Češi a sny o německých platech. Konec levné práce, nebo levného života?
Předvolební Česko roku 2017 zažilo unikátní věc. Téměř univerzální shodu všech politiků v jednom ekonomickém tématu – že je potřeba Čechům zvyšovat platy. Ve státním i soukromém sektoru. V propagaci tohoto požadavku politiky předháněli jindy neviditelní odboráři, právě oni přišli s heslem „Konec levné práce“.
Zajímavé není ani tak to, že nejvíce všichni bojují za vyšší mzdy, když je jejich růst díky vývoji hospodářství a nedostatku pracovní síly tak jako tak nejrychlejší za více než dekádu (přičemž v čase jejich reálného poklesu za ně naopak neorodoval nikdo).
Pikantnější je, jak krásně tato hesla v kostce odrážejí jednu dlouhodobou frustraci Čechů: že se máme hůř než Němci, máme nižší platy než oni a jsme „chudí příbuzní“ vykořisťovaní z ciziny. Kdo by se opovážil proti takovému spravedlivému hněvu postavit?
A to zas prrr…
Samozřejmě, Čech to necítí tak, že by stejnou mzdu jako Němci měli mít Ukrajinci, Rumuni či Bulhaři nebo někdy třeba Indové, s nimiž na globálním trhu všichni fakticky soutěžíme. To zas prr, tak spravedliví nejsme. To jen my makáme jako Němci a chceme jejich mzdy, tečka.
Že se za značku Made in Czech Republic nikde na světě neplatí stejná cena jako za Made in Germany, je zjevně jen podružný detail. Stejně jako to, že na akcích s podnikateli mi většina z přítomných říká, že prodat výrobek za německou cenu zatím prostě nedokážou.
Ale i když od této „nepodstatné“ ekonomické reality odhlédnu, zůstává jedna zcela přehlížená věc. Relativně nižší mzdy, které zajišťovaly a zajišťují jistou konkurenceschopnost české produkce ve světě, znamenají též nižší cenovou hladinu a nižší celkové životní náklady.
Jestliže je Česko z hlediska vytvořeného produktu na hlavu na úrovni 88% EU, cenová hladina spotřeby je na 65%. A mzdy vůči Německu na 40%. U Slovenska je to u produktu 77%, u cenové hladiny 68% a u mezd zhruba jako u nás.
Babiš. Vůdce pro 21.století. Získejte tuto unikátní publikaci.
Tedy to často – zejména nekritickými obdivovateli eura – do nebes vynášené Slovensko je proti Česku paradoxně trochu chudší a přitom trochu dražší země. To koneckonců vidíme na vlastní oči při návštěvách Slovenska, ale nakonec i tady doma – z neutuchajícího příchodu Slováků do Česka.
Ale ony nižší životní náklady, zejména ve všech službách, jaksi odboráři i politici ve svých úvahách pomíjejí.
Fakt relativně nízkých nákladů na bydlení a všeho od zdravotních služeb, přes restaurace, kadeřníky a opraváře až po poslední automechaniky dělají právě z Česka, Polska a Slovenska dle časopisu The Economist tři z pěti zemí s nejvyšší reálnou kupní silou v Evropě. Další dvě jsou Švýcarsko a Malta.
Ve svatém boji za spravedlivou, tedy německou mzdu odboráři se svým typicky omezeným rozhledem zapomínají dodat, že s růstem mezd se budou nutně měnit i relativní ceny všeho, co spotřebováváme.
Menší část příjmu padne za pračku, mobil či pivo, ale relativně stále větší část za bydlení, návštěvu restaurace či prosté ostříhání hlavy.
Odboráři vzbuzují populistický dojem, že lze mít německé mzdy a zároveň cenovou hladinu dnešního Česka (či Slovenska), což je prostě ekonomická lež.
Věčně nespokojení
Češi by to poznali, až by za nájem platili běžně 30 tisíc měsíčně, za normální hlavní chod v tuctové restauraci 400 korun, za nejprostší pánské ostříhání tisícovku a za sezónní výměnu pneumatik tisícovek třeba šest. A při nerovnovážném nárůstu mezd by to vše pak doprovázela i vyšší nezaměstnanost.Související články
Mzdy versus HDP. Česko má v EU největší nepoměr mezi bohatstvím a mzdami
Odboráři taktéž taktně nedodávají, že lidé se nakonec stejně srovnávají hlavně v dané zemi a mezi sebou. Cestou k německým mzdám, která krok za krokem tak jako tak probíhá, nezmizí prostý fakt, že někteří budou mít mzdu vyšší a jiní nižší, přičemž těch s podprůměrnou mzdou bude i s „německými mzdami“ většina.
