. To by umožnilo zpravodajský monitoring strany včetně odposlechů či nasazení agentů mezi její členy.

Už před dvěma lety kontrarozvědka označila AfD za „případ k přezkoumání“ a některým stranickým organizacím (Junge Alternative) či frakcím (Der Flügel) se kvůli extremismu věnovala podrobněji. Zmiňovala konkrétně i sympatie poslance Bystroně k radikálům.

Frakce Der Flügel byla sice loni formálně rozpuštěna a jeden z jejích představitelů Andreas Kalbitz vyloučen ze strany, podle německých médií ale kontrarozvědka vychází z toho, že šlo jen o krycí manévr, zatímco vliv extremistů v AfD dál posiluje.

Favorit Václava Klause

Ještě předloni to přitom vypadalo, že strana je na začátku vítězného tažení. AfD byla úspěšná v zemských volbách na východě Německa a chystala se na parlamentní volby v letošním roce. Jenže koronavirus s její podporou výrazně zatřásl, přišla o třetinu potenciálních voličů a v průzkumech je momentálně s deseti procenty až čtvrtá.

Dlouholetým sympatizantem Alternativy pro Německo i samotného Bystroně je i český exprezident Václav Klaus. S AfD chtělo na začátku existence spolupracovat i hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího. Petr Bystroň byl také jedním z hostů ustavujícího sněmu Trikolóry v září 2019.

Ještě o rok dříve se Bystroň zúčastnil schůzky v lánském zámku, když za prezidentem Milošem Zemanem přivedl bývalého poradce amerického (ex)prezidenta Trumpa Steva Bannona. Ten tehdy objížděl evropské populistické strany s nabídkou na vzájemnou spolupráci.

V následných volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 však nacionalistické strany zůstaly ve volebním výsledku za svým očekáváním.