Čili relativní míra nespokojenosti s vlastním osudem a relativní pocit osobní chudoby se nejspíš nezmění. Ale říkejte to vždy spolehlivě nespokojenému Čechovi.
Autor je viceguvernér České národní banky
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
15 komentářů
Absolutní souhlas. Jen to konstatování o vždy nespokojených Češích není až tak jednoznačné. Jestli to také nebude tím, že klesá úroveň vzdělání v přírodovědných oborech, především v matematice a tak si to ti Češi ani neumí spočítat. Populisté zvyšují množství úředníků a přidávají na mzdách v neproduktivním státním sektoru. Těžko potom někomu vysvětlovat, že mzda ve firmách záleží trochu na něčem jiném. Že když se zvýší mzda, většinou musí nutně narůst i cena, ať je to ve zboží nebo ve službách, tak jak je uvedeno v článku. Kolik těch Čechů ví, že cena zboží je součtem přímých nákladů, což je především materiál a mzdy, a nákladů ostatních? Zkusme zvýšovat úroveň prostého počtářského a ekonomického myšlení a třeba těch vždy spolehlivě nespokojených Čechů bude méně.
Plně souhlasím. Výborný názor.
„… cena zboží je součtem přímých nákladů, což je především materiál a mzdy, a nákladů ostatních“.
Skutečně?
V tržní ekonomice?
Socialismus už dávno nebudujeme!
Více Okamurů s jeho voliči a naplní se slova důstojnické paničky sovětského důsojníka , která na mne v obchodě řvala „JEŠTĚ BUDETE ŽRÁT TRÁVU“ , když jsem ji řekl ať se postaví do fronty.
Po volbách mám velké starosti o naše zdravotnictví a úprk mladých do zahraničí. Sice jsem volič ODS ale socani to totálně posrali.
Pokaždé, když čtu nějaké výstupy centrálních bankéřů, nevím zdali to není nějaká podvratná činnost nějakého chovance. Leč s tímto textem se dá vcelku souznít.
Podstatné je stať o EURU a otázka, zdali jednou prodáme náš výrobek dráž než ti němčouři.
Pro mne nepochopitelné, růst mezd spojený s inflaci, nyní 2,7% . V případné mzdové debatě vždy zdůrazňuji : nezáleží kolik beru, ale co si ze mzdy pořídím. Příklad: V Německu výměna pneumatik 200 EU, originál servis 700 Kč, v malém městě 504 Kč, na vesnici 250 Kč. ˇˇ Máme narovnané podnikatelské prostředí, že??? ˇˇ Rozevřené nůžky..
Kolik je 2% úrok ze sta?http://byznys.ihned.cz/c1-65312810-kolik-je-dvouprocentni-urok-ze-sta-korun-spatne-odpovi-temer-polovina-lidi-ukazal-pruzkum-ministerstva-financi
Důkaz, jak se s lidmi nechá doslova vorat …
Zdá se, že všichni ( snad kromě bezdomovců) chtějí zbohatnout a tedy být bohatí a chopí se v jádru tržních principů ochotněji, než čehokoli jiného. Z tohoto důvodu je evidentní, že všichni sledují platy těch, kteří by mohli přispět ke zbohatnutí, proto někdy v předstihu rostou ceny zboží a po zvýšení platů, či penzí ještě jednou, aby byl pořádek (sociální, kdo chudý je, musí být i nadále). K centrální úpravě ( zachování) sociálního pořádku slouží inflace.
Tenhle článek se zdá jako správná úvaha, ale není.
Její zásadní slabina je, že opomíná nákupy ze zahraničí.
Pokud máme nízkou cenovou hladinu znamená to, že všechny nákupy ze zahraničí jsou o rozdíl mezi naší a „západní“ hladinou dražší. Což je ohromné množství věcí od elektroniky, specializované stroje přes dovolené po internetové služby a software.
A zrovna toto je velice důležité mít co nejlevnější. To je to, co umožňuje rychle zvyšovat efektivitu práce a podílet se na vytváření věcí s vysokou přidanou hodnotou.
Pokud se zvyšují platy alespoň stejným tempem jako se zvyšuje cenová hladina a je to pozitivní věc.
Nejlevnější samozřejmě myslím poměr, kolik je možné nakoupit za průměrný plat. Protože ceny těchto produktů jsou v zásadě stejné všude na světě.
Je možné, že špatně chápu tento text, ale vyznívá na mě jako obhajoba nízké cenové hladiny. Vzhledem k tomu, že autor je viceguvernér České národní banky si to neumím vysvětlit jinak než jako účelové matení veřejnosti v její neprospěch. Nebo v prospěch nadnárodních montoven. Nevěřím, že by si viceguvernér ČNB nebyl vědom nevýhod nízké cenové hladiny.
S textem bych i souhlasil ale nemůžu. Dle mne důležitě opomíjí například úroveň v paritě kupní síly, kde my jsme loni byli na necelých 60% a Němci na nějakých 140% průměru EU. Tudíž si i přes své vyšší náklady na život dokázali pořídit více než 2 krát více věcí ze svého platu. A před pár měsíci proběhl médii výzkum, který říkal, že průměrný Čech si vydělá na byt za 11 ročních platů, kdežto Němcovi stačí 5 let. Nechci vyvracet výše napsaný text, ale vysvětlete mi teda tento rozpor. A ze subjektivního hlediska mi to dává smysl, ostříhat se jdete 1- 2 měsíčně, kola na autě vyměníte 2 krát ročně atd. Kdežto jídlo a bydlení platíte neustále. Při mé letošní návštěvě Berlína mi přišlo vše dražší (kromě piva ale to je drahé všude) cca o 30%. Možná 40%. Za mě tedy žádná hrůza vzhledem k jejich platům.
Autor jaksi pominul vcelku zásadní fakt, že značka Made in Germany je také vyráběna v České republice za poloviční mzdu Čechů. Příklad :díly v automotive a pod.
Dále sanujeme za peníze občanů ČR dluhy zahraničních bank. Dluhy vznikly špatnými úvěry zahraničních bank, které podpořili ekonomiku západních států.
Pan víceguvernér to myslí dobře a je ve svém oboru odborník, právě takovéhle úvahy ale ukazují na rozdíl mezi makroekonomií a mikro – světem běžných lidí. Proto dostal teď Nobelovu cenu za ekonomii p. Thaler, který naznačil, že makro teorie jsou zajímavé, ale lidé se chovají podle svého, jinak. Porota na to řekla „aha, máš vlastně pravdu“ a dostal Nobelovku.
Pro srovnání zda máme lepší nebo menší kupní sílu mi stačil rozhovor s kamarádem. Má jen maturitu, studoval v Čechách a žije nyní s rodinou (má tříleté dítě) v Německu. Pracuje ve vydavatelství jako grafik. Náklady na byt má asi 900 euro, já mohu mít stejný 2kk v Praze za asi 14 – 16 tisíc Kč, náklady na jídlo máme asi podobné. V supermarketech nakupujeme téměř za i nominálně identické ceny, násobným rozdílem jsou pak restaurace. On i já je ale zvládneme z platu ufinancovat a nějak je neřešíme. Výdaje na lékaře, holiče a služby jsou v Německu dražší a to výrazně, ale opět si na ně já ani on nestěžujeme a každý si platíme svoji část.
Kamarád navíc ale zvládá platit leasing na auto v ceně v přepočtu kolem milionu, z jednoho platu živí manželku na mateřské (i když i ona dostává dávky) a ještě jezdí na dovolené v ceně kolem 1200 euro.
Když se rozhlédneme po Praze, máme tu podnikatele a živnostníky, ale přecijen středoškoláků zaměstnanců (sekretářky, učitelé, úředníci), kteří si běží pro nového passata, levou zadní platí nájem, jídlo, dovolené, léky a služby zas tak často v ulicích nepotkáváme. Ten německý kamarád také nadává, jak jsou byty drahé, rád by si nějaký koupil, ale je to opravdu hodně našponované. Přesto ze svého platu středoškoláka poplatí jednoduše mnohem víc než já vysokoškolák s „nadstandardním“ platem i oproti pražskému průměru.
Jestli se Economist a mozna i autor clanku snazi naznacit, ze mame vetsi realnou kupni silu nez Nemecko, tak je to takova hovadina, ze zavdava duvod k tomu jak ty noviny tak autora jiz nikdy necist. Mam pul rodiny v Nemecku a je zcela zrejme, ze pri platech na porovnatelnych pozicich nemeckemu zamestnanci po zaplaceni zivotnich nakladu za zbozi a sluzby, ktere jsou u nas brany jako nadstandartni, zbude realne daleko vice penez.